TEREZA (49): Můj partner nehledal ženu, ale pečovatelku pro svou matku!

My se dáme poddat....mě tedy napadá jen jedno.....
osmimístné konto v bance....
?

Martin ať si dělá, co chce. On nás, dámy v létech, chtěl spíš popíchnout, že už o nás stejně starý muž nezavadí. Naši čeští chlapi občas vidí vzory v celebritách a myslí, že se na ně, padesátileté, šedesátileté, třesou dvacítky a třicítky. Jejich věc. Myslím, že v důležitých otázkách je výhoda, když to ti dva mají přibližně nastejno. Důležitý je věk, peníze, povaha, názory, vzdělání, rodinné poměry.... Netvrdím ale, že musím mít pravdu. To vůbec. Jen každý diametrální rozdíl může znamenat problém. Proč tenhle názor mám, je osobní věc. Oba partneři, se kterými jsem sdílela v životě společnou domácnost, byli movití jedináčkové. Ono to zvenku vypadalo, že jsem zlatokopka. Ovšem když opadla prvotní zamilovanost v obou směrech, začal boj o moc. Oba si asi mysleli, že bych vůbec měla být ráda, že se mi dostalo té cti. Že jsem to já, kdo zařídí, udělá úplně vše, brali jako zcela samozřejmé. Oni se vezli, ode mě se chtělo, abych držela pusu a krok, vzdala se koníčků, kamarádů, rodiny, atd. Dvakrát jsem si vybrala úplně stejně, úplně blbě. Oba, jak manžel, tak přítel, byli v šoku z toho, že se uživím sama, že nic nechci. A že se mne žije daleko líp, to vím zas já. Lépe si namazat svůj chleba, než jíst s tím druhým opulentní hostinu, kterou určil on...proto já hned, jak vidím trochu podobný scénář, zbystřím, jo, někde třeba zbytečně, ale je lepší ty holky trochu varovat dopředu. My zvenku nejsme zainteresované, vidíme to z jiného úhlu, jim to může pomoct...ta její kamarádka ji určitě partnera, co má v závěsu matku, vůbec nezávidí, ona právě ji řekla ten svůj pohled odjinud....co jsem chtěla druhého.... teď když se píše příspěvek, nevidíme na to, co psali druzí....jo....jak tu říká snad Elynor....že on si načasoval sdělení, že žije s matkou. Věřte mi, že tohle byl od něj záměr. Musel už mít zkušenost s podobnou situací. Připravoval ji postupně na to, že od ní budou očekávat součinnost. Jelikož je asi ve stejném věku, kdoví, kolik adeptek už tam bylo. Být tou naší....a zase...jak ona se jmenuje... sestřičkou, popovídaly bych si trochu o té větě,rozvedl jsem se, protože nemůžu mít děti....ta věta skrývá opět mnohé, co zůstalo nevyřčeno. Mám prostě dojem, že od něj každá zdrhla kvůli té symbióze s matkou. A tady pozor, vykřičník,některým pánům matky dovolily, mít jinou adresuje, ale symbióza na dálku fungovala stejně. Opět vlastní zkušenost. Jak tu Martin správně odhadl....některým pokročilým přechodkám přijde single život to nejlepší, co je mohlo potkat....přítel přijede, odjede,je na koho se těšit....a není tu nikdo, s kým bych se denně rozčilovala....všem pěkný den.

Martin19 má ovšem pravdu. V tomhle není žádná "spravedlnost", protože pro muže kolem padesátky není žádný problém najít si 30letou ženu. Klidně i mladší. Protože ty ženy z nějakých důvodů chtějí takové muže. Samozřejmě že ne všechny, ale zájem je. Naopak to příliš nefunguje. Málo třicetiletých mužů jeví zájem o padesátileté ženy. Rozhodně to není srovnatelné. Má to řadu důvodů daných fyziologicky i společensky, plus ještě může mít každý/každá své specifické důvody osobní, ale statisticky to vyznívá celkem jasně. Pokud ovšem číslice 19 u jména znamená věk, pak možná Martin do padesáti ještě může změnit názor. :-))

