Komentáře k článku zpět na článek

henvi 10. 8. 2007 | 13:50
LEJLA37 31. 7. 2007 | 08:33
Bryoska 20. 6. 2007 | 21:12

Agnes: to tě lituju.Ale když si vybral tak bych to tak nechala.Nenecháš si to přeci líbit.Taky to nemám s tchýní jednoduché,ale naštěstí bydlí daleko

Gaba a 2 2. 6. 2007 | 22:43

Agnes: bohuzel, ale moje rada je od nej jit pryc, dokud jeste nejsou deti....nemyslim si, ze to bude lepsi...spise naopak. Nebo mu to proste vlepit narovinu.... reknes matce, ze se nebude do niceho michat a kdyz uz, tak se zepta nas obou prvni a nebo je konec....je to dost tvrdy.....tak ti drzim palce

RADOST 24. 9. 2006 | 13:39

Agnes: Musíš tchyni i příteli na rovinu říct, že si to nepřeješ a stanovit nějaká pravidla. Já měla něco podobného, ale s vlastní matkou. Té jsem si netroufla nic říci, o to to bylo horší. Nakonec jsem se odstěhovala do jiného města, v podstatě tajně během její dovolené. Mělo to dlouhé následky, ale nyní, po mnoha letech, obě víme, že jsem udělala dobře. Přesvědčila jsem ji, že jsem vlastní život zvládla lépe než ona ten svůj...
A já, jako matka a tchyně, se snažím do života mladých nezasahovat a respektovat je.
Zkuste najít tchyni nějaké jiné naplnění času. Nenudí se, není jejím hlavním zájmem byteček a dětičky a pak dlouho nic?
Držím Ti palce! :206:

vevik 6. 9. 2006 | 15:03

Agnes: mela by sis poradne promyslet,codal,nechci te nejak strasit,ale lepsi uz to asi nebude a kdyz se te ani tvuj nezastane tak to uz je v pr...Ja mela take problemy s tchyni chodila nam po byte,po holkach stlala periny i nekdy dokonce vlezla do loznice,ale pak jsem zarvala,ze si to nepreji,a bylo to.Mela bys rict ze te to trapi aspon tvojemu snad te vyslechne.:524:

Agnes 5. 8. 2006 | 10:21

Moje tchyně je příšerná,překazila nám dovolenou,do všeho mi mluví, koupíme novou sedačku, ona si půjčí náhradní klíče a jde přestavět nábytek když nejsme doma, pak nám řekne, že takový gauč by si ona nikdy nekoupila, že se jí nelíbí, to samé bylo i s postelí-byla moc velká a s kuchyň.linkou, no ona by si to prostě zařídila líp. Když jsem v práci chodí nám do bytu dokonce uklízet-utírá prach a vždycky něco donese, abych si všimla že tam byla, třeba novou sadu skleniček-ty moje se jí nelíbí. Šílíííííííím z ní!!!!!!!!!!!!
Zpět k té dovolené. Naplánovala jsem dovolenou a můj přítel přišel s tím, že ona chce jet s námi a že už je to domluvené. Mě se samozdřjmě nikdo neptal. Pohádali jsme se a výsledek- já nikam nejedu, jede ona a můj přítel. Hezky mi to překazila, že? Navíc je na ní můj milý moc závislý, ani si sám nedokáže sbalit kufr anižby kolem něj maminka nepoletovala. Pěkně ho má vycvičeného, poslouchá ho jako pejsek. Všechno rozhoduje ona - když jsme kupovali pračku, tak ji vybírala ona s ním, mě se ani nezmínili, že se pračka bude kupovat. S ledničkou to bylo to samé, hádaly jsme se, jestli koupit bílou nebo nerezovou. Já nerez nechtěla-je to sice hezké ale nepraktické-zůstane na tom každý prst. S podlahou v naší kuchyni jsem taky bojovala. Ona chtěla plovoucí a já lino. Hádejte co tam máme? Přemýšlím o tom, že se s ním rozejdu, už nekolikrát si vybral, že je mu přednější ona. Agnes

