Tereza Kostková a Marek Eben už pošesté spolu ve StarDance. Proč je to pořád baví?

Stejně jako všechny předešlé ročníky se i letošní StarDance ponese v duchu noblesy a elegance. Vysílat se bude od 2. listopadu každou sobotu ve 20.00 na ČT1. Více zajímavostí o této populární soutěži včetně představení těch, kteří se o přízeň poroty a diváků budou letos ucházet, si přečtete v našem článku.

Velkou změnou image prošla i jedna z účinkujících - Anna Polívková. Co za tím stojí a jak se na soutěž těší?

Tereza Kostková

Do StarDance se vracíte pošesté. Co vás stále na moderování tohoto formátu přitahuje?

Asi právě už ta tradice. Je to v tom nejlepším slova smyslu „podzimní rituál“. A tradice je jistota, že při všem běhu života je cosi neměnné. Ačkoli i to je relativní, protože žádná řada ještě nebyla „stejnou řekou“. A to je pochopitelně dobře.

Co říkáte na letošní sestavu účinkujících?

Je to velmi zajímavé uskupení. Jednotlivé osobnosti jsou bezesporu Osobnostmi (s velkým O) a já zbožňuji tu alchymii, která se začne dít, když je propojí, spojí a zpotí takovýto projekt! Je nepředvídatelná a právě tradici StarDance osvěží puncem „nového“.

V zákulisí pečujete o účinkující, nosíte dorty, uvolňujete atmosféru. Pečete je sama?

Mám to vždycky v úmyslu a vždy mi čas dovolí to akorát koupit, ale letos své předsevzetí možná naplním, protože mám volněji. Takže: vlastní pečení slibovat nebudu… Znám to, ale pečovat budu 100% a na 100 %.

Tipujete si sama pro sebe na začátku potenciální vítěze? A jak vám odhady vycházejí?

Netipuji, chci a musím přistupovat ke všem rovnoměrně, to jednak, a pak každá řada byla jinak překvapivá v procesu vylučování účastníků v jednotlivých kolech. Neexistuje klíč, tak to „nepáčím“ a nechávám běžet.

Jaká situace vás v minulé StarDance nejvíc překvapila?

Konkrétně je jich nespočet. Celkově právě vlastně vždycky ta „divácká obec“. I tam se chtě nechtě jednotlivé osobnosti u obrazovek – aniž se kdy vzájemně setkají – spojí do jakéhosi jednotného živého tvaru, který spolu diskutuje, bojuje, fandí, smutní, nesouhlasí, rozporuje, komentuje, chválí, haní, ale celkově a zdánlivě nenápadně do „děje“ zasahuje. Do nálady, do atmosféry. Do všeho. Divák je podstatnější složkou, než si myslí.

Zaujaly vás společenské tance natolik, že se jim nějakým způsobem věnujete i mimo StarDance? Kdy jste tančila naposledy?

Jak jsme loni s Markem trénovali to naše úvodní tango, přihlásila se touha tančit natolik, že jsem se i já přihlásila do Taneční školy Petra Čadka. Chodila jsem, když čas dovolil, na lekce latiny k Honzovi Onderovi. Jenže ten čas mi to zase tak hojně nedovoloval.

Minulý rok jste s Markem poprvé předvedli společný tanec, co chystáte letos?

Tanec tentokrát nechystáme. Ale třeba je ještě přemluvím. Ale flákat se nebudeme.

V tanci vede partnerku vždy muž. Máte to tak i v osobním životě?

Pokud vede, nesmýká ani netlačí, prostě pevně drží, vnímá její dech a lehce určuje směr, aby nenarazili, je to zcela v pořádku. Ještě lépe: je to krása! Říká se, že tanec je odrazem celkové vášnivosti. Myslíte si, že to je pravda? Myslím, že vášeň má šanci se v tanci celkově odrazit.

Souhlasíte s tím, že tanec je nejlepší dieta?

Jedna z nejlepších! Na StarDance jsem viděla nejmarkantnější zhubnutí a tvarování těla do rovnoměrné krásy, aniž to zavánělo nemocí.

Některé tance vyžadují velmi odvážné modely, najdete podobné i ve svém šatníku? Nebo odvážila byste se v nich také vystoupit?

No, ačkoliv se módy nebojím, tak v šatech na latinu opravdu v civilu nechodím. Ale při tanci bych se klidně odvážila. Nepotřebuji v denním oblékání tolik barevností a cingrlátek, ale při tanci je to nádhera. Prostě své k svému.

Jaká je vaše největší moderátorská „noční můra“ ve StarDance?

