SAŠA (45): Jsem neplánovaně těhotná s mužem, s nímž do budoucna nepočítám

31 komentářů

Milena
28. června • 16:36

Ja bych si dite nechala-stalo se-a s pritelem bych se rozesla ale dohodla nake vyzivne! Syn ji muze prinest spousty radosti....

martin
8. prosince • 10:46

Já bych nápad měl a všichni by byli spokojení: Najít slušnou rodinu, která chce dítě, ale nemůžou ho mít. Takových jsou stovky... Proč jít hned na potrat?! Miminko donosit, porodit a dát milující rodině, která ho mít nemůže. Taky by vám na oplátku mohli něco třeba přispět na hypotéku. (Myslím jako z dobré vůle a né že prodat dítě)... A určitě by se dalo domluvit, že by jste mohla dítě i občas vídat, třeba jako rodinná kamarádka ani by nemuselo vědět, že jste jeho máma, (kdyby si to náhradní rodina nepřála). A nebo si najděte pořádného chlapa a né toho ňoumu co s vámi je jen kvůli třem minutám sexu, ale normálního, co chce rodinu! Všechno mu řekněte na rovinu, třeba bude mít taky dítě, kolik je slušných chlapů, co měli blbé manželství a chtějí mít velkou rodinu... A nebo udělat nějakou sbírku, nebo požádat úřady!!! Jinak lidi víte co mě na tomto systému štve nejvíc?! Že poctivá paní samoživitelka maká, splácí hypotéku stará se o syna na VŠ a tahle paní se BOJÍ mít jedno další dítě!!! A takový cigáni, co nikdy nepracovali ani se nikdy nechystají, neřeší jestli mají 6 dětí a nebo deset se nebojí! Prostě jenom natáhnou ruce a dostanou!!! Tohle by se mělo sakra změnit!!! Kdo pracuje a snaží se a dojde do takové životní situace by měl by mít od státu zastání!

Milena
28. června • 16:35

@martin: Presne!

janka
4. prosince • 10:49

Těžko radit. Ještě deset - dvacet let budeš živit prvního syna. Záleží spíš na tom, jestli je schopný ti dítě pohlídat, abys mohla chodit do práce.

martin
8. prosince • 10:50

@janka: IT -čkář?! Ten je za chvíli uživí všechny levou zadní...

Elynor
2. prosince • 17:48

V Polsku hlasují o zákonu, který má postavit potrat na úroveň vraždy. Trestal by vězením ženy, které by zákrok podstoupily, ale i takové ženy, které potratí přirozenou cestou, ale nebudou moci dokázat, že to nebylo jejich vinou. Tak já nevím - je tohle 21.století? :hm

Martin 19
2. prosince • 18:34

@Elynor: Byste radši burky, či co? Jste tentokrát úplně mimi.

Elynor
2. prosince • 18:42

@Martin 19: Jaké burky? Nerozumím, k čemu se to má vztahovat.

evelína
2. prosince • 15:35

potrat je riskantní věc svědomí a výčitky sama k sobě že jsem to uděla je celý život trest a nedá se to vrátit :!: :!:

mamča
2. prosince • 11:28

Bála bych se, že dítě nebude zdravé. V pozdějším věku už má každá žena nastřádané choroby, které ve dvaceti neměla, a přesto má dítě s Aspergerovým syndromem. Dříve bych se nad takovým "drobným" postižením nepozastavila, ale máme v příbuzenstvu dítě-autistu. Je to čirá hrůza, i když se mu oba rodiče na 200% věnují. Druhé zdravé dítě je pochopitelně na vedlejší koleji, protože rodiče mají jen jedny nervy.
I kdyby bylo dítě téhle pozdní matky absolutně zdravé, znamená to pro matku pracovat až do smrti, aby tohle dítě ještě odchovala.
Vzpomínám si na povzdech vůči synovi jedné známé, která ho povila ve věku 40ti let :
"Tvoji pubertu a můj přechod přežije jen jeden z nás !"