Dana 19. 2. 2006 | 18:02

ahoj moje Tcýně byla docela fajn, ale od těch dob co jsme se vzali tak je to peklo nic si nemůžu udělat posvém ani si nemůžu určit kde budu mít postel, co vařím nejí ona radši tučná a moučná jídla.
už abychom se odstěhovali do svého

markita@atlas.cz 8. 2. 2006 | 15:37

co mam delat s tchyni, ktera je 15let vdova a nade vse miluje sveho syna?Porad vsude vyklada, jak je nejchytrejsi a nejkrasnejsi, nejsikovnejsi... Ze pry mam byt rada ze mam tak tolerantniho chlapa a nejkrasnejsiho. Vola mu temer denne, jako ze treba si ma vymackat citron a vypit ho, kdyz je venku takova zima apod. Kdyz to chci s pritelem resit tak se akorat pohadame. Tchyni nic rict nemuzu, protize se okamzite rozbreci a zacne ze ji nikdo nemame radi, ze ji chcem jen pro penize apod. Navic se detinsky chová i ke mmne a to nesnasim uz uplne!!!!Je mi 25let s pritelem se chcem za rok brat, ale dost uvazuju o tom, ze to skoncim. Duvod: tchyne..
myslite ze jako reseni by bylo prestat se s ni vidat uplne a kdyz priteli vola,tak jit pryc?

llida 8. 11. 2005 | 18:41

Ahoj já měla tchýni moc fajn.A tedˇse chovám k mým nevěstá jako moje tchýně.asponˇsi to myslím,ale nevím co si myslí nevěsty.

Mája 18. 3. 2005 | 14:49

Závidím všem, kteří vycházejí s tchýní tak dobře, já to říct nemůžu, nevím jestli je to tím, že je mezi námi rozdíl 2 generací (měla syna později), nebo jestli je to tím že je tak prostoduchá, ale už mi jde pěkně na nervy. Vůbec si nepřipustí, že by mohla dělat někde chybu i ona, vždycky musím ustoupit já. Pořád mě v něčem poučuje, zatím co na druhou stranu dělá v domácnosti strašné boty. Když byli u ní naši s mamčinými rodiči, tak se s našimi vůbec nebavila (musel to zachránit tchán), ale do babiny pořád hustila něco o předváděčkách, telenovelách a masážních přístrojích (má jich asi 4 a moc je nepoužívá) a chudák babina musela přikyvovat i když ji to moc nezajímalo. Nejhorší je ten její kostelový fanatismus, kdyby do toho aspoň nenutila i ostatní. Tykání, nebo nějaké oslovení mi ještě vůbec nenavrhla a to jsem s přítelem už 5 let! Nejvíc se vše zhoršilo, když jsme jí oznámili, že se chceme vzít. Připadá mi to, jako by nás chtěla do svatby rozeštvat.

Re1 9. 11. 2003 | 22:04
Livia 9. 11. 2003 | 00:02
Hailey 8. 11. 2003 | 20:26

Myslim ze redakce Damy by mela eliminovat prispevky jako treba tenhle dolu od D. (psychopat) nebo inzerovani jako od Nort.

Helena 31. 10. 2003 | 17:02

Ahoj Pavlíno!
S tím se toho moc udělat nedá... Mám svoje bohatý zkušenosti - sice ne s tchyní, ale s tatínkovými rodiči. Moje maminka to řešila vždycky tak, že když už tam s námi (když jsme byly děti) musela jet, po příjezdu vygruntovala celej dům. Ale i tak se tam všeho štítím a když nemusím, tak tam nejedu (i když ta špína je jen jeden z důvodů) Jen jsem Tě chtěla uklidnit - žloutenku jsme tam nikdy nechytly - a to jsem tak byly dokonce 2x celej měsíc na prázdninách....<:e27>
H.

Pavlína 27. 10. 2003 | 10:15

Především neuklízí po sobě. 100 let nemalovali, štítím se opřít se o zeď. Všude zatuchlej smrad, ani mi nedovolila vyvětrat v pokoji, kde spíme. Prý si to nepřeje. Dalo by se to přežít,kdybychom tam jezdili na krátký návštěvy, na kafe a zase domu. Ale bydlí dost daleko a tak jsme tam třeba tři čtyři dny. Jak já k tomu přijdu. Hlavně mě to štve na Vánoce. Letos to asi definitivně utnu. Doma s mámou gruntuju, abysme měli na Vánoce klídek /i když máme takhle šílí celej rok/ a pak mám stejně Vánoce strávit v puchu? Nedovedu si představit,že bych tam měla někdy v budoucnu jezdit s miminem! No hrůza, je to tam o žloutenku.Bojím se, abych tam nechytla nějakou toxoplasmosu od koček,slovo veterinář a očkování asi vůbec neznaj. Koťata jim chcípaj každej rok, ani nevědi na co.
Kdyby to tak chtělo lehnout popelem.
Můj přítel ví, že mě to tam štve, ale já si uvědomuju, že on svou mámu stejně nepředělá. Rozejít se s ním nechci.Nerada bych jednou kvůli tomu nepřišla o mou vlastní rodinu. Až tam moje máma pojede na zdvořilostní návštěvu a uvidí ten smaradlavej binec, tak upadne do komatu. Budu černá ovce rodiny, že se k nim chci přivdat.
Nejsem žádnej čistotnej maniak, nevadí mi nepořádek, třeba rozházený věci, to se stává, ale nesnáším několikaletou špínu.

