Muži zvládají románky na jednu noc nebo klidně jen podvečer obvykle snadněji než ženy; umějí totiž od přírody o něco lépe oddělit „prostý“ sex od citového vztahu. Jednoduše si užijí a s prázdnou hlavou i dalšími vyprázdněnými orgány bez problémů pokračují v běžném životě. Nemají zpravidla pražádnou potřebu svou vykonanou „potřebu“ do detailu rozebírat, analyzovat a vracet se k ní.
My ženy to míváme těžší; dobrý sex bez náznaků pachuti se u nás často neoddělitelně pojí s partnerskou intimitou a láskou. Když pak intimní chvilky „požíváme“ odděleně od partnerské blízkosti, mnohdy se to v nás bezprostředně poté pere… Jak to prožívají konkrétní ženy? A jak s prožitkem nakonec naložily?
Eva (41): Cítila jsem ještě větší OSAMĚLOST
Jsem single, žádost o ruku jsem před osmi lety odmítla, necítila jsem se ještě zralá. Když jsem dozrála k tomu, že bych se ráda vdala, viděl to zase jinak přítel. Rozešli jsme se pak během měsíce a od té doby jsem sama. Naštěstí s dcerou, tu jsem dostala – jak já říkám – od přítele na rozloučenou. Nebyla plánovaná.
Během těch let jsem měla několik kratičkých vztahů. Rána byla vždy stejná, cítila jsem se ještě víc sama než předtím. Jako by nezávazný sex v mém životě jen zvýraznil a podtrhl slovo samota. Slíbila jsem si tedy, že už nikdy! Jednoduše mi to nedělá dobře. Má terapeutka mi řekla, že v mém případě vede samota k ukvapeným rozhodnutím. Natěšeně kývnu, přestože někde vzadu v hlavě tuším, že budu ráno litovat. Zjistila jsem, že několik mých kamarádek se ve stejné situaci cítilo podobně.
Pokračování 2 / 5
Jana (50): Alkohol vyprchal a já se STYDĚLA
Mám na kontě dva „románkové“ zářezy, oba lehce pod vlivem, ale naštěstí s ochranou. Oba zážitky byly po fyzické stránce dobré – vždy jsem dokázala říct, co v posteli chci, a dostala jsem to! Jenže ráno jsem se za vše šíleně styděla. Oba pánové mě opakovaně kontaktovali, přišla jsem jim úžasná, já se cítila úplně jinak – jako prodejná holka. Lámu si hlavu, proč to mám tak divně nastavené. Nikoho jsem nepodvedla, nikomu neublížila, dohoda byla oboustranná, oba jsme si vše užili.
Myslím, že to nějak souvisí s tím, že neumím v životě říct, co opravdu chci, v dětství ani manželství to nikoho nezajímalo, a když už to ze sebe občas vymáčknu, cítím se vždy nekomfortně a špatně. Přemýšlím, že se půjdu někam poradit, když vím, kde je kořen problému. Jistě by se s tím dalo něco dělat! Stálého partnera totiž už nechci, ale sex bych občas uvítala.
Pokračování 3 / 5
Erika (39): Cítila jsem VÍTĚZSTVÍ
Řeknu to na rovinu a jednoduše, mám z podobných zážitků z devadesáti procent dobrý pocit. Nejen že si to zpravidla užiju, i když v dlouhodobém vztahu to bývá o level lepší, ale vždy mám k tomu všemu ještě veskrze pozitivní pocity z toho, že jsem přitažlivá, žádoucí – že za něco stojím! Když už totiž na podobnou akci kývnu, vždy jde o hodně atraktivního muže. Možná si tak dodávám i sebevědomí – no a? Když to funguje a je to příjemné…
Pokračování 4 / 5
Dana (44): Co jsem cítila? NIC, PRÁZDNOTU
Zažila jsem to dvakrát a pokaždé jsem to prožila stejně. Cítila jsem „nic“, prostě naprostou prázdnotu. Nakonec mi to celé přišlo úplně zbytečné. Kamarádce jsem dokonce minule řekla, že kdybych doma háčkovala a koukala na film, měla bych lepší pocit. Možná do toho někdy půjdu znova, nejsem aktuálně zadaná, ale už nečekám, že si z jednorázového „povyražení“ sednu na zadek.
Pokračování 5 / 5
Lada (48): Bylo to FAJN a TEČKA
Trochu nechápu otázku? Jak se cítím po sexu s chlapem, kterého si vyberu, když na to mám chuť? No přece fajn! Tedy pokud není úplné poleno. Nemívám žádné výčitky nebo tak něco, když je to hodně povedené, tak si ještě zavoláme. A pozor, jsem dvacet pět let šťastně vdaná a myslím, že manžel velmi dobře tuší, že občas nejsem svatá. Ani on není, a tak se nic neodvažuje rozebírat. Přejde pár let a přestane nás to oba bavit, tak proč si tedy neužít? Je to prostě nezávazná zábava, a pokud se nikdo nic nedozví a nijak to neomezuje a nenarušuje rodinný život, tak nikomu neubližuji. Tečka!