Elynor: Je to opravdu jiné téma. Nicméně - v našich končinách lidstvo přemnožené určitě není. Aby nás zůstávalo alespoň tolik, kolik nás je, to by každá rodina, musela mít 3 děti. Jedno za mámu, jedno za tátu a jedno za ty, komu se dítě mít nepodaří. A tak to dnes rozhodně není. Ano, je lepší lékařská péče a v některých zemích je zvykem mít dětí více. Ale to rozhodně "nenapravíme" tím, že budeme mít dětí ještě méně, než máme.
mambule: no však lidí je moc. Obecně víc, než je pro tuhle planetu zdrávo. Kdyby jich byla jen polovina, nic by se nestalo. A předkové neměli moc šancí to ovlivňovat, to až tak posledních 100 let jsou k dispozici opravdu účinné prostředky antikoncepce, a lékařská věda natolik na výši, aby přerušení těhotenství žena vůbec přežila. Dřív pokusy o potrat byly spíš v rovině sázky do loterie, a regulace populace nastávala hlavně tím, že se hodně dětí nedožilo dospělosti, neb umřelo v kojeneckém věku na ošklivé nemoci. A ti, co se dožili, se zhusta pobili ve válkách. Dneska je lidstvo jednoznačně přemnožené. Ale to je už úplně jiné téma.
Elynor: beru to tak, že se zde bavíme příběhy nejspíš "domyšlenými" ( někdy totiž spíš nedomyšlenými :-) ) na základě nějakých podobných příhod, které se někomu staly. A nebojím se, že by se někdo řídil zdejšími radami :-) K vašemu názoru "žádné dítě si nezaslouží atd." jen tolik, že kdyby se tímto pravidlem řídili naši rodiče, tak je nás tu polovina :-)
Nemám ve zvyku moralizovat, ale ve věku, kdy ještě můžu otěhotnět, si přece musím dávat bacha na to, abych se nějak chránila, když jdu do postele s někým, koho jsem si nevzala. Je to vysoce rizikové. V situaci, kdy je dítě v rodině a má tátu nevlastního, je plno problémů a malérů. Na to si přece musí každá ženská myslet, protože málokterá porodí a řekne pravému otci - tumáš, nech si to, já se o to starat nebudu. Devadesáti devíti procentům žen to mimino zůstane v péči! Je to nefér vůči tomu děcku a vůči tomu manželovi, konečně snad i vůči tomu náhradníkovi, který manžela v posteli zaskakuje. On jistě při tom vedlejším a tajném milostném vztahu nemyslel na založení rodiny. Pokud lidi nejsou ve vztahu spokojeni, mají to řešit, i když to kolikrát je těžké. Ne, oni to nechají tak nějak plavat a šumět a život si zkomplikují novým zamilováním a navíc těhotenstvím. Znám případ, kdy to dítě, které mělo tátu nevlastního, myslím prvorozené, zůstalo zcela na okraji zájmu celé rodiny. Nikdo o něj nestál, máma, nový ani vlastní táta, ani prarodiče. Druhorozený potomek ho zcela vystrnadil ze života celé rodiny. A pak znám situaci, kdy si matka k dospělému prvnímu dítěti pořídila další s člověkem, o němž dopředu věděla, že je bude pouze navštěvovat. K dítěti je víceméně chladná, a ono je v rodině tak nějak trpěno. Vyhodit ho nemůžou, jen prostě ze staršího sourozence a matky jsou cítit jasné signály typu - co nám chybělo, přidělali jsme si jen problém do života. Jak jsem tolerantní prakticky snad ke všemu možnému, ty děti mají právo na úplnou rodinu. Do toho startu. Jo, kolikrát se to semele k rozvodu. Ale to je život. Ovšem znám páry, co se rozvedli - ale jako rodiče fungují snad líp, než leckteří, co vedle sebe přežívají. Tam teda fakt klobouk dolů.
Koukám, že v anketě vítězí možnost říct pravdu, to je moc pěkné, jednomu to vrací víru v lidstvo. Že když už se vyrobí malér, tak se aspoň přiznat je čestné a sportovní :-))
Zebruška: no jo, ale co když součástí takového plánu nebylo dítě, kamarádovi se sice možná manželka líbila, ale třeba vůbec neplánuje se ženit a mít rodinu, takže teď vzniklo reálné nebezpečí, že zbouchnutá manželka zůstane na krku manželovi, a ještě i s cizím potomkem. To by teda moc neklaplo :-))
A neplánoval to nakonec její manžel přesně takto? Manželka ho možná už unavovala, otravovala nebo kdoví co, kamarádovi se možná líbila, no tak co, šoupnu je dohromady - a ono to klaplo, takže se šikovně a beze scén zbavím manželky :-)
mambule: tak já si myslím, že interrupce je řešení právě pro takové případy, kdy žena přijde k dítěti jaksi omylem, nechtěně, ani pořádně neví, s kým a kdy se to stalo, a je překvapená, když dva měsíce nemá menses :-) a neměla dost rozumu, aby si po nechráněném sexu s milencem došla pro známou pilulku "po". Podle mě si žádné dítě nezaslouží, aby přišlo na svět jako důsledek toho, že teda "se to nějak stalo, tak už si ho nechám". Ale to je věc osobního názoru. Simona má na to jiný názor, to dítě chce, byť z mého pohledu je to nerozumné, tak fajn, ať si ho pro mě za mě nechá, však já jí ho potom hlídat nebudu :-)) takže mi to může být jedno. Jenom jsem napsala, co vidím já osobně jako vhodné řešení, a určitě nečekám, že by se tím snad někdo řídil, plky v internetové diskuzi přece nemůže nikdo vzít jako vážně míněné doporučení. Aspoň teda doufám.
