Zamilovanost dokáže pobláznit i ženy, které mají doma spokojenou rodinu a nic jim nechybí. Své o tom ví Simona, jenž za šťastný konec vděčí především svému manželovi.
Když si na ty poblázněné týdny vzpomenu, i po letech se stydím! Už jsou to bezmála čtyři roky, co jsem naprosto vážně přemýšlela o odchodu od manžela a mých dvou holčiček, které letos půjdou do první třídy.
Popravdě ani dnes nechápu, jak jsem mohla tak „blbnout“, respektive „zblbnout“. Byl začátek května a já si řekla, že konečně udělám něco s posledními pěti kily, která se mě po porodu dvojčat držela jako drzá klíšťata, a zároveň si trochu zpevním své lehce ochablé svalstvo a koneckonců i sebevědomí.
Laura Poláková
22. září 2020
Čas jsem měla, babičky se předháněly v hlídání, holčičky byly hodné jako andílci a mě čekalo posledních pár nejklidnějších měsíců na mateřské, než nastoupím do práce a holky do školky.
Po necelém měsíci běhání, posilování a odříkání byly vidět první výsledky, kila šla dolů, bříško se zplošťovalo, hýždě zpevňovaly a sebevědomí rostlo. Někdy v té době mi recepční ve fitku nabídly, zda bych neměla zájem o šikovného soukromého trenéra, který by mi pomohl efektivněji zacílit na kritická místa a také dohlédl, abych si během posilování neničila záda.
Laura Poláková
20. září 2020
„Jiřík je úžasný, fakt! Všichni si ho chválí, občas se i bojíme, že si ho některé klientky nechají!“ chichotaly se sympatické slečny recepční a já s nimi. „Mluví se tu snad o mé maličkosti?“ houknul ze zázemí recepce hluboký hlas a z poza rohu vyšel muž, kterého jsem si v posilovně už párkrát všimla – popravdě, nešlo si ho totiž nevšimnout! Podobal se Keanu Reevesovi, což evidentně dobře věděl. Pak se na mě otočil, neuvěřitelně kouzelně se usmál a… mrkl! Pochopitelně jsem zrudla jak rajče a vyskočily mi nenáviděné rudé fleky na krku. „Keanu“ byl k sežrání!
A tak jsem začala s Jirkou cvičit; nejprve dva dny v týdnu, pak tři a nakonec čtyři. Ani ne po dvou týdnech jsem byla do Jirky zabouchnutá jako školačka, která je naprosto pološílená láskou, jež jí přetavila normálně fungující mozek v růžový pudink.
Laura Poláková
13. září 2024
Záměrně jsem při cvičení dělala chyby, jen aby se mě můj „Keanu“ dotýkal, čemuž se Jirka opravdu nevyhýbal. Ostatně našel si čas i na vtipkování a trošinku peprnější špičkování, které s lehkostí profesionálního „baliče“ prokládal pochvalami a povzbuzováním.
S hlavou plnou „pudinku“ jsem usínala i vstávala a podle toho začala vypadat i naše domácnost, péče o holky i manžela, který již pravděpodobně něco tušil. Někdy v té době jsem se odhodlala a po tréninku pozvala Jirku na kávu. Neodmítnul.
Martina Machová
3. září 2020
Z kávy se vyklubala sedmička vína, hlazení po rukách a dlouhá pusa na pusu na rozloučenou. Domů jsem šla jako ve snách, kolena jsem měla jako z gumy a zcela vážně jsem přemýšlela nad tím, že opustím Lukáše i mé dvě holčičky. Přece si nenechám protéct takovou lásku mezi prsty! Život se má žít na plno! Lukášovi jsem pak doma řekla, že jsem zamilovaná a že bych naše manželství ráda ukončila.
Naštěstí byl můj muž v té době naprosto příčetný a neobyčejně silný, a hlavně mě prostě a jednoduše miloval. A jelikož nebylo těžké zjistit, kde konkrétně se mi toulají myšlenky (moc možností nebylo), počkal si Luky na Jirku před fitkem a pozval ho na pivo – to jsem se ale dověděla mnohem později.
Den na to mi můj „Keanu“ napsal, že se omlouvá, ale že náš vztah začíná nabírat špatný směr a že mě předá šikovné kolegyni. Ostatně by prý jeho přítelkyně z našich tréninků asi nebyla nadšená a on ji nechce ztratit.
„Proboha, on má přítelkyni? Vždyť o ní nikdy nemluvil!“ pomyslela jsem si a zhroutil se mi svět. Okamžitě jsem volala kamarádce – nejlepší kamarádce! Protože jen nejlepší přítelkyně mají ten úžasný dar vás nejen pomuchlovat a politovat, ale i pěkně zpříma vám říct, že jste hloupá husa a on pěkný lišák (mírně řečeno), který má na každém prstu pět takových nešťastnic jako vy. Saša mi však oči neotevřela, i když se snažila, na to bylo ještě příliš brzy.
Laura Poláková
13. září 2020
O mou příčetnost se zasloužil až můj báječný manžel, můj anděl, který mi slíbil, že se mnou bude v dobrém i zlém, a také to dodržel. Lukáš předal svou firmu na měsíc jednomu z podřízených – což nikdy neudělal – a pronajal od známého malý domek u moře v Chorvatsku, kam si mě i naše holčičky doslova unesl.
Smutnila jsem „jen“ dva týdny a pak mi všechno docvaklo! Růžové brýle mi sklouzly z pršáku a já si neuvěřitelně oddechla a užila si tu nejbáječnější dovolenou – s mým mužem, s mými holčičkami, zkrátka s MOJÍ rodinou. Moc děkuji osudu, že mi takovou báječnou rodinu nadělil! Víc než ji od života dostat nemohu.