SOŇA (26): Přítel hodně pije, je rozumné si ho brát?

amish: no ale to tvrdí ona, že je závislý, jeho názor neznáme :-)

helza: no s tím plaváním - pokud má partner problém a bojí se plavání někoho jiného, tak ten problém nevyřeší, že přestanu já plavat. co děti? taky je nenaučíme plavat, protože tatínek má problém? pokud má on problém, tak ho on musí řešit. s tím mu ráda pomohu. ale pokud ho řešit nechce, tak ho nechte, ať se bojí :-) stejně jako ten svůj problém musí řešit ta dcera alkoholika z článku. není to jeho problém, ale její. buď si ho vyřeší nebo by se za něj neměla vdávat (to nejspíš).

Jestliže v životě rád chodím do opozice, tak zde nebudu drolit unisono partu. Za mě jednoznačně není.

Pryč - už teď je závislý a navíc tvrdí že ne - co s ním?!

AlesN: Díky. Je moc fajn, že jste zareagoval. Názor dborníka bychom tady asi potřebovali dost často, tentokrát obzvláště.

Dasa52: Mimo to, nemohu nikoho trápit tím, že s ním nechci chodit do hospody, stejně jako nemohu po dospělém člověku chtít, ať jde se mnou plavat, umím tam dojít sama, jako on zajít sám na pivo. Pokud by se ale partnerovi v dětství utopila matka a on při každém mém plavání prožíval stres, že se utopím, pak to je třeba řešit. To už nehledím na to, že plavání je pro člověka zdravé, pití nikoliv.Jasné je ovšem jedno, není v ničích silách dospělého člověka převychovat, přesto, že si to mnoho žen myslí. Můj muž mi před lety, jako rozvedené s dvěma prťavými kluky, hodně pomohl. Brali jsme se nakonec vlastně kvůli nim na doporučení sociálky, aniž bych jej jakkoliv chtěla převychovávat.

Dasa52: Trochu jsi to vytrhla z konceptu, já to fakt myslela úplně jinak. Přečti si to celé, k psychoušovi radím jít pouze Soni samotné. Aby si s ním, tedy s tím psychoušem, rozebrala svůj strach z dětství a měla tak šanci s přítelem žít bez toho, aby mu do jeho pití mluvila. A současně, aby se se naučila poznat skutečného alkoholika. Poto jsem psala, což považuji za nutné, aby o svém problému řekla příteli na rovinu. Žádné převychovávání, žádné řeči o penězích, zdraví a podobně, ale "hele, mám tě ráda, ale mám problém", protože tohle je její problém a on by jej měl znát. (V dětství znásilněná, či zneužívaná dívka má šanci na normální vztah taky pouze tehdy, když se svému partnerovi svěří) A pak, stojí-li jim ten vztah za to, musí na něm zapracovat oboustranně a já rozhodně nejsem ta, která míní radit, či rozhodovat kdo a jakým způsobem. I když, napsala jsem to asi blbě. Neumím to napsat, myslela jsem to podobně, jako když leze skupina horolezců, pak se nemohou přizpůsobovat jeden druhému, ale tomu nejslabšímu, protože ten víc prostě nezvládne. Tak i v takovém případě, jde o ten nejslabší článek, tedy Soňu. Jak moc jí dokáže psycholog, či psychiatr pomoci, kolik tedy Soň zvládne. Pokud se mají vzít a pokud to oba chtějí....................................................................................................................................´´´´Já si taky před 35.lety vzala "kaliče", který, když začal, kalil klidně 3 dny v kuse. A kalila celá jeho parta i celá jeho kapela. Dnes je to ten nejúžasnější člověk jakého znám, jeho spolukaliči, až ná pár výjimek rovněž. Nakolik byl závislý nevím, neptám se a nikdy jsem se neptala, Fakt je, že dnes vůbec nepije, ani na Silvestra, takže trochu asi jo. Dokud jsem byla zdravá, tak párkrát v roce zapařil, co jsem na vozejku (tedy 10 let), tak mě nechce nechat doma samotnou (i když ho posílám) a jednodenní kalení nikdy neuměl. Takže nepaří.

Dasa52: jak jsem psala, závislost může být pod kontrolou. Tzn. dotyčný sice pije, ale je schopen plus mínus normálně fungovat a nedopadne jako ten člověk o kterém píše Rambisa. Když ale někdo svou davku musí v určitém časovém intervalu mít a pokud ji nemá, cítí to úkorně, je to závislost.

