Saša (61): Dala jsem vnukovi na zadek a už ho nesmím hlídat

K tématu mohu říct asi tolik:
Známí měli psa, kterému vnučka chtěla vzít z misky jídlo. Tedy vlastně se chovala jako dítě nepatřičně ke zvířeti, jako vnuk Saši. Zde to ale bylo jinak: než mohli prarodiče zasáhnout, pes holčičku kousl na viditelné místo, kdyby aspoň do ruky....No stalo se. Přebírající snacha svoji tchýni zfackovala a udělala cirkus.
Těžko říct, zda byste Sašo spíše brala tuto variantu? Každopádně si myslím, že hlíat dítě a psa najednou je nesmysl. Ano, jsem v práci za tu zlou, co NEMÁ RÁDA ZVÍŘATA ANI LIDI. Psa jsem nikdy neměla a mít nehodlám. Myslím, že lidi sipsa nepořizují z ušlechtilého důvodu dát mu domov a péči, ale prostě proto, aby nebyli sami a měli se čím zabývat. Jako babička jsem taky dala párkrát na zadek. Ale jako snacha bych nedala dítě tam, kde je pes členem domácnosti. Dítě je víc než zvíře. Ovšem jako babička mající psa bych mladým řekla, že psovi ubližoval a vysvětlit si to nenechal, aby mu to tedy objasnili sami, jinak ke mně nebude moci chodit. Že ten pes tu holt je doma a byl tu dřív. Já bych tedy psa domů nechtěla. Umím být sama, i když si vnouče beru ráda. Člověk se nemůže hnout z domu, to zvíře potřebuje jíst, venčit, pohrát si, já jsem na to pohodlná. Mám hodně aktiviti jako babička, pes by u mě byl věčně sám. A taky by se mi nechtělo po něm byt uklízet...beru zvíře jako přidělanou práci. Raději udělám něco pro známé či příbuzné lidi - návštěvu, pomoc, atd.

Tak já tedy občas synovi na zadek dám. Teď už to není potřeba. Zavedli jsme pravidlo, že počítám do třech a pak ho plácnu a většinou zabere jedna. Většinou mu pak tedy vysvětlím, proč na zadek dostal, když už jsme oba v klidu. Musím říct, že častěji zvyšuji hlas, nepřijemné mi to sice je, ale syn mě jinak vůbec nevnímá. Ale i to mu říkám, že mu to určitě vadí, ale když mě bude poslouchat, tak já hlas zvyšovat nebudu. A máme krásný vztah plný lásky. Protože jak plním sliby v těchto negativních věcech, tak je plním i v pozitivních a on to ví.

aha, tak zase jedna mladá Nanynka, která je tchýni pro manželovu matku. To znám, mám 5 vnoučat a NIKDY jsem je nedostala na prázdniny- jsme od sebe 400km,Na návštěvy se musím hlásit, a i tak se stalo, že jsem přijela ohlášeně na narozeniny vnuka, a byla jsem vykázáná od dveří, protože je tam bývalý a já jim nebudu kazit oslavu. Děti mi nesvěří protože je jejich otec mlátil, a mě taky, tak mají vzor jak se ke mě chovat. Netelefonuji, nekontaktuji se,jen abych měla klid ,bez řvaní a výčitek. Jen žena od staršího je moc hodná, ale já už tam nemůžu. nejsem masochista. Čas který nám vzali, už nejde dát zpět. Já nemám děti , ani vnoučata, přesně podle scenáře ,kterým mě vydíral exmanžel- jestli od něho odejdu, tak mě připraví o děti. Povedlo se mu to, týrá mě i po rozvodu. Babičky, hlavu vzhůru, ony vnoučata jim ještě dají zabrat. Zvířata se nesmí týrat a to by už tříleté dítě mělo mít naučené, že to bolí, a když neví co je to bolí, tak to musí poznat, aby to už nikdy nedělalo. A tu tchyňosnachu, bych poslala do školy tak k 12letým miláčkům, jak terorizují učitelky. Já bych to nedělala ani za milion. Dnes být učitelkou je řehole. Jsou hodné úcty a obdivu

na sebe jsem měla čas dvakrát :-)

