STÁŇA (49): Manžel se počátkem léta stěhuje na zahrádku, mě tam nechce

Ivano, absence dětí není základní, ale zástupný problém. Ledacos se na to svede. Ne každý ty děti mít může a ne každý po nich touží. Mít dítě je sice radost a neustále nové zážitky. Je to ale i navíc kupa práce, pokrácené peníze, fůra věnovaného času, do toho nějaká nemoc, mrzutosti ohledně výchovy s příbuznými...někdo má děti zdravé a dobře se jim učí,jsou v dospělosti pracovité, a někdo si to s odpuštěním vyžere až do dna.... Znám normálně celoživotně fungující manželství, která ustála bezdětnost nebo smrt dítěte. Žádný potomek přece lidi neuchrání od rozvodu.

Samotné zabavení se sama nemusí být důvodem k odcizení. Když například nesnáším výšky a můj partner leze rád po skalách a horách, co víc vztahu prospěje? Že ho budu doprovázet, zdržovat celou výpravu a otrávím ten týden jim i sobě, nebo že mu popřeju fajn zážitky a pojedu s kamarádkou k moři, které on fakt nemusí? My tady pořád mícháme dvě věci dohromady. Základní problém není ten, že mají dva lidi odlišné koníčky. To přece vůbec nevadí. Dva spolu taky žijí a jeden je sova a druhý skřivan. Jeden je vegetarián a druhý miluje maso. Jeden raději kávu, druhý čaj. Ponechat člověku svůj prostor a svoji volbu, na to mají všichni lidi tak nějak právo a možnost. Můžou ji využít a nemusejí. Katastrofa samozřejmě je, když jeden trvá na rovnou z práce domů a dále v každodenním sezení večer u televize, vyžaduje to od toho druhého a brání mu výrazně v osobním a profesním rozvoji. Ten druhý se dočasně podvolí, ale jednou bouchnou saze. Tady je to poněkud jinak. Naši když byli na zahradě spolu a spolu i doma, si neměli možnost odpočinout jeden od druhého a tak ten táta taky kolikrát jezdíval sám a vrátil se domů až k večeři. Tady je spíš problém, že manžel Stáni chce bez ní být x měsíců. Je to samozřejmě dlouho. A otázka je....je lepší být zvlášť nebo se denně hádat? Co je pro odcizení horší? Být spokojený sám nebo se hádat ve dvou? Stáně nezbyde, pokud chce manželství zachovat, dát manželovi tu letní volnost. Ono to nemusí být špatné. Být vdaná a dělat si, co chci. Nemít čtvrt roku s manželem práci. Ale ten důvod, proč on chce bez ní být tak dlouho, je zarážející. Trénuje, že bude žít sám? Zda zvládne praní, vaření, úklid? To je mezi nimi. Ano, Pepo, chceš být sám tři měsíce v létě na chatě. Jako manželku mě zajímá, proč mě tak dlouho nechceš vůbec vidět. Počítáš se mnou do dalších let? Bude ti vadit, když nebudu sedět doma a někam si vyjedu? Chceš o víkendu přijít na oběd, na televizi? Já bych se ho prostě zeptala.

A mimochodem. To,co je dnes hlavním strašákem ve vyšším věku,jsou dluhy. O to víc je třeba spolehlivý partner. Jestliže se někdo chová takhle podivně,komunikovat nechce,je na místě zvýšená opatrnost. Vždy se to provalí a manžel zdrhá,ztratí práci atd a ženě zůstanou děti a dluhy. A pak to nevyřeší ani rozvod,dluhy zůstanou. Doba je taková a finanční negramotnost,nebo spíš lehkovážnost je obrovská.

Tady je asi základní problém, že nemají děti. A do toho asi krize středního věku.