Zuzina. 6. 10. 2003 | 07:12

Pavlíno, třeba není nepořádná. Třeba jenom neuklízí po ostatních. Syn má v pokojíčku taky nepořádek a špínu.( určitě, včera luxoval asi 30 vteřin) <:e47> A my ostatní jsme čistotní<:e47> a normální jenom mu tam neuklízíme.<:e96>

Kocicka 5. 10. 2003 | 23:41
Pavlína 5. 10. 2003 | 15:48

Co mám dělat s budoucí tchyní, která je špindíra a má doma strašný nepořádek a špínu. Můj přítel je fajn, další jejich příbuzní taky, ale ona...je strašná.

nort 29. 9. 2003 | 13:09

Kdo pomůže hlasovat na http://www.qhodnoceni.cz/soutezf.php pro dívku v modrých plavkách s názvem nort pouze do konce měsíce. Klikněte na obrázek a dejte sluníčko, v případě že se nudíte tak těm ośtatním dejte odpadkáč. Nebo hlasujte dle svého uvážení. Případně řekněte přátelům. Dík Nort

29. 8. 2003 | 21:24
Livia 14. 8. 2003 | 22:36
Kocicka 14. 8. 2003 | 22:27

Terezo, nikdo nemá věk a právo na to, aby někoho poučoval. Ten, kdo je opravdu moudrý, nemusí nikoho poučovat, protože svou moudrost předává jen jaksi mimochodem. Lidé, kteří poučují, většinou nejsou moudří. To jen tak na okraj.

Aja 13. 8. 2003 | 09:23

Terezo, nechci tě strašit, ale přečti si taky diskusi na téma \"Bydlet s tchýní\". Tam se dočteš o případech, že tě bude mrazit. Já si s tchýní nerozumím vůbec, ale rozepisovat se tu nebudu. Sem patří ty, které mají to stěstí, že jim tchýně je opravdu druhou maminkou a já jim to moc přeju a závidím.
Chtěla jasem tě jenom varovat, aby sis nenechala vnutit něco, čeho budeš potom celý život litovat. Poslouchat ji můžeš v případě, kdy nebudete bydlet společně a ani tak to není docela pravda. Přece věk nedává nikomu právo rozhodovat a radit. Urči si své mantinely a soukromí si nenech vzít. Takových \"hodných ženských\" je většina a přesto dokážou udělat člověku ze života peklo. Přeju ti, abys to zvládla a vztahy s tchýní nenarušily i tvůj vztah s manželem. Je totiž hrozně důležité, jak to vidí on, jestli se tě dokáže zastat a stát při tobě i proti matce. Můj manžel to naštěstí dokáže a to mě celý život \"drží nad vodou\".

Tereza 12. 8. 2003 | 12:18

Zato ja mam zatim trochu problemy vychazet s moji "budouci tchyni". Svatbu mame za mesic a ja protoze je mezi nami obrovsky vekovy rozdil mam strach. Nejde o to, ze bych se ji bala. Ale taky, clovek ji vsechno rici nemuze a hlavneze ona porad mluvi. <:e101> A ja abych nebyla spatna se porad usmivam, snazim se ji poslouchat. Ale nekdy to opravdu stoji za to<:e17>. Presto se budu snazit dal, protoze je to jinam moc hodna zenska a i kdyz nekdy poucuje a taky moc mluvi, ma na to vek a pravo<:e1>

Kocicka 8. 8. 2003 | 01:31
Livia 7. 8. 2003 | 23:59
Qlinda 7. 8. 2003 | 13:57
Abbey 6. 8. 2003 | 08:21

