ŠÁRKA (51): Obětovala jsem se jeho kariéře, žila si skvěle a teď nemám nic!

To znam, taky jsem si prosla necim podobnym. Dostala me z toho prace na sobe, na sebelasce a musela jsem se naučit si vic verit, ocenovat se a chvalit. Zacala jsem novy zivot uplne nove od zacatku a ode dna me dostala tohle cd: www.lecivasilahudbyaslov.cz/cdksobe/ A doporucuju ho vsem zenam od te doby, protoze me odrazilo ode dna. Zacala jsem si vic verit, mit se rada a uplne se mi zmenil zivot. Je tam plno afirmaci, pisni, manter, meditaci a myslim si, ze by to mela slyst kazda zanska.

Elynor: Garsonka a auto je krásná věc, ale musíte zaplatit služby, benzín, pojistky....něco jíst, pít, léky
Začít pracovat, jít mezi lidi po mnoha létech v domácnosti je psychicky velmi náročné, doba se vyvíjí moc rychle, chybí tam sebedůvěra, že něco umí a že má co nabídnout.
Je nutné !!!!! požadovat výživné po bývalém manželovi, ale paní na to musí najít sílu.
A to určitě na to vše není v nejlepší pohodě, potřebuje dobrou kamarádku a možná i psycholožku.
A jaký třeba bude mít jednou důchod? Snad má alespoň velké důchodové spoření, které by jí bývalý manžel mohl platit.
My starší ženy máme jednu velkou vadu, myslíme pořád jenom na ty druhé . Taky jsem byla tak hloupá, teď už to vím, ale pořád to neumím změnit a vytěsnit z hlavy. Je to na dlouho, den ze dne to nedokážeme

ivca001: také mě to napadlo. Ano, manžel hlavně z počátku, možná chtěl, aby byla doma. Ale jí to určitě nesmírně vyhovovalo, to z jejího povídání vyplývá. Prostě pohodlí. Chápu psychické problémy dcery - ovšem i ta dcera asi chodila do školy, ne? Tak co paní dělala dopoledne?
Nechápu ji - nechat se jen doma vydržovat, koho by to bavilo? Ani se nevzdělávala, jazyky neučila, nedělala žádné kurzy - a to by jednoznačně mohla. Jaký div, že manžel brousil někde, kde měl ženu na úrovni.
A na závěr paní řekne, že podřadnější práci by nedělala....
Opravdu, zvláštní ženská

Elynor: ani já nemám spočítané jejich úspory, spíš jsem tím myslela, že bych mu to nedala jen tak zadarmo - celý život mu dělat služku a pak mu dát pusu na čelo a odejít, aby měl klídek na producírování se s mladou slečnou a výchovu vytouženého syna... mně spíš při čtení napadlo, co je ona zač, když jí děti vytěsnily ze života a jsou na straně otce (tak mi to vyznělo - možná se pletu). osobně jsem se taky rozvedla kvůli mladšímu modelu, nedělala jsem žádné kino, chlapů je dost pro všechny, ale půlku ze společného majetku jsem si vzala, s vyjímkou úspor, které si můj exdrahoušek tajně dělal poslední půl rok, co už věděl a já ne :-)

Dasa52: tak asi by se i dalo, samozřejmě neznám konkrétní poměry v této rodině, jen mi tak z článku přišlo, že možná mohli zvládnout celkem dost peněz "rozfofrovat", je tam vyjmenováno fůra výdajů :-)) ovšem je to jen můj povrchní dojem, nic víc.

Elynor: On to byl doktor, ne burzovní spekulant - ještě drobnost k tomuhle. I ten chirurg musí své peníze někam investovat, nenechá je jen tak ztrácet hodnotu na účtu v bance.

Elynor: myslela jsem to obecně, nevím, kolik majetku měli zrovna oni. ale nahospodařit 50 mega + žít na úrovni se s platem chirurga + dalšího zaměstnání jako plastického chirurga určitě dá. dům mohl mít podstatně větší hodnotu, než 10 mega - není to nic neobvyklého, i když to samozřejmě není průměrná cena domku na vesnici. myslím, že lidé s "normálním" platem si to jen neumí představit, ale když budete mít měsíční příjem kolem milionu (a to není tak výjimečné, jak se může zdát), tak těch 50 mega našetříte za 5 let :-) (http://crushtheusmleexam.com/top-paying-medical-careers/?lang=cs)