Když jsem dávala hlídat děti svým nebo manželovým rodičům, nikdy jsem jim nemluvila do toho, co mají či nemají dávat dítěti jíst, co mu mají obléct, jestli ho smějí plesknout nebo ne. Nejednala jsem s nimi jako s nesvéprávnými, a to už proto, že jsem byla vděčná, že mi děti pohlídají a já mám čas na sebe, na studium, na domácnost, nebo jen sama na sebe. Dnes je každá matka vzdělaná ve výchově z internetu nebo "chytrých" knih, ví, že jedině její názor jr správný a své a ještě raději manželovy rodiče mistruje, co smějí a co ne. Jakmile se jen o píď uchýlí od jejích představ, okamžitě jim dítě sebere, nebo aspoň sebráním vyhrožuje. Má pocit, že svolení k hlídání dítěte je vzácný dar a neví, že je to pomoc od rodičů, za niž by měla být vděčná. Prostřednictvím dítěte dokáže jeho prarodiče i těžce vydírat. Naštěstí (doufám) nejsou takové všechny dcery a snachy.

nebudu řešit věci, zda mu jí měla fláknout či ne, protože za mě ano, do živých tvorů se nepíchá, nemlátí a pod. Ale babička by si měla honem rychle najít koníčka a zábavu, protože pofňukáváním po vnoučkovi nic nespraví. Já osobně bych se snaše ještě jednou omluvila za nerespektování jejích výchovných metod ( nic naplat, ve výchově mají přednost rodiče) a hurááá do svých aktivit. Protože teprv až bude mít čas rozkouskovaný ve své zábavě, dojde na hlídání. Někdy je to tak, že když má ten co nechce půjčit bábovičku pocit, že je " na hrušce", prostě bábovičku nepůjčí. A když zjistí, že ta jeho bábovička holt už není žádána, že si člověk našel jinou hračku, začne tu svojí bábovičku tak nějak půjčovat. A kdyby snacha dále trvala na svém požadavku, bude mít alespoň paní něco, čím se zabaví. Snacha ( a rodiče spolu) má v tomto případě skutečně právo veta a důvěřovat již nemusí. Rozhodně bych vnouče nevyžadovala, neprosila se a už vůbec s tím neotravovala syna, třeba to taky nemá jednoduché, když musí vlastní matce vnouče odepřít. Ale paní by měla být spokojená s tím, že stojí za svou ženou, to leckterý chlap nedokáže. Jen prostě fungujte jako rodina a nešilte, čas hrany obrousí. Co se pohnojí pod hysterickou taktovkou- JÁ CHCI... vnouče... se špatně napravuje. A chození za synem, aby chybu napravil, se fakt může obrátit proti vám.

j66: Ke školství odstup? A od školství přístup, ne?

Tak at si snacha strčí vnoučka do řiti.Nehladejte problémy tam kde nejsou.

Mata69: Já mám sice ke škoství odstup, ale mě také učili normální učitelé, i u mých dětí byli dobří učitelé nebo spíš učitelky. Žádný/á z nich, tělesné tresty nepoužíval, prostě to nepotřebovali. Měli autoritu a naučili i bez rákosky !!!

Petruna: To že dotyčná učitelka byla kr*va a ani s odstupem neřeknu, že byla to byla dobrá učitelka neznamená že n¨ám nějaké trauma, Po mě se nevozila, protože moje rodiče mě nedali, tolik si to nedovolila. Ale vůči těm, jejichž rodiče si nestěžovali , kteří byli jako Vy: !jen mu nařežte, tak těm to dala sežrat: Nevím co představujete , že by mělo dělat 10-leté dítě proti šikaně spolužáků ze strany učitelky, když se jich nezastali ani vlastní rodiče. Jinak spolužačka a kamarádka, když se dozvděla, že její syn bude mít tuhle tu učitelku , tak ho přehlásila na jiného města 20 km daleko a na autobus ho každý den vozili do toho spádové obce, kam by normálně chodil do školy, Po revoluci už to naštěstí bylo možné. Trauma z dětství neměla, ale rozhodně nechtěla aby její syn zažíval to samé .

j66: to jsme se nepochopily - já psala, přestože ten učitel občas někomu nějakou uštědřil, byl dobrý učitel a naučil nás a my na něj vzpomínáme. Ale tu, co popisujete vy, to prostě byla blbá učitelka i kdyby vás netřískala.

j66: jezisi, vy máte trauma z dětství. Taky jsem narazila na supr ucitelku, která si me vychutnavala pri hodinach zpěvu, pac jsem hudebně velmi nadana. A ze bych kvuli tomu jeste po letech trpela. Nevim. A co vam vadilo, ze nejste mezi oblibenci, nebo ze se po někom vezla. V druhém případě proc jste se jich nezastala? Nevim, ale ze školy si pamatuji, že jsme dokazali se takový m učitelům postavit. U me to bylo, ze si dali práci a naucili mě zpívat tu blbou hymnu, kterou me nechal vzdy zpivat. Ja bych rakosku vratila do skoly hned.

