SIMONA (36): Přítele zajímá jen naše dítě, připadám si jako nosnice

9. 9. 2021
Foto: iStock
SIMONA (36): Přítele zajímá jen naše dítě, připadám si jako nosnice | Foto: iStock
Simona zažívá podivný kotrmelec ve vztahu; jakmile s Markem otěhotněla, přesunula se veškerá pozornost i zájem jejího přítele výhradně na očekávaného potomka. Chování jejího partnera je podivné.

Nikdy mi to neřekl přímo, ale je víc a víc zřejmé, že já sama pro něj ve skutečnosti nejsem důležitá. Důležité je mé těhotenství, náš nenarozený syn. Mám dny, kdy bych si nejraději sbalila věci a dceru z prvního vztahu a odstěhovala se zpět do mého malého a nehezkého bytu, který nyní pronajímám.

Jenže jsem na začátku sedmého měsíce těhotenství a má pětiletá dcera z prvního manželství je v přítelově domku spokojená. Sousedé mají totiž dvě holčičky v podobném věku, s nimiž si dcerka od prvního dne padla do oka.

Přítel má také dva psy, tři kočky, nyní i koťátka, králíky a dcera všechnu tu havěť miluje. Na sídlišti jsem se ji bála pouštět ven, v okolí bydlelo hodně problematických rodin, možná i proto byla často nemocná, v domku na vsi jen kvete. Zato já uvadám.

S Markem žiji necelé dva roky, je o čtrnáct let starší, v domku bydlel dlouho s maminkou, o níž se staral, děti z předešlých vztahů nemá. Marek nikdy nebyl ženatý a nikdy nežil ve skutečném vztahu. Dlouholetou přítelkyni ale měl, byl to však nešťastný vztah. Markova přítelkyně byla vdaná, její muž měl roztroušenou sklerózu a ona žena se o něj mnoho let starala. Svědomí jí prý nedovolovalo ho opustit.

Marek jí hodně pomáhal, vlastně pomáhal oběma. Když její muž zemřel, tak vše prodala a ze dne na den se odstěhovala neznámo kam. Vztah s přítelem ukončila, všechny vazby zpřetrhala. Ve slabé chvilce se mi jindy docela uzavřený přítel svěřil, že s ním i otěhotněla, pochopitelně neplánovaně. Těhotenství i miminko by ale do její tehdejší situace vnesly obrovské komplikace. Dítě si tedy nenechala a přes prosby přítele, aby to nedělala, těhotenství ukončila. Pro Marka to bylo příšerné, po potomkovi moc toužil, tehdy si dokonce sáhl na život.

Marek je v jádru hodný muž, trochu uzavřený a trochu morous, ale pracovitý a obětavý. Z počátku našeho vztahu byl ale neskutečně milý a pozorný, a to i k mojí dcerce. Jenže jakmile se ukázalo, že jsem těhotná, přítel ztratil o mou Elišku a vlastně i o mě zájem. Zajímá ho jen mé břicho, někdy mám pocit, že s ním mluví víc, než se mnou.

Navíc se ukázalo, že čekám syna, pokračovatele rodu, což v příteli vyvolalo naprostou extázi. Ode dne, kdy jsem mu oznámila radostnou novinu, přestal číst dceři večer pohádku, což by asi bylo to nejmenší, jenže on přestal s Eliškou i mluvit! Prostě ho má dcera nezajímá. Trhá mi to srdce.

Eliška totiž nezajímá ani svého biologického otce a přítele si moc oblíbila. I nyní na něj občas čeká, až se objeví po práci u vrátek, on ale podrbe psy a utíká zjišťovat, jak mi je. Jenže ve skutečnosti se vůbec neptá na mě, ptá se výhradně na syna.

Cítím se proto jako „nosnice“, jako nějaký obal na dítě! Nevím, jak to přesně popsat, ale z toho, jak se mnou mluví, jak a na co se ptá, je to zřejmé. Dokonce si toho všimla i má sestra a nezávisle na ní i sousedka, maminka holčiček, co kamarádí s malou, často mě navštěvuje.

„Simčo, co je s Markem? Chová se k tobě divně, jako bys ho vůbec nezajímala, i manžel si toho všiml. Je u vás všechno v pořádku?“ zeptala se mě před týdnem a já se rozplakala a svěřila se jí. Sousedka si myslí, že by měl Marek zajít k psychologovi, ostatně zná ho déle než já. Podle ní se nějak nezdravě oživily staré rány, kdy přišel o dítě a pak i o přítelkyni.

Vnímám to podobně, přítel to ale odmítá. Doslova mi řekl, že takovou blbost ještě neslyšel a že mám prostě chápat, že má nějaký věk a bude poprvé táta a po dítěti už dlouhou dobu toužil. Upřímně jsem se snažila vše přijmout tak, jak mi doporučoval, ale když váš muž přijde domů a každý den se ptá jen: „Co malý? Vše v pořádku? Kope? Měla jsi ty vitamíny?“, cítíte se prostě divně, jako náhradní matka.

Chybí mi pohlazení, pocit blízkosti, polibek na přivítanou. O dcerce, kterou též zahrnoval pozorností, ani nemluvím. Eliška začala Markovi před rokem říkat tati. Sama, spontánně, nikdo jí nenutil. Nyní ho oslovuje opět „strejdo“, začala s tím před dvěma týdny. Vždy, když to slyším, bodne mě u srdce.

Chápu, že vlastní krev je vlastní krev. Chápu i Markovu pohnutou minulost. Chápu, že Marek čeká první dítě. Ale nerozumím tomu, že nechápe, jak mně i malé ubližuje. Neváhám napsat, že mi přijde, že je svým synem doslova posedlý. Hodně mě to mrzí a trochu i děsí. Kam tohle celé povede?

Témata článku:   

Komentáře Zobrazit celou diskuzi

Přečtěte si také

Horoskopy

Poslední dny se necítíte ve formě a tělo si žádá kvalitní odpočinek. Ani náhodou se nepřemáhejte a chovejte se výhradně klidně. Úspěch vás čeká nejen při vzdělání a seznamování s…