Tak já teda nevím. Když pán neřekne, že bydlí v domě s matkou, tak je to špatně, protože to účelově zatajuje ze zištných pohnutek. Když pán řekne, že bydlí s matkou, tak je to zase špatně, protože cpe své partnerce matku pod nos a chce jí předat veslo. Tak mi teda někdo polopaticky vysvětlete, co přesně měl ten chlap udělat, aby nebyl v podezření. ]:-D

Ano, nic Vám Martine nebrání zvolit si za přítelkyni v padesáti třicítku. Otázka je, zda za těch dvacet let bude Vaše o generaci mladší přítelkyně jako přechodka stát o sedmdesátiletého dědu. Dejte nám pak vědět, jak si s ní užíváte podzimu života. Aniž bychom byly nějak vztahovačné, nijak si nemyslím, že padesátiletá žena je něco méně než padesátiletý muž. Taky záleží, kromě věku, co má člověk v hlavě a jaký je to člověk.

Kdybych sháněl partnerku tak si najdu nějakého třicetiletého mazlíčka a ne babku přechodku.

Dámy....po padesátce má prostě každý z nás rodiče kolem pětasedmdesátky a víc. Málokterý z nich je zdravý. A cpeme je pod nos svým známostem? No tak.
Vždyť on má možnost si matku po práci obstarat a vyrazit na rande. Proč to tak nedělá? Dělal to, než ji poznal. Proč v tom nepokračuje, teď se má na koho těšit. On ji dal do ruky pádlo, už ho bolely ruce. Já v chlapech nechci vidět manipulátory. Já tohle, přesně v bledě modrém, zažila. To si člověk myslí, že si kráčí po bělostném obláčku. Než se podívá na boty, v čem šlape. Toho zájmu o mě, obyčejnou holku. Aby ne. Když vše odmakala a snažila se vyhovět. Jakmile dojde k sestěhování, člověku dojde, co je pod tím vším. A sice tohleto: byla jsi vyvolená stát se součástí našeho klanu. Měla by ses podle toho chovat. Co si myslíš, nás nezajímá. Pro nás je důležité,co od tebe požadujeme my. Abychom si rozuměli. A když ta.... dobrá na práci....má nějaký svůj názor, klan reaguje sehraně. No tohle? Slyšíme dobře? Nechápeme. Nerozumíme. Vše je přece v pořádku, pokud děláš to, co od tebe chceme. Dámy. Ne každá si vybereme napoprvé.... napodruhé....ale ta zkušenost...ta je k nezaplacení....mamánek, manipulátor, a jemu podobný....ten nám práh už nepřekročí. Neboť už jen slyšet od čerstvé známostí po prvním koncertě - objevila akci a zajistila sama lístky větu....to bylo tak pěkný, škoda, že jsme nevzali maminku...to už víte, kam taková známost pospěje. A kde skončí. Buďto u zoufalého kompromisu... dobře, strávíme víkend s tvou matkou, ale zato chci jedno odpoledne a večer pro svá vnoučata....a nebo, a to spíš, neb žádná nejsme tak naivní celý život....to dopadne...co mi samotné chybí....a taky nám nic a nikdo nepřebývá...!

No a s tím, že po padesátce těžko hledat muže, který nebude mít ani děti, ani rodiče, eventuálně jiné závazky, no to by Tereza asi zůstala na ocet. ]:-D Vůbec pánů věku 50+ , kteří jsou volní a svolní, je nedostatek, natož si to ještě zužovat nereálnými podmínkami. :-D

SandraN: ale to je už hodně přehnané. Zase vidět v každém muži hned manipulátora a psychopata, to taky není úplně nejlepší přístup.

