SAŠA (36): Pro učitelku není lehké odmítnout zamilovaného rodiče

SAŠA (36): Pro učitelku není lehké odmítnout zamilovaného rodiče

Saša učí na druhém stupni základní školy a už rok se snaží taktně odmítat náklonnost jednoho zamilovaného otce. Není to vůbec lehké.

Nečekané narušení znovu nalezené životní rovnováhy

Jsem rozvedená, mám dospívající dceru a momentálně jsem se svým životem i rodinným stavem nadmíru spokojená. S dcerou jsme si zažily své, bývalý manžel byl psychicky nemocný a odmítal se léčit. Své vnitřní peklo řešil alkoholem. Co všechno jsme s dcerou po boku bývalého muže prožily, by vydalo na román s hororovým nádechem. Po rozvodu se mi neskutečně ulevilo. Nyní je bývalý manžel v léčebně, ze které se jen tak nedostane. Půl roku po rozvodu totiž spáchal trestný čin.

Já se po rozvodu přestěhovala zpět do Prahy, do čtvrtě, kde jsem předtím skoro 20 let žila. Mám tu kamarádky, maminku i sestru s rodinou. Rychle jsem si našla i práci. Učím na druhém stupni a jsem už tři roky moc spokojená. Vztah zatím nehledám, po rozvodu jsem se dávala velmi dlouho dohromady, a nejen já i dcera. Nyní jsme obě v relativní pohodě a užíváme „nadpozemského“ klidu, bezpečí a zázemí, které nyní máme. Křehkou rovnováhu mi ale narušuje jeden poněkud urputný tatínek, který se do mě patrně bezhlavě zamiloval a není jednoduché ho odmítnout.

Jak se vyvíjel Saši příběh dál, se dozvíte v následujících kapitolách... Pokud jste netrpěliví a chcete znát rychle konec, můžete část příběhu přeskočit. Z boxíku zvolte rovnou poslední kapitolu a prostřední část textu se vám vůbec nezobrazí. Jestliže si chcete příběh přečíst celý, postupujte po kapitolách tak, jak za sebou následují.

Pokračování 2 / 4

Udělala jsem velkou chybu, které dodnes lituji

Onen muž je také rozvedený a má lehce problematického syna, kterého má ve střídavé péči. Jako otec finguje ukázkově, navíc je členem školské rady a také se angažuje na městské části. Tomuto muži jsem čímsi padla hned při prvním setkání do oka. Třídní schůzky u nás probíhají formou konzultací, a tak každému rodiči, který má zájem, poskytnu jistý čas, abychom probrali, co je potřeba. On byl poslední na řadě a já tehdy nerozvážně udělala velkou chybu, které dodnes lituji.

Nechala jsem se ve své naivitě doprovodit domů mužem, který byl otec mého žáka. Měli jsme stejnou cestu, a tak na mě jednoduše po konzultaci počkal, než si sbalím věci a vyrazili jsme. Příjemně jsme si cestou povídali a nakonec se i zastavili v cukrárně pro zákusky domů, než nám deserty zabalili, dali jsme si „rychlou kávu“. Vše jsem vnímala naprosto přátelsky, on bohužel pravděpodobně jinak. Povídali jsme si nejprve o jeho synovi a o situaci ve škole, pak o rozvodech i obtížích rodiče, který vychovává dítě bez partnera. Ani ve snu by mě tehdy nenapadlo, že se do mě onen tatínek zamiluje.

Pokračování 3 / 4

Jeho náklonnosti si všimly i kolegyně

Vše trvá už rok. Nejprve jsem si tak trochu myslela, že je to jen starostlivý otec a trochu podivín, když mi byl schopný dvakrát týdně volat a snad každých čtrnáct dní sjednávat osobní schůzky. V naší škole jsou rodiče vítáni a tak jsem se mu pochopitelně snažila vyjít vstříc. Po čase mi však bylo hodně nepříjemné, že měl tendence mi stále něco nosit a probírat věci, které se vůbec netýkaly syna. Nicméně atmosféra na škole je taková, že se snažíme jakékoliv zapojování a zájem rodičů podporovat (nadto šlo v jistém smyslu o „důležitého“ rodiče). Několikrát jsem se už ze schůzky vyvlékla, ale obecně je mi hodně nepříjemné, se z čehokoliv vymlouvat.

„Ten chlap je z tebe naprosto paf!“ řekla mi jednou kolegyně, když onen otec odešel. Nechápala jsem, jak to myslí, a tak se rozpovídala. Údajně je naprosto evidentní, a nevšimla si toho jen ona, že se do mě ten muž zbláznil. Prý na mě hledí jako na svatý obrázek, a měla bych ho vidět, než zaklepe na kabinet! Upravuje se, ošívá, kontroluje účes… Vyvedlo mě to z míry. Časem jsem se začala dovídat, že se na mě na různých místech vyptává, chválí mě, zmiňuje mě.

Pokračování 4 / 4

Lásku mi ale nikdy nevyznal

Nicméně lásku mi onen muž nikdy přímo nevyznal. Mnohokrát mi řekl, že jsem úžasná a krásná žena, několikrát se mě snažil pozvat na večeři. Stále mi nosí nějaké drobné pozornosti. Ty se snažím odmítat, nepůsobí to dobře na ostatní kolegy a rodiče. Jak ale taktně říci muži, se kterým budu ještě dva roky v kontaktu, bez toho, abych se ho nějak nedotkla, že o něj nemám zájem a svůj pohled na věc určitě nezměním? Onen tatínek mě fyzicky naprosto nepřitahuje, také mi trochu nahání strach jeho vytrvalé dvoření a zájem, někde v zadu mi bliká varovná kontrolka, že je na něm něco divného.

Možná mám i trochu obavy – přiznávám, že po mých životních zkušenostech asi trochu paranoidní – aby se mi po odmítnutí nějak nemstil. Vlastně mužům moc nedůvěřuji, vždy když mi někdo zkazil životní klid a štěstí, tak to byl nějaký muž – děda, táta, bývalý manžel…

Doporučujeme

Články odjinud