Sex? Až po svatbě, miláčku!

Ach, jo. Když už píšu o tom "co říká církev svatá", měla bych mít něco odborného načteno. Kdyby to už nebylo tak trapné, bylo by to docela úsměvné. Za komačů bylo taky docela normální krást a teď jsi nenormální, když nemáš sex do svatby. Já bych neřekla, že zakopaný pes je v "církvi svaté", ale spíše v "normách" a v konformitě většiny. Když nejsi jako většina, jsi potenciálně nebezpečná, protože samostatně myslet znamená být povznesen nad všechny ty módičky, reklamy, kampaně apod. A to je minimálně z ekonomického (ale i politického) hlediska neúnosné. Vždyť sebeovládání se dnes už nenosí (ostatně reklamy jsou na tom založeny: Zasloužíte si to! Vy za to stojíte...apod.)
Vždy se rozesměju, když nějaká přičinlivá prodavačka se mi snaží vlichotit, že tyrkysové (moje oblíbená barva) kalhoty, co si právě zkouším, jsou v módě. Řeknu, že to je ten poslední důvod, proč je beru a vždy se setkám s nevěřícným překvapeným výrazem. Myslím, že je to dobrá analogie i na to ostatní. Nejde mi o pravidla, jen se snažím být zodpovědná. I ta nej antikoncepce může selhat a co pak? Zavraždím svoje dítě, nebo si je nechám? Pokud dotyční řeknou, že by si je nechali, myslím, že to je ještě OK, pokud ne měli by se nad sebou zcela vážně zamyslet...
A pokud jde o některé lidi nechávající se unést svým pohlavním pudem, je mi jich upřímně líto. Mají docela velkou šanci si posrat život, protože ač si třeba vezmou "toho pravého", jednou po několika letech prostě přijde někdo, kdo jim opět zrychlí tep - a to budou řešit jak? Starého psa přece novým kouskům nenaučíš. Když nejsou zvyklí si v tomto směru odepřít (a jako že to velké odepření je), nedokáží tomu čelit ani později...
Vím moc dobře, že to vůbec není jednoduché, protože jsem byla sama strašně dlouho zamilovaná do ženatého a on do mě, vlastně ještě jsem. Teď už jsem si na svou bolest zvykla, ale první rok to byla agónie...
Abych ještě navázala k církvi, je to instituce nedokonalá, (ale která instituce dokonalá je?), aby však zakazovala rozkoš (ze sexu) to mi z Augustina, Tomáše Akvinského, Thomase Moora a jiných tedy absolutně nepřijde. A když by si ten dotyčný autor tohoto článku, přečetl mystiky nebo Píseň písní, snad by mu docvaklo, že jedny z nejlepších erotických básní napsali křesťani. ..

trochu tady chybí rizika spjatá se sexem před manželství, nejen choroby, psychická ujma, fyzicka se střídání partnerů, ale taky závilost na sexu, u muže to může dále vyvolat "agresní sex"(oddělují sex od prožitku lásky).Jistým nebezpečím ženské sexuality může být citová nenasytnost. To
znamená, že nezvládá ovládat své citové potřeby, což nakonec vede k touze s druhým
citově manipulovat a k hysterii.A jiné. Pokud je silnější sexuální touha než láska, vede to také ke střídání partnerů, nakonec se oslabuje i cit, ptáme se co to je vůbec láska, protože zatím všechno co jsme poznali byly hormony, které tak nějak po roku uhasly. Bůh určitě nestvořil sex pouze na plození dětí, ale taky k rozkoši, však on byl architektem všech našich "erotogenních zón":-D. Neřekla bych že vždy jde jenom o potlačování něčeho vrozeného, jde o zvládání sebeovládání. Ne naše hormony rozhodují co budeme dělat, ale náš rozum. The ability to have thoughts and not act on them, it's what separates man from beast. (schopnost myslet na něco, ale neudělat to, je to, co odděluje člověka od zvířat). To že Bůh vymyslel sex až po svatbě určitě není jen tak, On vždycky chce to dobré pro nás, když ani sami nevíme často, co je pro nás dobré. Vždycky si lidé najdou důvody proč nedělat, to co chce Bůh, ale on je svatý, my nejsme. Má to mnoho důvodů pro a proti (z lidksého hlediska), ale ty správné jsou ty, od toho, který je svatý a nepochazí od něho nic špatného. (Ať už chceme odporovat nebo to ignorovat, on stvořil tento svět, kdo jedná podle jeho pravidel, bude živ na věky.)

hezky a citlive napsany clanek...