K tématu mohu říct asi tolik: Známí měli psa, kterému vnučka chtěla vzít z misky jídlo. Tedy vlastně se chovala jako dítě nepatřičně ke zvířeti, jako vnuk Saši. Zde to ale bylo jinak: než mohli prarodiče zasáhnout, pes holčičku kousl na viditelné místo, kdyby aspoň do ruky....No stalo se. Přebírající snacha svoji tchýni zfackovala a udělala cirkus.Těžko říct, zda byste Sašo spíše brala tuto variantu? Každopádně si myslím, že hlíat dítě a psa najednou je nesmysl. Ano, jsem v práci za tu zlou, co NEMÁ RÁDA ZVÍŘATA ANI LIDI. Psa jsem nikdy neměla a mít nehodlám. Myslím, že lidi sipsa nepořizují z ušlechtilého důvodu dát mu domov a péči, ale prostě proto, aby nebyli sami a měli se čím zabývat. Jako babička jsem taky dala párkrát na zadek. Ale jako snacha bych nedala dítě tam, kde je pes členem domácnosti. Dítě je víc než zvíře. Ovšem jako babička mající psa bych mladým řekla, že psovi ubližoval a vysvětlit si to nenechal, aby mu to tedy objasnili sami, jinak ke mně nebude moci chodit. Že ten pes tu holt je doma a byl tu dřív. Já bych tedy psa domů nechtěla. Umím být sama, i když si vnouče beru ráda. Člověk se nemůže hnout z domu, to zvíře potřebuje jíst, venčit, pohrát si, já jsem na to pohodlná. Mám hodně aktiviti jako babička, pes by u mě byl věčně sám. A taky by se mi nechtělo po něm byt uklízet...beru zvíře jako přidělanou práci. Raději udělám něco pro známé či příbuzné lidi - návštěvu, pomoc, atd.
Tak já tedy občas synovi na zadek dám. Teď už to není potřeba. Zavedli jsme pravidlo, že počítám do třech a pak ho plácnu a většinou zabere jedna. Většinou mu pak tedy vysvětlím, proč na zadek dostal, když už jsme oba v klidu. Musím říct, že častěji zvyšuji hlas, nepřijemné mi to sice je, ale syn mě jinak vůbec nevnímá. Ale i to mu říkám, že mu to určitě vadí, ale když mě bude poslouchat, tak já hlas zvyšovat nebudu. A máme krásný vztah plný lásky. Protože jak plním sliby v těchto negativních věcech, tak je plním i v pozitivních a on to ví.
aha, tak zase jedna mladá Nanynka, která je tchýni pro manželovu matku. To znám, mám 5 vnoučat a NIKDY jsem je nedostala na prázdniny- jsme od sebe 400km,Na návštěvy se musím hlásit, a i tak se stalo, že jsem přijela ohlášeně na narozeniny vnuka, a byla jsem vykázáná od dveří, protože je tam bývalý a já jim nebudu kazit oslavu. Děti mi nesvěří protože je jejich otec mlátil, a mě taky, tak mají vzor jak se ke mě chovat. Netelefonuji, nekontaktuji se,jen abych měla klid ,bez řvaní a výčitek. Jen žena od staršího je moc hodná, ale já už tam nemůžu. nejsem masochista. Čas který nám vzali, už nejde dát zpět. Já nemám děti , ani vnoučata, přesně podle scenáře ,kterým mě vydíral exmanžel- jestli od něho odejdu, tak mě připraví o děti. Povedlo se mu to, týrá mě i po rozvodu. Babičky, hlavu vzhůru, ony vnoučata jim ještě dají zabrat. Zvířata se nesmí týrat a to by už tříleté dítě mělo mít naučené, že to bolí, a když neví co je to bolí, tak to musí poznat, aby to už nikdy nedělalo. A tu tchyňosnachu, bych poslala do školy tak k 12letým miláčkům, jak terorizují učitelky. Já bych to nedělala ani za milion. Dnes být učitelkou je řehole. Jsou hodné úcty a obdivu
na sebe jsem měla čas dvakrát :-)
Když jsem dávala hlídat děti svým nebo manželovým rodičům, nikdy jsem jim nemluvila do toho, co mají či nemají dávat dítěti jíst, co mu mají obléct, jestli ho smějí plesknout nebo ne. Nejednala jsem s nimi jako s nesvéprávnými, a to už proto, že jsem byla vděčná, že mi děti pohlídají a já mám čas na sebe, na studium, na domácnost, nebo jen sama na sebe. Dnes je každá matka vzdělaná ve výchově z internetu nebo "chytrých" knih, ví, že jedině její názor jr správný a své a ještě raději manželovy rodiče mistruje, co smějí a co ne. Jakmile se jen o píď uchýlí od jejích představ, okamžitě jim dítě sebere, nebo aspoň sebráním vyhrožuje. Má pocit, že svolení k hlídání dítěte je vzácný dar a neví, že je to pomoc od rodičů, za niž by měla být vděčná. Prostřednictvím dítěte dokáže jeho prarodiče i těžce vydírat. Naštěstí (doufám) nejsou takové všechny dcery a snachy.
