1. Tahák pro rodiče předškoláčků…
Odpovídá vedoucí mateřské školy, Klára Jedlická.
Co by měl můj potomek do školky umět?
Na děti by rozhodně neměly být kladeny velké nároky, opět se tak dostávají
do zbytečného stresu. Ony i rodiče, kteří se bojí, že jejich dítě bude zaostávat, když neumí to či ono. Děti by měly být rozhodně psychicky zralé zvládnout odloučení od rodičů, pak následuje v malé míře soběstačnost, umět si říct, že potřebuji na toaletu, potřebuji pomoci s oblékáním.
Děti se vše v průběhu roku naučí a paní učitelky jsou vždy k dispozici a pomohou. S odstupem času jsou děti vedeny k samostatnosti, ale všechno má svůj čas. Rozhodně nemusí předškoláček přicházet do školky a umět vše.
Jsou věci, které by maminka ratolesti o docházce nikdy říkat neměla?
Určitě není vhodné děti strašit „zlou“ paní učitelkou, kamarády, co je nebudou mít rádi, a tím, že všechno, co jim paní kuchařka dá na talíř, musí sníst. To je recept, jak svému děťátku znepříjemnit školku již před prvním dnem. Taky nemám ráda hlášku maminek: Počkej, však oni tě ve školce srovnají. Slyšíte sama, jak nepříjemně to zní? Přitom vychovatelky ve školce nejsou dozorci, ale spíš kamarádky a parťáci na cestě objevování života. A chcete, aby jedna taková větička znechutila vašemu dítku celý vzdělávací proces? Tak vidíte!
A jak ho naopak motivovat?
Školka je místo, kde si můžeme celý den hrát se svými kamarády, naučíme se
spousty nových věcí. Podnikáme prima vycházky, výlety, a především se máme ve školce všichni rádi! Maminka a tatínek nás tady nikdy nenechají, jen co si prožijeme prima den, tak se jde domů :-). Maminky musí k dětem přistupovat citlivě a začínat i u sebe. Pokud každý den ráno vstáváte se slovy, že jít do práce je otrava, bude se stejně chovat i vaše ratolest, a svou práci, tedy školku, bude také považovat za nepříjemnou povinnost. Myslete si tak o své docházce do zaměstnání, co chcete, dětem ale nic podobného neříkejte.
Co když můj potomek ráno pláče a nechce se mě pustit?
I takto mohou u některých jedinců vypadat první dny ve školce, v tomto případě musí být rodič velice trpělivý, rozhodně se na dítě nezlobit, nevyhrožovat mu větou: „Nechám tě tady celý den!“ Snažte se s učitelkou najít vhodné řešení, a především zjistit příčinu, proč se vašemu dítku do školky nechce.
Musí děti ve školce po obědě povinně spát?
Zde záleží na přístupu pedagoga, je vhodné, aby si děti po obědě na chvíli odpočinuly, daly si tzv. relax v podobě čtené pohádky, poslechu odpočinkové hudby, pokud není předškoláček spavec, nevidím problém v tom, najít vhodnou „klidovou činnost“, během níž stráví dobu odpočinku.
Jaké by měly být paní učitelky ve školce?
Paní učitelka se rovná tak trošku maminka, kamarád, člověk, jemuž důvěřuji a který mě pomazlí, když to potřebuji. Rozhodně by měla být trpělivá, mít milé vystupování a rozdávat dobrou náladu. Pokud taková není, může i to být důvod, proč se dítěti do školky nechce. Naštěstí těch, které se chovají jako generálové a nepomazlí, když je třeba, ubývá.
A jaké by být neměly?
S direktivním přístupem, neochotné komunikovat s rodiči, v každém případě by paní učitelka měla být vzorem, to znamená nebýt vulgární, nejednat afektovaně, umět vyhodnotit správně danou situaci či problém.
Je důležitá komunikace mezi rodiči a školkou?