Jistě že záleží na tom, kolik se dělí. Podle popisu odhaduju, že to asi těch 50 mega v investicích nebude - vedli dost finančně náročný život, ten chlap musel do toho zahraničí nějak jezdit, možná tam i měl druhý byt, slečny dcery taky jezdily do zahraničí, kromě toho dlouho studovaly a dneska jsou dle sdělení autorky "zajištěné", manželce platil paní na úklid, a těch 20 let se taky musel udržovat a modernizovat ten dům, o kterém je v článku řeč, a patrně měli i dvě tři auta, při tomto způsobu života. Takže pokud ten dům například má hodnotu 10 mega, součet garsonky a auta je přiměřený polovině z toho. To nemluvím o tom, že paní může mít malé jmění ve špercích, když teda reprezentovala jako paní doktorová :-) On to byl doktor, ne burzovní spekulant, a to lukrativní místečko na soukromé klinice taky neměl od začátku, takže bych ani neočekávala nějaké ty desítky milionů k dělení, ovšem samozřejmě se můžu mýlit, vycházím jen z toho, co je v článku a tam zajisté nemusí být věci popsány úplně a správně. Ostatně je to i pochopitelné, že ublížená manželka nebude ve svém "zpravodajství" objektivní :-)

Elynor: málo nebo dost záleží hlavně na tom, kolik se toho dělí. pokud budu předpokládat, že jako studenti začali s holou zadnicí a končili s vilou, zařízenou starožitným nábytkem a 50 mega na účtech a v investicích, tak je to málo - není to polovina společně opatřeného majetku. jinak tu paní nechápu (podle mě se prostě musí začít starat sama) a o výživné bych nikdy nepožádala. na spravedlivém dělení bych ale trvala a ne že mi exmanžel utrousí to, co on uzná za dostatečné a já sklapnu kufry (doslova) a vypadnu ze společného bydlení, abych uvolnila místo někomu, kdo se o to nijak nezasloužil. slečnu s chlapečkem mu přeju ze srdce. už proto, že mu udělá ze života větší peklo, než by mu kdy udělala ta submisivní "uklízečka", na kterou se vykašlal.

To teda já žasnu - vám je některým garsonka a auto málo? Však to může mít hodnotu několika milionů, oboje :-) pochopitelně záleží na tom, jaká garsonka kde, a jaké auto, ale mně to teda jako "málo" fakt nepřipadá. Dotyčná dáma má navíc na starost jen sama sebe, žádné jiné starosti nemá, tak co jí sakra brání v rozletu? Jak už bylo zde napsáno, může začít podnikat jako OSVČ, když už jí není dost dobré být někde zaměstnána. Podle mého už tento postoj "o takovou práci bych pochopitelně nestála" je velmi špatné východisko, panička by si měla uvědomit, že povyšovat se jí nebude k ničemuž nic dobré a veškeré její minulé "zásluhy" dneska nic neznamenají, pokud se nezačne starat sama o sebe, a bude čekat na nějaké výživné, tak si teda rozhodně obdiv a respekt nezíská, u nikoho. Souhlasím i s tím, že padesátka není žádnej věk, to ještě dávno člověk není na odpis a při troše snahy se o něj i poperou. Musí ale něco umět, nabízet nějaké schopnosti a vědomosti, které jsou na trhu práce prodejné. Plno lidí je v tomhle věku nezaměstnatelných, protože jednak neumějí nic, co by se dalo uplatnit, a druhak obcházejí nejrůznější doktory a vyšetření, na což furt chtějí v práci volno, a to samozřejmě není pro zaměstnavatele příliš zajímavé.