Ja jsem vychazela se svou tchyni velmi dobre, nikdy jsme mezi sebou problem nemely. S tchanem tez. I se svagrem a svagrovou vychazime prima. Osobne uz jsem tchyne tez a to dvojita, nebot mam vdanou dceru a zenateho syna. Nevesta se synem zatim ziji s nami a je to bez problemu. Vite, kdyz clovek bude chtit, vzdy by si mohl najit neco, co by se mu nezdalo. Ja si takove myslenky nepripoustim. Barak je dost veliky, mldadi maji 2 mistnosti, vlastni koupelnu, tak si neprekazime. Kazdy ma misto na soukromi. Jen mame spolecnou kuchyn a to snacha je rada, kdyz varim ja. Ona ji nejakou mikrobiotiku a syn ma rad maso. Tak je rada, ze se naji z toho, co ja uvarim. Me osobne nevadi ani to, kdyby kazdy jedl naprosto neco jineho. Kdyz byly deti male, delala jsem jim klidne zvlast jidlo, ktere mely rady a bylo odlisne od jidla manzelova. Ja musela vzdy jist doma co maminka uvarila a pamatuji, jak jsem trpela. Zarekla jsem se, ze sve deti nebudu nutit jist, co nesnaseji. take jsem to tak delala a dodnes delam. Nedela mi to problemy.Proc si zneprijemnovat zivot nejakymi nepodstatnymi hloupostmi?

Vanda 25. 7. 2003 | 09:01

Kočička: Ten předcházející příspěvek není ode mě, to jsi snad pochopila. Už jsem psala níže, já s tchýni i s tchánem vycházela a vycházím dobře. Mám je ráda a oni mě. Jsou pro mě bližší než vlastní rodiče (nebo na stejné úrovni). Když byly děti malé, hodně nám tchýně pomáhala, děti tam bývaly na víkendy na prázdninách, atd. Často se navštěvujeme, bydlíme v jednom městě. V životě jsem se nima nepohádala a neřekla něco ostřejšího, oni ovšem také ne. Je to fajn, když to funguje s nejbližšími příbuznými. Když k nim přijedu, cítím se jako doma. Tchýně mě nakrmí, má vždy něco dobrého upečeno, dodá zásoby ze zahrádky. No prostě, rozdala by se. No a já to oplácím tím, že ji mám ráda. A všimni si, že píši já, někdy k nim jezdím i sama. Stejně dobrý vztah k babičce má vlastně i dcera, také tam jede někdy sama s malou na návštěvu. Takže doufám, že i já takto jednou dopadnu. Že i s mou potencionální snachou budu mít takový vztah. Ale to záleží i na těch snachách víš. Ta synova dívka se mi nelíbila, protože nedostudovala, nechtělo se jí ani pracovat. Občas chodila po brigádách, ale všude vydržela tak měsíc. Dostávala peníze ze sociálky a to jí na něco stačilo, no a můj syn se jí snažil ze svého kapesného (studuje) a z brigád, podporovat. Peníze, které vydělal, dával jí. No, měla jsem pocit, že ho zneužívala. Ale on ji miloval. A ona asi jeho také, to bych jí křivdila, jinak by s ním tak dlouho nevydržela a našla si někoho finančně zajištěnějšího, ale ... no, nakonec se rozešli. Takže asi tak, proč se mi nelíbila. Já nesnáším flákače. Kdyby byla třeba sirotek, tak ji nabídnu i bydlení u nás, ale musí studovat nebo pracovat (třeba ze začátku i v takovém zaměstnání, kde se jí nelíbí, což u ní byla všechna). Byla nedostudovaná a ještě si chtěla vybírat.

Vanda 25. 7. 2003 | 00:25

Bez se vysrat Kocicko s tou antropologii. Ja ti to povim takhle: proste se svym zetem spim a on mi to dela dost dobre, lip nez muj starej, tak proc bych mu delala problemy. Proc si myslis, ze spolu jedeme na dovolenou???<:e64><:e64><:e64>

