Kmeny stromu si tesaři opracovali buď na místě, nebo na stavbě. Foto: iStock

Kmeny stromu si tesaři opracovali buď na místě, nebo na stavbě. Foto: iStock

Příruční nářadí dnešního truhláře. Foto: iStock
Složitá konstrukce střechy. Foto: iStock
Visuté mosty na trámech pro povozy. Foto: iStock
Kaplový (zastřešený) most ze Švýcarska.  Foto: iStock
15
Fotogalerie

Nakoukněte do světa starých řemesel: Tesařství nám jistí střechu nad hlavou

S potřebou chráněného obydlí začaly již v dávnověku vznikat dřevěné stavby. Dřevo byl materiál dostupný všude, a tak mezi prvními staviteli dřevěných obydlí byli vlastně všichni tesaři. Zkušeností se dřevem přibývalo a v raném středověku už byli tesaři velice váženou a žádanou profesí.

Slovanští tesaři byli mistři svého oboru

V dávné minulosti budovali tesaři rozmanité stavby. Stavěli hradiště a dvorce, domy, kostelíky, mosty a fortifikace (opevnění). Způsobem práce se tesaři nijak nelišili, teprve později, když vzrostla poptávka, se tesařina rozvíjela a zkvalitňovala.

Nakoukněte do světa starých řemesel

V našem seriálu vás zveme na cestu za tajemstvím starých řemesel, která provázejí lidstvo po staletí, ba dokonce tisíciletí. Některá se v důsledku vývoje vytratila, jiná odolala zkoušce času a přetrvala až do dnešních dnů, i když třeba jen jako oblíbené hobby či umělecký koníček. Každý z těchto příběhů nám otevírá okno do minulosti, přibližuje nám životní podmínky, dovednosti i vynalézavost našich předků. Pojďte s námi objevit svět, v němž rukodělná zručnost hrála hlavní roli.

První tesaři měli pouze jednoduché nářadí, pracovali hlavně se sekerou, dokázali s ní opracovat kmen do jakéhokoli tvaru a pily moc nepoužívali. Dřevo si většinou dělali sami v lese, později kupovali od dřevařů. Pracovali buď s plnými kuláči (neotesané kmeny), nebo s trámy (sekerou otesané dřevo).

Tesařský cech vznikl později než u jiných řemesel

Jako by neměli potřebu se mezi sebou sdružovat, na stavbách se tesaři přidávali ke kameníkům, zedníkům nebo truhlářům, profesím s kterými momentálně pracovali. První zmínky o samostatném cechu tesařském jsou z Litoměřic z roku 1579, z Mladé Boleslavi 1593 a z Kutné Hory až z roku 1608. Přitom už ve 14. století bylo v Praze sedmdesát tesařů na Novém Městě, v Táboře deset a o něco později i Rakovník měl devět tesařů. Samostatný cech je doložen v Praze až roku 1585, Malostranský v roce 1594, Staroměstský cech byl patrně o něco starší.

Specializace tesařů byla hodně rozmanitá

Od stavebních tesařů se brzy oddělili řemeslníci na stavbu lodí, tesaři vyrábějící dlabané roury na rozvod vody, jiní montovali vazby vysokých gotických střech nebo pracovali na dřevěných konstrukcích věží.

Kotečníci a budnaři byli tesaři specializovaní na stavbu krámů a kotců (stánků pro trhy). Mostníci opravovali a stavěli mosty, beraníci na vodních stavbách zaráželi do řeky sloupy a kůly.

Do věží tesaři osazovali trámy na zavěšení zvonů, a pořizovali tam točité schody. Nejčastější prací byla konstrukce staveb a střech měšťanských nebo radničních domů a usazení podlahových a stropních nosníků. K panským sídlům patřily i různé doplňkové dřevěné stavby – pergoly, altánky, zábradlí. Odštěpil se obor kolářský, vyrábějící vozy a hlavně loukoťová kola, samostatným oborem bylo i šindelářství, tesaři vyráběli dřevěnou krytinu – šindele. Neposledním tesařským oborem bylo bednářství se svými sudy a bečkami, tak důležitými pro lihovary, pivovary a vinaře. 

Chloubou tesařů byly také hrázděné a roubené stavby

Hrázděné domy se u nás objevily až v 15. století s německými přistěhovalci. Najdeme je hlavně v severním a západním pohraničí Čech, které bylo Němci osidlováno. Tesaři stavěli nejen obytné domy, ale i církevní stavby, například jeden hrázděný kostelík sv. Václava je k vidění v Žatci.

Hrázděnou stavbu tvořily vodorovné a kolmé trámy se šikmými vzpěrami. Tato nosná konstrukce se vyplňovala mazaninou (jíl se slámou) nebo vepřovicemi, později cihlami.

Roubené stavby vznikaly hodně v horských oblastech. Dům ze dřeva je  slušně tepelně izolovaný, lépe se vytopí v horských drsných zimách. Spáry se vymazávaly hlínou a přetíraly vápenným nátěrem. Na dřevěné stavby používali tesaři dřevo jehličnatých i listnatých stromů, jako izolační trám mezi podlahou a stěnou se dávaly trámy z tvrdého dřeva konzervované volskou krví.

Srub je roubený dům bez výmazu mezi trámy, které jsou v rozích usazeny a zpevněny tesařskými spoji.

Minulost a dnešek

Nad uměním dávných tesařů musíme smeknout: S jednoduchým nářadím a omezenými prostředky dokázali tvořit fantastické stavby a jejich práce je dodnes hodna obdivu. V dnešní době je tesařské řemeslo stále potřebné, i když mechanizace a nové vybavení tesařům práci podstatně usnadňuje. Dřevěné stavby jsou znovu v oblibě a nacházejí své místo ve stavebnictví i v současnosti.

Doporučujeme

Články odjinud