[Soutěž] Island a Grónsko – obyvatelé dvou vzdálených ostrovů na severním polárním kruhu dobře vědí, co to znamená žít téměř polovinu roku v naprosté tmě.
Každý listopad pro ně znamená začátek temného zimního času. Doba denního světla se velmi rychle krátí, až slunce přestane vycházet nad obzor a vládu na dlouhé čtyři měsíce převezme noc. Když pak za jasného počasí pozorujete hvězdy, odehrává se mezi nimi úchvatné divadlo polární záře. Aurora, jak se záři říká podle římské bohyně úsvitu, je opředena mnoha bájemi, pohádkami i drsnými severskými pověstmi. Polární záře u některých lidí vzbuzuje úžas, jiným přináší i nefalšovaný strach.
V dávných dobách si lidé úkaz nedokázali nijak vysvětlit, a tak si začali vyprávět všelijaké, většinou strašidelné historky. Skandinávská bájesloví hovoří o polární záři jako o odrazu od štítů bojovnic Valkýr závodících na noční obloze cestou do bájné Valhally. Mihotavá světla severu jsou podle starých vikinských pověr znamením krvavých konfliktů a válek. Těhotným ženám na Islandu dokonce polární záře podle pověr a pranostik určuje, jestli porodí syna nebo dceru, případně jestli dítě či matka při porodu zemřou.
Na třísettisícovém Islandu žijí desítky obyvatel, kteří vám dodnes odpřisáhnou, že nejde jen o děsivé povídačky, ale o čistou pravdu. Když vám je budou vyprávět, připravte se na to, že se budou tvářit naprosto vážně. V islandských příbězích a rčeních plných deště, mlhy a sychravého počasí málokdy na konci vyjde slunce. Islanďané jsou na to zvyklí, je to součást jejich historie.
Vydejte se i vy shlédnout dech beroucí polární zář, než však tak učiníte, soutěžte s námi na www.lideazeme.cz/cestounecestou