Simona měla poněkud divočejší mládí, a tak ji ani nenapadlo, že by se měla vázat na známosti na jednu noc. Po jednom takovém zážitku odletěla do Kanady, ale okolnosti ji přinutily vrátit se zpátky. Co se stalo?
Bylo mi pětadvacet a byla jsem sama. Tedy ne úplně, ale žádný vážný vztah na obzoru nebyl. Kamarádky kolem mě se pomalu vdávaly, jiné aspoň žily s přítelem, ale já? Chlapů kolem plno, jenže žádná perspektiva. Proto jsem si plánovala, že odjedu do Kanady hlídat děti a než všechno vyřídím, budu si zatím užívat.
Když jsem jednou vyrazila na diskotéku, potkala jsem tam Libora. O rok starší sportovec, přesně můj tip. Vyřádili jsme se na parketu a celý večer jsme se od sebe nehnuli. Zároveň jsme ale i trochu víc popíjeli, takže když jsem se ráno vzbudila vedle něj v posteli, v první chvíli jsem ani nevěděla, kde jsem. Pak mi to postupně začalo docházet.
Laura Poláková
19. srpna 2018
Trapas! Vůbec jsem si nedělala žádné iluze o takovéhle známosti na jednu propařenou noc, tak jsem se potichu začala plížit ke dveřím, abych raději rychle zmizela a nebyla svědkem jeho rozpačitého probuzení.
„Počkej, snad mi nechceš utéct bez rozloučení,“ ozvalo se, když už jsem brala za kliku. Tak tomu neujdu, zklamaně jsem se otočila. „Promiň, myslela jsem, že to tak bude lepší,“ soukala jsem ze sebe, ale on nechápal proč. „Hrozně rád bych tě ještě viděl, co dnes zajít na procházku?“ překvapil mě tak, že jsem bez uvažování kývla.
Laura Poláková
16. srpna 2018
Líbil se mi, dokonce moc, ale byla jsem zvyklá na nezávazné vztahy, takže mě podobná reakce zaskočila. Večer jsme courali městem a povídali si a já zase skončila u něj. Tentokrát jsme byli oba úplně střízliví. „Víš, aby sis nemyslela, že ten včerejšek byl jen díky alkoholu… Mám pocit, že jsem se do tebe snad zamiloval,“ řekl mi, a tak jsme spolu začali chodit. Opravdově, jako „slušný lidi“.
Jestli jsem do něj byla v té době zamilovaná, nevím, ale bylo to fajn. Výlety, kytky, vyznání, milování… Libor byl skvělý kluk. Ovšem já byla vždycky dost cílevědomá a od svého plánu jet do Kanady jsem se nenechala odradit žádným chlapem. O všem věděl, přemlouval mě, jenže já mu mohla slíbit jen to, že až se vrátím, bude naše láska možná pokračovat. V duchu jsem s tím ale moc nepočítala. Sejde z očí, sejde z mysli… a on na mě určitě čekat nebude, byla jsem přesvědčená, když jsem nasedala do letadla.
Laura Poláková
14. srpna 2018
Ve Vancouveru jsem bydlela u rodiny se třemi dětmi a práce jsem měla nad hlavu. Když mi začalo být asi po měsíci špatně od žaludku, přičítala jsem to stresům z tak radikální změny života, ale nakonec se z toho vyklubalo něco jiného.
Byla jsem těhotná! Co teď? Zavolala jsem tu zprávu Liborovi a on byl štěstím bez sebe. „Miláčku, hned přijeď zpátky, miluju tě, postarám se o tebe i dítě.“ Dost dlouho jsem přemýšlela, co mě čeká. Na jedné straně nejisté dobrodružství za oceánem, na druhé nejisté dobrodružství doma, které má snad mnohem větší šanci na úspěch.
Laura Poláková
12. srpna 2018
Ale… Libora znám dva měsíce, vlastně o něm nic nevím, bude nám to klapat? A naopak: je rozumné jít v pětadvaceti na potrat? Obavy mě sužovaly ještě v den naší svatby, která proběhla pár týdnů po mém návratu. Bříško se mi ale začínalo kulatit a Libor mě nosil na rukou.
Rozhodla jsem se, že tomu nechám volný průběh a nebudu nic řešit. Buď to vyjde, nebo ne, co taky jiného, že? Hlavně jsem si slíbila, že mě rozchod nesmí zaskočit a musím na něj být pořád připravená. Mám ale asi velké štěstí, protože dodnes nepřišel.
Laura Poláková
9. srpna 2018
S Liborem jsme pětadvacet let, o rok méně je naší Terezce a synovi je sedmnáct. I když jsme už nějaké krize řešili, vždycky jsme je ustáli a já doufám, že spolu vydržíme dál. A za sebe můžu říct, že i ze sexu na jednu noc může vzniknout celoživotní láska.