No a z toho všeho mi vyplývá, že jestli někdo občas děcku jednu střihne nebo ne nevypovídá nic o tom, jestli je či není dobrý rodič, prarodič či učitel. Agresivní neschopný kretén se totiž může vyskytnout v obou táborech.

Mata69: Víte co, ale to je Váš pohled na věc. Já myslím že učitel, který řeší problémy s žáky tělesným trestem , je špatný učitel a nemá na svém místě co dělat. Dobře si pamatuji na takovohle babu v 5-té třídě, která přesně tohle dělala, Byla to kr*va , a pokud na ni vzpomínám tak jen s odporem , nenaučila vůbec nic a klid ve třídě si zjednávala přesně tím ukazovátkem klíčema apod. Nadržovala svým oblíbencům, ze svých neoblíbenců dělala idioty před celou třídou. Byla to příbuzná ředitelky a stěžnosti rodičů na její chování k žákům, neměly žádný dopad, v pohodě nakonec odešla do důchodu. Je to cca 30 let ale vždycky když si na ni vzpomenu, jímá mě nechut ještě ted. , možná že ty které chválila na ni vzpomínají v dobrém, alé mě a znám pár jiných znechutila školu nadlouho, a to musím říct, že mě si v podstatě nevšímala, tudíž jsem na tom byla docela dobře vůči jiným. Ano byla nezapomenutelná p*ča !!!!

Mám mezi známými a kamarády dost učitelů - jsou to lidi co mají svou práci rádi a dělají jí s nadšením a chutí. A ti potvrzují to, že děti (jasně že ne všechny) jsou bez respektu, nic na ně neplatí, z kázání a vysvětlování si jen dělají srandu, nebo ještě žalují rodičům a ti to pak přijdou "vysvětlit" učiteli do školy, jakože co si to dovoluje. Mnohokrát jsem četla vyjádření dětských psychologů, že děti vyrůstající bez mantinelů, v atmosféře "necháváme rozvíjet jejich osobnost" jsou právě psychicky nevyrovnané, protože prostě a jednoduše ty mantinely nemají a neví co mohou a co ne. A je dítě, na které fakt stačí zvýšit hlas (to mohu krásně porovnat u svých tří synů) a ví, že přetáhlo hranice. A je dítě, kde je potřeba ten důraz podpořit, třeba zrovna tím plesknutím po zadku. Rychlou akcí.
Jak vidno, každý se setkává ve svém okolí se spoustou dětí, které prostě lezou okolí po hlavě a maminka ho ještě chválí.

Petruna: je to zvláštní viď, ale přesně jak píšeš - učitel, který si nás neposedné žáky usměrnil plácnutím ukazovátka přes zadek - na toho člověk vzpomíná i po letech - co nás naučil, jak byl férový a že ty jeho "výchovné" byly vždy zasloužené. Věděli jsme za co. Stěžovat si doma nemělo smysl, přišla by další "výchovná". Hystericky ječící učitelka, která si neuměla sjednat klid ve třídě, byla jen pro smích.

Tahle diskuze ukazuje jednu věc, ze ty co jsou pro jednu z otočky jsou mírnější a vic chapajici, kdežto druhá strana je silně agresivní a snaží se ty s jinym názorem urazet a delat z ni zrudu. Je to jak víra. Nesouhlasis, sup na hranici.

Vladstraschna: souhlasím, to pak jeden neví komu flaknout dřív, jestli dítěti nebo rodičům. Nevim, byla jsem jako dítě uzasnej spratek. Ale v životě se nestalo, aby mi to matka tolerovala. A nedej bože, ze bych si stěžovala doma, že me ucitel ohnul pres katedru a jednu loupnul metrem, dostala bych doma ještě nasup. A pokud se tu nekdo chytne toho, ze to od ucitele bylo špatně, nebylo. Dodnes na neho vzpominam jako na skvělého pedagoga. Lepší jedna metrem nez poznámka a pak doma kazani a zakazy. Jenže to byl ještě u rodičů ucitel nekdo. Dneska by sel za týrání sedet. Za sebe, pár mirenych mi na sebevědomí neubralo a každopádně jsem si to pro příště rychle rozmyslela.

Zebruška: proboha vy jste opravdu nepochopila co tim bylo mysleno. Tak po lopatě. Chtela jsem tim říct, ze nekdy je lepší dítěti jednu vystrihnou, než s nim do nekonecna diskutovat. I v jeho zájmu.

