To, že každý člověk skrývá mnoho tváří, není nic nového. Dokážeme s láskou pečovat, s vášní milovat, s palčivým pocitem žárlit i s trnem v oku nenávidět. Žádná emoce nám není cizí, každá z našich tváří si přeje (i zaslouží) čas od času vystoupat na povrch. Ne každou ale chceme ukázat a tak jí často vůbec nedovolíme projevit se, byť je naší nedílnou součástí... A někdy je to docela škoda!
Jaký je životní příběh Lilith?
Možná jste se s Lilith už setkali. Třeba znáte její příběh, resp. příběhy, protože vyprávění o ní se tu a tam rozcházejí. Lilith, někdy také nazývaná Černá Luna, řadí sumerská a mezopotamská mytologie mezi tři hlavní démony. Ovšem ani tady, ani jinde, se udávané zdroje nedokážou zcela shodnout na jejím zrodu a životním příběhu.
Lilith je často považována za první ženu. Některé zdroje totiž hovoří o tom, že nikoli Eva, ale Lilith byla součástí prvního lidského páru. To ovšem jen do doby, než se vzbouřila a nepodvolila Adamovu nátlaku, aby při souloži ležela pod ním. Na jeho naléhání mu údajně odpověděla: "Proč bych měla ležet pod tebou? I já jsem byla stvořena ze země a jsem ti rovna!" Adam se své družky tedy zmocnil násilím. S tím se Lilith nedokázala vyrovnat, a tak se vznesla a opustila Adama i Eden.
Adam se však nehodlal jen tak vzdát a požádal Boha o pomoc. Ten jeho prosby vyslyšel a vyslal své tři anděly, aby Lilith přivedli zpět. Našli ji v blízkosti Rudého moře, kde se spustila s démony, a předali jí boží vzkaz. Varovali ji, že pokud se nevrátí, zemře denně sto jejích démonických dětí. I přesto se Lilith rozhodla, že se nevrátí. Aby se pomstila za smrt svých dětí, zabíjela novorozeňata a rodičky. Jen tehdy, když zahlédla jméno některého z andělů napsané poblíž miminka, nechala dítě i matku být. Odtud nejspíš pramení zvyk psát jména andělů do medailonku novorozených dětí.
Dle legendy byla Lilith oním pověstným hadem, který podal Evě jablko ze stromu poznání. Proto v umění mnohdy můžeme Lilith najít jako ženu, jejíž tělo vykazuje hadí prvky. Další z tváří zmiňované temné ženy je mocná sexuální energie a obrovská moc svádět ve snech muže, z nichž vysávala životadárnou energii, připravovala je o rozum nebo dokonce zabila. Nakonec se prý Lilith stala ženou Lucifera, jednoho ze tří padlých, temných andělů.
Neposlušná Lilith
Lilith bylo a je připisováno mnoho jmen i významů. Na jedné straně je vnímána velice temně, zvláště pak v křesťanství, protože se nepodvolila Adamovi. Ona byla z tohoto pohledu špatnou a nepřizpůsobivou, ona se stala údajným zdrojem zla a temnoty. Pokud bychom Lilith srovnali s poslušnou a poddajnou Evou, kterou si křesťanská církev pěstovala po dlouhá staletí, nenalezli bychom zřejmě mnoho shod. Lilith je totiž vnímána mimo jiné i jako zdroj prapůvodní ženské síly, samostatnosti a především nepodřízenosti. Proto se také stala symbolem mnoha feministických skupin a organizací.
Nesporné zůstává, že Lilith fascinuje lidstvo už stovky a tisíce let, ať už se legendy o ní jakkoli rozcházejí. Její sexuální energie a ryzí ženská síla s veškerou magií, která k ní zcela přirozeně patří, jsou naprosto evidentní.
Lilith přebývá uvnitř každé ženy
Nezávislá a divoká Lilith je součástí každé ženy, podobně jako poslušná a jemná Eva. Otázkou zůstává, jak se s tím vyrovnat, resp. jak najít rovnováhu mezi oběma bytostmi a jasnými protipóly. Snad díky hluboce zakořeněné křesťanské tradici, současnému nastavení světa a morálky, mohou mít ženy pocit, že pustit ke slovu Lilith je cosi nepatřičného, špatného. Žádný extrém ale není dobrý, a tak je třeba přijmout i své domnělé „špatné“ stránky, přestože špatnými vůbec být nemusí.
Zkrátka a dobře, buďme samy sebou v každém okamžiku života. Řiďme se svými instinkty, dejme průchod intuici a využijme své ženské kouzlo ke svému prospěchu. Buďme nezávislé, pokud to tak cítíme, ale zůstaňme stále ženami s jemností Evy a energií Lilith. Dovolme si být v harmonii a pokusme se spřátelit na první pohled dvě naprosto odlišné povahy. Lilith a Evu, temnou i světlou stránku našeho já, lunu a slunce, noc a den.