Štěstí je přeceňované. Chcete být letos spokojení? Zaměřte se na neúspěch

Štěstí je přeceňované. Chcete být letos spokojení? Zaměřte se na neúspěch

Taky si opakovaně myslíte, že stačí vyřešit konkrétní věc a pak už budete šťastní a váš život v pořádku? Stačí potkat toho pravého, jen co dodělám rekonstrukci, jen co dokončím ten projekt, pak... Pokaždé už máme skoro pocit, že je to v kapse, jenže pak se zase objeví nový problém nebo pocit selhání. Tudy cesta nevede. Jestliže chcete, aby byl tento rok výjimečný, potřebujete začít jinak myslet. Jak na to?

Vím, že nic nevím

Konec starého roku s sebou přináší pocit přelomu a začátku nové éry. I když nahlas prohlašujeme, že je to přece jedno a život jde dál, někde vzadu to hlodá. “Vždyť jsem ještě nic nedokázal. Takhle to bude pořád? Netuším, co se životem.” Dotírající myšlenky a často nechtěná rekapitulace toho, co už máme za sebou. Možná, že nás to dožene až k pokusům o novoroční předsevzetí nebo k nákupu další seberozvojové knížky. A pocit, že už bychom přece v tomhle věku měli vědět, jak dál, narůstá, že bychom na svém kontě měli mít nějaké hmatatelné úspěchy. Vždyť Franta už je ředitelem firmy, Katka rozjela vlastní značku. A co já? Já jsem akorát promarnila posledních 5, 10 let (dosaďte si podle svého...) Jak z toho ven? 

Pokračování 2 / 7

Pořád posloucháme své rodiče nebo jiné vnější autority

Potíž je v tom, na čem představu neúspěchu zakládáme. Z pravidla se bojíme, že se zopakuje nepříjemná minulost, nebo si představujeme nechtěnou budoucnost, rozpad vztahu, vyhazov z práce. Nebo se pocit neúspěch odvíjí od toho, jsme měli představu, že až nám bude tolik a tolik, dokážeme to a to. Jenže kde se tyhle cíle vzaly? S čím a kým se vnitřně porovnáváme nebo proč si myslíme, že jsme neúspěšní. Čeho jsme měli dosáhnout?

Jakákoli pochybnost o sobě vychází z pocitu, že jsme nevyhověli určitým nárokům. Proto je klíčové se nejdříve podívat na to, kde se tyhle nároky vzaly. Plníme představu rodičů nebo učitelů? Snažíme se vyhovět partnerovi nebo být víc jako slečna z Instagramu? Zapátrat ve vodách vnitřních přesvědčení o neúspěchu může být samo o sobě bolavá věc. Zároveň je to jediné místo, kde musíme začít, jestliže opravdu chceme změnu.

Pokračování 3 / 7

Cesta je cíl

Při poctivém rozpitvání všeho, co si o svém neúspěchu myslíme, přijdeme totiž na zajímavou věc. Pokud by to bylo jen na nás, žádná chyba se nestala. V hlavě ale máme celou řadu názorů druhých lidí a některé jsou více ukřičené než jiné. Ty, které hrozí největším nebezpečím, slyšíme nejvíc. A pak to najednou vidíme. Možná jsme si nikdy nevytvořili názor vlastní. Je to ta nejděsivější a nejsvobodnější informace v životě: "Vůbec netuším, co chci a kam se vydat." Tak. A u toho začneme.

Pokračování 4 / 7

Úspěch v převleku

Pointa je v tom, že neúspěch neexistuje. Což je hodně zvláštní představa ve chvíli, kdy máme pocit, že opakovaně selháváme. A jde právě o to, že je to jen pocit. Jestliže se dokážeme na každé domnělé selhání podívat tak, že skrývá zároveň informaci o úspěchu, máme téměř vyhráno.

Nesložení zkoušky ve škole je informace o tom, jak dobře jsme se připravovali, jaký máme vztah k danému předmětu a jak dobře dokážeme zacházet se stresem.

Rozchod nám dává vědět, jaké máme priority ve vztazích a v čem potřebujeme více poznat sami sebe. Nedodržené předsevzetí je informací o tom, jestli jsme usilovali o něco opravdu vytouženého a zda jsme zvolili dobrý systém, jak toho dosáhnout.

Pokračování 5 / 7

Jaké jsou mé vlastní hodnoty a cíle?

Neúspěch je úspěchem v přestrojení. Když se nám podaří se na něj dívat z takového úhlu pohledu, začneme se téměř těšit. Začneme se na sebe dívat jako na dílo v procesu, stavbu v rekonstrukci. Celý život je procesem učení se hodnotám rodičů a společnosti a následně hledání těch opravdu vlastních. Pocit neúspěchu je srážkou s vlastním způsobem myšlení. Jestliže otevřeme neúspěchu náruč s touhou dozvědět se o sobě něco nového, stane se něco velmi zajímavého. Z pocitu, že je život problémem k vyřešení, se stane vzrušení z hádanky k rozlousknutí.

Pokračování 6 / 7

Osobní navigační systém

"Pamatuji si na svoje nekonečné strachy okolo peněz. Opakovaný pocit, že peníze nedokážu vydělat, dobře utratit, natož ušetřit. S penězi jsem měla spojené pocity úzkosti, strachu a selhání. Když jsem viděla, že to není mými schopnostmi a už vůbec ne tím, jaký jsem člověk, začala jsem se soustředit na opravdu důležitou věc. Jak nad penězi vlastně přemýšlím," vypráví psycholožka a psychoterapeutka Mgr. Alžběta Protivanská. 

Taková výprava do vlastního nitra není lehká věc. Snahu o jakýkoli rozumný závěr mozek okamžitě sabotuje. “Nemá smysl nad tím přemýšlet, nikdy nebudeš mít dost peněz. Nechceš si jít dát něco k jídlu? Máma říkala, že peníze prostě nejsou, ne?" vzpomíná, co se jí honilo hlavou na začátku, když se rozhodla zamyslet nad tím, proč je téma peněz pro ni tak bolestivé. "Nebudu vám lhát, bolelo to. Podstatné je vydržet. Na druhém konci od každého kousnutí do ega čeká sladká odměna," říká Alžběta Protivanská.  

Pokračování 7 / 7

Bojovat lze jen s tím, co člověk zná

Aby člověk mohl být psychoterapeutem, musí sám projít psychoterapií – poznat sám sebe, jak funguje, ponořit se do svého nitra. Poznat své slabé stránky. Pro psychoterapeutku Protivanskou to byly právě peníze. "Pak přišel ten okamžik, kdy jsem cítila, jak někde uvnitř sebe doslova tluču na dveře vlastních podvědomých přesvědčení. A bylo to tam! Bohatství jsem od samého dětství vnímala jako těžký, upracovaný a nechtěný stav. Peníze mají jen ti, co je nakradli nebo měli štěstí. Takhle děsivé to bylo. Jakmile věci vidíme, mohou konečně zmizet. Právě objevení zdroje postojů k penězům mohlo být začátkem jejich změny. Neúspěch je jen a pouze jednou jedinou věcí – navigačním systémem k myšlenkám, které v našem životě už dál neslouží ničemu dobrému," říká. Když se je poznáme, můžeme se jich zbavit. 

Proto se letos zkuste zaměřit na neúspěch, přemýšlejte nad tím, co považuje za svoje neúspěchy – nejsou to věci, které vlastně sami nechcete a usilujete o ně jen kvůli někomu jinému? 

Doporučujeme

Články odjinud