No jo, to jsou ty paničky, co si libují v přepychu placeném někým jiným, a pak se diví. V první řadě bych doktůrkovi nešla na ruku ani s rozvodem ani s vypořádáním majetku. Je to prevít a oplatila bych mu stejnou mincí. Cením si stejně její práce v domácnosti jako jeho při nočním oprašování sestřiček. Takže hezky napůl a nebo žádný rozvod. Za druhé nechápu, proč by nemohla v padesáti sehnat práci, pokud o ní bude stát. Lidí je málo a náborové akce, při kterých se nabízejí platy nad 20 tis. měsíčně, jsou na pracáku na denním pořádku (pokud tedy není schopná si něco sehnat sama). Doufám, že nečeká práci hlavního ekonoma se znalostmi z totalitní ekonomiky :-D Ale úetní by klidně dělat mohla a to i jako OSVČ s minimálním vstupním kapitálem (počítač, sešívačka a lepidlo na začátek stačí). Když vystudovala, může oprášit svoje znalosti ekonomie, daňových zákonů a jazyků za pár měsíců. Padesátka není žádný věk. Mně je 53 a sháním práci 2x do roka, protože dělám obvykle půlroční projekty. Zatím mi nikdo neřekl, že jsem stará a pořád mě někdo "otravuje" s nabídkou další spolupráce. Živit od chlapa bych se nenechala, ani kdybych měla 10 dětí a chromou pravou ruku. Nechápu, jak na to může zdravá ženská s VŠ a téměř dospělými dětmi přistoupit. To je cesta do pekla a kdo si to včas neuvědomí, ten jednoho dne spláče nad výdělkem. Proto zazobaným paničkám v domácnosti nezávidím jejich "vatu". Chodit do práce je sice většinou otrava, ale být závislá na někom jiném (důvěra je hezká věc, ale já věřím 100% jen sobě), je ještě horší. A konečně za třetí, nechápu tu mladou paní s tím "vytouženým chlapečkem", že opelichaného pana primáře neposlala do řiti, když se na ní vykašlal jako na "románek" a pak kvůli "chlapečkovi" připlul zpátky. Já bych takového namyšleného vola kopla do zadku, že by nestačil spočítat schody. Nicméně prachy jsou asi pro někoho dost sexy samy o sobě, jak je vidět.

Nechci znít jako cynik ale paní si za to může opravdu dost sama. Ať už z jakéhokoli důvodu strašně dlouho nemyslela vůbec na sebe a to se nikdy nemůže člověku vrátit v dobrém. Nu což na plat stalo se manžel když on se sama degradovala do položky v domácnosti holt začal zajímat o jinou, to se stává a není to jen věkem manželky ale tím že ona přestala být ženou a začala být už jen tou součástí domácnosti hospodyní...Jinak myslím že po právní stránce si paní zaslouží výživné ale jestli už rozvodový soud proběhl tak není co řešit.každopádně je jí 50 ještě má tak 20-30 let aktivního života před sebou, tak že když se předtím nevěnovala sobě, teď holt nastal čas........nemusí být manažerka stačí práce co ji uživí a peníze vrazit do sebe do toho co jí bude dělat radost, najít si nějaké kamarády začít dělat nějaké koníčky zkrátka žít.

Petruna: Souhlasím s tvým názorem. S právníkem je ale problém v tom, že paní na něj nejspíše nemá. Měla by se pokusit vyhledat nějakou bezplatnou právní pomoc, možná by získala pro sebe alespoň do začátku nějaké výživné. Ale tomu já opravdu nerozumím.

Já paní neodsuzuji. Práce kolem rodiny a baráku je dosti i když děti odrostou. Každý má jiné priority a není nic špatného na tom, když žena zůstane v domácnosti a stará. Tady není na odsouzení dotyčná, ale náš systém, že na roli manželky se pohlíží jako na flákání se doma. Neumím si to sama představit, ale když vidím kolem sebe ty co se snaží být zaměstnané, zvládat rodinu, podporovat manžela a ještě být in, jak jsou duševně vyprahlé, protože jejich biologické naprogramování je být matkou, manželkou, tak je mi jich líto. A ted můžete po mě kamenem - dám nástin. Určitě žijí na baráku - ráno vypravit manžela (náročné povolání a opravdu je potřeba aby měl zázemí aby to dosáhl, jak dosáhl a repre musí taky být- to není snobizmus, ale fakt), popřípadě ještě děti. I když budu mít paní na úklid, tak zajistit běžný servis domácnosti. určitě je u domu zahrada - ta taky musí nějak vypadat a taky to není o snobismu. Pokud mají nějakou úrodu, tak ji zpracovat, připravit večeři pro manžela a neobtěžovat ho běžnými problémy (povolání kde se musí vzdělávat a opravdu když po vás partner ječí, nebo má požadavky, tak do hlavy nedostanete ani čárku). Ano mohla v tam najít naplnění, proto je nefér od manžela se od takové partnerky odejít, nebo ji nechat bez prostředků i do budoucnosti. Prostě by mělo být nastavené, že sociální na důchod je pro partnery společné a v případě rozvodu, částka, která byla odvedena za jednoho z partnerů, by měla mít rozdělena na polovic a leta v domácnosti do dne rozvodu považovat jako odpracované. Kdysi někdo řekl: Za každým úspěšným mužem je obětavá partnerka, za úspěšnou ženou jen samota a prázdno.