nebudu řešit věci, zda mu jí měla fláknout či ne, protože za mě ano, do živých tvorů se nepíchá, nemlátí a pod. Ale babička by si měla honem rychle najít koníčka a zábavu, protože pofňukáváním po vnoučkovi nic nespraví. Já osobně bych se snaše ještě jednou omluvila za nerespektování jejích výchovných metod ( nic naplat, ve výchově mají přednost rodiče) a hurááá do svých aktivit. Protože teprv až bude mít čas rozkouskovaný ve své zábavě, dojde na hlídání. Někdy je to tak, že když má ten co nechce půjčit bábovičku pocit, že je " na hrušce", prostě bábovičku nepůjčí. A když zjistí, že ta jeho bábovička holt už není žádána, že si člověk našel jinou hračku, začne tu svojí bábovičku tak nějak půjčovat. A kdyby snacha dále trvala na svém požadavku, bude mít alespoň paní něco, čím se zabaví. Snacha ( a rodiče spolu) má v tomto případě skutečně právo veta a důvěřovat již nemusí. Rozhodně bych vnouče nevyžadovala, neprosila se a už vůbec s tím neotravovala syna, třeba to taky nemá jednoduché, když musí vlastní matce vnouče odepřít. Ale paní by měla být spokojená s tím, že stojí za svou ženou, to leckterý chlap nedokáže. Jen prostě fungujte jako rodina a nešilte, čas hrany obrousí. Co se pohnojí pod hysterickou taktovkou- JÁ CHCI... vnouče... se špatně napravuje. A chození za synem, aby chybu napravil, se fakt může obrátit proti vám.
j66: Ke školství odstup? A od školství přístup, ne?
Tak at si snacha strčí vnoučka do řiti.Nehladejte problémy tam kde nejsou.
Mata69: Já mám sice ke škoství odstup, ale mě také učili normální učitelé, i u mých dětí byli dobří učitelé nebo spíš učitelky. Žádný/á z nich, tělesné tresty nepoužíval, prostě to nepotřebovali. Měli autoritu a naučili i bez rákosky !!!
Petruna: To že dotyčná učitelka byla kr*va a ani s odstupem neřeknu, že byla to byla dobrá učitelka neznamená že n¨ám nějaké trauma, Po mě se nevozila, protože moje rodiče mě nedali, tolik si to nedovolila. Ale vůči těm, jejichž rodiče si nestěžovali , kteří byli jako Vy: !jen mu nařežte, tak těm to dala sežrat: Nevím co představujete , že by mělo dělat 10-leté dítě proti šikaně spolužáků ze strany učitelky, když se jich nezastali ani vlastní rodiče. Jinak spolužačka a kamarádka, když se dozvděla, že její syn bude mít tuhle tu učitelku , tak ho přehlásila na jiného města 20 km daleko a na autobus ho každý den vozili do toho spádové obce, kam by normálně chodil do školy, Po revoluci už to naštěstí bylo možné. Trauma z dětství neměla, ale rozhodně nechtěla aby její syn zažíval to samé .
j66: to jsme se nepochopily - já psala, přestože ten učitel občas někomu nějakou uštědřil, byl dobrý učitel a naučil nás a my na něj vzpomínáme. Ale tu, co popisujete vy, to prostě byla blbá učitelka i kdyby vás netřískala.
j66: jezisi, vy máte trauma z dětství. Taky jsem narazila na supr ucitelku, která si me vychutnavala pri hodinach zpěvu, pac jsem hudebně velmi nadana. A ze bych kvuli tomu jeste po letech trpela. Nevim. A co vam vadilo, ze nejste mezi oblibenci, nebo ze se po někom vezla. V druhém případě proc jste se jich nezastala? Nevim, ale ze školy si pamatuji, že jsme dokazali se takový m učitelům postavit. U me to bylo, ze si dali práci a naucili mě zpívat tu blbou hymnu, kterou me nechal vzdy zpivat. Ja bych rakosku vratila do skoly hned.
No a z toho všeho mi vyplývá, že jestli někdo občas děcku jednu střihne nebo ne nevypovídá nic o tom, jestli je či není dobrý rodič, prarodič či učitel. Agresivní neschopný kretén se totiž může vyskytnout v obou táborech.
Mata69: Víte co, ale to je Váš pohled na věc. Já myslím že učitel, který řeší problémy s žáky tělesným trestem , je špatný učitel a nemá na svém místě co dělat. Dobře si pamatuji na takovohle babu v 5-té třídě, která přesně tohle dělala, Byla to kr*va , a pokud na ni vzpomínám tak jen s odporem , nenaučila vůbec nic a klid ve třídě si zjednávala přesně tím ukazovátkem klíčema apod. Nadržovala svým oblíbencům, ze svých neoblíbenců dělala idioty před celou třídou. Byla to příbuzná ředitelky a stěžnosti rodičů na její chování k žákům, neměly žádný dopad, v pohodě nakonec odešla do důchodu. Je to cca 30 let ale vždycky když si na ni vzpomenu, jímá mě nechut ještě ted. , možná že ty které chválila na ni vzpomínají v dobrém, alé mě a znám pár jiných znechutila školu nadlouho, a to musím říct, že mě si v podstatě nevšímala, tudíž jsem na tom byla docela dobře vůči jiným. Ano byla nezapomenutelná p*ča !!!!
Mám mezi známými a kamarády dost učitelů - jsou to lidi co mají svou práci rádi a dělají jí s nadšením a chutí. A ti potvrzují to, že děti (jasně že ne všechny) jsou bez respektu, nic na ně neplatí, z kázání a vysvětlování si jen dělají srandu, nebo ještě žalují rodičům a ti to pak přijdou "vysvětlit" učiteli do školy, jakože co si to dovoluje. Mnohokrát jsem četla vyjádření dětských psychologů, že děti vyrůstající bez mantinelů, v atmosféře "necháváme rozvíjet jejich osobnost" jsou právě psychicky nevyrovnané, protože prostě a jednoduše ty mantinely nemají a neví co mohou a co ne. A je dítě, na které fakt stačí zvýšit hlas (to mohu krásně porovnat u svých tří synů) a ví, že přetáhlo hranice. A je dítě, kde je potřeba ten důraz podpořit, třeba zrovna tím plesknutím po zadku. Rychlou akcí.Jak vidno, každý se setkává ve svém okolí se spoustou dětí, které prostě lezou okolí po hlavě a maminka ho ještě chválí.