Co Stáně nejvíc vadí? Nemůže v létě s manželem na zahrádku a není v té době součástí jeho života. Fantazíruje, co na chatě asi manžel sám dělá a je jí smutno. Připadají mi oba jako lidé, co žijí rádi jednoduchý život bez velkých dobrodružství a aktivit bez ohledu na to, že ve věku kolem padesátky se dneska už stále víc lidí nechce cítit ani chovat usedle. Souhlasím se Sandrou, že pro manžela je už všudypřítomnost Stáni v jeho životě únavná a chce si od ní v létě odpočinout. O rozvodu není ani z jedné strany zmínka, tak si ho asi žádný z nich nepřeje. Stáně by určitě prospělo, kdyby na muži tolik nevisela a zařídila se v létě pro sebe. Může si taky pořídit domácího mazlíčka.
Manžel o svých pocitech a důvodech nechce nebo neumí mluvit - nebo získal dojem, že to stejně nemá cenu. Tak jako tak není v pořádku, že teď jen sám obývá zahrádku, kterou si s ženou pořizovali pro společný čas. Bylo by dobré udělat aspoň nějaký vstřícný krok, třeba navrhnout několik společných dnů se zahradničením. Když už manžel "strpí" se Stáňou mimozahrádkářskou sezónu v paneláku, jen ať ten společný kousek léta a její přítomnost na zahrádce taky zkousne. Jinak by i ona měla právo říct - klidně si zůstaň v chatičce celý rok, v zimě tě v bytě nechci.

Jenomže když se nezabaví, bude v létě stejně sama a bude v paneláku počítat v kalendáři týdny a čekat na podzim. Má takový život smysl? V tomhle případě si nejsem jistá, že by šlo o milenku. Vždyť je tam všichni znají a kolem je plno zahrádkářů. To je do očí bijící, aby to řešil takhle. Nemají děti. Zde by rozvod byl snadný. Jedině že by ona byla taky zahrádkářka. Cizího by se tam každý všiml. Když ona že své chatky na tu noc přeběhne, nikdo by to vidět nemusel. Každopádně on chce od manželky z nějakého důvodu oddych. Fakt dva nemusejí být denně spolu. Ovšem co za tím může být, když to nechápe ani ona. My to tady jen těžko vyřešíme. Když ona udá jako důvod k rozvodu, že manžel chce být létě sama zahradě,mohli by ji u soudu mít za blázna. Nemyslíte? Na stranu druhou,pokud nemá nikoho, s kým by to volno trávila , se cítí logicky sama. Jiná by po tom skočila. A ještě byla ráda. Tak jako tak něco tam je víc, než být na zahradě...léto je tři měsíce....

On s ní netráví jen léto. Paní nikde nepíše, že by to mělo vliv na spolubydlení od podzimu do jara. O době,kdy spolu bydlí, se paní vůbec nezmiňuje. On to prostě cítí tak, že chce přes léto klid a samotu. Jeho žena na to buď přistoupí, to se tedy bude doma užírat a nebo se zabaví sama. Když to odmítne akceptovat, tak s tím bude něco dělat, v tom případě se bude hádat a nebo to dožene k rozvodu. Vždycky je víc možností. Mně to celé zavání silnou citovou závislostí

Já myslím, že je to pořád lepší situace, než kdyby manžel řekl, mám tě plné zuby a chci se rozvést. Oba by čekalo dělení majetku, stěhování. Kde je proboha uzákoněno, že se spolu dva v manželství musejí probouzet a uléhat? On člověk taky potřebuje být někdy sám. Možná, když se na to podíváme obráceně, třeba zrovna díky že zahradě ještě rozvedení nejsou. Někdo má únik v koníčku, někdo ve sportu, někdo v práci. On ho má v letní zahradě. Taky vydržím na zahradě sama, a taky si dělám svým tempem. Jiné manželky mají doma řidiče, či jezdi dálky. Kamioňáka, který je doma jen o vikendu. A mají doma děti, jsou na ně samy. Tahle by už ve 49 mohla mít nějaký rozum, přestat si domýšlet, dedukovat, špízovat, slídit...Nevydrží sama v bytě? Neumí se zabavit? Co by dělala, kdyby muž skutečně odešel? Hroutila se, zaměstnala doktory, nasáčkovala se k příbuzným? Paní Stáňo . Ten váš muž má čím dál víc moje sympatie. On by klidně mohl říct, mám tě za ty roky plný zuby a chci si odpočinout. Děti nemáme, nebyl by problém se rozvést. Ty bys rozvod nešla těžce, tak mě prosimtě nech vydechnout aspoň v létě,nech mě žít a nestarej se. Co by za to jiné manželky daly, mít léto pro sebe. Já měla v létě dovolené víc a tak jsem si dovolila jet pár dní ke svým příbuzným, které jsem měla nejradši. Děti byly dospělé. Neumíte si představit těch keců. Ještě mi tam volal, aby si zjistil, zda tam vůbec jsem. Tři dny nevydržel sám doma. Já sama být mohla, když lítal k rodičům. Když má člověk nějaký únik v manželství, tak z něj neodchází. Jestliže je partnerka podezírána z nevěry při každém zdržení se na nákupu, nakonec ještě odejde ráda a řekne si , k čemu jsem byla celé manželství věrná, když nemůžu ani tady na sídlišti se ženskými na cvičení...A zrovna tak je na tom asi ten manžel. Pokud bude jeho léto bráno jako akce proti manželce, potom ona zůstane sama. Ne kvůli jeho zahradě. Ale kvůli její neschopnosti žít pár týdnů sama. Kvůli její žárlivosti a nedůvěře. Fakt si myslíte, že kdyby někoho měl, bude to dělat takhle, aby na sebe upozornil...?