Kocicka 24. 7. 2003 | 15:30

Vando,
je mi hrozně sympatické, že se na sebe dokážeš podívat s odstupem a přiznat si, že k potenciálním snachám máš problematičtější vztah než k zeťovi. To málokterá ženská dokáže - většinou jsou pro ně všechny potenciální partnerky jejich synů mrchy, kterým nejde o nic, než jejich milovaného synáčka zničit a vysát, a ony ho proto před nimi jenom chrání. Což je dost nesmysl, protože tolik žen-bestií snad ani po světě nechodí. Myslím, že problém tkví v naší společnosti, v tom jak nahlížíme na muže a ženy a jakým způsobem vychováváme své děti. Pro obor kulturní antropologie je například vztah tchýně-snacha jedním ze spolehlivých indikátorů toho, jak moc je společnost patriarchální. Čím horší vztahy, tím šovinističtější společnost. Pokud vím, jedny z nejhorších poměrů panují v tomto ohledu například v Indii, kde je postavení žen poměrně příšerné. Souvisí to s tím, že žena nemá absolutně žádnou moc a jediný, nad kým může jakous takous moc uplatňovat, je právě její snacha - má pak pocit, že vyvíjí přece jen nějaký vliv přes svého syna. Stát se v Indii snachou je doslova a do písmene o život. Strávila jsem nějaký čas v Mexiku a tam je situace velice podobná. Podle tohoto vzorce bych řekla, že u nás to není až tak drastické jako třeba v Indii, ale patriarchálnost je v naší společnosti velmi zakořeněná, protože vztah tchýní a snach je tu z valné většiny špatný. Ještě jsem se chtěla Vando zeptat, jak jsi ty sma kdysi vycházela se svou tchýní?

Kocicka 24. 7. 2003 | 15:22

Elvi,
já mám taky výbornou tchýni a mám ji velmi v oblibě. Ale věř mi, ty a já jsme ve vztazích snacha-tchýně bílé vrány. Stačí si například přečíst starší příspěvky na druhé zdejší debatě týkající se tchýní, ale já to znám v hojné podobě i z vlastního okolí. Vlastně moje tchýně je ta jediná fajn, kterou znám. Nejvíc odstrašující příklad je pro mě vlastní teta, která je ve všech ostatních ohledech prima ženská, ale ze které se při pomyšlení na jakoukoli přítelkyni svého syna stává saň. Všechny jsou u ní děvky a cuchty, nenajde na nich chlup dobrý, vždycky se snaží ten vztah rozeštvat. Dobrá jí ta holka připadne vždycky, až když se s ní bratránek rozejde, to ji pak té nové dává za příklad, aby jí bylo jasné, že je jen ubohá náhražka. Další příklad je moje švagrová, jejíž přítel má velice autoritativní matku, která v ní vidí úhlavního nepřítele a podle toho se k ní chová. Vím, že vždycky, když k nim jde švagrová na večeři, cítí se, jako by šla do jámy lvové. Takže máš určitě Elvi štěstí, já ostatně taky, ale opravdu si ho hrozně važ, protože to bylo 99 ku 1, že pochodíš špatně.

Vanda 24. 7. 2003 | 10:09

Kočička: možná budeš mít pravdu tchýně = snacha, asi to je složitější. Můj syn chodil s dívkou a ta mi zrovna po chuti nebyla. Ale rozešli se, ale teda ne mou vinou. Asi byli ještě mladí, chodili spolu od 18 do 20. A máš pravdu, že teď si vždy řeknu, ach jo, co mně zase přivede(teď trochu přeháním), ale je fakt, že nad tím kolikrát přemýšlím. Ale upřímně napíši, že zetě toleruji, podle mě není ideální, ale vybrala si ho dcera, takže to respektuji. Já se jim do života nepletu, mě zajímá hlavně vnučka a myslím, že oni jsou rádi, že jim vydatně s vnučkou pomáhám. Teda i dceři v domácnosti (jak už to bývá nestihá), takže když já u nich hlídám malou a oni si jdou za zábavou, tak stačím i vyžehlit, umýt nádobí, atd. Naše generace jaksi víc zvládne. Jsme ještě mladí (kousek po čtyřicítce) a ještě poměrně zdraví.

Elvi 24. 7. 2003 | 02:21

Kocicko,
ja mam nastavajici tchyni, ktera je ta nej zenska na svete. Myslim, ze me nikdy nepomlouva, do niceho nemluvi, kdyz potrebuji, ve vsem poradi.
Nez budeme bydlet ve svem, bydlime u nich. Ja jsem clovek, ktery nemohl v sestnacti doma vydrzet a leccos mi vadi. Vim, ze dve generace v jednom dome, to ze nejde. Ale presto, jako ze tam docasne bydlime, spolu vychazime perfektne. Ona je zenska, ktera by se rozdala, nikdy nam do veci nehrabe, nebudi nas, nekontroluje. Kdyz za nami nekdo prijde, vychysta jidlo, piti, ale nikdy si s nami neseda. Presto, ze bychom to chtely, ona rika, ze se do nasi generace nebude montovat!

