Výživa při hubnutí - na nejčastější otázky odpovídá známý specialista na výživu Petr Havlíček.
Petr Havlíček
Od roku 1994 se specializuje na doplňkovou a sportovní výživu, nutriční programy, které jsou součástí léčebné terapie optimalizace stravování, nutriční programy pro vrcholový sport, nutriční programy pro rekreační sport.
Od roku 1995 je odborným konzultantem v oblasti výživy, spolupracuje s vrcholovými sportovci.
Je autorem odborných a odborně-populárních článků o výživě, jako konzultant spolupracoval na pořadech Jste to, co jíte a Souboj v těžké váze.
Společně se šéfredaktorkou Diety vydal knihy - Jídlo jako životní styl, Hezky česky, hravě a zdravě a Jak se hubne v Čechách.
Ve volném čase rád jezdí na výlety se svojí dcerou Lucií, má rád dobré jídlo, dobrý relax a sympatické lidi kolem sebe.
1. Slyšela jsem, že pokud chci zhubnout, musím dodržovat denní příjem 5000 kJ, je to pravda?
Těch 5000 kJ je pro mnoho hubnoucích, ale i výživářů přímo magické číslo, které se zdá být synonymem redukčního příjmu. Velmi by mě zajímalo, kdo přišel na to, že zrovna 5000 kJ je ta nejsprávnější energetická hodnota. Už jste byli někdy v obchodě, ve kterém by prodávali jeden jediný typ trička, který by měl nejen stejný střih a barvu, ale i velikost, a seděl každému stejně? Obávám se, že pouze malá část nakupujících by byla uspokojena. Většině lidí by takové tričko nesedělo, a pokud by ho přece jen chvíli vydrželi nosit, tak by ho po čase vyhodili. Stejné je to i s příjmem 5000 kJ.
Je přece nesmysl, aby tento příjem mělo desetileté dítě, pětatřicetiletá žena s nadváhou, ale i padesátiletý muž s obezitou. Každý organismus má jiné požadavky na příjem živin a celkového množství energie. Každý z nás je biochemicky trošku odlišný, a proto taky každý z nás musí mít i při hubnutí kalorický příjem upravený tak, aby respektoval, zda jsem
muž nebo žena, kolik vážím, jakou dělám práci, zda sportuju, do jaké
míry bývám ve stresu a jaký je můj zdravotní stav.
Tedy přesně totéž, jako když přijdu do konfekce a chci si na sebe vybrat tričko. Navíc tričko se mi musí líbit, abych byl schopen je nosit dlouho. Stejně je to i s redukčním příjmem. Musí být takový, aby mi vyhovoval, abych neměl hlad, abych nebyl unavený, byl schopen pracovat i sportovat, aby se mnou rodina vydržela, protože s hladovým organismem cloumají emoce, to vše je podobné jako s příkladem trička, které vám nepadne, ale někdo vás nutí ho nosit.
A upřímně řečeno, pokud bychom udělali tlustou čáru za 5000 kJ, tak si mohu za léta své praxe zkonstatovat jedno: „Znám velmi málo konzumentů, kterým by vyhovovalo tričko 5000 kJ, protože skoro všem by toto tričko bylo malé, bez rozdílu věku, váhy a pohlaví, každého by svíralo a po čase by ho stejně vyhodil.“
2. Proč je snídaně nejdůležitější jídlo dne? Stane se něco zásadního, když se nenasnídám?
Říká se to, ale na rovinu, já si to nemyslím. Snídaně má stejný význam
jako oběd a večeře. Bohužel její absence může způsobit zcela zásadní
problém. Ráno se sice budíme ve stavu relativně zregenerovaném, pokud
jsme si dali tu správnou večeři a měli jsme kvalitní spánek. Nicméně se
probouzíme do aktivity a nějakou energii na rozjezd budeme potřebovat.
Máme možná dostatek energie ve svalech, ale ta je tam více méně
pouze pro svalovou práci. Po ránu už ale nemáme dostatek energie v krvi
a v játrech, ze kterých se cukr do krve doplňuje. Pro udržení výkonnosti
a dobrého pocitu je nezbytně nutné začít s dodávkou energie už od rána.
Ten, kdo nesnídá, si způsobuje jednu věc: „Když mám energie málo,
musím začít šetřit,“ takže po čase (několika letech nesnídání) se člověk
dostane do problému, že jeho metabolismus trénovaný hladověním už
do rána začne šetřit, tzn. začne se zpomalovat. A druhým problémem,
který s tím úzce souvisí, je to, že si dostatek energie zajistit musím. A to se děje prostřednictvím stresových hormonů, které se při nedostatku
energie začínají vyplavovat. Tyto stresové hormony zároveň způsobí,
že vymizí pocit hladu. Spousta z vás se mnou teď bude souhlasit v tom,
že velmi dobře znají pocit, že když se ráno nenasnídají, nemají hlad až
do poledne. Ale pokud se nasnídají, musí pravidelně jíst.