Dasa52: jak jsem psala, závislost může být pod kontrolou. Tzn. dotyčný sice pije, ale je schopen plus mínus normálně fungovat a nedopadne jako ten člověk o kterém píše Rambisa. Když ale někdo svou davku musí v určitém časovém intervalu mít a pokud ji nemá, cítí to úkorně, je to závislost.

Milá Soňo, se zájmem jsem si přečetl váš příběh i reakce na něj. A dovolím si připojit svůj názor, protože shodou okolností o téhle problematice něco málo vím. Jsem psychiatr, i když alkoholismus a toxikomanie nejsou mojí specializací. Přesto se s nimi setkávám - bohužel velice často. A ze zkušenosti - už fakt, že se manželé/partneři/přátelé přijdou zeptat, lhostejno jestli do ordinace, nebo, jako ve vašem případě, na nějaký web, zda pití dotyčného už nepředstavuje problém, téměř vždy se o závislost jedná. A v případě vašeho přítele si tím jsem na 99 % jist. To, co popisujete, je naprosto signifikantní. Dát si večer u televize jen tak "mimochodem" 2 láhve vína... A naprostá většina toho ostatního, co uvádíte. To není suspektní závislost, ani počínající, ale rozjetá. Vím, že se to velmi snadno řekne a velmi těžko udělá, ale od takového partnera rozhodně dejte ruce pryč. Myslete přinejmenším na jedno - 3letý vztah jistě není houska na krámě, ale za pár let budete mít doma 1-2 děti, hypotéku na byt a manžela, který bude cyklovat mezi zpíjením se do němoty a slibováním, že "teď už opravdu" přestane. Problémy v oblasti pracovní, finanční a sociální nemusím zmiňovat. Co pak?! Upozorním taky, že úspěšnost léčby alkoholismu je velmi nízká. K našim nejlepším pracovištím patří pražský Apolinář, kde - čistě pro ilustraci - udávají, že po 2 letech od léčby (3měsíční) abstinuje 12-15 % pacientů... Vaše šance opravdu nejsou vysoké. Mrzí mě, že vám nemohu napsat něco povzbudivého. Jste mladá, máte život před sebou, najdete si někoho, kdo vám ze života neudělá peklo. Přeji vám hodně štěstí.

mambule: Jestliže někdo pije pravidelně, je to závislost.....to je nesmysl. můj otec (84 let) pije denně po večeři skleničku červeného vína a dělá to pravidelně a není na tom závislý (myslím tím, že například když je v nemocnici nemá žádné abstinenční příznaky, kdyby mu došlo doma víno, tak nezmlátí manželku, nebo že když neměl večer víno, nebyl schopen jít druhý den do práce). můj přítel chodí jednou za týden (když já nejsem doma) s přáteli do hospody a jelikož občas chodím s ním, když mi moje aktivity odpadnou, vím, že toho také dokáže vypít dost, tolik, že já bych domů nedošla. chodí pravidelně, tak jako já pravidelně chodím za svojí zábavou. přesto není alkoholik a je to nejlepší a nejhodnější chlap na světě. já jsem abstinent, který i na Silvestra pije čaj :-) a nikdy by mě nenapadlo řešit, jestli jeho pití stojí víc, než moje. to je fakt neomalenost. takže pravdu má lebahu - záleží na tom, jestli to má pod kontrolou nebo má alkohol pod kontrolou jeho.

moučka: tentokrát vyjímečně souhlasím se sarkastickou poznámkou. taky tak reaguju - když mi někdo řekne "to nedělej", je pro mě ještě větší rajc to "udělat". a pokud by mě tím neustále otravoval, tak bych se ho zbavila, takže je docela možné, že to nakonec bude on, kdo jí pošle do pryč.

helza: nelze svého partnera trápit čímkoliv, co dělám jenom pro své potěšení........takže když já budu chtít chodit plavat a přítel bude chtít, abych s ním chodila do hospody, tak nemám právo ho trápit svým koníčkem? :-D asi vím, jak to myslíš, ale dva lidi mají dva životy. ani jeden nemá právo omezovat toho druhého. ona mluví o tom, že je to drahé, ale on od ní žádné peníze nechce, pije za své, jak jí řekl. pokud se jí nelíbí v hospodě, tak může jít prostě v sobotu jinam se svými kamarády. já v tom, že chodí do hospody nebo si dá u televize pivo, problém nevidím. problém je, že její otec byl notorik a tak jí to vadí. a to ON nevyřeší tím, že přestane chodit s přáteli do hospody. to musí vyřešit ONA, je to její problém, takže buď rozchod nebo psycholog, který jí pomůže překonat zážitky z dětství.