Jeden citát, který znám už léta. Ani nevím, kdo ho napsal či vyslovil:
"Síla je zbraň chudých duchem, ale tam, kde rozum nepostačí, pár přes hubu neuškodí."
Rodiče bratra a mě nebili. Ale občas prostě museli potrestat. Moji synové biti nebyli, ale nastalo několik situací, kdy se to prostě muselo vyřešit naráz a rychle. Jestli obabím, mám už dopředu dohodu, že pokud budu mít vnouče na starost a bude u mě doma, bude respektovat to, jak žiju já. Jiná domácnost, jiná pravidla. Mladým neuškodí, když to budou chápat. V životě to je přece tak nastaveno, že se musíte přizpůsobit - jak ve škole, tak v zaměstnání, tak v jakékoliv společnosti. Nemohou se všichni přizpůsobit vám. Takže nevím, proč by se to nemělo dítě naučit včas - že ne všichni mu budou skákat kolem zadku, jak bude pískat. Kromě toho - pobyt u babičky je přece změna prostředí, jiná pravidla, a to přece může být přínosem pro další rozvoj děcka. Rodiče ho velice nemoudře připravili o hodně zážitků. A matka to za pár let sama pozná, až se bude muset na veřejnosti stydět za smrádě, které se nebude umět chovat, protože je zvyklé, že doma může všechno. Setkávám se na svých cestách s různými lidmi, a takto vychovávané děti opravdu poznám. Jezdím se svými výrobky "stánkařit", a to co kolikrát zažívám, je opravdu výživné. Když mi děcko hází do stánku šutry, já ho napomenu, upozorním rodiče, ať si udělají pořádek, a oni, místo aby se omluvili a smrádě napomenuli, ho ještě začnou chlácholit ( protože ta bába ve stánku si něco dovolila). A to je jenom jedna maličkost, bývá i hůř. A já se nebudu zlobit na děcko, ale o rodičích si myslím svoje.

Lebahu:
j66: Tuhle mi poliši vysolili 3 tis pokuty (byla tam 30, které jsem si prostě nevšimla a jela jsem 50), možná kdyby mi jednu výchovně fláknul a nechal mě jet, bolelo by mě to míň. Tohle mě fakt pobavilo :-D

Petruna: To nemá smysl, tady se všechno hrotí děsně vážně, s nadsázkou se tu nechytneš.
Neříkám děti třískat, ale v situaci, kde jim může jít o život či zdraví, pleštit ve vhodnou chvíli, aby si do smrti pamatoval, že pes se netrápí či přes silnici se nelítá (to udělal vnouček mojí mámě, vedla ho za ruku, vytrhnul se jí a málem vletěl pod auto) je menší zlo, než ho nechat pokousat či přejet. No a jak funguje současná výchova v praxi se může jít každý podívat někam kde se sdružují děti (ideálně třeba McDonald apod...) Divá zvěř, matky si toho buď vůbec nevšímají a nebo řvou nesmyslné a často protichůdné povely, které dítěti splývají už v jakýsi šum a tak je ignoruje. Já bych děsně ráda potkala některou z těch trpělivých, stále vysvětlujících, nikdy netrestajících matek s HODNÝM a VYCHOVANÝM dítětem. Až to uvidím na vlastní oči, smeknu a moderním matkám se omluvím... ale dřív fakt ne.

Ja teda nejakou jednu vychovnou schvaluji. Deti nemam, ale vidim to v okoli, nekdy muzete domlouvat a stejne to nepomuze. To vam pak klidne preroste pres hlavu. Jednou si musi uvedomit koho ma poslouchat a co se smi a nesmi. A kdyz to nedokaze pochopit, kdyz mu to reknu, jednou, dvakrat, trikrat, tak mu placnu a hotovo! Navic v tomhle pripade, delat tohle psovi prede mnou, tak mu taky jednu placnu!

Petruna: ne, ne, taky nemám nic proti tomu, když jde chlap do hospody na pivko (nemusí to teda být zrovna ta nejhorší putyka v okolí) - ale spíš se divím, když tu někdo píše téměř ódy na chlapy, co jsou schopní se zmlátit v hospodě. A tváří se, že to je normální a v pohodě. A zrovna vy tu píšete, že to je lepší chování. No podle mě to normální není, je to chování hodné primitiva, někoho, kdo má opravdu IQ tykve a navíc nulové povědomí o slušném chování. Nevím, jak vaši chlapi, ale můj nemá potřebu nikomu v hospodě rozbíjet hubu. Kdyby to dělal, už by to nebyl můj chlap :-) Takovýho člověka bych si prostě nemohla vážit. Holt mi ta fyzická agrese vadí na všech úrovních.