SandraN
2. prosince • 1:53

Známá odvedle si pořídila holčičku k téměř dospělému synovi. Nad kočárkem na chvíli omládla. V jejím věku to byl tedy poslední záchvěv mládí. Jak děcko rostlo - věděla, že jeho otec bude za nimi pouze občas jezdit - uvědomovala si, že udělala chybu. Bohužel to cítí i ta malá. Že maminka by v padesáti už uvítala trochu klidu a lítat pro ni do družiny. Kde je mimochodem poslední, stejně jako bývala ve školce. Když bydlíte v jednom vchodě, nemůžete to nevidět. Nějaký cit a radost z holky, která je hodná a zakřiknutá, na mamince byl vidět pouze při procházkách s kočárkem. No a co teď. Holka dostane doma najíst, oblíknutá je, ale asi má pocit, že doma je jaksi navíc. To není dobrý start do života. Podpora koníčků, nákup knížek, hraček, to je už nad rámec a nad plán. Dát holku ostříhat a koupit jí něco fakt hezkého, to jsme tedy ještě neviděli. Člověk by měl myslet trochu dál. A kdyby nedej bože přišla nemoc, kam se školačkou. Babička nebydlí v místě a je adekvátně věkem k padesátileté mamince. Syn si už vydělává a doma je sporadicky. Maminka, která chodí do práce a která by v padesáti uvítala odpočinek a víc volna, se v poslední době covidu zabývala náhradní výukou a jak pro ni, tak pro holku to nic radostného nebylo. Před námi starousedlíky jí je asi čím dál víc trapně. Ono je to sice hezké, dát dítěti šanci na život a nevzdat se ho. Na druhou stranu pochybuji, že by si dítě takovýhle život vybralo...

Laďka
1. prosince • 16:31

A co takhle dítě dát k adopci. V dnešní době by nebyl takový problém sehnat náhradní rodinu. Horší je se pak s tím srovnat, že už ho možná nikdy neuvidíte, ale pořád lepší varianta, když je žena v tíživé situaci a pak nebude mít z toho výčitky svědomí než z potratu.

Dáša
1. prosince • 14:51

Tak v první řadě žijeme v 21. století a antikoncepce je dostupná všem. Fakt nechápu, že si blbka nechá udělat dítě s někým, s kým nepočítá do budoucnosti a teprve pak to řeší. Je úplně nesvéprávná? Já bych na potrat nešla, ale tohle by se mi taky nikdy nestalo. Nespím totiž s lidmi, kteří se mi nehodí do života :-D Myslím, že kdyby dítě chtěla, tak to zvládne s pomocí toho chlapa, státu atd. Byt může prodat a jít do nájmu, byty jsou momentálně dost drahé, takže by jí po zaplacení hypotéky určitě něco zbylo. Je to čistě otázka volby. Otec nemá zájem, ona nemá zájem, tak hodíme dítě do koše a je to. Není co řešit, ne? Aha, ono to asi není tak jednoduché, že? Pokud dítě nechce, tak ať jde na potrat, je to její věc, že bude dosmrti žít s myšlenkou na to, co udělala. Vůbec nevidím důvod, proč hledá radu u cizích lidí. Ti s tou vinou žít nebudou.

Radna
1. prosince • 15:11

@Dáša: Antikoncepce sice je, nicméně paní má dítě z umělého oplodnění a mizivou možnost otěhotnět přirozeně. Pokud se více než dvacet let nechránila a nic se nestalo, asi bych také antikoncepci neřešila, případně maximálně kondom, ale tam je to na obou partnerech a její přítel mohl mít výhrady, pokud ji považoval za neplodnou.
A jinak, prodat byt a podobně neřeší situaci, že se s ní něco stane. Jako samoživitelka (a to rodinu mám), jsem také měla strach, co by se s dítětem stalo, kdyby se něco do doby jeho dospělosti stalo se mnou. (moji rodiče dost staří a nemocní, bratr s rodinou v malém bytě, otec s novou rodinou hodně daleko a s dětmi o hodně mladšími). A pokud má první dítě již nějaké lehké postižení, ve vyšším věku bych se bála dvojnásob, že nebude miminko v pořádku. Jiné řešení než ukončení nevidím. Situace není příznivá.

Martin 19
1. prosince • 19:03

@Radna: Fakt si myslíte, že ji někdo uměle oplodňoval v jejích 24 letech? Já si to moc nemyslím, ale nevím. Otec jejího prvního děcka je asi kde? Celý článek je divný.