Kocicka 24. 7. 2003 | 01:50

Vando, určitě jsi prima ženská i fajn tchýně. Jenom je zajímavé, že 99 procent fajn tchýní (a tam spadáš i ty) jsou tchýně zeťů. Tchýně snach, to je kapitola sama pro sebe - já znám ze svého okolí, kromě své vlastní zlaté tchýně, jenom samé negativní příklady. Tchýně své snachy nenávidí, všemožně proti nim intrikují, ba někdy je i terorizují. Zetě si většinou každá máma oblíbí, ale snachy jako by byly zakleté. Přitom když se podíváte na vtipy o tchýních, vždycky jsou o vztahu zeť-tchýně. Nezdá se vám to taky trochu asymetrické?

Vanda 22. 7. 2003 | 14:08

Jsem také tchýně. Řekla bych,novopečená, skoro rok. Doufám oblíbená. No bodejť ne. Pohlídám mimčo, pomáhám, myslím, že do ničeho nemluvím. Dokonce jedu s dcerou, zetěm a vnučkou na dovolenou. A to prosím vymyslel zeť. Sám s dcerou a malou jet nechtěl, jedině když pojedu já (abychom se střídali ve hlídání mimina). Takže i tchýně jsou užitečné. Já mám také štěstí na tchýni. Mám k ní pomalu lepší vztah než k vlastní matce.

ditule 3. 7. 2003 | 20:18

Sáákra..to jsem ráda, že na tchýně nenadáváte,já mám taky moc milou tchýni, úplnej poklad, usměvavý sluníčko. Když to s mužem skřípe, je na mé straně :o)))<:e84>

Kocicka 3. 7. 2003 | 02:23

Máš štěstí eno, asi jste všichni výjimečně tolerantní lidé a taky jste asi měli podobné nároky a způsob života. Já bych už se například nikdy nemohla vrátit ke svým rodičům a žít s nimi, ačkoliv je mám velice ráda. Mají totiž například přesně ten zvyk vtrhnout kamkoliv a kdykoliv bez zaklepání a nepřijde jim na tom nic špatného. Nesnášela jsem to celý život a teď by mě to asi dohnalo k šílenství.<:e28> <:e38> Pikantní to bývalo například v situacích, kdy mě třeba přišel navštívit můj přítel, byli jsme spolu v pokoji, oddávali se radovánkám a bum, najednou vtrhne domů moje matka a rovnou do mého pokoje (nedal se zamykat), cože si dám k večeři. Přítel v zajímavé sexuální poloze slušné pozdraví: dobrý den! <:e47><:e47><:e47> Tak takovéto situace už si ve svém věku nechám klidně ujít.<:e1>

ena 2. 7. 2003 | 15:45

Já jsem bydlela s tchyní a tchánem rok a půl a nijak špatně na tu dobu nevzpomínám. Nikdo mi nelezl do pokoje, ani neprohrabával věci, dokonce myslím, že jsme spolu vycházeli velice dobře.

Kocicka 2. 7. 2003 | 13:04

Tahle debata ale není o tom, jestli s tchýní bydlet nebo ne (o tom už tady jedna je). Téma článku je o tom, zda jsou tchýně fajn nebo bestie. Já bych se svou tchýní taky nikdy nebydlela, ale zrovna tak bych ani za nic nebydlela se svými rodiči. Každé soužití dvou dospělých rodin podle mě v něčem skřípe, i kdyby všichni byli světci. Nedovedu si představit, že bych se musela dohadovat s matkou nebo s tchýní, kdy půjdu do koupelny nebo kdy si uvařím oběd, nebo že by mi nedejbože někdo klidně chodil bez zaklepání a bez vyzvání do mého pokoje nebo bytu, protože on je tam přece doma. Podobně ale může skřípat například i soužití dvou spolubydlících. Jedna moje známá bydlí v bytě 3+1 se svým přítelem a ještě jedním partnerským párem. Docela slušně se nenávidí a lezou si na nervy, nedokážou se dohodnout vůbec o ničem. Ale opakuji, o soužití s tchyní tato debata není, je to o vycházení s tchyní.