Ano a velice, jsem velikým příznivcem přátelských vztahů mezi rodiči a pedagogy. Společně totiž zvládnou mnohem víc. My učitelky se od rodičů můžeme dozvědět, co potřebujeme, společně řešit problémy, které během školního roku vždy nastanou. Jestliže funguje vazba rodiče–školka, pak vzniká krásná spolupráce a mnohdy se tak mohou uskutečnit úžasné akce, na které si děti rády vzpomenou i v dospělosti.
2. Tahák pro rodiče prvňáčků…
Odpovídá pedagožka Ivana Majerčíková.
Mám se strachovat hodnocení a od první chvíle orientovat potomka na výkon, nebo mu spíš vysvětlovat, jak je škola zábavná a kolik v ní užije legrace?
Strachovat se hodnocení už od první chvíle rozhodně ne. Je důležité dítě podporovat v jeho úspěších a případné neúspěchy společně v klidu napravovat. Důležitá je pozitivní motivace podporující chuť na sobě pracovat. Myslím si, že je i zbytečné ratolest v srpnu nutit do přípravy na školu, nevhodným přístupem můžou někteří příliš aktivní rodiče touhu po vědění u svých dětí zašlapat. Špatně je ale i to, pokud se dítě učit chce a rodiče ho odbývají, že otázky zodpoví paní učitelka ve škole. Rodiče a škola musí pracovat v rovnováze a navzájem si pomáhat.
Jak probíhá první měsíc školní docházky a jaké klade škola na žáčky požadavky?
První měsíc školní docházky je seznamovací. Dítě poznává kolektiv a nový denní řád. Od dětí se požaduje schopnost komunikovat s učitelem a dalšími pracovníky školy, spolupráce s nimi a respektování školního režimu. Některé
děti mají problém s tím, vydržet se celou hodinu soustředit na dané téma, jiné s tím, že se ve škole nepokřikuje… To jsou ale drobnosti, které společně s paní učitelkou snadno odstraní. Navíc opravdu platí, že příklady táhnou, takže doma dítě v klidu neudržíte, když ale uvidí své spolužáky, že se soustředí na nějakou činnost, také se zapojí…
Co by měli o školní docházce svého potomka vědět rodiče?
Rodiče by se měli seznámit s rozvrhem ratolesti (vědět, kdy škola začíná a kdy si musí dítě vyzvednout :-)), dále si musí uvědomit, že potřebná a velmi důležitá je i domácí příprava (příprava aktovky na další den, kontrola vybavení penálu, domácí úkoly, a hlavně pestrá svačinka). Pro školáčka je důležité vědět, že se o něj a jeho „práci“ někdo zajímá, proto si vždy najděte čas a pohovořte si o tom, co se váš potomek ve škole naučil, jestli ho to bavilo, zda věděl, na co se paní učitelka ptala. Vy se o své práci také bavíte a škola je pro dítě stejně důležitá, možná důležitější než vaše zážitky z uplynulého dne.
Jako učitelka máte raději rodiče komunikativní, považujete komunikaci mezi rodiči a školou za důležitou?
Komunikace mezi školou a rodiči je potřebná a velmi důležitá, nejlepší je daný problém (i ten sebemenší) řešit hned a domlouvat se i v případě nejasností. Spousta provozních a komunikačních obtíží se dá snadno odstranit, stačí jen chtít… Ale podotýkám, že chtít musí obě strany :-) Což bohužel nemusí být vždy pravidlem.
Co by rodiče nikdy o škole říci neměli?
Rodiče by se před svými dětmi měli vyvarovat veškerých slov i gest degradujících postavení školy a učitelů. Dítě si nemůže vážit a respektovat člověka, kterého doma rodiče pomlouvají. My učitelé také ve škole nepomlouváme rodiče. Pedagog a rodič jsou zkrátka autoritou a obě strany by se měly navzájem respektovat, ne si házet klacky pod nohy.
Z podobného souboje neodejde nikdo vítězně a hlavním poraženým bude ve finále vaše ratolest.
Naopak, co by o škole svým potomkům říkat měli?
Těžko odpovědět :-), pozitivní motivace viz známé výroky: Škola je základ života, Žádný učený z nebe nespadl, Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Cokoli, co posílí dětskou touhu po vědění.
ČTĚTE TAKÉ:
Co chutná dětem slavných?