Talent od narození
Světla (na úvodní fotografii vpravo) se narodila v roce 1906 v Brně v rodině, která patřila mezi společenskou smetánku. Otec byl významným československým politikem a také novinářem. Brzo se rodina kvůli jeho kariéře přestěhovala do Prahy, kde Světla začala studovat gymnázium. Pak studium přerušila a přestoupila na konzervatoř.
Už odmalička se totiž ráda předváděla a jejího talentu si všimla i přítelkyně Stanislava Kostky Neumanna, která prohlásila, že by bylo škoda, kdyby ho Světla nevyužila. Vedle herectví úspěšně vystudovala i divadelní režii. Už během studia se začala objevovat na divadelních prknech a v roce 1927 přišla nabídka, která se neodmítá. Nastoupila do Osvobozeného divadla Voskovce a Wericha. Ti jí psali role přímo na tělo, a její talent tak naplno zazářil.
VIDEO: Jaká byla nejúspěšnější pohádka československé kinematografie?
Pokračování 2 / 4
Mezi krasavicemi nemohla obstát
Z Osvobozeného divadla odešla v roce 1930 do Divadla Vlasty Buriana a o rok později si dala na čtyři roky pauzu. To kvůli tomu, aby mohla filmovat. V té době totiž hrála až v šesti filmech ročně! Bohužel pro ni byla právě ve filmu velká konkurence takových hereček, jako byla Adina Mandlová nebo Lída Baarová. S nimi opravdu nemohla soupeřit – nebyla sice vůbec ošklivá, ale jejich sex-appeal neměla ani náhodou. Možná i proto se traduje, že zvláště Adinu nenáviděla a po válce „jí to vrátila“.
Režiséři ji obsazovali do rolí protikladných k výše uvedeným herečkám. Právě vedle Mandlové se v podobné roli objevila dokonce osmkrát! Jen si vzpomeňte na filmy Mravnost nade vše nebo Přítelkyně pana ministra a mnohé další! Tam všude byla až ta druhá. Přitom svým komediálním talentem by Mandlovou, Baarovou či Gollovou strčila pravděpodobně do kapsy. Vidět jste ji mohli ve filmech Panenka, To neznáte Hadimršku, Bílá vrána či Druhé mládí.
Dita Mrázková
8. února 2022
Pokračování 3 / 4
Osudové vztahy a vstup do strany
Měla ale něco, co Mandlová ani Baarová neměly – děti. První manželství s šéfredaktorem Kinorevue Bedřichem Rádlem sice nevyšlo, protože Rádl ji vyměnil za Hanu Vítovou. Druhé manželství s lékařem Votrubou nebylo o moc šťastnější. Vzešly z něj sice dvě děti, ale Svozilová v pouhých 42 letech o manžela přišla, když tragicky zahynul při leteckém neštěstí.
Uživit dvě děti nebylo snadné, možná i proto v roce 1948 vstoupila do KSČ. Tehdy také údajně podepsala dopis, ve kterém žádala trest smrti pro kolegyni z vinohradského divadla Jiřinu Štěpničkovou, která chtěla emigrovat. Jak později uvedly herečky Antonie Hegerlíková i Jiřina Švorcová, existence toho dopisu nebyla nikdy potvrzená. Sporné je tedy i to, že něco takového Svozilová vůbec udělala.
Dita Mrázková
26. ledna 2022
Pokračování 4 / 4
Karty jí předpověděly smrt
Bohužel – ani v padesátých letech na ni velké role v divadle nečekaly, a proto prý podlehla alkoholu. V roce 1966 navíc s dcerou havarovala a operovali jí nohu, ta se jí kvůli tomu o čtyři centimetry zkrátila. Musela prý nosit ortopedické boty, a chůze tak byla dost komplikovaná.
To se jí stalo osudným. Jak vzpomíná v jednom z rozhovorů její dcera Světluška – když se vracela z divadla s plnýma rukama tašek, špatně prý našlápla a spadla ze schodů. V domě údajně nesvítilo světlo a chybělo i zábradlí. Na následky svého pádu pak zemřela. A co je na tom děsivého? To, že smrt na schodech jí vyčetla z karet její kamarádka Antonie Hegerlíková. Osudu zřejmě nemohla Světla Svozilová uniknout.
Dita Mrázková
4. února 2022