Petruna: je to zvláštní viď, ale přesně jak píšeš - učitel, který si nás neposedné žáky usměrnil plácnutím ukazovátka přes zadek - na toho člověk vzpomíná i po letech - co nás naučil, jak byl férový a že ty jeho "výchovné" byly vždy zasloužené. Věděli jsme za co. Stěžovat si doma nemělo smysl, přišla by další "výchovná". Hystericky ječící učitelka, která si neuměla sjednat klid ve třídě, byla jen pro smích.
Tahle diskuze ukazuje jednu věc, ze ty co jsou pro jednu z otočky jsou mírnější a vic chapajici, kdežto druhá strana je silně agresivní a snaží se ty s jinym názorem urazet a delat z ni zrudu. Je to jak víra. Nesouhlasis, sup na hranici.
Vladstraschna: souhlasím, to pak jeden neví komu flaknout dřív, jestli dítěti nebo rodičům. Nevim, byla jsem jako dítě uzasnej spratek. Ale v životě se nestalo, aby mi to matka tolerovala. A nedej bože, ze bych si stěžovala doma, že me ucitel ohnul pres katedru a jednu loupnul metrem, dostala bych doma ještě nasup. A pokud se tu nekdo chytne toho, ze to od ucitele bylo špatně, nebylo. Dodnes na neho vzpominam jako na skvělého pedagoga. Lepší jedna metrem nez poznámka a pak doma kazani a zakazy. Jenže to byl ještě u rodičů ucitel nekdo. Dneska by sel za týrání sedet. Za sebe, pár mirenych mi na sebevědomí neubralo a každopádně jsem si to pro příště rychle rozmyslela.
Zebruška: proboha vy jste opravdu nepochopila co tim bylo mysleno. Tak po lopatě. Chtela jsem tim říct, ze nekdy je lepší dítěti jednu vystrihnou, než s nim do nekonecna diskutovat. I v jeho zájmu.
Jeden citát, který znám už léta. Ani nevím, kdo ho napsal či vyslovil:"Síla je zbraň chudých duchem, ale tam, kde rozum nepostačí, pár přes hubu neuškodí."Rodiče bratra a mě nebili. Ale občas prostě museli potrestat. Moji synové biti nebyli, ale nastalo několik situací, kdy se to prostě muselo vyřešit naráz a rychle. Jestli obabím, mám už dopředu dohodu, že pokud budu mít vnouče na starost a bude u mě doma, bude respektovat to, jak žiju já. Jiná domácnost, jiná pravidla. Mladým neuškodí, když to budou chápat. V životě to je přece tak nastaveno, že se musíte přizpůsobit - jak ve škole, tak v zaměstnání, tak v jakékoliv společnosti. Nemohou se všichni přizpůsobit vám. Takže nevím, proč by se to nemělo dítě naučit včas - že ne všichni mu budou skákat kolem zadku, jak bude pískat. Kromě toho - pobyt u babičky je přece změna prostředí, jiná pravidla, a to přece může být přínosem pro další rozvoj děcka. Rodiče ho velice nemoudře připravili o hodně zážitků. A matka to za pár let sama pozná, až se bude muset na veřejnosti stydět za smrádě, které se nebude umět chovat, protože je zvyklé, že doma může všechno. Setkávám se na svých cestách s různými lidmi, a takto vychovávané děti opravdu poznám. Jezdím se svými výrobky "stánkařit", a to co kolikrát zažívám, je opravdu výživné. Když mi děcko hází do stánku šutry, já ho napomenu, upozorním rodiče, ať si udělají pořádek, a oni, místo aby se omluvili a smrádě napomenuli, ho ještě začnou chlácholit ( protože ta bába ve stánku si něco dovolila). A to je jenom jedna maličkost, bývá i hůř. A já se nebudu zlobit na děcko, ale o rodičích si myslím svoje.
Lebahu:j66: Tuhle mi poliši vysolili 3 tis pokuty (byla tam 30, které jsem si prostě nevšimla a jela jsem 50), možná kdyby mi jednu výchovně fláknul a nechal mě jet, bolelo by mě to míň. Tohle mě fakt pobavilo :-D
Petruna: To nemá smysl, tady se všechno hrotí děsně vážně, s nadsázkou se tu nechytneš. Neříkám děti třískat, ale v situaci, kde jim může jít o život či zdraví, pleštit ve vhodnou chvíli, aby si do smrti pamatoval, že pes se netrápí či přes silnici se nelítá (to udělal vnouček mojí mámě, vedla ho za ruku, vytrhnul se jí a málem vletěl pod auto) je menší zlo, než ho nechat pokousat či přejet. No a jak funguje současná výchova v praxi se může jít každý podívat někam kde se sdružují děti (ideálně třeba McDonald apod...) Divá zvěř, matky si toho buď vůbec nevšímají a nebo řvou nesmyslné a často protichůdné povely, které dítěti splývají už v jakýsi šum a tak je ignoruje. Já bych děsně ráda potkala některou z těch trpělivých, stále vysvětlujících, nikdy netrestajících matek s HODNÝM a VYCHOVANÝM dítětem. Až to uvidím na vlastní oči, smeknu a moderním matkám se omluvím... ale dřív fakt ne.
Ja teda nejakou jednu vychovnou schvaluji. Deti nemam, ale vidim to v okoli, nekdy muzete domlouvat a stejne to nepomuze. To vam pak klidne preroste pres hlavu. Jednou si musi uvedomit koho ma poslouchat a co se smi a nesmi. A kdyz to nedokaze pochopit, kdyz mu to reknu, jednou, dvakrat, trikrat, tak mu placnu a hotovo! Navic v tomhle pripade, delat tohle psovi prede mnou, tak mu taky jednu placnu!
