TÁŇA (30): Mám tak malý plat, že se mi nevyplatí pracovat. Asi půjdu na pracák

4. 11. 2021
Foto: iStock
TÁŇA (30): Mám tak malý plat, že se mi nevyplatí pracovat. Asi půjdu na pracák | Foto: iStock
Táňa vždy milovala vaření, a proto se chtěla stát profesionální kuchařkou. Když po rodičovské dovolené nastoupila do práce, byla z ní jenom pomocná síla v kuchyni. Nenaplněné ideje o zaměstnání, nemožnost najít si jinou práci v oboru a především minimální mzda ji nutí uvažovat o tom, že odejde na pracák.

Už od dětství jsem milovala prostředí kuchyně. Vždy, když jsem mohla, tak jsem mamince pomáhala vařit nebo péct. Svůj první dort jsem upekla v deseti letech a od té doby mě maminka nechávala v kuchyni o samotě čím dál častěji.

Moc mě to bavilo. Zkoušela jsem vařit podle receptů, ale uměla jsem vařit také dle paměti a recepty si podle sebe různě upravovat. Nebylo proto velké překvapení, když jsem chtěla jít po základní škole na učňák obor Kuchař – cukrář.

Studium mě moc bavilo a neskromně se chci pochválit, že jsem patřila k těm nejlepším studentům. Než jsem se ale pracovně dostala do pořádné kuchyně, otěhotněla jsem.

Celkem za sebou přišly tři děti a já jsem tak byla deset let mimo obor. Za tu dobu se toho v kuchařském a cukrářském oboru hodně změnilo. Moje láska k vaření během rodičovské dovolené neochabla, vaření pro děti je ale něco jiného než vaření v profesionální kuchyni.

Když mi skončila rodičovská a já jsem hledala práci, neměla jsem moc na výběr. Malé město, kde žijeme, mnoho pracovních příležitostí nenabízí. Navíc s mými nulovými zkušenostmi jsem si vybírat nemohla. Vzala jsem tedy nabídku pomocné síly do kuchyně.

Myslela jsem, že se brzy posunu v rámci stejné kuchyně výš nebo si najdu jiné zaměstnání v oboru. Už jsou to ale dva roky, co jsem pořád na jednom místě. Škrábat brambory, umývat nádobí a dělat jenom pomocné práce mě nebaví.

Dalším problémem jsou finance, pracuji v podstatě za minimální mzdu. Plat pomocné síly v kuchyni je tak malý, že odpovídá měsíční dávce z pracovního úřadu. Vážně tedy zvažuji, jestli nemám na pracák odejít. Nejenom, že pomocná síla v kuchyni není podle mých představ, ale nemám ani potřebnou finanční jistotu.

Kdybych šla na pracák, mám stejné peníze a víc času pro rodinu a sebe. Mohla bych se doma zdokonalovat v tom, co tak miluji. Nastudovala bych si nové kuchařské styly, moderní trendy a mohla bych být lepší kuchařkou. Potom bych si našla třeba lepší práci nebo bych si mohla splnit svůj velký sen – otevřít si vlastní restauraci.

Odchod na pracák by byl pro mě asi vysvobozením. Vaření nevaření mě nebaví a déle už to nevydržím. Na druhou stranu si říkám, že budu zneužívat sociální systém pro svůj vnitřní prospěch a není to spravedlivé vůči těm, kterým nic jiného nezbývá. Nebyla bych ale ani první, ani poslední, kdo to udělal, i když pracovat mohl.

V současné situaci tak vnímám odchod na pracák jako moji výhodu. Finančně na tom budu úplně stejně, jako když bych chodila do práce. A ten čas navíc, který budu mít, je k nezaplacení. Jen se obávám toho, že budu muset absolvovat pracovní pohovory na místa, o která nebudu mít zájem. Ještě bych mohla skončit někde jako uklízečka. A to už bych raději zůstala tam, kde jsem nyní.

Také přemýšlím, co na to řekne moje mamka. Ona nikdy sama na pracáku nebyla a vždy takové lidi odsuzovala. Říká, že jsou to povaleči, kterým se nechce pracovat. Možná, když jí vysvětlím moje důvody, tak to pochopí. Nechtěla bych, aby si o mě myslela, že si práce neumím vážit a jsem flákač.

Manžel mě podporuje a radí mi, abych zůstala doma. Asi se tedy přestanu zdráhat a výpověď dám. Volný čas využiji ke studiu a trávení času s rodinou. Věřím, že si jednou řeknu, že odchod na pracák byl dobrou volbou.

Témata článku:   

Komentáře Zobrazit celou diskuzi

Přečtěte si také

Horoskopy

Finále září bude příjemné a rozhodně nečekejte žádné problémy. Nyní jde všechno jako na drátku i kvůli tomu, že si konečně věříte. Nadřízený je z vás nadšený, kolegové si vám nedovolí…