Zebruška: Tady někdo nepochopil pointu. Když už jsme u toho, tak já osobně nic proti tomu nemám, když jde manžel do 4. cenové skupiny a zmastí se jak králík. Není to denně. Mít teda doma chlapa, který s kamarádama courá po kavárnách a cukrárnách, no nevím, jest-li bych nepochybovala o jeho orientaci. Koukám, že nejen s výchovou dětí je to levačku, ale i s chlapama.

No fuj, dámy, co to tu propagujete za příklady - že se má chlap jít ožrat do putyky (nejlépe asi čtvrté cenové), tam se dohádat s dalšíma ožralcama a nakonec se poprat jak malí, hloupí haranti a rozbít si nosy? To je podle některých z vás ten správný přístup a správné chování pro dospělého muže? Vždyť to je na úrovni primitivů. To vám přijde opravdu jako lepší???? Bože, jak já jsem ráda, že chlapi v mým okolí se chovají jako rozumní a chytří dospělí a když mají rozdílný názory, tak je prostě spolu normálně proberou a nemají potřebu se u toho hned třískat se zatemněným mozkem!

Být je možné jen sobě rovné, kdo bije slabšího, je zbabělec. Tak je to i s vlastními dětmi. Samosebou, že se naše naše názory / mých dětí, vnoučat.../ rozcházely:-). Úmyslně nepíši - děti zlobily, poněvadž ony nezlobily, jen měly na věc jiný názor. Na mě bylo, abych je přesvědčila, že jejich postoj je mylný, neslučuje se s pravidly společenského chování, postoj ke zvířatům musí bát kladný, aby ho nekously a zároveň se ke každému psu neběží, ze stejného důvodu a navíc může být nemocný. Když mě hodně vytočily, chodila jsem po zahradě a zhluboka dýchala, abych je nepřerazila ale bít, to ne !! Hodně jsem si s nimi hrála, pletla na panenky, kopala do mičudy, natáčela jejich pohádky, které si samy vymyslely a nastudovaly:-) - to už byly 4vnučky od dvou dětí :-). Paní Saša mohla chytit vnoučka za ruku, ne ho zrovna bít. Děti nejsou rozmazlené, jsou pohodové, nejsou frust,rované a svoje děti, moje vnoučata také nebijí. Proč také, chce to pozitivní přístup k dětem. Vždyť všichni bydlíme mezi lidmi, máme kamarády, spolupracovníky a také s nimi vycházíme, nebo se aspoň snažíme, také je nebijeme:-)). Říká se, že doma se máme chovat líp než na veřejnosti, poněvadž doma jsme s lidmi, kteří nás mají rádi a my je také :-) - tak ať je u nás pohoda, blíží se pohodový Advent......

Přesně ti chlapi v hospodě mě napadli. I když ono asi dnes ani ti "moderní hošíci" do hospody nechoděj, nanejvýš do módního baru a cucaj tam něco barevnýho s deštníčkem. Ježiš já jsem tak ráda, že už jsem stará.

Petruna: Body mě tak neštvou, těch mám dost, povětšinou jsem slušný řidič. Tohle byly navíc dvě policajtky, takový čůzy zamindrákovaný... to člověka musí bavit buzerovat lidi... takže tam neukecáš nic.

j66: ten malej je pěknej bonzáček, asi sotva uznal, že něco nepěknýho provedl, to by držel jazyk za zuby. Doufám, že to maminka nepoznala z obtisknuté ruky na zadečku.
Jinak jsem také zastánkyní toho, že "plácnutí" vůbec nezaškodí a ty novodobé názory maminek jsou pěkně scestné. Ale nevysvětlíte jim to, jako nevysvětlíte těm magorům sluníčkářům, co nabádaj k vstřícnosti a pomoci imigrantům, že to je šílený prů..r a bohužel už nenapravitelný.
Já bych se asi šíleně ponížila a snaše se omluvila a slíbila místopřísežně, že už nikdy neplácnu- protože si umím představit bolest babičky, když už vnoučka nesmí nikdy pohlídat. Mne i dnes to vhání slzy do očí a trpím obrovskou závistí, když vidím babču s vnoučkem, protože mně už vnoučata vyrostla a pravnoučat se asi nedočkám. Držím palce.
P.S. Řekla bych, že maminka bude asi "módně" postarší, ty jsou nejhorší. Vím, o čem mluvím, dělala jsem lyžařskou instruktorku na kurzech Rodiče s dětmi.