Takže pokud nejste zvyklí snídat, přežijete do oběda bez problémů, ale večer vybílíte lednici. Přecpete se, váš organismusm nestihne vše zpracovat, velkou část energie se uloží do tuků, protože tak velké množství paliva najednou není schopen naráz zpracovat. Ráno opět nebudeme mít hlad, protože energie nebude zpracována a tak dále. Logickým důsledkem je nárůst váhy. Neřekl bych tedy, že snídaně je nejdůležitější jídlo dne, přesto ji však nepřeceňujme, protože má opravdu stejný význam jako jídla ostatní. Pro někoho je možná nejdůležitějším jídlem dne, ale pro jiného, třeba člověka manuálně pracujícího, to může být například večeře.
3. Mohu při dietě jíst sladké, nebo si ho už nikdy nedám?
Jaké sladké máte na mysli? Bonbony, sušenky, dorty? Anebo ovoce, müsli či celozrnné sušenky? :o) Na tu první kategorii zapomeňte, na tu druhou si v přiměřeném množství klidně můžete troufnout. Odvykejte si na chuti výrazně sladké, velmi intenzivní a vybírejte si výrobky s chutí jemnější, přirozenější, které vyjadřují chuť přirozených surovin a kde suroviny nejsou přebity aromáty. Myslete na to, že chcete změnit svůj životní styl a následkem této změny má být trvalé snížení váhy. Ale když už jednou tlustí jste, tak tou tloušťkou budete ohroženi vždy, i když zhubnete.
Takže bych doporučoval vyhýbat se nekvalitním tučným sladkostem. A v případě, že máte kvalitní stravu, dostatek pohybu (denně se hýbete), jste zdraví a vaše váha není nijak zásadně problematická, není důvod si kousek něčeho kvalitního sladkého nedopřát. Ale opravdu kvalitního. Ne to, co si mnohdy koupíte jako produkt, který jste v dětství znali (a byl kvalitní), a teď vám ho výrobce předkládá v nové moderní receptuře s kvalitnější chutí. Chemie je mocná čarodějka a vaše chuťové buňky zapomínají a míra výrobcovy sugesce bývá někdy úžasná. Takže mnohdy jíte to, co byste před dvaceti lety s odporem vyplivli na zem.
Část sladkostí můžeme nahradit kvalitním sušeným neproslazovaným ovocem, ale je vždy potřeba počítat s tím, že oproti čerstvému ovoci má díky usušení podstatně menší obsah vody a tím pádem podstatně vyšší obsah cukru. Ten může být čtyř- až pětinásobný oproti čerstvému ovoci. Takže není možné si myslet, že 10 dkg hroznového vína má stejný obsah cukru jako 10 dkg hrozinek.
4. Jak je to s nejrůznějšími zázračnými dietami? Fungují, nebo je to jen nafouknutá bublina?
Zázračné diety je téma vděčné, a to především finančně, protože každý člověk je ve své podstatě líný, naivní a chce věřit na zázraky. Takže pokud budu správný a charismatický odborník, mám díky lidské neinformovanosti a naivitě zajištěný velmi slušný a mnohdy i doživotní zdroj příjmů, protože nadváha a obezita je hydra, jíž v současné době za každou useknutou hlavu narostou tři nové. Žádná zázračná dieta dlouhodobě nefunguje. Náš organismus není stejně 90 hloupý jako mnohdy my sami. A možná se na chvíli nechá ošálit zázračnou dietou, po čase si ale dobře uvědomí, že to, co mu zázračnou dietou provádíme, se mu velmi nelíbí a mnohdy ohrožuje jeho zdravou podstatu.
Takže nás ve většině případů přiměje zázračnou dietu opustit, a protože nám
nevěří, že vlivem nějaké pochybné emoce zase neskočíme na špek nějakému podvodníkovi, donutí nás zvýšenou konzumací a pak následným hladověním či nesmyslnou dietou vytvořit si stejné nebo ještě větší množství tukových zásob, aby bylo na přežití pro dobu další šílené diety. Bohužel spousta lidí věří, že je možné změnit se bez práce nebo jen s minimálním úsilím. A proto zázračné diety pofrčí do té doby, než si uvědomíme, že díky nim vypadáme po čase mnohem hůř, než před jejich aplikací, a tudíž že se asi zázraku bez práce nikdy nedočkáme.
A to je moment, který přivádí obrovskou část mých klientů do našeho centra.
