Jak se vymotat z bludného kruhu, řeší Tereza už delší dobu, ale bez vlastních prostředků se nemůže od partnera odpoutat. Ráda by odešla, ale zdá se, že to nepůjde tak snadno.
Udělala jsem v životě pár chyb, asi jako každý z nás. Ráda bych něco napravila, ale není to jednoduché, jsem závislá na manželovi existenčně a nemám možnost odchodu. To byla největší chyba, kterou jsem v životě udělala, když jsem se po narození naší první dcery nechala přesvědčit, že pro celou rodinu bude lepší, pokud se budu věnovat dětem a starat se o domácnost.
Krátce za sebou jsem po dceři porodila holčičky – dvojčata a po dvou letech ještě jednoho benjamínka, kluka, kterého si manžel tolik přál. Opravdu to bylo náročné období, neměla jsem ani jinou možnost než se plně věnovat dětem a domácnosti. Manžel nás uživil, i když jsme se museli držet při zdi.
Alena Menclová
22. října 2023
Bydlíme v domku, který manžel zdědil po tetě, občas tedy bylo potřeba investovat nějaké peníze do nutných oprav, ale na druhou stranu jsem mohla leccos vypěstovat na zahradě. Zeleninu jsme měli celoročně svoji a z ovoce jsme měli pořád zásobu kompotů a marmelád.
A tak jsem se starala a nehleděla na čas, až mi došlo, že děti odrůstají a já už ani nevím, jaké to je si někam vyjít, popovídat si o něčem jiném než o domácích záležitostech, nebylo už ani s manželem o čem mluvit.
Měl svůj okruh známých, s nimi trávil volné dny a na mně stále častěji viděl nedostatky (nemám přehled, nejsem schopná držet s ním krok). Postupně mi jeho chování začalo vadit víc a víc, viděla jsem pak už jen to, co se mi na něm nelíbilo, a jak odcizení pokračovalo, začala jsem manžela nesnášet.
Alena Menclová
15. října 2023
Vadí mi jeho zvyky i kdejaká maličkost… Nesnáším, když říhá u jídla, když se neustále drbe na intimních partiích, vadí mi, jak sedí rozvalený na gauči a zírá na televizi. Vždycky musí mít něco na zub, drobí kolem sebe, hlasitě povykuje po mně nebo dětech a pak se z rozváleného gauče zvedne a jde si lehnout.
Nesnáším, když mi stojí při vaření za zády, popotahuje hrnce na plotýnkách (aby správně seděly na místě), přepíná teplotu na sporáku a stále odkrývá poklice. Nesnáším, když si stoupne s rukama v kapsách uprostřed místnosti a civí před sebe, slovo z něj nevypadne, jen civí.
Alena Menclová
5. října 2023
Nesnáším, když dělám něco na zahradě a on se postaví ke mně a kouká, jak ryju… Nesnáším, když dělá „revizi“ zahrady a chodí připomínat, co by se mělo udělat a co je špatně, čemu se nedaří. Takový posel špatných zpráv, kterého nesnáším. Nesnáším i jeho bodré rozhovory se sousedy, protože vím, že je to přetvářka, tváří se jako nejlepší soused a doma pak všechny pomlouvá a kritizuje.
Málokdo si umí představit, jaké to je žít s někým, koho nesnášíte. Dokud byly děti mladší, snažila jsem se držet svoje emoce na uzdě, děti odrostly a my jsme dost často sami v domě. V takových dnech děkuji osudu aspoň za tu zahradu, kam se můžu uchýlit, a nemusím být tak těsně pod dohledem manžela.
Alena Menclová
26. září 2023
Nejspokojenější jsem, když se vypraví se svými kamarády na cesty nebo tráví část víkendu u některých známých. Určitě si řeknete, že nejsem úplně normální, ale mívám někdy ošklivé myšlenky – přemýšlím o tom, že se nevrátí… Ne že bych mu přála něco zlého, jen pro svůj klid bych brala raději samotu.
Často přemýšlím o tom, že by bylo nejlepší odejít, ale nemám kam. Celé roky jsem neměla žádné zaměstnání a z manželových příspěvků na domácnost jsem hospodařila opravdu úsporně, že bych něco mohla našetřit, to nepřipadalo v úvahu. Svátky, narozeniny dětí i Vánoce byly pro mě ponižující, musela jsem prosit manžela o peníze, abych mohla dětem něco pořídit. To jsem nesnášela asi ze všeho nejvíc, připadala jsem si jako žebračka. Nenapadá mě, jak bych vyřešila situaci, v níž žiju a kterou nesnáším. Našla jsem si předloni zaměstnání, ale na osamostatnění to hned tak nebude.