Sraz bývalých spolužáků

Sraz bývalých spolužáků

Určitě to taky znáte. Najednou se ve vaší schránce objeví obálka. Nevypadá ani na složenku, ani na reklamu, ba ani na pozvání na nějakou super úžasnou akci, ze které si řada hodných a naivních lidí přiveze domů smlouvu na vysavač v ceně slušné ojetiny. Vyděsíte se. Takhle většinou totiž vypadá papír, který nikdo nevidí rád. Parte.

Když obálku otevřete zjistíte, že parte to sice není, ale vzpomínky a nostalgie na vás přesto zaútočí. V obálce je totiž pozvánka na sraz bývalých spolužáků základní školy. Páni, první pusa, první láska, první intriky…Vytáhnete ze šuplíku staré fotky. Pátá, šestá…devátá třída. No třeba tajdle Jarka. Vážila třicet kilo i s postelí a vypadala jako víla, ale když jste ji objevila před půlrokem za pultem obchodu nákupního centra, dost jste se divila, že neprodává v nadměrných velikostech, neboť by byla vynikající bezplatnou reklamou. Nebo Tomáš, třídní krasavec. Nebýt ještě v devítce políbená Tomem, jako by holka nebyla. Spadla tím do kategorie těch, o nichž byly spolužačky přesvědčené, že zůstanou v životě na ocet a jediný, kdo bude vítat jejich přízeň budou toulavé kočky, kterým budou nosit zbytky k popelnicím. Tomáš má dnes lysou hlavu, kvůli břichu už ani neví, jestli je ještě chlapeček a ty, které zůstaly Tomem nepolíbené, mají dnes mladšího manžela, který připomíná atleta roku. A nebo ten stařík, kterého jste potkaly tuhle v metru! Až když jste ho minuly vám došlo, že to je Milánek...

No a tak je tu pozvánka na akci, kde byste měly být konfrontovány se všemi těmi Oldíky, Jaruškami, Petříky či Janinkami, které jste si do paměti zapsaly tak, jak vypadají na fotce, ale kdeže lonští spolužáci jsou…

Někdo pozvánku zahodí a řekne si, že ať si ho uchovají v paměti takového, jakým byl dřív. Další zmatkuje, jestli skočit na botox vyhladit vrásky, nebo ušetřit a koupit slušivou škrabošku. Jiný ohrne nos, že co je komu do jeho soukromí a do něho vůbec, co by si s těm lidmi vlastně vůbec povídal a z pozvánky vytvoří kuličku a cvrnkne ji kocourovi na hraní.

Ono ale vůbec není špatné občas podniknout výlet do minulosti. Zavzpomínat, zasmát se, chvíli neřešit nezaplacené složenky ani nevěrného manžela. Stát se alespoň na chvílí zase těmi bezstarostnými dětmi. Ono to totiž může být docela fajn. No a když ne – vždycky můžete odejít.

Vaše Eni

Doporučujeme

Články odjinud