Napadlo. Vlastně to celou dobu předpokládám, že původní úmysl byl prostě se seznámit. Ale nelíbí se mi na tom celém tři věci - prvně ta kamarádka, co do toho vrtala, pak fakt, že pán asi poněkud začal Terezu zanedbávat. Ona chodí především za ním, ne za jeho matkou. Čili on by měl být na její návštěvy připraven, očekávat ji, ne se někde courat a nebýt doma, s tím, že Tereza na něj počká, a v mezičase bude dělat matce společnost. To je houby rande, koukat na seriál s paní máti. ]:-D A třetí věc - nelíbí se mi ten závěr ve stylu " tak si počkám, až bába umře, a pak už bude vše sluncem zalité"... to taky není moc hezké pro změnu od Terezy. Takže sečteno - nikam bych se nestěhovala a probrala bych s pánem mezi čtyřma očima, bez matky, aktuální situaci a jeho plány do budoucna. Abych věděla. A pak by se vidělo, co dál.

Děvčata, a napadla vás taky možnost, že on prostě hledal partnerku, přítelkyni? Že za tím žádný kalkul ohledně péče od jeho matku nebyl? Prostě hledal spřízněnou duši, vztah....a bohužel je už ve věku, kdy má nemocnou a starou matku. Co má jako dělat? Vykašlat se na mámu? Možná o něm taky něco ukazuje to, že se o svou matku stará. A holt teda když začnu na prahu padesátky chodit s nějakým chlapíkem, je fajn, že už nejspíš nebude mít žádné malé (nebo pubertální) děti - to je výhra, ale nejspíš bude mít staré rodiče. Ano, možná po té, co jí kámoška nasadila brouka do hlavy, přijde, že jeho vyptávání se na práci i vyptávání jeho matky teď vypadá jako účelové. A možná jo, možná počítal s tím, že by mu mohla s péčí o matku pomoci. Já mám pořád ovšem pocit, že paní Tereza byla v pohodě se vším, dokud do ní nezačala hučet její kámoška. Možná dobré si uvědomit, jestli to s pomocí nepřehání, jestli není její pomoc zneužívána. Ale určitě by si měli spolu promluvit, proč se zatím nechce stěhovat a jak vidí budoucnost. Dokud si na rovinu nepromluví s ním, neposune se dál. Jak už jsem psala, nejspíš bude on velice udiven co řeší. A nebo z něj vypadne, že když se nechce na péči o jeho matku podílet, tak to s ní skončí. Chlapík se jí zdá bezvadný, rozumí si, rozejde se s ním jen proto, že má starou matku? Co by po něm chtěla? Aby matku šoupl do domova a měl čas jen a jen pro ní? Když se domluví na nějakém režimu, na nějakém fungování, na tom, že je ochotná mu s mámou pomoci (ne ze sebe udělat stálou pečovatelku) - může jejich vztah dál fungovat. Ale je to o tom, jako většina příběhů tady - musí ti lidé spolu komunikovat!