Petruna: ne, ne, taky nemám nic proti tomu, když jde chlap do hospody na pivko (nemusí to teda být zrovna ta nejhorší putyka v okolí) - ale spíš se divím, když tu někdo píše téměř ódy na chlapy, co jsou schopní se zmlátit v hospodě. A tváří se, že to je normální a v pohodě. A zrovna vy tu píšete, že to je lepší chování. No podle mě to normální není, je to chování hodné primitiva, někoho, kdo má opravdu IQ tykve a navíc nulové povědomí o slušném chování. Nevím, jak vaši chlapi, ale můj nemá potřebu nikomu v hospodě rozbíjet hubu. Kdyby to dělal, už by to nebyl můj chlap :-) Takovýho člověka bych si prostě nemohla vážit. Holt mi ta fyzická agrese vadí na všech úrovních.
Zebruška: Tady někdo nepochopil pointu. Když už jsme u toho, tak já osobně nic proti tomu nemám, když jde manžel do 4. cenové skupiny a zmastí se jak králík. Není to denně. Mít teda doma chlapa, který s kamarádama courá po kavárnách a cukrárnách, no nevím, jest-li bych nepochybovala o jeho orientaci. Koukám, že nejen s výchovou dětí je to levačku, ale i s chlapama.
No fuj, dámy, co to tu propagujete za příklady - že se má chlap jít ožrat do putyky (nejlépe asi čtvrté cenové), tam se dohádat s dalšíma ožralcama a nakonec se poprat jak malí, hloupí haranti a rozbít si nosy? To je podle některých z vás ten správný přístup a správné chování pro dospělého muže? Vždyť to je na úrovni primitivů. To vám přijde opravdu jako lepší???? Bože, jak já jsem ráda, že chlapi v mým okolí se chovají jako rozumní a chytří dospělí a když mají rozdílný názory, tak je prostě spolu normálně proberou a nemají potřebu se u toho hned třískat se zatemněným mozkem!
Být je možné jen sobě rovné, kdo bije slabšího, je zbabělec. Tak je to i s vlastními dětmi. Samosebou, že se naše naše názory / mých dětí, vnoučat.../ rozcházely:-). Úmyslně nepíši - děti zlobily, poněvadž ony nezlobily, jen měly na věc jiný názor. Na mě bylo, abych je přesvědčila, že jejich postoj je mylný, neslučuje se s pravidly společenského chování, postoj ke zvířatům musí bát kladný, aby ho nekously a zároveň se ke každému psu neběží, ze stejného důvodu a navíc může být nemocný. Když mě hodně vytočily, chodila jsem po zahradě a zhluboka dýchala, abych je nepřerazila ale bít, to ne !! Hodně jsem si s nimi hrála, pletla na panenky, kopala do mičudy, natáčela jejich pohádky, které si samy vymyslely a nastudovaly:-) - to už byly 4vnučky od dvou dětí :-). Paní Saša mohla chytit vnoučka za ruku, ne ho zrovna bít. Děti nejsou rozmazlené, jsou pohodové, nejsou frust,rované a svoje děti, moje vnoučata také nebijí. Proč také, chce to pozitivní přístup k dětem. Vždyť všichni bydlíme mezi lidmi, máme kamarády, spolupracovníky a také s nimi vycházíme, nebo se aspoň snažíme, také je nebijeme:-)). Říká se, že doma se máme chovat líp než na veřejnosti, poněvadž doma jsme s lidmi, kteří nás mají rádi a my je také :-) - tak ať je u nás pohoda, blíží se pohodový Advent......
Přesně ti chlapi v hospodě mě napadli. I když ono asi dnes ani ti "moderní hošíci" do hospody nechoděj, nanejvýš do módního baru a cucaj tam něco barevnýho s deštníčkem. Ježiš já jsem tak ráda, že už jsem stará.
Petruna: Body mě tak neštvou, těch mám dost, povětšinou jsem slušný řidič. Tohle byly navíc dvě policajtky, takový čůzy zamindrákovaný... to člověka musí bavit buzerovat lidi... takže tam neukecáš nic.
j66: ten malej je pěknej bonzáček, asi sotva uznal, že něco nepěknýho provedl, to by držel jazyk za zuby. Doufám, že to maminka nepoznala z obtisknuté ruky na zadečku.Jinak jsem také zastánkyní toho, že "plácnutí" vůbec nezaškodí a ty novodobé názory maminek jsou pěkně scestné. Ale nevysvětlíte jim to, jako nevysvětlíte těm magorům sluníčkářům, co nabádaj k vstřícnosti a pomoci imigrantům, že to je šílený prů..r a bohužel už nenapravitelný.Já bych se asi šíleně ponížila a snaše se omluvila a slíbila místopřísežně, že už nikdy neplácnu- protože si umím představit bolest babičky, když už vnoučka nesmí nikdy pohlídat. Mne i dnes to vhání slzy do očí a trpím obrovskou závistí, když vidím babču s vnoučkem, protože mně už vnoučata vyrostla a pravnoučat se asi nedočkám. Držím palce.P.S. Řekla bych, že maminka bude asi "módně" postarší, ty jsou nejhorší. Vím, o čem mluvím, dělala jsem lyžařskou instruktorku na kurzech Rodiče s dětmi.
lebahu: A to ty kurvy ještě seberou body prý.
j66: přesně tohle je demagogie, kterou se zastánci ohánějí. Víc blbější argument jsem neslyšela. Ale když už jste to nakousla v rovině dospělých dám vám otázku: co je lepší když si chlapy v hospodě dají po čuni a druhý den se sejdou jako kamarádi a nebo když konflikt řeší Vámi rádoby na úrovni, cestou soudů. Nevím, ale první varianta je asi lepší.
j66: Tuhle mi poliši vysolili 3 tis pokuty (byla tam 30, které jsem si prostě nevšimla a jela jsem 50), možná kdyby mi jednu výchovně fláknul a nechal mě jet, bolelo by mě to míň.