Miluše...paní má léto pro sebe. Nemá práci s vařením, praním, úklidem...má na starosti sama sebe. Tak bych to brala jako prázdniny a hotovo. K večeři bych si udělala, či muž nejí, jela bych si za příbuznými, které on nemusí, klidně i na sólo dovolenou k moři, o které on nestojí. Prostě bych si to užila a neřešila důvody, příčiny, následky ....jo kdyby ji nechal se třemi dětmi a bez koruny v domácnosti....ale on si vzal volno a stejně volno dál i jí....na zahradě pán vše udělá...to, že jsem si někoho vzala snad neznamená, že s ním budu 365 dní v roce. Když k tomu Stáňa bude přistupovat s nadhledem s sportovně, třeba ji muž časem důvody řekne. Možná ji má dost. Možná potřebuje oddych. Ale možná se rozhoduje nad rozchodem. Když se Stáňa bude chtít dohadovat a bude tam za ním pořád chodit, otočí to proti ní a řekne třeba, ona je blázen, ona nevydrží pár dnů beze mě, kdo to má vydržet? On by to použil proti ní.... Takže pokud s ním chce být, nechala bych naopak já jeho v nejistotě, co ty celé týdny bez něj vlastně sama dělám...Jemu dělá dobře, že ona sedí doma a je smutná. Doma bych teda neseděla ani omylem. Po práci bych odpočívala a dovolenou bych strávila celou mimo domov.

taky mám Stáňu a chalupu. Je to ženská otravná, škodí kde se dá a tak jsem tam sám rád. ]:-D

Jako jo, paní si může udělat krásný léto sama za sebe. Kultura, výlety s kamarádkami, lázně a tak. Mě by tedy z principu nejvíc štvalo to, že chata je patrně za společně ušetřené peníze, v článku se nepíše, že by si na ni nějak separé našetřil jen on (a i kdyby, tak SJM) a teď jí tam zakazuje chodit? Do jejího vlastního majetku? Sebere jí klíče? To mi přijde jako dost nefér. Co kdyby mu zakázala chodit do jejich společného bytu. Princip stejný

Já bych to až tak drasticky neviděla. Žijí spolu už asi delší dobu, tak si během léta od sebe odpočinou. Aby spolu zase přes zimu do jara vydrželi v jednom bytě. Známí to měli zrovna tak, pán byl na chatě od jara do nazimy. Paní tedy za ním jezdila, když bylo počasí. Zakázáno to neměla. Stáně bych doporučila, aby si přes léto našla svou zábavu taky, vygruntovala si v klidu být, někam si vyjela, vařila si, nač má chuť a moc se v tom nevrtala. Manžel asi potřebuje oddych od civilizace i od ní...

Jednoduché řešení,seberte mu klíče od bytu a zakažte mu,aby se na podzim vrátil.Řekla bych mu,že ho tam taky nesnesu,ať táhne.Než mít doma tohle,to raději nic.

Paní by to měla vzít z té lepší stránky. Celé léto má fůru času sama pro sebe. Nemusí vařit, prát, uklízet, manžel si to na chatě zaopatří sám a ona má havaj. Může si jít kam chce, s kým chce, když se vrátí až ráno, nic se neděje, nikdo se nebude ptát "kdes byla". Může vesele jezdit na výlety, za kulturou, jít se někam koupat, na houby či jiné plody do lesa, pokud jsou nějací příbuzní, může je navštěvovat a s kamarádkama na týden k moři by to taky nejspíš nikomu nevadilo. Kdyby třeba půl dne ležela a četla knížku, tak nikdo nebude prudit, kde je teplá večeře. ]:-D Je spousta možností, jak ten čas smysluplně využít. Manžela si zas užije od podzimu až dost. ;-)