Rýže se vaří, kvasí i pálí. Z rýžového škrobu se vyrábí rýžový sirup i pudr, z rýžové slámy zase cigaretový papír. Rýže je dar z nebes sytící takřka polovinu obyvatel naší planety.
Domovem rýže je Asie, konkrétně její jižní část. Pro obyvatelé Asie, ale také Latinské Ameriky a Karibiku je rýže skutečným pokladem. Rýže dle WHO (Světové zdravotnické organizace) tvoří v současnosti základ jídelníčku až poloviny obyvatel naší planety!
V Číně je dokonce synonymem otázky „Máš se dnes dobře? (Jak se máš?)“ větička „Měl jsi dnes rýži?“
V další rýžové velmoci, v Japonsku, je zase výraz pro vařenou rýži totožný s označením pro jídlo jako takové. Rýže je zkrátka skutečným „chlebem východu“.
Rýže není jen potravina, je i surovinou pro výrobu základu pudrů a rýžového škrobu. Z rýžové slámy se vyrábí cigaretový papír.
Rýže se nejen vaří, ale také kvasí a pálí. Vyrábí se z ní víno, pivo, pálenka. Je vydatnou, složitými sacharidy překypující potravinou s všestranným využitím. Krom rýže lze do této různorodé skupiny základních potravin zařadit také kukuřici, oves, pšenici, amarant, brambory, maniok apod.
Není rýže jako rýže
Této užitečné obilniny existuje bezpočet druhů. U nás se největší popularitě těší klasická loupaná bílá rýže. Patří mezi hypoalergenní a snadno stravitelné potraviny, vhodná je i pro nejmenší děti. Rýže bývá nedílnou součástí mnoha typů léčebných diet, protože je šetrná k trávicímu traktu. Rýže na rozdíl od protěžované pšenice neobsahuje problematický lepek.
Rýže je vzhledem k minimálnímu obsahu tuku a absenci lepku velmi dobře stravitelná, přesto dodá dostatek energie. 100 g nevařené rýže obsahuje přibližně 1450 kJ, stejné množství vařené rýže 520 kJ.
Ve 100 g nevařené rýže najdeme 7 g bílkovin a až 78 g sacharidů, především složitějších škrobů, které organismus déle tráví.
V posledních letech i u nás získává na popularitě tzv. rýžové mléko, které může částečně nahrazovat mléko kravské. Oblíbeným alternativním sladidlem je rýžový sirup, vyráběný z rýžového škrobu. Jídelníček nám mohou obohatit i rýžové těstoviny, zejména nejrůznější typy nudlí.
Bílá je dobrá, „hnědá“ ještě lepší!
„Hnědá“ neloupaná rýže se na rozdíl od loupané může pochlubit zdraví prospěšnou vlákninou, vitaminy skupiny B, vitaminem E a dále fosforem, vápníkem, draslíkem, hořčíkem a železem. Tyto látky v oblíbené bílé rýži bohužel chybí. Pokud celozrnnou rýži nepovažujete za chutnou, je určitým kompromisem rýže parboiled (vaporizovaná či předvařená rýže). Ta se hydrotermicky upravuje, výsledkem procesu je „vtlačení“ vitamínů a minerálů z povrchových vrstev do středu zrna. Vláknina zde bohužel opět chybí.
S jakými druhy rýže se můžete setkat na našem trhu?
• Jasmínová rýže – vyznačuje se jemně jasmínovou vůni, po uvaření bývají dlouhá zrnka lepivá. Jasmínová rýže je oblíbená zvláště v thajské kuchyni.
• Arborio rýže – patří mezi tzv. kulatozrnné rýže a je základem proslulých italských rizot.
• Basmati rýže – má nezaměnitelnou specifickou vůni a dlouhá zrna, po uvaření zůstává sypká.
• Divoká rýže – má tmavá dlouhá zrna, obvykle se kombinuje s jinými druhy rýže. Lze ji přidávat i do salátů.
• Rudá rýže – je neloupaná rýže lehce oříškové chuti, konzervativní konzumenti ji smíchají s jiným typem rýže. Milovníci zdravé výživy ji podobně jako divokou rýži budou jíst i nesmíchanou.