farah.farah: Já vůbec nevím, jak to teď s divadly (třeba v Praze) chodí. Je možné, že jde o přepis článku psaného v jiné zemi. V mnohých státech jsou jiné zvyky a města i divadla tam ožívají až v noci - podle nás.
Elynor: Simona píše: "Nejdřív jsem mu to vyčítala, brečela, pak jsem mlčela a rozhodla se, že si budu žít po svém." A pokračuje: "Nikdo se mi nemůže divit, když ženská zůstává pořád sama, prostě se začne nudit." Řekla bych, že nudou neomlouvá nevěru, pouze vysvětluje skutečnost, že si žila svůj život, že "měla svoje koníčky a kamarádky". Mně se nezdá její jednání vůbec nerozumné. O tom, zda měla nějakou ochranu, či ne přeci nepíše. A žádná ochrana není 100%. A zamilovat se v nefunkčním manželství není v jejím věku zase tak veliká hloupost. Možná podvědomě už dávno hledala důvod svého muže opustit. Muže, který ji nijak neubližoval a ten důvod jí nedával, ale který jí nedával ani pocit, že vůbec nějakého muže má. Ono svět ženy není pouze o rozumu, penězích a tělesném uspokojení, je i o citech a duši a vyhládlé srdce bolívá víc, než hlad fyzický.
Elynor: I pro mě je interupce něčím "nedopustitelným". Zvlášť u ženy po třicítce, toužící po dítěti, by toto rozhodnutí mohlo být i fatální. I u mladých dívek je vždy riziko, že už se jim po interupci dítě donosit nepodaří. Ani současná medicina není všespasitelná a zázraky dělat neumí.
Elynor: pokud se prohlašujete za konzervativní, neměla byste doporučovat interrupci. Je to nevratný krok, který nelze vzít zpět, navíc Simona je ve věku, kdy má na dítě nejvyšší čas a navíc ještě ho chce. Od toho by se mělo celé řešení odvíjet s tím, že by se měl o dítě starat (ať už jakkoliv) jeho biologický otec. Že je jím přítel a ne manžel jsem vzala jako fakt uvedený v článku. Kdyby byl v podezření manžel, tak by celý příběh vůbec nevznikl :-)
farah.farah: ano, mnohé ženy to zvládají, a mnohé ženy cíleně k tomu takto přistoupily, že jen použily nějakého muže jako dárce spermií, a ani po něm nepožadují, aby byl otcem, případně mu to ani neumožní. To ale nepovažuji ani za rozumné, ani za následováníhodné, v některých věcech jsem hanebně konzervativní a myslím si, že dítě je vhodné plánovat a pořizovat ve vzájemné shodě do úplné rodiny. To evidentně není případ popsaný v článku. Samozřejmě si to paní Simona musí zvážit sama, doteďka se rozumně nechovala, tedy se pravděpodobně ani v budoucnu rozumně nezachová, ale bude to hlavně ona, kdo ponese následky. A hned po ní to dítě, které si to nezasloužilo. O chlapovi nemluvím, ten si měl dát pozor, aby neoséval cizí pole :-)) Blbě z toho vyjde ten manžel, byť taky má asi svůj podíl na situaci. Ovšem od toho momentu, kdy jsem si hned v úvodu přečetla, že se madam nudila a tudíž se jí nikdo nemůže divit, tak nějak postrádám to pochopení. Řešit nudu tímto způsobem mi přijde poněkud nešťastné.
Elynor: tak když dítě sama chce tak bych jí na potrat nehnala, přece to, že na dítě bude sama nemusí automaticky pro každou znamenat že je lepší si ho dát vzít....sice to není med ale mnohé to zvládají samy i s otcy co neplatí. A ona dle všeho po dítěti touží.
ach jo to je zase tak těžko uvěřitelný.............manžel přišel v 9 domů a ona na ten den něma lístky ........stihla se obléct jítz s kámošem tak že představení bylo od kolika od 10-11? Diadla většinou začínají v 19 hodin mac v osum v 10 tedy opravdu divalda až na nějaké vyjímky nehrají, to to ten kdo to slátává dohromady fakt nemůže po sobě přečíst a ovřit si jestli tam nemá trotální blbosti?A jinak k tématu........vlastně moc nechápu......je si jistá že manžela není, tak že spolu asi vůbec nespí? A to vážně zvažuje že s ním zůstane a nasadí mu domů kukačku, když mají zcela nefunkční vztah? Já tam njak nečtu jedinej důvod proč by vlastně měla zůstávat s manželem, nic je zjevně nespojuje. Mám z toho pocit že se to manželství stejně časem rozpadne tak proč zbytečně vytvářet nějakou další lež? Nevím jestli uvažuje stylem že než být na dít sama (až se ukáže že milenci o vztah nejde) lépe do něj uvrtat manžela ale mně to přijde nefér a navíc to tomu manželství nepomůže.