Paní snacha bude zřejmě dkonalá matka, která dělá napoprvé vždy všechno správně, má svou pravdu a jakákoliv diskuse o jiných pravdách je předem zamítnuta:-)Neříkám, že má babička kafrat do výchovy a mlátit vnoučata, ale pokud je hlídá ona, měla by mít nějaké prostředky na to, aby děti srovnala. To by taky přístě snacha mohla požadovat aby nezvyšovala hlas, škaredě se nedívala, nekrčila obočí a nakonec by psa mohla naporcovat a předložit dítěti na hraní ne?Podle mě nějaké plácnutí přes zadek nemůže uškodit. Sama si ještě moc dobře pamatuju, že kolikrát mi bylo milejší plácnutí než půlhodinové vysvětlování.Takhle mi to spíš připadá, že snacha vůbec nechtěla vnouče ke tchýni dávat a tohle byla dobrá záminka, jak se návštěv zbavit....podotýkám, že mi je 30 let, mám dvě děti a s tchýní taky vztah řešíme všelijak, ale hlídání beru jako oboustrannou službu - já mám čas na svoje věci a ona může být s vnoučátkama.
Petruna: A co třeba, kdyby jste udělala dopravní přestupek (zvýšená rychlost v obci 60 místo 50-ti, apod) policista Vás zastaví , koukne do databáze a řekne a to je už podruhé . vidím , že slovní domluva nepomáhá , máte si to pamatovat a dodržovat předpisy,tumáš přes držku a flákne Vám ji,. Že byste se tam s ním poprala ? Ale na dítě, to byste si troufla co?
Koukám že tady se nerozlišuje bití a jedna výchovná. Bití je týrání, souhlasím, ale to, že paňarávi jednu střihnu, když neposlouchá a dělá i přes napomenutí neplechu, není bití. Je to rychlé upozornění na nevhodnost jednání. Když si puberťák na mě otevře držku, tak jako mu dlouhosáhle vysvětlovat, že to je škaredý, no to ne, To dostane po držce hodně rychle. A vůbec to není selhání rodiče, naopak je to známka toho, že rodič se má rád a nechce si zhuntovat nervovou soustavu kvůli jednomu nevycválanému paňárovi. Za pár let bude se zjistí, že psycho přístup je špatný a jde o psychycké týrání dítěte. To jsem zvědavá jak pak se budou vychovávat. Dnešní děti nemusí nic, za pomoc v domácnosti jestě dostávají od rodičů peníze, nesmí se na ně zvýšit hlas, nesmí se trestat (vařečka i hrách je špatně), musí se jim neustále zvyšovat sebevědomí, musí se jim rodiče věnovat na sto procent. Sakra kde to jsme. Když to vemu, my jsme generace zakomplexovaných chudáků, která to nikdy nikam nedotáhla, protože máme traumata z dětství. Nejsem zastáncem trestat když je to dítě , na které se stačí podívat a je v lati (fuj to bych nechtěla, nemám tyhle děti ráda) a nebo je to rošťák, který vymýšlí blbiny a ten pak potřebuje jednu šoupnout (s těma je aspoň sranda). Takže pokud někdo nesouhlasí s fyzickým trestem, jeho názor, ale ať neuráží a nenapadá ty, co s ním tenhle názor nesdílí. Je to prostě moda a holt ne každý musí být in za každou cenu.
Řezat , řezat , řezat , jako mladý stromek , jinak nezarodí
Já bych snaše řekla - vychovej děcko tak, aby poslouchalo na zvukový pokyn a nepotřebovalo usměrňovat ručně. Buď bude dítě slušné, nebo dostane na zadek, nebo babičku neuvidí. Víc řešení není. Vydírat bych se na místě babičky nenechala. Vychovala přece tak skvělého chlapa, že si ho snacha vzala, tak proč y měla pokazit jeho syna.
Petruna: zdravím, máte pravdu nikdy jsem děti taky nemlátila ,dostali snad 2x v životě , ale byla jsem důsledná v zákazech ,to byla škola mojí maminky a myslím ,že jsem vychovala děti přímé a pracovité a myslím i milující rodiče .Nyní když pozoruji demokratickou výchovu mladých matek ,když jedu v tramvaji co vše si děťátka mohou bez - byť napomenutí dovolit jak mnohdy ničí vybavení tramvají a maminky vidí ,ale neřeší není to přeci jejich .Nevím co z takových dětiček vyroste ,bezcitní , sebestřední jedinci neznající hodnotu věcí a práce druhých -tak že pár na zadek někdy zpraví víc než dlouhé promluvy
Absolutně nechápu "dámy" co tu propagují tělesné tresty. Jestli-že paní nezvládla situaci a jak sama píše ujely jí nervy, je to její selhání a výprask nemá odůdodnění. To budete propagovat I fyzické tresty mezi dospělými? Princip je stejný: "..já mu to řekla, on neposlechl a tak jsem mu dala ránu"? Třeba kadeřníkovi? To že to v generaci dnešnícj babiček bylo běžné, neznamená, že to je v pořádku. Pan president a celý národ chlastá a I to je OK?