Mata69: o5 100% souhlas

A proč by se ON měl měnit? Zase jedna "vychovatelka", co si myslí, že může předělávat dospělého chlapa. Chtěla by se vdávat, tak si vezme kohokoliv a bude ho převychovávat. Pane Bože, kdy už si konečně lidé (ženské, ale dělají to i chlapi) uvědomí, že tohle prostě NENÍ MOŽNÉ! Nelíbí se jí to? OK, tak ať si najde někoho, kdo nepije třeba vůbec, nic jí v tom nebrání. Myslím, že to chlapec vystihl naprosto jasně, když jí řekl: "že mi do toho vlastně nic není, že si pije za své a on že taky nezkoumá, kolik stála moje nová kabelka". Nechápu, jak si může někdo dovolit říkat dospělému chlapovi, za co má utrácet a vůbec se nedivím, že ho to štve. Nejhorší na tom je, že i když si taková ženská najde dalšího chlapa, bude na něm zase hledat něco, co by mohla vylepšit :-D Jeho neřeším, protože ho neznám, a nevím, jak je to s jeho pitím vážné. Taky je mi srdečně jedno, jestli pije jako notorik a je závislý nebo jen paří o víkendu. Je to jeho věc. On se na nic neptal. Ale té slečně bych poradila, aby se hodila do klidu a vdala se, až potká někoho, kdo jí bude lépe vyhovovat a pokusila se vychovávat jen malé děti a ne dospělé lidi.

Ze spousty "kaličů" se stali fajn otcové a manželé...pár takových i znám. Jak tu už zaznělo, není to o množství vypitého alkoholu, jestli je nebo není alkoholik. Ale jestliže to slečně vadí, což chápu s ohledem na zážitky z dětství, jestliže mu řekla proč jí to vadí - a on to nepobírá, tak nemá cenu si ho brát.

No jasně jen si vem. Děti vůbec nebudou trpět. Jak někdo může přrmýšlet nad tím jestli si vzít alkoholika nebo ne.

Jako zdravotní sestra byste o tom měla něco vědět. Je mi líto, že dávám takovou radu, ale rychle pryč. Tolerance odolnosti vůči alkoholu se časem snižuje a třeba za deset let najednou zjistíte, že vedle sebe máte nespolehlivého, agresivního, zhlouplého, blekotajícího násilníka. Chcete přebalovat zároveň kojence i manžela?

Je celkem evidentní, žepřítel se sám pro nic za nic nezmění a je evidentní, že Soni přítelovo pití vadí ať je, či není alkoholik a rovněž víme proč (pokud jsme článek celý četli). Souhlasím s lebahu, že množství pití o závislosti nic nevypovídá. A Soňa píše: "Ne že bych mu něco vyčítala, na to jsem si dávala pozor, spíš jsem se ho opatrně ptala, proč tolik pije, jestli to opravdu potřebuje, jestli mu to nějak nevadí."... ale nikde jsem se nedočetla, že by mu jasně a jednoznačně vysvětlila svůj postoj k pití. Tedy žádné chození okolo horké kaše, ale jasně a bez emocí říct: "Pití mi vadí, jelikož v dětství... a dodnes nedokážu být v klidu, když tě vidím pít. A proto si tě nemohu vzít, i když tě velice miluju a i když bych tě strašně za muže chtěla. Nemohu a nedokážu však celý život prožít ve stresu". Prostě se sešli dva partneři v tomto směru "nekompatibilní". A tak se ptám, ví to vůbec ten "bohatýr"? Ono umění co nejvíce vypít se mezi muži cení.
......................................................................................................................................Pokud je jejich vztah silný a stojí-li jim za to, musí si toto jasně říct a vyřešit. Možná, kdyby Soňa navštívila psychiatra (klidně sama), odborníka na závislosti, dokázala by s jeho pomocí odlišit závislost a prostě pití a pak by ji takové pití vadilo méně. Přesto ve vztahu plati, že nelze svého partnera trápit čímkoliv, co dělám jenom pro své potěšení.

Ono "hodně pije" je vcelku relativní pojem, znám lidi, kteří dají bez problémů 10 a víc piv, k tomu třeba nějakýho panáka a jsou v pohodě, rozhodně nejsou alkoholici ve smyslu závislost. Jde o to, jestli alkohol zasahuje nějak do normálního fungování člověka, ne o vypité množství. Ale pokid jí to vadí už trď, je načase si to v klidu vyříkat a případně zavčas vycouvst. Nikdo se kvůli nikomu nezmění, pokud sám nechce.

