Poslední desetiletí přinesla zásadní změny ve zdravotním stavu dospívajících ve všech rozvinutých zemích. Na tento posun již dlouho upozorňují odborníci z celého světa, kteří se zaměřují na adolescentní problematiku.
Adolescence (dospívání) je období zrychlení vývoje ve všech složkách osobnosti (biologické, psychické i společenské) a podle Světové zdravotnické organizace je vymezeno věkem 10–19 let, jakožto přechodné období mezi dětstvím a dospělostí. Jde o období pohlavního zrání, rychlého růstu.
V oblasti psycho-sociální je typické hledání vlastní identity a postupná emancipace od rodiny. Klíčem ke zdraví dospívajících je jejich chování. V ekonomicky vyspělých zemích je dnes prokázáno, že stále větší část mládeže přijímá rizikový způsob chování, který ji v období adolescence ohrožuje a má následky v dalším životě.
Mluví se o tzv. nové nemocnosti mládeže. 75 % všech smrtí dospívajících ve věku 15–19 let v ČR je způsobeno vnějšími příčinami, nikoli tělesnou chorobou. Na prvním místě jsou úrazy (hlavně dopravní), na druhém
místě sebevraždy!
Syndrom rizikového chování v dospívání (SRCH-D) obsahuje tři hlavní oblasti:
1. Zneužívání návykových látek – od nikotinu přes alkohol, kanabinoidy až k dalším ilegálním drogám.
2. Další negativní jevy v oblasti psychosociální – poruchy chování, agrese až delikvence a kriminalita, ale i autoagrese včetně suicidálního (sebevražedného) chování; do této oblasti patří i úrazy.
3. Poruchy reprodukčního zdraví – předčasný pohlavní život a s ním ve zvýšené míře spojené střídání partnerů má za důsledek vysokou incidenci pohlavně přenosných infekcí a časná a nechtěná těhotenství.
Je prokázáno, že jevy těchto tří oblastí se u naprosté většiny dospívajících vzájemně kombinují, vzájemně usnadňují svůj vznik a mají společné příčiny a společné rizikové i ochranné faktory. Proto se hovoří o „syndromu rizikového chování v dospívání“ (SRCH-D).
Rizikové chování je pro dospívajícího vlastně účelové a v tomto smyslu funkční. Řeší mu současnou osobnostní nesnáz (pomáhá zvýšit sebevědomí, sebedůvěru, zapojit se do skupiny vrstevníků apod.). Tento aspekt však nijak nesnižuje nebezpečí následků.
Kouření, alkohol a drogy
Abúzus (nadužívání) návykových látek je předmětem obsáhlého výzkumu a analýz řady resortů i samostatného oboru adiktologie, který se věnuje návykovým nemocem. U nás trvá nepříznivý trend především v kouření cigaret,
pití alkoholu a zneužívání konopných látek.
Nikotinismus
Podle nedávného výzkumu kouřilo denně cigarety 25 % středoškoláků anebo učňů, nejčastěji začínali ve 14 letech, 8 % kouřilo nad 10 cigaret denně.
Alkohol
Podle Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD – The European School Survey Project on Alkohol and Other Drugs) v roce 2007 pilo alkoholické nápoje rizikovým způsobem (nad 5 sklenic alkoholu při jedné příležitosti, 3x a častěji v posledním měsíci) v ČR 24 % šestnáctiletých chlapců a 16,7 % děvčat.
Ilegální drogy
V dospívání je začátek jejich užívání nejčastěji aktivitou motivovanou sociálně, kvůli společnosti vrstevníků. V prvním stadiu 71–81 % experimentujících nikdy neužívalo drogy o samotě. Nebezpečí marihuany je obecně podceňováno.
Kromě potíží tělesných a psychických, které u části uživatelů způsobí, je nebezpečná u dospívajících, kteří jsou na hranici psychické dekompenzace. Například v roce 2007 mělo ve skupině 16letých středoškoláků zkušenost s marihuanou 45,1 % respondentů, více než 5x ji užilo cca 20 % šestnáctiletých.
Podle nedávno uzavřené dlouhodobé studie (26leté sledování) u švédských branců zvyšuje ojedinělé rekreační užití marihuany riziko pozdější schizofrenie 1,9x, avšak u častých uživatelů (50 a více užití) bylo riziko 6,7x vyšší než v celé populaci.
Dále čtěte na stránkách časopisu MOJE ZDRAVÍ