Simona si na jednu stranu žila život jako v pohádce, na druhou ale nemyslela na budoucnost. Teď začíná pociťovat známky stárnutí a vůbec neví, jak dál naložit se svým životem.
Všechno to začalo ještě na vysoké škole. Pocházím z chudé rodiny a studia v Praze byla finančně náročná. Pořád jsme s kamarádkou přemýšlely, jak si přivydělat a zároveň stíhat studium a nepředřít se. Kamarádka nakonec přišla s nápadem, kterého jsem se nejdřív trochu bála, ale nakonec jsem do toho šla. Navrhla totiž, abychom dělaly společnice bohatým mužům.
Samozřejmě, že jsme zpočátku neměly žádné úmysly s nimi spát. A první roky nám to vycházelo. Chodily jsme na drahé večeře, večírky a plesy s muži, kteří buď byli sami, nebo se prostě chtěli ve společnosti blýsknout mladou krásnou dívkou po boku. Občas sice nějaká ta nabídka na sex přišla, ale většinou bylo odmítnutí bráno s pochopením. Dostávaly jsme slušně zaplaceno a sem tam nějaký drahý dárek, takže jsme si neměly na co stěžovat.
Když jsem měla po škole, nastoupila jsem do své první práce. Bylo to hrozné! Otročina v kanceláři za špatné peníze, navíc bez blízké vidiny finančního růstu. Práce mě zoufale nebavila, kolegyně v kanceláři byly divné a já nevěděla, kudy kam. Nakonec jsem se opět vrátila ke své práci společnice. Jenže tentokrát už byly věci trochu jinak.
Jeden padesátiletý muž, se kterým jsem občas někam zašla, po mně opravdu hodně toužil a za sexuální služby mi sliboval modré z nebe. Nakonec jsem si řekla, že to zkusím. V posteli nebyl nijak náročný, také už nebyl nejmladší. Navíc byl celkem pohledný a milý. Nejenže mi slušně platil, ale navíc mi ještě kupoval šperky a bral mě dvakrát do roka na drahé dovolené. Řekla jsem si, že takhle chci žít.
Nakonec jsem si stejně majetných mužů našla pět a většinu roku jsem byla cestách. Díky své práci jsem viděla skoro celý svět! V Čechách jsem pak měla dostatek času věnovat se sama sobě, přátelům i rodině. Vlastně jsem ani netoužila po vztahu. Proč také? Vždyť jsem jich vlastně měla pět! Zamilovala jsem se vlastně jen jednou.
Patřil k mým stálým klientům a věděla jsem, že má rodinu a dvě malé děti. Byl starší jen o patnáct let, chytrý a opravdu fešák. Podlehla jsem jeho kouzlu natolik, že jsem na dlouhou dobu zrušila styky s ostatními klienty. Ani jsem je vlastně nepotřebovala, David mě zvládal uživit. Jenže pak jsem otěhotněla. Chvilku jsem marně doufala, že by snad dokázal kvůli mně opustit svoji rodinu, jenže právě tady se ukázalo, že jsem pro něj byla opravdu jen hračka.
Naštěstí mě nenechal napospas osudu, koupil mi velký krásný byt i auto a dokud byla dcera nezletilá, dával nám spoustu peněz a platil nám zimní i letní dovolené. Jenže jakmile dcera dostudovala, byl se vším konec a David už nechtěl mít nic společného ani se mnou.
Aby také ne, už jsem nebyla nejmladší. Tahle možnost mě samozřejmě napadla, a tak jsem celé ty roky udržovala kontakty i s dalšími muži, abych nezůstala úplně bez prostředků. Jenže čím jsem starší, tím je o mě menší zájem. Snažím se udržovat v kondici, jak nejvíc to jde, ale čas se zastavit nedá a známky stárnutí se neúprosně projevují.
Navíc i v dnešní době jsou studentky, které si přivydělávají stejnou prací, jako jsem to při studiích dělala já. Proč by tedy muži měli platit za společnost pětačtyřicetileté ženě, kterou většinou mají v bledě modrém doma, když si mohou vyrazit s mladou atraktivní dívkou?
Mé příjmy jsou proto čím dál menší a já si neumím představit, co bude dál. Do žádné práce mě v mém věku a bez zkušeností nevezmou a hlavně – co bych já asi tak mohla dělat? Navíc jsem byla zvyklá celý život nepracovat, neumím si to vůbec představit. Jenže nějak situaci budu muset řešit… Pravděpodobně se „na stará kolena“ výhodně vdám, pokud o mě ještě bude zájem. Ztratím sice svobodu, ale aspoň budu zajištěná…