Velký úspěch sklidil u pražského publika izraelský taneční soubor Mateh Ašer, který do Prahy přivezla jeho zakladatelka, světově proslulá izraelská tanečnice, choreografka a pedagožka Judita Arnonová. V Čechách ale není Judita cizinkou, protože se narodila v Komárně, v předválečném Československu. Je nositelkou mezinárodních i izraelských ocenění za svou práci, které zasvětila celý život.
Taneční soubor z Izraele si Pražany získal
Velký úspěch sklidil u pražského publika izraelský taneční soubor Mateh Ašer,
který do Prahy přivezla jeho zakladatelka, světově proslulá izraelská tanečnice,
choreografka a pedagožka Judita Arnonová. V Čechách ale není Judita cizinkou,
protože se narodila v Komárně, v předválečném Československu. Je nositelkou
mezinárodních i izraelských ocenění za svou práci, které zasvětila celý život.
Do Prahy a vůbec do České republiky jezdím moc ráda a cítím se báječně
mezi těmi všemi příjemnými lidmi, s nimiž se tu potkávám, říká se svým upřímným
úsměvem. Ostatně, má k němu i zcela oprávněný důvod Mateh Ašer si dokázal
získat pražské publikum a zaplnit sál divadla Ponec do posledního přístavku
na obě představení.
Po našem už paní Judita mluvit neumí. Ono je to těžké, směje se. V
předválečném Komárně jsem chodila tu půl roku do slovenské školy, tu zase
do maďarské školy
.. V době války pak měla jako židovské děvčátko docela
jiné starosti přežít holocaust.
Po válce opustila Judita Arnonová Československo a odstěhovala se do Izraele.
Právě tam před šestadvaceti lety založila společnost a školu moderního tance
Kibbutz Contemporary Dance company, jejíž soubor Mateh Ašer se Pražanům v
těchto dnech v divadle Ponec představil.
Nápaditě sestavená choreografie moderního tance harmonicky ladí s hudebními
díly takových starých mistrů jako je Johann Sebastian Bach, Franz Schubert
či Antonio Vivaldi. Naše budoucnost je neodmyslitelně propojená s minulostí
a tanec je forma, která toto spojení dokáže velmi přirozeně ztvárnit, říká
paní Judita.
V prvním okamžiku mohou překvapit postavy tanečnic, které ne vždy splňují
tradičně zažité éterické baletní tvary. To ale jen do okamžiku, než začnou
tančit. Dynamická grácie Esther Wrobelové, přední tanečnice souboru, uchvátí
diváky od prvního okamžiku. Přes dokonale propracovanou techniku neztrácí
projev nic na svém přirozeném a spontánním půvabu.
Souboru věnovaly svá díla také dvě věhlasné osobnosti baletního světa. Jednou
z nich je Mats Ek, švédský choreograf, kterého naše publikum zná z repertoáru
Ballet de Grande Théatre de Geneve a německá choreografka Susanne Linke,
která letos vystoupí na festivalu Tanec Praha 2002.
Choreografická kreace Susanne Linke s názvem Frauenballet (Ženský balet)
je inspirovaná návštěvou Indie, kde tato choreografka viděla indické ženy
jak v řece perou svá sárí, oblečení z pruhu látky, který dosahuje délky až
šesti metrů. Byla jsem fascinovaná
když jsem viděla ty ženy jak vstoupily
do řeky a pomocí kamene, jímž bušily do látky, tato sárí praly. Ta látka pro
mne obsahovala vše, od lehkosti a jemnosti až po těžkou práci těchto žen,
říká o své inspiraci Susanne Linke. Zdá se, že tanečnice souboru Mateh Ašer
porozuměly Susanne dokonale, protože dlouhé barevné pruhy látky doslova ožívaly
jejich dotekem.
Paní Judita Arnonová u nás není se svým souborem poprvé. Navštívila Prahu
už v roce 1992, a poté v roce 1996. Kromě samotných představení, která paní
Judita velmi pozorně a s trochou trémy sledovala, uspořádá na půdě taneční
katedry HAMU a v divadle Ponec workshopy.
zdroj: Plus
include("info/nazor.php");=""?>