Kett 30. 6. 2003 | 14:28

Představa, že bych žila v jedné domácnosti s přítelovou matkou mi nahání husí kůži. <:e6> My dvě dohromady, to by bylo peklo!!<:e15><:e38> Jedna z nás by to nejspíš nepřežila.<:e67>

Renata Daleká 23. 6. 2003 | 16:03
lolita 13. 6. 2003 | 01:09
Rena 12. 6. 2003 | 22:18

Tak to já mám zkušenosti s dvěmi tchyněmi a nic moc.První mě neměla ráda,protože jsem byla na její vkus chudá a té druhé jsem vzala její jediné dítě,které ovšem velice špatně vychovala.Já jsem svého syna vychovávala jinak,každé dítě je obrázkem svých rodičů.

Kocicka 12. 6. 2003 | 17:54

Musím říct, že mám taky výbornou tchýni - skoro se zdráhám nazývat ji tak, protože slovo tchýně se většinou používá hanlivě. Je to úžasná ženská, která má ráda lidi, rozdala by se pro ně a hlavně - ze svého syna vychovala člověka, který je pro mě tím nejdražším na světě a neustále mě nepřestává překvapovat tím, jak je ve všech směrech báječný. Za to jí budu do smrti vděčná, protože v hodně věcech je to, jaký je, její zásluha. Tchyně nám nikdy do ničeho nemluví, pokud ji sami nepožádáme o radu, snaží se nám všestranně pomáhat (ostatně i tchán je takový). Podle příspěvků na druhé debatě o tchýních mám na svoje "in-laws" velké štěstí a patřičně si toho vážím.

Lucie 12. 6. 2003 | 15:37

Můj nastávající bude mít skvělou tchýni
Já na tom tak dobře nebudu... jeho maminka už je starší a nikdy mě do rodiny nepřijme... ale to je fuk Žít s ní nebudeme a to je dobře

Kája 11. 6. 2003 | 09:27

Holky, jestli máte problém s tchyní, mám pro Vás typ, jet se odreagovat někam do jiného prostředí např. do úplně nového od května otevřeného autokempu ve Frenštátě p. R.,jsou tam krásné dřevěné chatky pro 4 osoby a hned vedle tobogány-Auqapark, stačí týden a přijdete na jiné myšlenky. Budete se krásně vozit na tobogánu a zapomenete i na tchyni. Je tu provoz i v září, říjnu atd. a je to tam super. Když mám s někým problémy ať s tchyní nebo s někým jiným, řeším to změnou prostředí, pak se vrátím plná dojmů a nových sil a už se mi nezdá situace tak hrozná. Nejhorší je sedět s tchyni celé dny v jednom domku a nikam nevyjít, to se pak i s maličkých problémků stanou problémy na zabití. Hodně štěstíčka.

Delta 29. 4. 2003 | 14:43

ja jsem se s prvni tchyni moc nevidala,bydleli jsme daleko. Zadne problemy ale nebyly. S druhou tchyni,kterou vidam dost casto se snasim dobre,taky jsme se nikdy nepohadaly (behem 10 let) a musim rici,ze byly doby,kdy nam hodne pomohla. Ja jsem ale taky tchyne a mam trochu problemy se zetem. Sice se jim do niceho rozhodne nepletu a dost casto jim hlidam dite,ale zetovi se stale zda,ze jsme jim toho meli "vice dat". My jsme s novym manzelem nemeli po rozvodu kde bydlet (bydleni jsme nechali nasim partnerum) a postavili jsme si maly domek. Dceri jsme dali na bydleni asi 300 tisic a to pripada zetovi nejak malo, ostatni rodice jejich znamych pry vsem detem poridili byty. Jenomze my nemame jenom mou dceru,muj muz ma dalsi 2 skorodospele deti a musime tedy vsem davat priblizne stejne. Tady ten nazor mi nastesti muj zet nesdeluje,ale stale to vyklada me dceri,ktera je z toho patricne otravena.

Ela 29. 4. 2003 | 11:42

Moje první tchýně byla moc fajn a dodneška si píšeme k svátkám a narozeninám. Druhá tchyně nemá ráda ani mě ani děti. Stále vyžaduje pozornost a soucit od mého muže. Já se snažila,ale už jsem rezignovala. Myslím si po těch všech zkušenostech co mám, že to je o tom, že tchyně by neměla soupeřit se snachou o lásku svého syna, neměla by se do ničeho plést a poradit když o to "mladí" požádají, citově nevydírat a spíš když už, tak spíš být na straně snachy nebo zetě, s tím svým děťátkem to vždycky nějak vyřeší a jestli jsou vztahy v pořádku, to její dítě bude dokonce rádo,že stojí při tom druhém.Tolik moje zkušenost.

