Na Štěpána není pána
26. prosince je druhý svátek vánoční a také svátek svatého Štěpána. Na rozdíl od Božího hodu se tento den nese v duchu bujarého veselí, protože chasa dostávala odměnu za celoroční službu a děti chodily na koledu. Výjimkou nebyly ani štěpánské taneční zábavy, které se někde udržely dodnes.
Oslavy svátku svatého Štěpána mají původ už ve starém Římě. Tehdy se ale nazývaly saturnálie na počest krále Saturna. Bylo to období, během něhož otroci získali na jeden týden svobodu. Mohli se stejně jako jejich páni opíjet, osopit se na ně a nemuseli poslouchat. U stolu jim páni dokonce posluhovali. Pak se ale s křesťanstvím začal v tuto dobu slavit svátek svatého Štěpána.
Jak prožívají Vánoce jednotlivá znamení? Podívejte se na video:
Pokračování 2 / 6
Kdo byl svatý Štěpán
Svatý Štěpán byl prvním křesťanským mučedníkem, kterého ukamenovali jako rouhače proti judaismu. Zatímco o jiných svatých se dochovaly četné prameny, jediný dobový pramen vzpomínající na Štěpána jsou Skutky apoštolů. Pátá kniha Nového zákona si ale všímá jen vrcholu Štěpánova života, kdy začal pomáhat apoštolům, kázal křesťanství a byl pro své názory souzen a popraven. Neví se tedy nic o Štěpánově mládí, povolání ani rodině. Zřejmě se ale narodil v roce 1 a zemřel mezi lety 36 a 40 v Jeruzalémě. Jako prvomučedník je odedávna považován za mimořádně významného světce, jeho svátek začali slavit už první křesťané ihned poté, co Štěpán zemřel, tedy dříve, než se začaly slavit Vánoce. Jakmile ale byly zavedeny vánoční svátky, byl svátek svatého Štěpána stanoven na den po slavnosti Narození Páně, aby se vyjádřilo těsné spojení Ježíše a jeho prvního mučedníka.
Ivana Štědrá, inf
24. prosince 2022
Pokračování 3 / 6
Na stole musela být drůbež
Mužské části sloužících končila na Štěpána služba. Bylo veselo, protože bylo volno, ale také proto, že česká chasa dostala celoroční odměnu za svou práci – část v naturáliích, kdy hospodyně daly něco dobrého k jídlu či sloužícím darovaly oblečení, ale část i v penězích. Chasa také mohla změnit pána a odejít sloužit jinam. Na cestu dostávali sloužící zvláštní koláč tvořený třemi spletenými prameny do kruhu a ozdobený pentlemi a ořechy. V minulosti lidé věřili, že v den svatého Štěpána musí být podávána drůbež – pekla se tak kachna, husa nebo kuře. Tento zvyk se v mnoha českých domácnostech dochoval dodnes.
Laura Poláková
24. prosince 2022
Pokračování 4 / 6
Čas pro koně i na koledu
Svatý Štěpán je patronem koní, proto se k tomuto dni váže řada tradic a zvyků spojených s těmito krásnými a v minulosti hodně užitečnými zvířaty. Lidé na ně mysleli už při bohoslužbě, kdy farář světil oves svěcenou vodou. Takový oves se přimíchával koním do krmení, aby se upevnilo jejich zdraví. Ještě v kostele lidé tímto posvěceným zrnem kněze obsypávali a také jej po něm plnými hrstmi házeli jako připomínku ukamenování svatého Štěpána. Po bohoslužbách byli koně dokonce žehnáni.
Z házení posvěceného zrna si mládež vytvořila vlastní zábavu, které se říkalo štěpánování. Z kostela chlapci vyběhli jako první, v kapsách a kloboucích měli nasbíraná zrna, a když z kostela vyšly dívky, chlapci na ně zrní naházeli. Tento zvyk měl dívkám zachovat zdraví a krásu, ale sloužil i k seznamování.
Lucie Kořistová
13. prosince 2022
Pokračování 5 / 6
Koleda, koleda Štěpáne…
Na Štěpána vycházeli také koledníci, koleda v tomto případě nahrazovala staré magické, pohanské obřady, a tak byla tolerována i církví. Nejprve měli výsadu koledovat pouze kněží a učitelé se svými žáky. Později začaly koledovat především děti. K tradičním atributům koledníků patří betlémská hvězda na hůlce a bedýnka s malými jesličkami uvnitř. Děti obcházely jednotlivá stavení, zpívaly koledy a přinášely s sebou štěstí a úspěch do dalšího období. Také ale dostávaly koledu, která chudším sloužila k přilepšení. Obdarovat koledníky bylo věcí cti, takže v každém stavení dostali alespoň pár jablíček. Podle historických pramenů si chudé rodiny často koledou zabezpečily živobytí na několik následujících zimních týdnů. Podle toho, čím byli lidé obdarováni, se věštila budoucnost.
Marta Pušová
28. prosince 2022
Pokračování 6 / 6
Podívejte se z okna, dozvíte se, jak bude celý rok
Kromě koledy se lidé soustředili i na počasí. Podle různých pranostik se totiž dalo vypozorovat, jaké počasí je čeká v následujícím roce a jaká bude úroda. Pozor si dávali zejména vinaři či sadaři, protože jich se týká největší množství pranostik. Například:
Svítí-li na den svatého Štěpána slunce, bude drahé ovoce.
Jestli Štěpán valným větrem fouká, vinohrad na něj smutně kouká.
Když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří.
Zelené či černé Vánoce – bílá Velkonoc.
Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro nato.
Svatý Štěpán je patronem jáhnů, povolání spojených s koňmi, kameníků a zedníků, krejčích, tkalců, tesařů, bednářů, pomocník proti bolestem hlavy, proti kamenům, píchání v boku a proti posedlosti. Je také přímluvcem za dobrou smrt.
Lucie Kořistová
4. prosince 2024