Na světě se vyrábějí stovky sýrů a dělí se podle různých kritérií, jako je způsob srážení, obsah tuku v sušině nebo tvrdost. Sýry řadíme mezi mléčné výrobky, k jejichž výrobě se používá nejen kravské mléko, ale i mléko kozí, ovčí nebo i jiného savce, například v případě mozzarelly mléko buvolí.
Odlišné druhy sýrů pak vznikají díky použití mléka různých savců, určitých druhů bakterií a plísní nebo jiné délce zrání či postupů při zpracovávání.
KOLIK TUKU?
Při hubnutí nás většinou nejvíc zajímá obsah tuku. Někdy však může být označení na obale zavádějící. Ačkoli je na výrobku napsáno 50 % tuku, neznamená to, že se jedná o vysoce tučný sýr, který by obsahoval 50 g tuku.
Důležitý je totiž ještě jeden údaj, a to sušina. Pokud bychom ze sýra odstranili veškerou vodu, zbyla by nám jen sušina a právě v ní je obsažen tuk. Většinou se uvádí celým názvem, například 30 % tuku v sušině, nebo i ve zkratce 30 % t. v s. Správně by měl výrobce na obale uvádět ještě jeden údaj, a to samotnou sušinu. Jakmile totiž víte, jaký je obsah sušiny v gramech, není už problém si pomocí jednoduchých počtů zjistit celkové množství tuku.
Pro příklad si vezmeme eidam 20%, který má 50 % sušiny a 20 % tuku v sušině. Abychom zjistili, kolik je tuku ze sušiny, nejdříve si spočítáme, kolik sušiny je v 1 gramu sýra – 50 vydělíme 100 a získáme hodnotu 0,5 g. Vzhledem k tomu, že sýr má 20 % tuku v sušině, tuto hodnotu vynásobíme 20 (0,5 x 20 = 10); 20% eidam v sobě tedy ukrývá 10 g tuku na 100 g výrobku.
TAHÁK
Eidam 20% (sušina 50 %, t. v s. 20 %) = 50 : 100 = 0,5 x 20 = 10 g tuku ve 100 g výrobku
Niva (sušina 52 %, t. v s. 50 %) = 52 : 100 = 0,52 x 50 = 26 g tuku ve 100 g výrobku
Cottage (sušina 21 %, t. v s. 20 %) = 21 : 100 = 0,21 x 20 = 4,2 g tuku ve 100 g výrobku
KTERÝ SI VYBRAT?
Obecně lze říci, že čím víc tuku v sušině sýr obsahuje, tím je tučnější. Pravidlem je, že čím je výrobek sušší, tím je i tučnější, a naopak čím víc obsahuje vody, tím méně je tučný. Proto jsou také velmi vhodné a při dietě i doporučované čerstvé sýry, jako je lučina, cottage nebo ricotta. Jestliže si nedovedete představit den bez sýra, vyberte si takový, který obsahuje kolem 10 až 18 g tuku na 100 g (tedy 20 až 30 % tuku v sušině).
Znamená to, že si nikdy nemůžete dopřát tučnější varianty? Můžete, ale jděte na to chytře. Parmazán nebo zrající měkké sýry s plísní jsou sice vysoce kalorické, ale mají výraznou chuť. V jídle jich tak můžete použít méně nebo je při vaření, případně při přípravě pomazánky, „nařeďte“ tvarohem či bílým jogurtem. Chuť zůstane zachována a přitom ušetříte spoustu kalorií. Je to jako s čokoládou – když vyberete tu s vyšším obsahem kakaa, užijete si její intenzivní chuť, ale nesníte jí tolik.
Méně vhodné jsou sýry s obsahem tuku nad 40 %, mezi ty patří gouda 45%, ementál 45%, čedar, parmazán, plísňové sýry jako hermelín, niva nebo rokfór. Občas se můžete setkat i s odlehčenou variantou sýra – existuje light mozzarella se sníženým množstvím tuku nebo hermelín figura či camembert light. Sýry jsou pro nás dobrým zdrojem bílkovin a vápníku a nespornou výhodou při jejich konzumaci je i nižší glykemický index a delší pocit nasycení. Číst etikety se tak u sýrů rozhodně vyplatí.
JAK SÝRY UCHOVÁVAT?
Sýry potřebují dýchat, proto není vhodné uchovávat je pod poklopem.
Nejvhodnější je speciální papír s tenkou vrstvou fólie na vnitřní straně, ve kterém můžete sýr ve specializované prodejně rovnou koupit. Použít ale můžete i papír na pečení nebo prodyšnou potravinovou fólii. Sýry, které jsou určené k okamžité spotřebě, pak stačí zabalit do obyčejného alobalu. *
Královské dělení
S jakými sýry se můžete setkat na našich pultech?
Čerstvé sýry – nemají žádnou kůrku, nezrají a konzistencí se podobají tvarohu. Patří sem cottage, ricotta, žervé, lučina a mozzarella.
Měkké sýry – ty se podle způsobu výroby rozdělují na měkké sýry bez plísně s měkkou kůrkou nebo s mazem na povrchu (například romadur, limburský, blaťácké zlato), měkké sýry s bílou plísní na povrchu (například brie, camembert, hermelín) a měkké sýry se zelenou či modrou plísní (například gorgonzola, niva).
Polotvrdé sýry – jde o nejrozšířenější skupinu sýrů u nás.
Zrají déle, dobře se krájejí, obsahují méně vody, jsou šťavnatější a měkčí než sýry tvrdé. Patří sem gouda, eidam a ementál.
Tvrdé sýry – zrají dlouho (minimálně 3 měsíce), mají velmi nízký obsah vody, dobře se strouhají a mezi nejznámější patří parmazán či pecorino.
Tavené sýry – vyrábějí se za použití tavicích solí, které do zdravého jídelníčku moc nepatří.
Článek vyšel v časopise Dieta