Moučka
1. prosince • 11:21

Prdelká má radost a hlavička starost ... :-D :grr:

Elynor
1. prosince • 10:41

Navíc teda máme plné domovy dětí, a z EU nám jakožto státu dávají nůž na krk, že se mají kojenecké ústavy a dětské domovy rušit, a děti dát do rodin. Ale pěstounských rodin je zoufale málo, a moc lidí se to nehrne dělat. Je plno dětí, které by si ani nikdo vzít nechtěl, protože jsou nějakým způsobem problémové, nebo nejsou zdravé a s adopcí je to ještě horší, jak s pěstounstvím, protože adoptované dítě už má člověk napořád, ne že ho v 18 letech pošle do světa. Mnohdy ty děti vystřídají i několik pěstounských rodin. Je rozumné rodit další nechtěné děti? Je jich jako málo, nebo co? Chce se snad někdo dobrovolně narodit jako nežádoucí dítě, jako následek hloupostí svých zploditelů, protože to pak ani nelze nazvat rodiči? Aby se pak celý život ptal, proč zrovna on má mít hned od narození takový handicap a být odkázán na něčí milosrdenství a závislý na ochotě cizích lidí se o něj postarat? To je budoucnost, kterou by nějaká matka měla chtít pro své dítě?

Martin 19
1. prosince • 12:01

@Elynor: Bílé mimino určené k adopci je v milující rodině hned. Nehledě k tomu, že si matka může rodinu vybrat sama a označit budoucího otce za otce biologického.
Nechtěné děti, no kurňa proč si je dělají?
Téhle žensšině se nedá říkat matka. Potratem se totiž pro to dítě kterého se to týká, otevírají netušené možnosti, že?
Neříkám, že je potrat vražda, ale úmyslné zabití to je.

Elynor
1. prosince • 12:36

@Martin 19: Podívejte se, ono vám po tom nic není. Vaše dítě to není, vy ho nosit a rodit nebudete. Možnost interrupce je v tomto státě legální, využít ji může každá žena, aniž by to musela vám nebo komukoli jinému zdůvodňovat. Vy jí nevyřešíte její problémy, na hypotéku nepřispějete, akorát máte řečí jako vody. To by uměl každej, kecat druhým do života, když on ty následky nést nebude. Ano, já nepopírám, že se paní z článku asi nezachovala moudře, měla víc dbát na antikoncepci, i jsem to níže napsala. Ale to neznamená, že si musí zpackat úplně všechno, a v důsledku dalších špatných rozhodnutí se třeba octnout i s dítětem například v azyláku, až nebude mít na to bydlení. Tahle situace nemá dobré řešení. Potrat je to méně špatné, proč, to jsem už psala. Kecy o vraždách a zabití si laskavě strčte víte kam, nic takového to není, a rozhodně tím ničemu neprospějete. Taky se můžete odstěhovat do Polska, tam už celkem dost žen zaplatilo životem za nemožnost interrupce, a to nebylo zabití? Když se doktoři jen dívali, jak jim před očima umírá žena jen proto, že jí nesměli pomoci? A ty ženy kolikrát už měly starší děti doma, co tyhle děti, které přišly o matky kvůli zákazu potratů? To je v pohodě?

Martin 19
1. prosince • 18:09

@Elynor: Přeháníte a obhajujete potraty jakoby to bylo něco co je absolutně v pořádku. Nic by mi po tom nebylo kdyby to ta ženská někde nepsala a nežádala jakýsi názor a neospavedlňovala se. No a v tuhle chvíli to není už jen její tělo. Je i toho drobka kterého se chystá zabít. Netahejte sem fanatické Poláky, tahle ženská neumírá. A jestli je dítě zdravé si může nechat zjistit. Ano, je to stará bréca, to je, ale když může souložit na tvrdo, tak musí počítat s tím že otěhotní.

Elynor
1. prosince • 19:03

@Martin 19: Ano, potrat je absolutně v pořádku. Aspoň tedy dle aktuálně platných zákonů v tomto státě. Co není v pořádku, to je vaše vyjadřování. Stará bréca... a další podobné výrazivo. Jaký komplex si léčíte urážením ženy v nepříjemné životní situaci?