No, mezi námi, ženu po padesátce těžko někdo zaměstnají. I kdyby měla sebevětší vzdělání, tak už je "stará". Znám to z vlastní zkušenosti velmi dobře. Ale, to za celé ty roky neměla žádný koníček, zálibu? To celé dny uklízela, vařila a starala se o domácnost, případně koukala na TV? Já jsem doma už delší dobu, na pracáku mi říkají, že moje vzdělání, zkušenosti a pod. je už dneska - prý - nějak na nic, ale rozhodně nebrečím a neskuhrám, cože jako budu dělat. Mám koníčka a tak se mu věnuji co nejvíce. Dneska jsou velké možnosti - internet. Dají se tam najít velmi užitečné rady, možnosti. A hlavně, by si paní měla konečně dupnout a nevyjít za ty roky s "výplatou" garsonka a auto. Auto nevydrží věčně a v garsonce se musí paní zbláznit ještě více. Jen ať si najme právníka a ten manžílkovi spočítá služby, které mu paní poskytovala. A doktůrek bude jenom valit oči, kolik vlastně je své ženě nakonec dlužen...

Armana: souhlasím, napadlo mne to taky, že garsonka a auto je jaksi málo.

Elynor: průšvih je ten, že paní celý život nikde nepracovala (manžel nedovolil) a tudíž bude mít důchod nula nula prd. I když sežene teď jakoukoliv práci, budou jí prostě chybět odpracované roky. Manžel je zajištěný - nejspíš i úspory (a i ty by se měly dělit na půl), má odpracované roky, dobré výdělky. To vyrovnání, které jí nabízí je i dle mého soudu nedostatečné - kde jsou úspory, hodnota jejich domu, atd. atd...

Pravděpodobně vymyšlený příběh, protože vyrovnání garsonka a auto je na poměry rodiny nepřiměřené.
Šárka by měla rozvod co nejvíc oddalovat, protahovat a jak bylo již uvedeno-chtít stejnou životní úroveň, tedy alimenty na sebe. A majetek pěkně půl - půl, to by se mažílek pěkně divil.

Jaképak výživné od manžela? Proč? Zákon doslova říká: "Rozvedený manžel, který není schopen sám se živit, může žádat od bývalého manžela, aby mu přispíval na přiměřenou výživu podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Nedohodnou-li se, rozhodne soud o výživném na návrh některého z nich." Paní je schopna se sama živit. Je zdravá, má vzdělání, nemá už žádné závazky ani povinnost vůči nezletilým potomkům, vyrovnání majetku proběhlo, dostala byt, a že je neochotná dělat práci pod úroveň "paní doktorové", to už je její problém. Holt se bude muset trošku probudit, a začít se starat sama. Však správně píše, že si to sama zavinila, tuhle situaci.

ivca001: Ale v článku se píše, že ona do práce moc chtěla a on byl proti, asi byla prostě neprůbojná a neuměla si prosadit svou - obávám se, že to už se paní nenaučí :-(. Mě je jí líto, znám pár takových žen, všechny jsou hodné, obětavé a doplácí na to.

Život dává brilantní lekce, jaké přesně potřebujeme. Alespoň paní došlo, i když dost pozdě, kde byla chyba. Nechápu proč nemohla jít do práce už dávno, když chtěla. Podle vlastních slov se v penězích topili, takže nač bylo potřeba aby dělala služku a proč by měla 24 hodin opatrovat děti? Oni snad nechodí do školy, že ji potřebovali i dopoledne? Možná pán utekl i proto, že zkrátka chtěl ženu a né služebnou a kuchařku..

j66: " Pro mě nepředstavitelné a promarněný čas, který mi byl dán. " přesné a pro padesátnici Šárku asi dost depresivní :-(.