Po letech dodržování všech těch zázračných diet si totiž uvědomí, že je čeká tvrdá práce a že se za dosažené výsledky musí i tvrdě zaplatit. A jen doufají, že ještě není pozdě. A že jim vlastní tělo po čase uvěří, že už ho dál nebudou týrat, a nasyslené zásoby energie po čase uvolní. Takže pokud chcete trvale zhubnout, nejen na léto do plavek či pro nového milence či milenku, opusťte diety a změňte své myšlení a následně i životní styl. Hubnout se musí od hlavy.
Dle posledních „óóóó jak zázračných lékařských výzkumů“ je pouze zdravý životní styl, dostatek pohybu a odpočinku jedinou cestou k dosažení zdravého a štíhlého těla. Tento závěr mě velmi hřeje na duši a doufám, že i česká odborná veřejnost setrvávající v tom, že zhubnout se dá jedině hladověním nebo ještě „lépe“ bariatrickou operací, změní názor a své pacienty bude tlačit k tomu, aby o sobě začali přemýšlet jinak, a dokázali jim účinně pomoci při uskutečňování životních změn.
5. Myslela jsem si, že když vypiju kolu light, tak to v mém hubnoucím režimu nic neudělá, je to pravda?
Z mého pohledu je konzumace jakýchkoli sladkých náhražek v režimu, kdy se snažím o nápravu svého životního stylu, tím stejným pokušením jako mávat alkoholikovi, který se chce odnaučit pít, láhví otevřeného špiritusu před nosem. Intenzivní sladkou chuť je třeba lehce vypudit, aby mě to k těmto potravinám nebo tekutinám dále nesvádělo. Light nápoje stejně jako ostatní light výrobky považuji za „humus“, který ve správném životním stylu nemá co dělat, protože z mého pohledu je zdravá strava taková, která je zcela přirozená, nikoli chemicky vyrobená.
Zkuste někdy otočit etiketu jakéhokoli light výrobku a myslím, že budete zírat, až zjistíte, jaké množství různých chemických látek „v odlehčeném nápoji nebo potravině“ přijímáte. Každý, kdo se naučil pít čistou vodu a kvalitní čaje, vám potvrdí, že na light limonádu už se ani nepodívá, a pokud by si ji dal, tak by se mu asi udělalo špatně. Což je na druhou stranu správná reakce zdravého imunitního systému na cizorodé látky, které
do našeho organismu nepatří.
6. Je dnes ještě důležité počítat BMI?
Body Mass Index neboli BMI je poměr mezi váhou a výškou, který vznikl před několika desetiletími, aby se posoudilo, zda daný jedinec odpovídá správným kritériím o zdravém těle či nikoliv. V době svého vzniku mělo BMI vysokou míru opodstatněnosti, protože bez dostupné měřicí techniky nebylo možno jinak posoudit, zda se jedná o zdravou váhu, počínající nadváhu nebo nadváhu, která se překlápí do obezity. Nicméně tento systém hodnocení není schopen posoudit variabilitu stavby těla každého z nás. Vezměme si stokilového 185 cm vysokého jedince.
Podle BMI se vždy bude jednat o nadváhu, ale stokilový jedinec může být vysportovaný a svalnatý chlap, nebo bečka sádla. Podle BMI se bude jednat o dva naprosto stejné jedince s nadváhou. Moderní metodika dnes naštěstí umí rozlišit to důležité, a to je poměr mezi aktivní tělesnou hmotou neboli tukuprostým tělem a tělesným tukem. Moderní diagnostické přístroje umí dokonce jen s malou mírou nepřesnosti určit i to, jaký podíl z tuku celkového tvoří i velmi nebezpečný viscerální neboli útrobní tuk, který může být zdrojemzásadních zdravotních komplikací.
Takže BMI nechme historii jako v té době pokrokový pokus posoudit, zda jsou naše fyzické parametry v pořádku. A věnujme se mnohem přesnější diagnostice, která nevyužívá pouze dělení a násobení. Daleko více zohledňuje individuální stavbu těla daného jedince. Už jen z toho důvodu, že v základu geneticky velmi štíhlá žena může mít podle BMI normální postavu, ale při přesném změření tělesného složení se můžeme dobrat k tomu, že u ní začíná rizikové ukládání tuku. V současnosti se pro zjišťování tělesné stavby nejčastěji používají přístroje pracující na bázi bioimpedance a velmi přesné je i měření podkožního tuku pomocí kaliperu, kdy je podmínkou zkušený pracovník, který to opravdu umí. Kombinací kaliperace a bioimpedanční metody se můžeme poměrně přesne dobrat toho, jaké množství tuku podkožního a útrobního či orgánového v těle máme.
V příštím díle nazvaném Pohyb při hubnutí bude na vaše otázky odpovídat trenérka Zuzka Bičíková.
Zdroj: Převzato z knihy Jak se hubne v Čechách aneb Dieta na cestách.
Tuto knihu, společně s dalšími tituly naleznete na
ČTĚTE TAKÉ:
Seriál o hubnutí 1.díl: Psychika