Se sestrou se nesnášíme. S léty je to čím dál horší

6. 7. 2015
Se sestrou se nesnášíme. S léty je to čím dál horší
Jak já závidím lidem, kteří mají se svými sourozenci krásný vztah! Myslela jsem, že to u mě a sestry bude podobné. Jenže to se nikdy nestalo. Místo toho se nesnášíme. Vím, že chyba je na obou stranách.

Věra, moje sestra, je skoro o sedm let starší. Možná v tom věkovém rozdílu je prapůvod všeho. Naši prý původně plánovali jen jedno dítě a Věra byla odmalička dost rozmazlovaný jedináček. Když měla jít do školy, rodiče se najednou rozhodli, že si přece jen pořídí ještě dalšího potomka - a narodila jsem se já.

Jenže Věra se na malou sestřičku netěšila. Byla zvyklá na status jedináčka a o tohle privilegium nechtěla přijít. Dnes, když mám sama děti a nějaké životní zkušenosti, si myslím, že rodiče dost podcenili její žárlivost. Z vyprávění vím, že sestru na můj příchod nijak zvlášť nepřipravovali, nemluvili s ní o tom. A tak jsem tam jednoho dne prostě byla, pozornost rodiny se soustředila najednou hlavně na mě - a Věra to nesla strašně těžce.

A nelepšilo se to ani v dalších letech. Věkový rozdíl mezi námi byl moc malý na to, aby byla už rozumná a nad vše se povznesla. A zase moc velký na to, abychom si spolu rozuměly a mohly si spolu hrát. Naši tomu navíc nepřidali, když Věru v pozdějších letech pasovali vlastně na moji chůvu. Měla mě často na starost, všude mě musela tahat s sebou. Na rande ji rodiče sice pouštěli, ale obvykle poslali mě s ní, a zabili tak dvě mouchy jednou ranou. O mě bylo postaráno a nemuseli se bát, že se Věra na rande nějak "zapomene".

Ukradla jsem jí rodiče i volný čas, tvrdila

Věra tak měla odmala důvod mě nesnášet. Z jejího pohledu jsem jí napřed ukradla rodiče a potom jí překážela ve vztazích s kluky. Až do maturity mě měla věčně na krku a dost se jí ulevilo, když pak nastoupila do práce a odstěhovala se. I pak jsme se vídaly dost často, bydlela ve stejném městě a k našim často chodila. Já pak měla docela divokou pubertu a sestru jsem svými poznámkami nijak nešetřila. Připadala mi hrozně usedlá, moc zodpovědná, nebyla s ní žádná legrace. Nedocházelo mi, že za to asi můžu dost i já, a pořád jsem se do ní navážela. Jenže zatímco pro mě to byla zábava, Věra si ke mně vypěstovala skoro odpor. A já k ní potom taky, když mi ji naši dávali za příklad, jak by se správná holka měla chovat.

No, možná to takhle celé zní jako hloupost, ale z ní nakonec vyrostla vzájemná nevraživost, která s léty nemizí, spíš naopak. Zatímco já jsem časem z puberty vyrostla a s tím zmizela i má potřeba sestru provokovat, ona svůj postoj ke mně už nezměnila. Jednou provždy jsem pro ni "spratek, co jí zkazil mládí" - přesně tohle mi jednou řekla! A protože já jsem, bohužel, dost urážlivá, tuhle větu jsem si zapamatovala a podle toho se zas začala k sestře chovat.

Svoje životní neúspěchy dává za vinu mně

Tenkrát jsem byla úplně v šoku, netušila jsem, že je to tak vážné. Ale ona mi později vmetla, že kdyby nebylo mě, žila by dnes úplně jinak. Faktem je, že zatímco já mám šťastnou rodinu, manžela a dvě děti, Věra se velmi brzy vdala - dnes se zdá, že snad z trucu - a stejně rychle rozvedla. Z manželství má syna, ale že by si s ním nějak rozuměla, to se zrovna říct nedá. S nikým jiným už pak nebyla. A tohle všechno mi dává za vinu!

Vypadlo to z ní, když naše máma slavila sedmdesátiny. Věra se tenkrát dost napila a pak z ní najednou všechny nahromaděné pocity křivdy musely ven. Na rovinu mi řekla, že mě nesnáší, že nebýt mě, měla by mnohem lepší vztahy s rodiči, jiné vztahy k mužům, určitě i skvělé manželství a víc dětí... no zkrátka všechno, co se jí v životě nepovedlo, je podle ní moje chyba. Na jednu stranu mi jí je líto, na druhou mě to děsně vytáčí. V žádném případě přece nenesu odpovědnost za její život. Tak jsem jí to i řekla. Odpověděla mi, že jsem vždycky byla sobecký fracek a to mi zůstalo i na prahu čtyřicítky.

Musím přiznat, že jsem opravdu vztahovačná. Cítím se dotčená, že má na mě takovýhle pohled, opravdu si myslím, že moje chyba to není. Vím, že bych se k ní teď mohla chovat i lépe, ale mně zkrátka vadí, že mi svoje neúspěchy dává za vinu. Na jednu stranu bych ráda měla se sestrou lepší vztah, na druhou asi ani jedna z nás pro to není ochotna udělat nějaký ústupek a uznat pravdu té druhé.

Veronika, 40 let

Témata článku:   

Komentáře Zobrazit celou diskuzi

Přečtěte si také

Horoskopy

Díky podpoře Pluta nastává vhodný čas pro vás, kteří potřebujete vyplatit nějaký dluh. Navíc se dočkáte určitých finančních výhod díky svým nadřízeným. Pořád si ale opakujte, že nic není…

Nejčtenější články

Články odjinud