SIMONA (44): Matka mě počala při znásilnění, dodnes mě za to nesnáší

17. 2. 2019
SIMONA (44): Matka mě počala při znásilnění, dodnes mě za to nesnáší
Simonu potkal opravdu těžký osud. Její matka byla v mládí znásilněna a otěhotněla. Když se Simona narodila, matka se jí vzdala. Později si ji opět vzala do péče, ale že by měla Simona hezké dětství, to se říct nedá…

Bude to znít neuvěřitelně, ale znásilnění máme v rodině: Moje babička, stejně jako většina dívek její generace, snila o lásce, dětech a spořádané rodině. Osud jí ale připravil těžké chvíle, které se jí vracely jako noční můra. V osmnácti letech byla znásilněná a za devět měsíců nato porodila. Rodina samozřejmě nechtěla o dítěti za tak strašných podmínek ani slyšet, přesto si babička svého syna nechala.

Za několik let dokonce poznala muže, kterému její osud nevadil, a k nemanželskému synovi přibyla ještě holčička – moje maminka. Jsem si jistá, že babička přes hrůzu, kterou musela překonat, žila šťastně a spokojeně.

Když moje maminka dospěla, strašná situace se opakovala a i ji potkal děsivý zážitek. Vracela se domů z tancovačky a znásilnil ji opilý chlap. Jako kdysi její maminku. Rodina prožívala stejné trápení znovu. Ze strašlivého zážitku se tentokrát narodila holčička. Jenže u maminky nebyl zřejmě mateřský pud tak silný jako u babičky, protože hned po porodu dala holčičku do kojeneckého ústavu.

A tady začíná můj příběh. Ta holčička jsem totiž byla já. Do tří let jsem byla v kojeneckém ústavu, a abych řekla pravdu, moc si z něj nepamatuji. Vzpomínám si jen na chvíli, kdy přijela cizí žena a odvezla mě k sobě domů.

Byla to moje babička, která celé tři roky bojovala o to, aby mě dostala do své péče. Žila jsem u ní sedm nejšťastnějších let svého života. Když mi bylo deset, sebrala moje biologická matka sílu a odvahu a teď už s rodinným zázemím – manželem a druhou dcerou převzala péči o mne do svých rukou.

Jenže mi vlastně nikdy nedokázala odpustit, za jakých okolností jsem byla počatá. Sama po letech přiznala, že mě opravdu neměla ráda. Nechápala jsem, proč mě nesnáší, na moji sestru byla přece moc hodná. Kupovala jí dárky, objímala ji, povídala si s ní. Na mě jen křičela a zavírala mě do pokoje.

Ale největším trestem byl zákaz návštěvy babičky. Přitom jedině u ní jsem byla šťastná a v bezpečí. Bylo to čím dál nesnesitelnější, takže jsem v sedmnácti letech utekla zpátky k babičce. Žily jsme spolu až do její smrti.

Když zemřela, zhroutil se mi celý svět. Dlouho mi chyběla její laskavost, síla a odvaha, kterou jsem se od ní učila, a hlavně velká láska. Teprve několik měsíců po smrti babičky jsem se dozvěděla, jaký strašný osud potkal dvě generace žen v mé rodině, a já pochopila, proč ke mně byla matka tak krutá.

Slovy se nedá popsat, jak strašné to bylo, a trvalo mi několik let, než jsem se s tím vůbec dokázala trochu srovnat. Byla jsem zhnusená sama sebou, jako bych byla poplivaná, a zároveň jsem nad sebou brečela. Měla jsem strašný vztek na matku, že mě tak trestá za něco, co nebyla moje vina, a navíc jsem se bála, že mě potká stejný osud jako babičku a matku.

Vnímala jsem to jako rodinnou kletbu a já jsem přece byla ta špatná. Mně se naštěstí jejich strašný osud vyhnul. Mám dva syny, kteří se narodili z lásky, a věřím, že už nikdy nikdo z naší rodiny nebude muset prožívat takové hrůzy.

Témata článku:   

Komentáře Zobrazit celou diskuzi

Přečtěte si také

Horoskopy

Nehroťte hned první pracovní den a nechte se unášet příjemnými myšlenkami. V každém případě polevilo napětí, které jste v minulých týdnech pociťovali. Odežeňte od sebe negativní osoby, jež…

Nejčtenější články

Doporučujeme