Martin 19
1. prosince • 19:07

@Elynor: Pro mě tohle není žena. Do té situace se dostala sama svým linkavým přístupem k životu. Jó, kdyby takhle byl pán milionář, to by byla jiná.
Potraty může obhajovat jen ten kdo má sám máslo na hlavě.

Dáša
1. prosince • 14:55

@Elynor: Myslím, že se hádáte zbytečně. Máte pravdu oba. Je to její volba, její zodpovědnost a budou to její výčitky svědomí. Martin má pravdu, ale nemá právo jí soudit - jenže ona si o radu napsala, takže co chtěla slyšet? A vy Elynor máte pravdu v tom, že jen žena to má právo rozhodnout, protože jen ona nese všechna rizika. Ale neměla by právě proto být opatrná "před" a ne až "po"? Tady ja pak dobrá rada drahá.

Elynor
1. prosince • 19:08

@Dáša: Vím, že se hádám zbytečně. Jenže kvůli lidem takového ražení, jak se zde předvádí Martin, se potom ty ženy, které na přerušení těhotenství šly, cítí společností odsuzované a mají pocit viny, a to jim samozřejmě nepřidá ani psychicky, ani fyzicky. Jsou pak na tom ještě hůř, než by nezbytně nutně musely být. Jako by to samo o sobě pro tu ženu nebyl dost tristní životní zážitek.

Martin 19
1. prosince • 22:00

@Elynor: Já se s Vámi nehádám. Je to můj názor. Vy si stojíte za svým, já taky. A je dobře, že se ženy, co se bezdůvodně zbaví nenarozeného dítěte, aspoň trápí. I když některé ani to ne. A tahle ženská důvod nemá. Vlastně má, pohodlnost. Chce si s tím svým parťákem dál užívat a ne běhat okolo mimina. Tak to odnese stvoření které nepozná jaký krásný život je.

Elynor
2. prosince • 11:09

@Martin 19: Bezdůvodně? Vy se mi snad zdáte. Důvod č.1 - zdraví té ženy. Mateřství v 45 letech je celkem logicky náročnější pro organismus než ve dvaceti. Může ji to zdravotně naprosto odrovnat. Důvod č.2 - zdraví toho dítěte. Je vysoká pravděpodobnost, že nemusí být zdravé. Její starší syn má Aspergerův syndrom. To ještě zvyšuje pravděpodobnost, že její další dítě v takhle pozdním věku pro mateřství na tom může být klidně i hůř. Všechny druhy možného postižení se nedají poznat před narozením dítěte. Kdo chce mít dítě, které bude na něm závislé a nikdy nebude dostatečně samostatné? Četl jste někdy příběhy matek, které porodily zdánlivě zdravé dítě a později se přišlo na to, že dítě je autista? Jaké to taky může být peklo, mít doma autistické dítě? A riskl byste si to, když už máte doma Aspergera, byť relativně málo se projevujícího? No, vy možná jo, ale ne každý je tak odvážný. Důvod č.3 - ekonomická situace. Ta žena je samostatná, vydělává si, živí syna na studiích. Kdo to bude dělat místo ní, když půjde na mateřskou? Bude žít ze sociálních dávek, a dyndat příspěvky od nějakých neziskovek a z potravinové banky? Pěkně děkuju. Kde bude i s dítětem bydlet, když nebude mít z čeho splácet hypotéku? Kam by šel ten dospělý syn, který ještě bude pár let studovat? Důvod č.4 - budoucnost té ženy. Kdo ji zaměstná, až jí skončí mateřská? Bude jí cca 50 let. Malé dítě na krku. Žádné zázemí ani hlídání. Když dítě onemocní, bude s ním doma jen ona. Plus výpadek na 3 - 4 roky z její profese, už vidím, jak se o ni zaměstnavatelé perou. Perspektiva, že musí vydržet fit a v pracovním procesu, dokud nebude dítě dospělé, tedy cca do 70 let, možná i déle. Kde je její zabezpečení na stáří? Šance si ušetřit na důchod? Co když věci nepůjdou ideálně a paní bude sama po padesátce mít nějaké zdravotní omezení (vzniklé třeba právě v důsledku těhotenství)? Je vám tohle všechno málo? Máte představu, že žena nutně musí vydržet všechno, jen aby se náhodou neznelíbila nějaké části společnosti, která jí sice s ničím nepomůže, ale zato přesně ví, jak by ona měla "správně" žít? Jistě takový názor mít můžete. Ale teda tleskat tomu nebudu. ]:-D

Martin 19
1. prosince • 9:49

A co takhle dítě donosit a dát ho k adopci?