Rozchod. On sice bude vykládat, že se změní, že to omezí, dokonce slíbí, že to přestane. Pokud se nepůjde léčit nic z toho se nestane. Stačí jediná rodinná oslava a bude zase tam, kde byl. Pokud se s tím budete snažit něco udělat, jeho "přátelé" jej budou ještě popichovat, že je pod pantoflem.

Myslím,že bude lepší se s ním rozejít,než zažít starosti alkoholikovy manželky,nebo dokonce s ním mít dítě! Tyhle typy nějak začínají,poznenáhlu se to začne zhoršovat,nejsou soudní,nepřiznají si problém,a skoro vždy to špatně skončí.Jeden můj známý inženýr,v dobrém postavení,začal s popíjením proto,že si chtěl po práci oddychnout a odreagovat se.Později ,když nepřestal,našla si jeho manželka milence,tak popíjel ze žalu.Když se rozvedli,pokračoval v pití,že mu nepůjčovala dítě-bylo to proto,že opilému nechtěla dítě svěřit.Pán skončil hrozně,propil chatu,byt,restituce,skončil jako nejhorší bezdomovec,co se válí na veřejnosti počůraný a smradlavý...Bydlel v zemljance,v zimě se nastydnul,onemocněl,i když se nakonec léčil a bydlel pak v buňce,pít přestal,ale během roku předčasně dost před padesátkou zemřel.Já osobně odjakživa nemám alkohol ráda,nechutná mi,vždy jsem dávala velký pozor na to,jak se k němu staví moji partneři,a když se mi zdálo,že některý má k pití moc kladný vztah,raději jsem se s ním rozešla včas.Manžel pije leda nealko pivo,příležitostně zamlada víno nebo tak něco,dnes jsme skoro abstinenti,ani nemáme doma kromě normálního piva nic od alkoholu.

I abstinent se z blbé ženy stane alkoholik

Slečna je opravdu hodně naivní. Chce si vzít alkoholika, navíc se zkušenostmi z vlastní rodiny!

Souhlasím s Elinor je jedno jestli je to závislost nebo ne podstatné je že ona rostě tohle nemá ráda a vadí jí to on to rád má a nehodlá to změnit...... pokud někdo má pochyby kvůli čemukoliv jestli se brát tak by se vdávat nebo ženit neměl tečka.Kolegyně řešila s přítelem podobnou situaci na férovku mu řekla že je to pro ni problém a pokud on bude takhle pít tak se s ním bude muset rozejít. Ukázalo se že u něj to bylo jen takové to mladické chlastání a v pohodě s tím přestal umírnil to a nyní jsou svoji a žádný problém s alkoholem nemá.
Podstatné je, jestli je tam nějaká vůle k tomu to změnit pokud ona tohle má jako nepřekročitelnou hranici a nebo ne když ne měla by se s ním spíš rozejít, protože tohle se nezmění a může se to samozřejmě časem zhoršovat. Pokud na tom závyslý není měl by být schopen vydžet bez chlastu bez problémů, pokud závislý je bude mít spoustu keců typu že si to platí ze svého a má na to chuť a pod.......ale nepřestane... Být jí udělým vnitřně jasně rozhodnutí co ano co ne a na férovku mu to řeknu né stylem ultimáta ale prostě jen info že tohle nedává a nechce to v životě...jestli je pro něj flaška důležitější než jejich vztah se jistě velmi rychle ukáže.

Ne, není rozumné si ho brát, protože vám to vadí už teď a svatbou a příchodem dítěte se nezmění nic. Jen vám to bude vadit ještě víc.

Tak do toho bych nešla doufat ,že se změní když si ho veme ,že třeba tolik pít nebude je nerozumné.A ,že tvrdí ,že to má pod konrolou a pije si za svý a že se taky nestará kolik ji stála třeba nová kabelka není vůbec dobré .

Od toho bych šla dál hned! Člověk navyklý na alkohol se jen tak nezmění

Je úplně jedno, jestli to je závislost nebo není. Podstatné je, že to slečně vadí. Už teď, a to spolu jen chvíli bydlí. To nebude lepší a bude jí to vadit čím dál víc. Na tom není co řešit, jestli si ho vezme v naivní víře, že snad z lásky k ní se změní, tak časem zjistí, že se nezmění a že ho to ani nenapadlo, že by se měnit měl. Jemu to nevadí. Takže bych si na místě slečny sbalila švestičky a šla o dům dál.

Soňo je velmi nerozumné se vdávat za někoho takového!