Nojo....ona je paní,ne slečna....
Dámy, já taky mockrát pomáhala v příbuzenstvu a nemusela, chtěla jsem to udělat, tak jsem to dělala. Kolikrát vlastní potomek se nezapojil a já bez řečí. Ale tohle je trochu jiné, jde o poměrně nový vztah. Nikdo ji nenutí, ale jestli se cítí využitá a omezována, je to špatně. S tou matkou bude jenom hůř a taky se může stát, že se paní nastěhuje a za pár let bude uvázaná u ležáka. Bude s ním bydlet a bude tu péči muset věnovat pravidelně, protože jí nic jiného nezbyde. Každopádně nestěhovala bych se k nim ani omylem. Pokud budou spolu u matky, nebude to znamenat v jejich vztahu žádný posun dopředu. Naopak. Bude to řešení z rozumu. Které jí hlavně překope život, přidá povinností, zbaví ji soukromí, ubere odpočinku po práci. A jestli si paní myslí, že jako nastěhovaná mu řekne, pojeď se mnou na výlet, na dovču, na to ať zapomene. Budou se doma motat kolem matky, a on jí řekne, jsme přece spolu, tak co chceš. A bude moci tím častěji vypadnout sám za svými koníčky a kamarády. Myslím, že to tak dopadne. Člověk si má dávat asi bacha na lidi, co se s laskavou tváří vyptávají na každý detail. To není zájem. To je způsob, jakým si zajistit hodně informací. Pro svou potřebu, pro své účely a záměry. Normální člověk bez postranních úmyslů se ptá jinak. Zda toho dotyčného práce baví, proč se pro ni rozhodl, jestli to mají v rodině a tak. Křížový výslech je podezřelý. Už jsem to zažila taky. Takový člověk potřebuje maximum informací, které si uloží, roztřídí a pak použije ve svůj prospěch. Jsou noví partneři, kteří vás do mrtě vypovídají,co všechno stihnete a zvládnete,potom vás začnou zaúkolovávat sami, a potom vám vaše původní aktivity začnou rozmlouvat, celý systém, na který jste zvyklí, překopávat, nabourávat vám vaše zvyklostí atd....a najednou zjistíte, že to nejste vy, ale že se necháváte táhnout někam, kam byste se sami ani omylem nevydali. Hlavně ví, co je pro vás dobré a nedá vám, pokud ho necháte, pomalu prostor ani na vlastní nadechnutí. Tady v tom příběhu vidím mezi řádky cosi jako vedlejší nit ve smyslu máme ji rádi, chceme, aby žila s námi, proč není nadšená, že jsme si vybrali právě ji?Ona uvažuje, že s námi bydlet nechce? To je tedy neslýchané. Mě docela zaráží, že on ji k sobě připoutal vztahem a o matce ji reklamu později. Co je na tom, že žiju v domě s matkou? On měl důvod ji to neříct hned. Musel by moc brzy s barvou ven. A sice s tím, že on a matka je ne jen bydlení, ale symbióza. Nechtěl s tím na světlo. A věděl, proč to dělá. Takhle, když ona cukne, přehodí odpovědnost na ní. Ona se bude trápit, že odmítla s nimi bydlet a že jim ublížila, když ji tak měli rádi. Najde si jinou, která po bydlení skočí všemi deseti. Bez ohledu na to, jak kvalitní péči bude ochotná matce poskytnout. A patřilo by mu, aby se některá nastěhovala, houby ji na něm záleželo a s matkou se moc nemazala.

Jinak teda za sebe konstatuju, že jsem taky byla podobně aktivní, aniž se to ode mě chtělo. Nějaký čas jsem chodila s pánem, který měl dva dospělé syny a stařičkou matku. Nebydleli jsme spolu, ale jezdila jsem tam na víkendy, mnohdy prodloužené víkendy. Synové mi nevadili, já jim snad taky ne, aspoň nic neříkali ]:-D a nevyžadovali žádnou péči a pozornost, obstarali se sami. Byli na to zvyklí. Oni všichni tři žili dost dlouho bez ženské ruky v domě, uměli si poklidit, vyprat, uvařit... No a paní matka byla velice nemocná a sama se nezvládala ani umýt nebo najíst. Čili mi bylo blbé se jen koukat, jak se ostatní starají, a tázala jsem se, jak můžu pomoci. Ale nikdy mě ani na minutu nenapadlo, že toho někdo zneužívá. Nemusela jsem to dělat. Mohla jsem tam jen sedět, zdobit místnost svou přítomností, společensky konverzovat... ale tak sakra, nebylo by to divné? Mně doma říkali, že se má pomáhat starým, slabým, nemocným, a to nejsem zdravotní sestra, nikdy jsem neměla přehnané pečovatelské ambice, ale když už teda nastane situace... To si ale musí každý tak nějak přebrat sám v té své konkrétní situaci. Možná je Tereza moc akční a sama přebrala všechnu tu péči, jak je zvyklá dělat v práci, a ani si to neuvědomila, kolik toho vlastně dělá. Neuškodí, že se nad tím zamyslela. Ale určitě to chce si s tím Vojtou pohovořit, aby on si moc nezvykal 8-)