Paní by tomu měla dát čas, hrany se můžou obrousit, rodičům třeba vyprchá naštvanost, že je nerespektuje a staví je tím taky do blbé pozice (pokud dítě nebiju, tak jak se zachovat? Tvářit se před dítětem, že bylo dobře to, s čím nesouhlasím, přetvařovat se před ním a skřípat tajně zuby, nebo takové jednání zavrhnout a definitivně tak do budoucnosti sebrat babičce šanci nastolit si autoritu?) a po vzájemné domluvě, co a jak příště, se situace zas zklidní. Fakt je, že se babička neovládla a udělala něco, o čem ví, že si to rodiče dítěte nepřejí. Je zbytečné řešit, jestli naplácat dítěti na zadek ano nebo ne, každý je zastáncem jiného typu výchovy a co jednomu přijde normální a přiměřené, je pro druhého už těžce přes čáru (z článku taky nevyplývá, co si pod tím naplácáním představit - paní sama píše, že to nebylo jen plácnutí. Já osobně bych s tímto už taky měla problém. Jako třeba jedno plácnutí batolete přes zadeček, když jde o jeho bezpečnost, mi nevadí, ale jinak bití dětí taky neuznávám, nepoužívám a nepřeji si, aby ho uplatňoval na mé děti někdo jiný, takovému "hlídači" bych už taky dítě radši nedala, aby mu příště neujely nervy ještě víc). A v tom je zakopaný pes - když někomu hlídám dítě, tak prostě musím respektovat výchovný přístup jeho rodičů, ať si o tom myslím, co chci. A pokud mi to dělá problém a neumím to (což paní taky sama píše), tak radši nehlídat a nerozčilovat se. Ušetří se tím spousta nervů a nedorozumění na obou stranách. Jinak souhlasím s názorem, že malé dítě by nemělo nikdy zůstat samo se zvířetem, ani když to je dítě "milius", co si psa běžně nevšimne. Je jedno, jestli je pes "houdný trouba" nebo ne. Je to pořád zvíře a bude reagovat podle svých instinktů, takže neštěstí se může stát, i kdyby dítě nakrásně zvířeti ublížovat nechtělo a jen kolem něho nějak neopatrně např. mrsklo hračkou nebo mu rychle profiklo před čumákem. I klidný pes se může leknout a ohnat se, jak mu velí přirozenost, a neštěstí je na světě. A zvlášť když vím, že dítě má tendenci psa pošťuchovat, to bych si netroufla vůbec je nechat bez dozoru dohromady. Spoléhat se na to, že ani ne čtyřleté dítě (čili vpodstatě ještě batole) a zvíře se sami zvládnou "uhlídat" tak, aby se nikomu nic nestalo, to je docela nezodpovědnost.
K tématu - ten, kdo má smůlu, jsou rodiče a především to dítě. Rodiče se dobrovolně připravili o hlídací babičku a nedobrovolně vnuka o vztah k ní a zážitky, které mohl mít. Pro něj je to škoda. Paní si našla náhradu, hlídá jiné dítě, a tam zřejmě žádný problém není, takže z toho vyšla celkem dobře. Chápu, že je jí to líto, ale na jejím místě bych to nechala být - buď mladí přijdou sami, nebo vnuk, až bude větší, nebo holt nepřijdou a pak ale to můžou vyčítat jen sami sobě.
Stránkování článků je jasné - víc kliknutí = víc zobrazených reklam = větší prachy od inzerentů. Jinej důvod to nemá.
Jsem proti fyzickým trestům, já své dítě mlátit nebudu a odmítám, aby ho mlátili babičky, takže kdybych to zjistila, také by měly konec s hlídáním.
Přeci není možné, abych stokrát řekla, nedělej to či ono, a pak nečinně přihlížela, jak vše zopakuje po stoprvé! -----------No však už nemusíš, tak buď ráda, když se nedokážeš ovládat a biješ malé děti. Použít fyzické násilí na dítě je vždycky projevem selhání dospělého. Je to nejen trestné, ale i odporné. Často se dospělí dostanou do situace, kdy jim někdo dělá něco, co se jim nelíbí, ale fackou to řeší jen cvok a násilník. Dítě, jen proto, že se nemůže bránit, může být fyzicky napadeno? To je myšlenkový pochod hodný IQ tykve. Zachovala bych se úplně stejně - nikdy bych dítě nesvěřila někomu, kdo bije děti. Sama jsem fyzické tresty nikdy nepoužila a syn vyrostl i bez nich v dobrého člověka. Nevidím důvod, proč by nějaká nervní baba měla bít dítě kvůli psovi. Situace měla 100 jiných řešení.
Je dítě a dítě. Jsou děti, které jsou klidnější a jsou děti divoké. A ať se na mě nikdo nezlobí, ale diskutovat s malym spuntem. No nevim. Sama mám 3,5 letého vnuka. A taky ji dostane po prdeli. A jednou by mi dcera rekla pul slova, videla by dveře. A i snacha je dopredu smirena, že u nás vladne tradicni výchova. Nikdy nedostaly deti zbytečně. A i na tom prckovi je vidět, ze moc dobře vi, za co ji koupil. Ano jsem zla babička a světe div se, dítě mě miluje. Zajímavé. Jestli to nebude tim, že i přes jednu dobře mířenou ví, že ho mám ráda a je s prarodiči zábava. Psycho kecy o tom, že dítě nemá dostat po papuly miluji. Kdyby kazdej panar dostal včas, tak maji psychologové míň práce. A učitelé by nemuseli žádat o rizikové příplatky. Jako učit třídu takovych deti bych nechtěla. Jsem zvědavá, jestli az tahle generace deti pujde do zaměstnání, jestli se bude měnit zakonik práce a zanese se paragraf, ze zamestnavatel musi mit ke kazdemu zamestnanci individuální pristup. Jestli budou chtit ovsem tyhle deti makat.
