Komentáře k článku zpět na článek

Ivka 17. 3. 2006 | 15:21

Já mám tchýni,která se nám snažila do všeho mluvit.Naštěstí jsme se odstěhovali,jen kvůli tomu že se to tam nedalo vydržet.A jsem ten nejšťastnější člověk na světě,neviděla jsem ji asi rok a doufám že to bude nadále.

monak 8. 3. 2006 | 16:31

Já mám se svou tchýní hezký vztah. Trochu jako kamarádky, mám k ní samozřejmě úctu, ale rozumíme si. Myslím si, že i můj manžel si rozumí s mými rodiči perfektně. Vycházíme s rodiče dobře

velvira 7. 3. 2006 | 11:13

No, obávám se, že v našich končinách se toto hodnocení poněkud vymyká. Něco jiného je vztah k ženské, která bydlí mimo, než k osobě, která může kdykoli přijít na návštěvu. V Německu, pokud vím, mladé rodiny s tchyněmi nebydlí. Já znám například několik paní ve věku své matky, kterých si moc vážím a se kterými vycházím líp, než dobře - ale bydlet bych s nimi nemohla! A radí mně, jenomže za dveřma jejich rady můžu pustit k vodě. Dvě ženské se můžou 100% chápat, ale těžko by spolu zvládly BYDLET. Pro dokreslení situace: mám kamarádku, která to vidí stejně, jako já. Pohodová ženská. A byla jsem u ní na chalupě, utřela hadrou stůl, a ona: "...snad tu hadru aspoň vymácháš?!" Pak se za to styděla, jenomže bezpředmětně. Jsme takové všechny - a asi to tak má být.

sidonie 7. 3. 2006 | 10:29

Tchyně, to slovo nemám ráda. Já už tchyně byla, teď jsem mamka a to zní moc hezky. Syn se rozvedl a pro moji bývalou snachu, nyní moji dceru jsem prostě mamka. Máme perfektní vztah už 12 let, stejný jako mám s vlastní dcerou i synem a jejich protějšky. Když se chce jde vše.

Přečtěte si také

Horoskopy

Ve finále zářijového měsíce budete v práci neobratní a nesoustředění. Už nevíte, jak zaujmout šéfa. S…