Spojit, či rozdělit?

Odéry z vaření jsou nepříjemné, i když vaří maminka svou nejlepší svíčkovou. U mých rodičů se kuchyň důsledně zavírala, především z důvodu, aby to nenačuchlo do celého bytu. U prarodičů taky. Sama jsem činila totéž, a nepřipadala jsem si sociálně vyloučená. Pokud jsem stála o pomoc, navelela jsem si pomocníky do kuchyně, a pokud ne, tak jsem tam měla svatej klid a pokoj a nikdo nepřekážel a nezdržoval. V restauraci se taky vaří odděleně od prostor pro hosty - vyjma některých pizzerií, a tam to teda taky není moc šťastný nápad :-)) Vařit, když mám návštěvu, to je přinejmenším nespolečenské. Pohoštění se chystá předem, a těch pár minut na kafe nebo čaj přežije každá návštěva i za zavřenýma dveřma kuchyně. 25 let jsem měla kuchyň oddělenou a byla jsem moc spokojená. Teď mám tak malý byt, že je to jen jedna místnost. Jedna místnost na všechno. Ložnice, pracovna, kuchyně... všechno v jednom. To by člověk brečel. A to je taky jeden z důvodů, proč prakticky nic nevařím a nepeču - zamořila bych si byt a to se jen tak nevyvětrá, no a potom v tom spát... brr. To jsem udělala hloupost, do takového bytu se stěhovat. Ovšem jak si to zařídí jiní lidé ve svých bytech, do toho jim hovořit nemohu a víceméně je mi to i jedno :-)

Mata: jedy věru nevařím, jako důkaz je, že mi nedávno vnučka řekla, už vím babičko po kom mamka tak dobře vaří! Byla jsem potěšena! Navíc Mata, jen pro vaši informaci, máme z jedné strany mezi kuchyní a obývákem celou stěnu prosklenou a uprostřed jsou šoupací skleněné dveře. Takže z kuchyně vidíme přes obývák až ven na zahradu do přírody. Jsme moc spokojeni a vyhovuje nám to tak! Jinak bych si nedovolila kritizovat styl bydlení u nikoho. Každý jsme jiný což je velmi dobře a každý má jiné potřeby. Odéry mi vadí jen díky problémy se žaludkem. Přeji krásný zbytek dne.

Armana: proč s návštěvou nevaříte? Já běžně vařím, když chystám pro návštěvu oběd nebo teplou večeři, i když jsou už u nás. Zvlášť u večeře mi to přijde normální. Návštěva přijde odpoledne, povídá se, popíjí, já u toho chystám jídlo... Kdybychom měli obývák zvlášť, tak bych přišla o velkou část zábavy a to by se mi nelíbilo :-)

V tomto případě není ani jedno řešení to jediné správné a nejlepší - záleží čistě jen na tom, co komu vyhovuje. My máme kuchyni a obývák spojené a vyhovuje nám to maximálně. Budeme se stěhovat a budeme to tak mít zase, jen ve větším vydání :-) Nechtěla bych být zavřená někde v oddělené kuchyni a o samotě tam vařit, když by se rodina bavila vedle. Jsem ráda, že jsme pohromadě a můžeme si průběžně povídat. Příbuzná to vyřešila tak, že si udělala zvlášť obývák a kuchyň spojila s větší jídelnou. Ve výsledku stejně všichni tráví nejvíc času rozložení kolem stolu v jídelně a obývák je takový ten "pro návštěvu", protože normálně do něj nikdo skoro ani nevejde.

šiška: vaříte nějaké jedy, že jsou "odéry z vaření" nepříjemné?

Tohle si musí každý podle sebe a co jemu vyhovuje. Pro mě argument, abych nerušila pána tvorstva břinkáním hrnců u sledování televize, je naprosto nepřijatelný, mohlo by to dopadnout tak, že by ženuška pletla venku, aby ho nerušila cinkáním jehlicemi ;-) Když se smaží cibulka, je to prostě po bytě cítit, ať je kuchyń kde je. Pro mě nejhorší varianta je, kuchyň oddělená od obývacího pokoje například chodbou. Kdybych stavěla nový dům, určitě bych chtěla kuchyň spojenou s jídelnou a obývákem, ale třeba možnost zatáhnout širší zatahovací dveře (i když by nejspíš byly většinu času otevřené). Bydlíme ve starším domě, tudíž moc na výběr nebylo, kuchyň je samostatná místnost, ale průchozí do jídelny. Jídelna je spojená s obývákem, jen opticky oddělená trámem (jsme takové napůl podkroví). A do kuchyně máme zašupovací dveře, na 90% jsou stále otevřené. Nelíbilo by se mi být v kuchyni zavřená a izolovaná.

V současnosti žijeme v prostoru, kde to máme oddělené a kuchyni s jídelnou propojuje jen malé okno. Pod ním je ale myčka, kterou jsme pořídili až po zbudování okna a nebylo kam s ní jinam, než sem. Letos se budeme stěhovat a "obývák" s kuchyní budeme mít v jednom, ve světnici. Obojí má asi své klady a záleží na libovůli každého jedince, co se mu víc zamlouvá, osobně se ale na propojení jídelny a obýváku s kuchyní těším. Důvodem je i to, že se stěhujeme do starého domku, kde to tak bylo vždy, rodina se sešla večer u stolu a když bylo třeba podat něco dalšího k jídlu, bylo to na dosah...s citem a trochou přemýšlení se dá udělat hezký interiér tak i tak.

Rozhodně spojit. Žijeme přece spolu a ne s "hrací skříňkou", abych nesměla cinknout hrncema a nerušila tak televizi. Televizi vyhodit oknem!

Souhlasím, spojit ani náhodou! Mě by nejvíce vadilo odéry z vaření prakticky po celém bytě,brr! Digestoř to dokonale nevytáhne a když se vaří brokolice nebo smaží cibule to je potom něco! Jsme nekuřáci ale kdybychom byli, opět smrad po celém bytě!Manžel si zaleze do bejváku k telce a zavře za sebou a já mohu břinkat s hrncema a šlehačem aniž bych ho rušila.

Máme kuchyni propojenou s obývákem, ale po několika letech zkušeností bych to tak již nedělala.. Argument že je vidět na děti je kladem jen pár let když jsou děti malé. Návštěvy? Přece s návštěvou nevaříme! Pouze uvaříme kávu nebo malé pohoštění.
Pokud muž sleduje v neděli televizi s politickou debatou, pak mu určitě bude vadit mixér, šlehač a i ta nejtišší digestoř. Ostatně, i taková rychlovarná konvice není úplně tichá.
A největší blbost je propojování kuchyně s obývákem v panelácích. To se z 3+1 udělá 3+kk, z 2+1 jen 2+kk. Ve 2+1 můřou být děti zvlášť a rodiče také. Pokud z toho udělají 2+kk, je vždy někdo rušen při nočním vyjídání ledničky, pití,ráno snídaně,...