Přeji té snaše i synovi,aby jim jednou jejich rozmazlovaný synek dělal ty nejhorší věci,nač si jen vzpomenou! Jeden výprask,nemusí to být takový,co by nadělal jelita všude,je lepší,než hodina žvástů,které dítko,a je-li teprve 4 leté,fakt neposlouchá.Ovšem rovnici "psovi (žádnému zvířeti) se nemá ubližovat = vzpomínka na vařečku na zadku" si vzpomene ještě po x- letech! My byli generace,kde se tělesně trestalo za každou kravinu,co jsme se naklečeli na hrachu,rýžáku,jelita jsme si ukazovali při těláku - kdo má větší,a brali jsme to jako normální,tedy do určité míry za oprávněné.Já své děti akorát počastovala výhružným ukazováním extra obří vařečky,občas dostali buráka.Později zákaz hrani her na PC,což mělo největší účinek.Je tedy třeba rozlišit,co je opravdu přestupek na ten plácanec,a co je jen obyč zlobení.Babička ať má trpělivost,oni ještě přijdou ke křížku!
Ani já jsem si nevšimla, že článek pokračuje popisem situace. Uhlídat psa (bígl, 13 let) před naší malou čerticí, která ho "nyná" občas jemu nepříjemným způsobem, dá práci. Přesto bych ale zvedla telefon a rodiče informovala hned po události, nechat vnuka vyprávět mamince, že ho babička "zbila", si říká o malér.
Tohle je hrozně těžké.První problém je, jestli bylo nebo nebylo rozumné vnuka plácnout - jak se říká, vychovávat mají rodiče, prarodiče mají rozmazlovat. Paní přiznává, že jí ujely nervy a možná by to, pokud by měla čas si to rozmyslet, neudělala. Názorů na východu je asi tolik, kolik je rodičů. Někdo zastává názor, že dítě se nesmí uhodit za žádnou cenu, někdo "škoda rány, která padle vedle" a někdo je mezi těmito dvěma póly a kloní se k té či druhé straně (třeba já tělesné tresty mým rodičům nikdy neodpustil a myslím, že to můj vztah k nim poměrně dost negativně ovlivnilo). Hodnotit, která metoda je lepší si netroufnu, z obou táborů vzešli slušní lidé i zmetci. Je pravda, že výchova (pokud má jít opravdu o výchovu a ne jen nějaké přetrpění dětství ze strany rodičů) bez fyzických trestů je náročnější (na čas, na trpělivost, atd), plácnutí je jednodušší a zpravidalä má okamžitý účinek (i když ne vždy dlouhodobý). A ano, je tu ten "kult dítěte", který asi není vždy ku prospěchu.Je však třeba respektovat, že rodiče chlapce se nějak rozhodli a nebudou dávat syna tam, kde jejich rozhodnutí nerespektují. Z článku vyplývá, že jde hlavně o rozhodnutí snachy a manžel ji jen podporuje, ale tak je to správně. Na prvním místě je jeho dítě a manželka a teprve poté jeho matka. Paní má prostě smůlu, může se jen snažit rodiče přesvědčit, že drží slovo a že už vnoučka neuhodí (byť to bude proti jejímu přesvědčení).Jo a mimochodem - opravdu malé děti by se se zvířaty nikdy neměly nechávat bez dozoru. Nikdy a za žádných okolností. Nikdo neví, co může zvíře udělat, co může jeho chování ovlivnit. Ať už půjde o (řekněme "oprávněnou") reakci na chování dítěte, nebo reakci na jakýkoliv jiný vnější podnět (zvuk, pach,...). Případů, kdy dosud bezproblémové zvíře zareagovalo zkratkovitě je moc.
Mata69: Aby nás rozčílila já si pořád myslím , že to nějak divně končí tak neúplně.
Mata69: souhlasím já jen psala jak by to mohla vyřešit , ale pokud by se to opakovalo tak taky bych pleskla přes zadek a maminka se určitě nezeptala proč dostalo .Jedna přes zadek ještě nikomu neublížila . Já svým dcerám taky pleska přes ruce jak měli kolem 1,5 roku chtěly jezdit autíčkem po nábytku a slovo nebylo nic platné a po plácnutí věděly , že se to nedělá.
Fakt by mě zajímalo z jakého důvodu Dáma zavedla to pitomé stránkování jednoho příběhu.
hankamishka: je to tam uvedeno, článek se musí stránkovat - dole je vždy klik na pokračování
já se nedočetla v článku proč k tomu došlo...že s pejskem, to tam není uvedeno....
No, napadlo mne, jak by se snacha zachovala kdyby ten pes nebyl tak trpělivý...Opět by to odnesla babička. Jak tu někdo radí oddělit to dítě a psa a dítě zabavit - bože!!! To dítě přece musí pochopit, že se zvířeti neubližuje. A když domluva nebyla nic platná...Evidentně to plácnutí přes zadek mělo svůj efekt.Nepamatuji, že by nás kdy babička (jedna i druhá) musela plácnout. Ale taky jsme jí poslechli. Tak nějak jsme od rodičů věděli, že jsou jisté hranice. Vybavuji si sama jeden pohlavek od mámy...vyplázla jsem na ní jazyk. Poprvé a naposledy:-) A tak to bylo (je) i s mými dětmi...když nepomohlo několik výzev nebo výstrah, následovalo plesknutí přes zadek. Většinou ale stačilo důrazně dát najevo, že chování je už "přes". Myslím, že i díky tomu, nemají potíže poslechnout i babičky.Takže když dítě není zvyklé poslouchat rodiče, a oni s ním "vedou debatu" a "odvádí jeho pozornost" a to dítě tak nikdy nepochopí nepřijatelnost svého chování - není divu, že neposlechne ani babičku.A fakt mi vadí černobílé vidění - plesknout přes zadek = týrání, dítě je naprosto nepřípustné uhodit. Stále píši o plesknutí přes zadek, ne o žádném třískání, fackování přes hlavu a podobně.