Alena 2 29. 4. 2003 | 11:23

Moc vám všem přeju, že máte tak super tchýně, i když mě to nebylo dopřáno. Přesto bych byla ráda sama jednou taková, jako ty vaše. Užívejte si to, co vám je přáno, není to všude a lze vám opravdu jenom závidět.

Láďa 29. 4. 2003 | 07:07

Jsem potěšen, že jsou mezi lidma i takovéhle vztahy. Vždyť tchýně je taky človék. I když to někdy tak nevypadá. Když jsem se rozhodl oženit se, šel jsem po dvou měsících známosti obhlédnout budoucí tchýni, protože dcery dorůstají podoby své maminky, se říká. Po návštěvě jsme to rozjeli natvrdo a můžu říct, že s "mami" vycházíme doteď, i když se stýkáme daleko méně. Na rozdíl od "bejvalky".

Bibi 29. 4. 2003 | 05:35

Ja taky. Asi ze je tchyne 7000km daleko a videla jsem ji v zivote 2x (muj manzel svou tchyni zatim nevidel vubec<:e19>), vychazime vyborne<:e1>.

28. 4. 2003 | 18:45
Andy 28. 4. 2003 | 14:11
ally 28. 4. 2003 | 13:30

Jsem ráda, že i já se mohu připojit a říct,že tchýni mám opravdu fajn,nikdy se nám do ničeho nepletla a vycházíme spolu opravdu skvěle, říkám jí mami a myslím to upřímně<:e29>

28. 4. 2003 | 13:23

Manželovi rodiče jsou skvělí... už 2 roky před svatbou jsem jim byla z jejich strany donucena tykat <:e47> a tak jsme se domluvili, že je budu oslovovat mamko a taťko. Jsem dítě štěstěny, mám dvoje bezvadné rodiče, které mám moc ráda, mám 3 babičky (jednu lepší než druhou) a mám toho nejlepšího chlapa na světě!!! <:e50> Doufám, že jsem to teď nezakřikla!!!<:e47><:e29>

Hani 28. 4. 2003 | 12:25

Taky téma pro mě <:e19>.
Jsem vdaná 32 let a za tu dobu jsem se s tchýní nepohádala<:e73>. Samozřejmě že to je zásluha obou, ale myslím si že víc její. Přišla jsem sem v 18 letech a z jiného kraje, s jinými zvyky. Rozumíme si dodnes a pokud to občas mezi mým mužem a mnou zaskřípalo, stála při mně.
Mám dvě vdané dcery, oba jejich partneři mě oslovují jménem a tykají mi<:e77>. Vycházím s nimi skvěle, i s dcerkami.
Je pravda že se jim do života nepletu, jsou dospělí a mají své názory, nároky a přání. Vypomůžu kde se dá a v opačném případě se mi nestalo že by někdo odmítnul pomoci mně.

Honza 28. 4. 2003 | 11:02
Ketka 28. 4. 2003 | 10:45

Konečně diskuse pro mě! Mám moc prima tchyni, říkám jí mami a vycházím s ní lépe než se svou vlastní mamkou, protože je velmi tolerantní. <:e68>

sidonie 28. 4. 2003 | 10:00

Jsem taky "tchyně". Shacha mi říká mami nebo mamko
máme perfektní vztah, přesto, že s mým synem asi nezůstane (je to jeho vina). Ona pro mne bude nadále moje další dcera.

Alena 28. 4. 2003 | 08:00

S manzelem jsem se rozvedla a s tchyni se stykala az do jeji smrti,byla to vyborna zenska ktera mi nejen poradila ve vsem a naucila me hodne vecem a to hlavne diky tomu ,ze vse umela dobre nenasilne podat. Dnes je memu synovi 22 let a az se ozeni doufam ,ze budu stejne dobrou tchyni jako byla ta ma ( i kdyz o tom silne pri me povaze pochybuji hihi)

Přečtěte si také

Horoskopy

Lidi kolem sebe vnímáte jako pomalé a bezduché. Vy se naopak vrháte do všeho po hlavě a nemyslíte na…

Nejčtenější články

Doporučujeme