Myslím si , že pro pisatelku to bude dost složité, evidentně to pro ní je společenský skluz, a pochybuji že pude dělat práce, které ji tu nabízíte, uklízečka , pečovatelka rozvos novin. Jednak je to málo placené a potom by ztratila možnost alimentů, na které má určitě nárok, když nemá žádný příjem. Já bych se na jejím místě nerozpakovala využít možnosti domluvené práce přes manžela. Dobrá práce se v inzerátech nenajde, takže je nutné využít všechny možnosti. Samozřejmě je třeba myslet i na to důchodové zajištění, ale ekonomické záležitosti by měl pořešit právník. .............................................Abych pravdu řekla dost dobře si nedokážu představit co bych dělala celý den v domácnosti s dětmi, které jsou už na střední nebo na vysoké, ještě k tomu měla uklízečku a vařila max večeře? Přitom o to asi nikdo v rodině dávno už nestál. Pro mě nepředstavitelné a promarněný čas, který mi byl dán.

Za prvé by měla nárokovat po manželovi dorovnání stejného životního standartu . To znamená měl by jí platit výživné . Podělení majetku na půl by taky něco mělo zajisti , aspoň bydlení a jak píšou holky podemnou. Hodit vše za hlavu a dát se do kupy už nemusí se starat o něho a začít se starat o sebe . Najít si jakoukoli práci mezitím si dodělat kurzy aj. A ukázat mu , že může žít bez něj.

Možná bych si (po tom co se něco podobného stalo kamarádce pouze s tím rozdílem, že manžel zemřel) ošéfovala jak to má s nárokem na důchod, pokud byla 20 let v domácnosti a v porozvodovém vypořádání to nějak chtěla zohlednit, protože jí pravděpodobně budou chybět odpracované roky a mohla by za 10 let skončit s nějakým životním minimem u vybírání popelnic a nebo se "o berličkách hnáty křivé" plazit do práce až do smrti, aby měla vůbec na jídlo.

Přesně tak, práce momentálně je dost. Může dělat naprosto cokoliv, jenom se toho nebát a pokud by se chtěla angažovat ve svém oboru, do všeho se dá znovu vpravit, nějaký kurz, stáž, pokud uměla jazyky a zapomněla, tak šup do jazykovky... S nadváhou se dá taky zabojovat, možná pan doktor až mu milenka přibere po porodu 20 kilo bude ještě čumět, co opustil. Nic jí doma nebrečí, nikdo po ní nebude chtít vyžehlený košile a teplý večeře, má všechen čas světa jenom pro sebe... Prostě to nebrat jako tragický konec, ale naopak jako nový supr začátek. Kdyby pan doktor neodkvačil k jiné, taky mu ty košile mohla žehlit do smrti a ze života by měla úplně prd. Teď má šanci dohnat všechno co dosud zameškala.

helza: Naprosto souhlasím... nemá cenu házet tituly a vzděláním, když jsou zrovna teď na nic... Znám jednu velmi chytrou, inteligentní a příjemnou inženýrku ekonomie, která dělala uklizečku ve fabrice, jen proto, že prostě neměla hlídání pro synka po mateřské. Tahle paní už závazky nemá, a může zúročit to, co umí - jít k někomu do nějaké nóbl rodiny dělat hospodyni a paní k dětem, myslím že by jí někde ruce utrhli a třeba si jí i vážili, víc než manžel....

Máte v srdci hořkost a velký pocit nespravedlnosti světa. Hoďte tyto pocity za hlavu, nic dobrého vám nepřinesou. Nesmí vás rovněž užírat pocit, že s vysokou školou je nespravedlivé a "pod úroveň" dělat něco jiného. Určitě nejste sama. Dříve byla takto "odejita" do funkcí uklízeček a topičů spousta lidí kvůli politice, dnes mladí vystudují školu a místo nedostanou. Mimo to, jak chcete po tolika letech s dětmi pracovat v nějakém zaměstnání odpovídajícím vašemu vzdělání?
Klidně to zkuste jako uklízečka, pečovatelka v nějaké agentuře, můžete roznášet poštu, nebo noviny; podobných prací je hodně. A uvidíte - bude se vám to líbit. Ona je totiž každá práce nakonec krásná a máte-li VŠ zvláště, budete si umět totiž v každé poradit. A ať bude jak bude, bude vás provázet vědomí, že vaše děti vás nikdy nepostrádaly a vy jste si je plně užila. Jenom musíte překonat hořkost a uvědomit si, že každý život má své temné i světlé stránky. Že i kdyby jste celý život budovala kariéru a váš muž vás nikdy neopustil, možná by jste dnes za sebou cítila velkou prázdnotu a nebylo by vám lépe. Tak se netrapte a těšte se mezi nové lidi do nějaké pěkné práce.