JanaJanska: Tomu se říká...zázračné děti...Ještě jsem neviděl dítě,které by občas nezasloužilo....i když symbolicky....
Yasmin.Hayatt: Když nepotřebujete NIKDY hlídání....pak je dobře,vychovávejte si děti jak chcete....
No,osobně bych ani nechtěl hlídat vnučky,kdybych jim nesměl v určité situaci a ve 4 letech na zadek! Kdo píše nebo říká,že děti nesmí dostat na zadek,ať mi řekne PROČ!!!
Radši dát děcku přes prdel, než aby to jednoho krásnýho dne vyřešil pes po psím. Ono i 1000x hodnýmu psovi jednou dojde trpělivost a na Nově bude hrůzostrašný příspěvek, kterak krvelačná šelma pokousala dítě.Onehdá pokousal dítě taky labrador, psa utratili... a až na mrtvým psovi našli v uchu nacvakaný sponky se sešívačky... čtyři... tři pes vydržel, děcko kousnul až při té čtvrté. Chudák pes.Jinak co, ať si hocha hlídaj sami, zaplatí si chůvu, jejich dtě, jejich zodpovědnost... Vidět vnuka (pod dozorem "statného ošetřovatele") paní vidí, no tak co... ta ať si paní najde jinou "zábavu" a netrápí se. Co by za to mnohé zneužvané hlídací babičky daly...
Já hlídám taky vnoučata , ale pokud dítě neposlechne a mohlo by se mu něco stát tak raději mírně plácnu přes zadek , ale to jsem nikdy nemusela slovo ANO a NE velmi dobře znají nemusím ani zvyšovat hlas. Za prvé paní u vnuka neměla žádný respekt . Občas s nima debatuji proč , ale pokud debata nikam nevede tak prostě řeknu NE a hotovo a oni už ví která bije,Pokud něco dělal psovi vysvětlím , že se to nedělá a jednoduše psa dám do jiného pokoje.Nebo nechám na dvoře a vnuka vezmu dovnitř. Prostě oddělit od sebe.Takto živé dítě je třeba zabavit a na to jsme my babičky expertky . Jelikož jsou to naše zlatíčka .Hezký den
Je mi paní Saši líto. V naší společnosti se nějak nemůžeme dobrat zlaté střední cesty - na jedné straně máme problémy s dětmi týranými, na druhé straně zase v důsledku "kultu dítěte" už sedmi či osmileté děti, se kterými si učitelé neporadí, protože není jak. U nás doma se na fyzické tresty hrálo - přiměřeně, ale bita jsem bývala. Nikdy jsem to rodičům neodpustila a na svou dceru jsem ruku nevztáhla. V dospělosti mi řekla, že kolikrát by brala raději pohlavek, než to věčné kázání, a sama občas své dcery (8 a 2,5 roku) třepne, Když jí "žaluji", co vnučky naschvál dělají, říká, že si je mám srovnat. Ale jak? I když mi dcera důvěřuje, cítím, že by jí nebylo příjemné, kdybych ji vzala za slovo a vnučky plácla. Proto to nedělám, zoceluji nervy a raději dokola vysvětluji. Trestat mají opravdu jen rodiče.
Koukám, že dáma během 24 hodin vylepšila "stránkování" a mnohé jsme se v tom ztratily. Ale ke článku, podle mne za týrání psa si nasekáno zasloužil. Ale to této paní asi nepomůže... Mám doma dvouletého rošťáka a taky občas dostane plácnuto, ale jen v případě, že ohrouje zdraví své nebo ostatních. Jinak domlouvám nebo zaměřím jeho pozornost jinam.
A rozhodně nepatřím k matkám, co dokola vysvětlují, s dětmi diskutují apod. Prostě si děti srovnám sama a nikdo jiný mi je rovnat do latě nebude. Pokud je s holkama problém, stačí říct. ;-)
Upřímně, kdyby tchýně nebo moje mamina uhodila moje děti, tak k ní chodí taky max na návštěvu. Když nemá trpělivost, tak jí nebudu hlídáním zatěžovat ;-) Já svoje děti nebiju a nebude je fyzicky trestat ani nikdo jiný.
Zajímalo by mě co bylo onou vyhrocenou situací, která si vyžádala fyzický trest.a jakého rozsahu onen trest byl, jedno nebo víc plácnutí? Ať tak nebo tak vnoučata se fyzicky netrestají, napomenout ano, ale na tresty mají rodiče.
Vysvětlení jste zkusila a nepomohlo. Pokud pomohlo pár přes zadek, měla by být snacha vděčná. Nebo chce počkat až si synek šťouchne do cizího psa?
Snach jestli není úplně bláhová,časem snad pochopí o kolik děcko ochudí když mu vezme babičku.Také jsem babička,ale některé dnešní internetem odchované maminky nechápu.Raději bude hodinu mluvit než třepnout.Vychovali jsme tři syny,manžel nikdy ani jednoho netřepl-bál se aby jim neublížil,ale nějaký pořádek být musel.To by nám za chvilku skákali po hlavě.Nikdy po hlavičce,ale po zadku někdy dostali.Dnes jsou z nich chlapi jak hory a rozhodně jim to nezanechalo trauma-jak se dnes uvádí.
Snacha má pravdu. Děti se nebijí, ani vlastní, natož vnoučata. Už jsem v důchodovém věku, mám děti i 5 vnoučat, nebila jsem je. Děti moje, svoje děti také nebijí, ani zetě jsem neviděla, že by je bouchnul a sám byl bit jak žito...:)
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.