Skleník se hodí nejen pro milovníky exotických rostlin, jež v našem podnebném pásmu jednoduše nerostou. Ocení jej i netrpěliví zahrádkáři, kteří chtějí plody své úrody sklízet už na jaře.
Rozhodli jste se obohatit vaši zahradu o další funkci? Pořiďte si skleník, díky němuž můžete rostlinám nezvyklým v našem podnebném pásmu dopřát pro ně optimální podmínky. K čemu všemu lze skleník využít a jaký typ bude pro vás nejvhodnější? To vše se dozvíte v našem manuálu. A pokud chcete skleník využít pro předjarní sklizeň, která se sází již v zimě, či pro přezimování rostlin, čtěte rychle, ať máte na výběr a stavbu správného typu dostatek času.
KAM S NÍM?
Skleník musí být situovaný od severu k jihu, aby delší strana byla osluněna co nejvíc po celý den. Na okrasnou zahradu dáváme skleník do té části zahrady, která není příliš frekventovaná, ale zároveň je dobře dostupná z domu. A kolik místa na takový skleník vyhradit? Samozřejmě záleží na tom, k čemu jej chcete využít. Abychom se ve skleníku nekrčili, měl by mít alespoň 2 metry na výšku. Pokud bude sloužit jen k přirychlení zeleniny a předpěstování letniček, postačí klidně plocha od 3 do 8 m2.
Jestli chcete ranou zeleninou zásobovat celou rodinu, raději zvolte skleník větší, zhruba do 12 m2. A pokud v něm v zimě hodláte nechat přezimovat velké teplomilné rostliny v nádobách, ať má raději přes 12 m2, neboť když jsou rostliny příliš natlačeny na sebe, neprospívá jim to a zvyšuje se u nich riziko napadení škůdci a chorobami. Ale nebojte, do 40 m2 plochy a výšky 5 metrů můžete stavět, jak a kde se vám zlíbí, taková stavba nepotřebuje ohlásit.
CO DO NĚJ?
Nejčastěji se skleník na zahradě využívá k pěstování užitkových rostlin (rajčata, papriky, okurky, salát). Rychlení zeleniny, k němuž je nutný skleník vytápěný a kdy výsev probíhá na podzim a sklizeň v zimě, není u zahrádkářů tolik oblíbené. O to běžnější je tzv. přirychlování – výsev v zimě a sklizeň v předjaří. U některých druhů zeleniny (např. salát, ředkvičky) stačí vysít semínka měsíc před sklizní.
Dále se skleník využívá k přezimování rostlin, které nesnesou mrazy (citrusy, olivovníky, oleandry, fuchsie, pelargonie), popřípadě celoročně jako sbírkový skleník (např. pro orchideje, bromélie, kaktusy) i pro pěstitele bonsají. Zároveň jej na jaře můžete využít na předpěstování sadby ze semen.
JAK VYBÍRAT?
Podle způsobu použití můžeme rozdělit skleníky na záhonové, kde se pěstuje především zelenina, nebo se stoly a policemi (zejména sbírkové). Lehce ušetřit na materiálu můžete díky skleníku jednostrannému (z jedné strany je přistavěný k domu), navíc tento typ skleníku využívá akumulační schopnost zdiva, výhodou může být i snadné přivedení vody a elektřiny do skleníku. Přesto není tolik oblíbený už z estetických důvodů a také do něj jde přece jen méně světla.
Konstrukce skleníku se vyrábí buď z hliníku, z ocelových profilů, nebo žárově zinkovaného plechu. Ideální je hliník, neboť je lehký, ale zároveň tvárný a pevný. Jediným jeho nedostatkem je vysoká cena. Od ocelových skleníků, které snadno podléhají korozi, se dnes spíš ustupuje, stále oblíbené jsou však skleníky s konstrukcí ze žárově zinkovaného plechu.
Na výplň se používá sklo nebo moderní plasty, které mají dobré izolační vlastnosti a zároveň dobrou světelnou propustnost. Tradičním materiálem je skleníkové sklo, které dobře absorbuje ultrafialové záření, což je důležité hlavně v předjaří, kdy je intenzita slunečního svitu nízká. Dále se využívají v podstatě nerozbitné desky z dobře tepelně izolujícího polykarbonátu nebo z polymetylakrylátu, jehož výhodou je, že skvěle propouští UV záření, což ocení zejména pěstitelé tropických rostlin.
Moderní technologie se odrážejí nejen v materiálech. Používá se automatické větrání s automatickou závlahou (když se příliš zvýší teplota ve skleníku, otevřou se větrací otvory, když je příliš sucho, začne automaticky zavlažovat). Sklo může být samozatmavovací, když slunce praží příliš, jinak v horkých letních měsících se používají také různé typy přistínění.
PŮDA A TEPLOTA
Teplotu byste ve skleníku měli udržovat podle typu rostlin a podle použití – např. orchideje či kaktusy budou potřebovat umělé vytápění, podobně je pokojová teplota i v zimě nutná při rychlení zeleniny. U malých skleníků na zahradě je však častější pouhé využití skleníkového efektu, stačí sluneční paprsky. Rostlinám k přezimování totiž obvykle postačí tzv. temperování, což znamená, že teplota nesmí klesnout pod bod mrazu. Při zakládání skleníku jej vybavte lehkou, vzdušnou a dostatečně živnou půdou. Nezapomeňte na ochranu proti škůdcům a chorobám – potřeba budou postřiky zejména proti mšicím, molicím, padlí, plísním apod.
PRAKTICKÉ DOPLŇKY
O automatické závlaze jsme se již zmiňovali, víme také, že některé skleníky potřebují samostatné vytápění či lampy k přisvětlování rostlin. Hodit se bude i teploměr, poličky a stoly, pokud nemáte samozatmavovací skla, pak též stínicí síť z hliníkové tkaniny. Praktické jsou okapy na zadržování dešťové vody ze střechy skleníku nebo plastové chodníky, abyste mohli ze skleníku vyjít s čistými botami.
PRO MALÉ ZAHRÁDKY
Pokud chcete ušetřit, a navíc nemáte příliš místa, může vám částečnou službu jako skleník udělat i fóliovník či pařeniště. Fóliovník má tu výhodu, že jej velmi snadno postavíte a snadno zbouráte, pomůže vám při přirychlení pěstování zeleniny během jara a léta. To pařeniště je odolnější a lépe supluje funkci skleníku, neboť se vyrábí ze stejných materiálů. Rozdíl je ve výšce – hodí se jednoduše pouze pro nižší rostliny či předpěstování sazenic.
Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.