Mata69: že jo :-) občas se jedna diví, čím ta dotyčná osoba z článku myslela a jestli vůbec myslela, protože ty eskapády jsou vskutku zábavné. Tedy když to člověk čte. Být účastníkem by už bylo méně humorné. Nic proti povyražení a milencům, jen to chce trošku šikovnosti, aby to pak nebralo takovéhle konce. A chudák to budoucí dítě. Otec neznámý a matka nemoudrá :-)
Chápete, že vdaná ženská ve 34 letech chrápe s milencem a bez ochrany? A že nemá menzes si všimne až po dvou měsících jo? No když už si to zavařila a jestli spí i s manželem, tak sama netuší čí to dítě je. Bohužel, ale také jako jediné řešení vidím říci to oběma. Pak se hodně ukáže jaký bude další vývoj. Nejspíš ale po narození dítěte je bude všechny čekat určení otcovství. A pak se zase uvidí dál. No a když odstoupím od toho, že je těhotná - zaujal mne ještě jeden okamžik příběhu. Manželova výmluva, že si chtějí užívat. Jak tedy podle něj to "užívání" vypadá, když byl imrvére v práci? Nebo v čem to tedy spočívalo to společné užívání si? Koukám, že opět nějak neměli jasno v tom, kdy a jestli vůbec děti budou oba chtít.
To je zase situace. Jak si může být Simona jistá, kdo je otcem, ona s manželem nespí? Vůbec? Za ty dva měsíce ani ťuk? Dobře, dejme tomu. Ale jde o dítě počaté v manželství, za otce tedy bude automaticky považován manžel. Ledaže by popřel otcovství, což jde jedině soudně, a ten druhý by se pak dobrovolně prohlásil za otce a vzal na sebe odpovědnost "úředně". Mezitím by patrně nastal rozvod. Teď další věc, co ten svobodný mládenec na to? Bude se hrnout do rodičovství, nebo si radši ponechá svobodu a to vyrážení si do společnosti, zatímco Simoně zůstane jen dítě a ani sama nebude pořádně vědět, koho má uhánět o alimenty, protože oba pánové taky můžou svorně tvrdit, že to není jejich a že to má s tím druhým, případně kdo ví s kým. A nastane opět soudní dokazování, čí to je a kdo bude platit. Zamilovanost v čudu, fůra problémů na obzoru. Osobně bych jako rozumné řešení viděla pádit na přerušení, pak se rozvést, a pak řešit případně tu zamilovanost, pokud ještě bude s kým. Ano, může nastat i ta "růžová" varianta, kdy milenec zajásá, okamžitě si ji nastěhuje domů a bude radostně očekávat potomka, eventuálně manžel zajásá a bude neméně radostně pečovat o kukaččí mládě. Nebo si střihnou šťastnou trojku, když je to nejlepší kamarád :-) a robě bude mít dva tatínky. Podle příběhů tady je možné skoro všechno. Každopádně jestli si to dítě Simona chce nechat, nezbývá jí nic jiného, než to oběma pánům sdělit, doufat, že zemětřesení bude jenom menšího rozsahu, a ujasnit si, že následky ona dokáže ustát ve všech případech, které mohou nastat.
Určitě bych to probrala s otcem dítěte. Jak se k tomu postaví bych ale nechala zcela na něm. Ale o dítěti by vědět měl už kvůli možným zdravotním průšvihům, při nichž bude otec potřebný (jako dárce krve, orgánu, nebo kvůli rodinné anamnéze). Simona nemůže vědet, jaké je jejich přátelství, co všechno si na rovinu říkají, nemůže ani vědět, proč ji manžel do toho divadla s tímto přítelem poslal. Rozhodnutí, zda to tedy říct manželovi, nebo ne, ať rozhodne jeho přítel. Následky, které z toho vyplynou pak musí zkrátka přijmout takové, jaké budou. V tom nejhorším případě to její muž neustojí a ona přijde o manžela, kterému možná ublíží, byť o její společnost příliš nestojí, nicméně dá mu tím šanci najít si ženu, která jej tolik potřebovat nebude. Ona pak bude mít dítě. Možná bude muž rád, že budou mít dítě, byť ne jeho a ona bude zaměstaná péči o ně natolik, že už nebude tolik vyžadovat jeho pozornost. Možná se rozvedou a ona založí rodinu s manželovím přítelem, možná vlastní muž na příležitost už čeká. Ale bez komunikace se nevyřeší vůbec nic. Já osobně bych to řekla oběma a hlavně včas.
Tak tady je to snad jasné - dát se dohromady s otcem dítěte, který už měl vše vědět.. Je tam vztah, bude tam dítě,manžel má svůj život - co na tom ještě řešit?
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.