SandraN: no, zase bych to nepřeháněla. Ta paní není bezmocný ležák, aby u ní musel pořád někdo být. Asi potřebuje pomoc s nějakými složitějšími úkony, ale normálně zřejmě dokáže fungovat i samostatně. Konec konců ona to nějak musela zvládat v době, kdy je Vojta v práci, ta pečovatelka tam není půl dne, a rehabilitační sestra už vůbec ne, ta udělá to cvičení a jde k dalšímu klientovi. A cvičení bude tak dvakrát týdně, kdo ví, jestli. Čili většinu času je ta matka stejně sama doma. Asi nemůže sama jít ven, asi se doma sama nudí, to všechno beru, ale není to otázka života a smrti, že by nevydržela, než někdo přijde. Takže pochybuju, že se Vojta nemohl dočkat, až předá veslo... zdá se, že ho to zase tak moc neomezovalo.

Jinak samozřejmě souhlasím s tím, co napsaly ostatní. Pán má pocit, že je vše v pořádku. Slečna pomáhá sama a ochotně. Bude udivený, snad i nedůtklivý, až bude protestovat, že si to představovala jinak. A možná, že se bude snažit jí podsunout, že ta chyba rozhodně není u něho. Na to bych si dala asi největší pozor. Abych z toho nakonec nevylezla já sama ta nejhorší. Když oni dva s maminkou jsou tak šťastní a tak dokonale sehraní a zaběhnutí!

On pán je sice asi hodný syn, ale již ho péče o maminku zmáhá. Tak na to šel šikovně. Básnil o tom, jak jí pomáhá. A co udělá zamilovaná dobrá duše...? No přece pomůže. Někdo musí být s maminkou doma, aby on mohl za kamarády. Bez výčitek. O maminku je přece postaráno. Chlap asi nevydrží péči o bližního nekonečně dlouhou. Vydrží ji dočasně. Než předá veslo. Než najde ochotné uši k poslouchání a ruce ku pomoci. Kdo už něco podobného zažil, už ví, že má rozsvítit to varovné světýlko poněkud dřív, než začnou řeči o sestěhování....

j66: ono by to vůbec bylo asi výhodnější a taky levnější, najmout si normální pomocnici a ošetřovatelku. Ta si udělá svoje a jde domů. Má jasně dané úkoly, od kdy do kdy a co za to. Nebude pánovi vyčítat vejlety na kole, nebude chtít žádné romantické výlety, večeře, kino, divadlo... až tyhle věci zase budou možné. Ostatně ono se v článku píše, že tam nějaká pečovatelka chodila, tak bych předpokládala, že to trvá pořád.

Ta pravda a jádro pudla bude někde uprostřed. Jemu se hodilo, že je zdravotní sestra a jí bylo hloupé se nezapojit, když je takříkajíc od fochu. Je sice dobré, že pán nemá třeba ve vlastní péči jedno dvě děti - s ní by je pak nechtěl a ona by je měla po nastěhování na krku všechny tři - ovšem tahle paní dá taky práci a čím dál to bude jenom horší. Co je nefér, navrhovat jí spolubydlení za těchto nerovných podmínek. Ona ho taky netahá do bydlení například se svým dědou, který nezvládá velikou zahradu. A co je taky nefér, že on je někde a ona se věnuje matce. Na úkor svého volna, na úkor společně stráveného času. Pokud se nastěhuje, má na starosti dům, provoz v něm a syna s maminkou. To ji čeká pěkný kolotoč. Když si rozumějí, ubrala bych na péči o matku a jemu řekla, až si splní povinnosti doma, že si s ním ráda někam vyjde. A uvidíme, jak to milý nápadník pobere. To věřím, že by se mu zamlouvalo. Mít ji doma pod dozorem maminky a vrátit se, až bude vše navařeno, poklizeno, vypráno, maminka obstaraná. Pak může po večeři obskakovat pro změnu jeho.