Elynor
1. prosince • 10:19

@Martin 19: A proč by měla? Devět měsíců si huntovat tělo, trpět nevolnosti, riskovat zdravotní problémy, v pětačtyřiceti je těhotenství často poněkud náročnější záležitost než ve dvaceti, nehledě k tomu, že může mít rizikové, bude doma, nebude mít příjmy, z čeho bude platit tu hypotéku? A potom porod taky není sranda, ono to docela bolí, následně má člověk pár týdnů plno problémů, než se mu všechno zahojí a vrátí do normálu, a to všechno jen tak, z plezíru? Abyste ji za to vy pochválil, že nešla na potrat? S vědomím, že to dítě, kvůli kterému se to všechno dělo, skončí kdoví kde a už o něm nebude dál nic vědět? A když to dítě nebude zdravé, kdo si ho asi tak radostně adoptuje - vy jistě ne. Tyhle "moudra" mám nejradši, zvláště pak od chlapů. 8-)

Martin 19
1. prosince • 11:55

@Elynor: A já se zase divím, kde se bere tolik bezcitnosti v ženský.
Nechat si udělat děcko a pak nad ním vynést rozsudek smrti. Je to hnus. Nikdo tu ženštinu neznásilnil, souložila dobrovolně a bez ochrany. A postoje svého chlapa znala. Tak se měla chránit sama. Jasně, mám hypotéku, tak odsoudím nenarozené dítě k smrti.

Elynor
1. prosince • 9:38

Takže pokud to správně chápu, paní se vykašlala na nějakou antikoncepci a spolehla se na to, že když tenkrát před dvaceti lety měla problém otěhotnět, tak je to v pohodě a nemusí se tím zabývat. To nebylo chytré, možnost je vždycky, dokonce i v té menopauze se už pár žen docela divilo, co se to stalo. A v její životní situaci to byl teprve holej nerozum, když jistě věděla všechno tohle, co v článku je popsáno, a stejně si to riskla. A za chyby se platí. Čili teď je na místě nepřemýšlet, nerozebírat nic, a pelášit na interrupci, čím dřív, tím lépe. Včera bylo pozdě. A jestli jsou jí všechny ty důvody málo, tak bych jí byla tou radou, ať se podívá na nějaké příběhy žen, kterým se v přibližně stejném věku narodily postižené děti, se kterými následně zůstaly samy, a musí se teď o ně starat do konce života. I kdyby to byl "jenom" Downům syndrom, nebo autista, to jistě nechce, natož nějaké složitější postižení a pravděpodobnost, že se to může stát, je značná. Záruku, že se to nestane, jí naopak nikdo nedá. A i kdyby to dítě náhodou bylo zdravé, tak by měla v 65 letech další dvacetileté dítě na studiích, a perspektivu, že musí pracovat minimálně do 70 let, než potomek dostuduje. A má naprostou pravdu, že nemůže svému prvnímu dítěti pověsit na krk sourozence. To je plně její a jenom její zodpovědnost. Zvláště v tomto případě, kdy dopředu věděla, v jaké je situaci, a že partner je jenom na zábavu. To má ostatně docela kliku, že se s ní ten chlap vůbec ještě baví, protože by si taky mohl myslet, že je to od ní záměr, a považovat to za určitou formu vydírání - čekám dítě, dělej něco. Plať mi hypotéku, když já nemůžu... a tak různě podobně. Popravdě na místě toho muže bych především požadovala test otcovství, než začnu cokoli platit. Shrnuto - právě na tyhle a podobné situace to přerušení těhotenství slouží a má být využíváno. V popsané situaci je to nejlepší řešení pro všechny zúčastněné.

Petr
1. prosince • 9:34

Když už se vážená autorko článku ptáte, tak jste měla domělé Saše ponechat více možností k manévrování. Takhle jste ji předurčila k potratu a chcete po nás už jen souhlas.

Doporučujeme

Články odjinud