Mně už se hodně můr realizovalo, takže mě už tolik nestraší, zato vím, že jsou možné. Ale nerada bych je většími úvahami dráždila a přivolávala k životu. Myslím, že umějí být velmi tvůrčí… Pochopitelně na úkor moderátora.

V zákulisí vidíte, co všechno účast v pořadu obnáší, přijala byste nabídku soutěžit?

Čistě teoreticky se svou láskou k tanci i dřině netajím, takže ano, ale jsem se svou pozicí „netančící matky pluku“ naprosto spokojena.

Marek Eben

Do StarDance se vracíte už pošesté! Baví vás to ještě? Co vás na tomto formátu přitahuje?

Líbí se mi poctivost tohoto programu. Nevím, jestli se na nějakém jiném pořadu účastníci tolik nadřou, pochybuji o tom. A ona je ta práce taky vidět, i ty emoce jsou pak opravdové.

Vzpomenete si, jaká situace vás v minulých StarDance nejvíce zaskočila?

Asi když při vůbec prvním finále pár vteřin před vyhlášením vítěze explodoval hasicí přístroj. Dva měsíce stál na balkoně a čekal na tu chvíli. Slyšeli jsme s Terezou jen ránu a syčení a nikdo nevěděl, co se vlastně děje. Kdyby to chtěl někdo takhle zrežírovat, nepovede se mu to.

Co říkáte letošní sestavě tanečníků? Mnohé už znáte z minulých ročníků.

Znám jen profesionály, pokud jde o celebrity, znám osobně sice většinu, ale nikdy jsem je neviděl tančit. Nejsem tedy o nic méně zvědavý než televizní diváci a moc se těším. Ale řekl bych, že to bude zase napínavé, každá řada přinese nějaké překvapení a ta letošní sestava určitě nezůstane pozadu.

Najde se u vás v rodině nějaký tanečník, respektive myslíte si, že máte tanec v genech?

U nás se moc netančilo, vlastně si nepamatuji, že bych viděl někdy tančit tátu, toho to úplně minulo. Ale moje babička z matčiny strany, ta asi tančila dobře, protože to byla velmi extravagantní žena, když byla mladá. Hrála divadlo, organizovala veřejný život a kompenzovala ty světské radovánky velmi zručnou hrou na varhany v kostele. Viděl jsem její svatební fotku a už ta róba stála za to. Dost odvážná na to, aby šokovala Porubu, kde babička vyrostla. V tanci vede v drtivé většině případů muž ženu. Bývá to tak i v osobním životě? Řekl bych, že v životě je to přesně naopak. Aspoň já mám dost výrazné vedení.

Říká se, že tanec je odrazem celkové vášnivosti. Myslíte si, že to je pravda?

Možné to je, ale ve StarDance vám to moc nepomůže. V rumbě našlápnete vášnivě třikrát na patu a Zdeněk Chlopčík vám to spočítá.

Jaká je vaše největší moderátorská „noční můra“?

Jména. Ze všeho se člověk může dostat, ale když si nevzpomenete na jméno, jste v pytli. Proto si většinou jména napíšu na nějakou malou kartičku, dám si ji do kapsy, většinou ji nepoužiju, ale mám aspoň klid.

Jaké byly ohlasy na vaši premiérovou taneční kreaci s Terezou při minulé StarDance? Co chystáte letos?

No, snad byly ohlasy docela dobré, my jsme se tedy fakt snažili. A co bude letos? Zatím nemám tušení, ale trochu se děsím.

Fanoušci StarDance si na sociálních sítích vyměňují ukázky zahraničních verzí StarDance a tvrdí, že naše pojetí je usedlé, zatímco zahraniční jsou uvolněnější. Podle často opakujícího se názoru nikde jinde ani tanečníci, ani porota neberou soutěž tak vážně jako u nás. U nás se prý soutěží jak o život. Čím to je?

Možná jsme soutěživější, je pravda, že mi ukazoval Petr Čadek jeden díl odněkud z Jižní Ameriky, myslím, že to byla Brazílie nebo Argentina, a tam se jedna soutěžící během tance kompletně svlékla. To bylo teda uvolněné dost, ale nerad bych to zažil, přece jenom každý pár po skončení tance přijde ke mně na rozhovor a obávám se, že bych se moc nesoustředil.

Na sociálních sítích se pochopitelně nejvíce kritizuje porota. Někteří porotci tam už dokonce mají trefné přezdívky. Podle diskutujících v zahraničních verzích žádné poznámky o špatných nášlapech apod. neslyšíte. Tam se poroty smějí a baví publikum. Nemůžete trochu pošťouchnout porotu, aby soudcování nebrala tak vážně a byla méně učitelská?

To je to poslední, co bych si přál. Jsou dvě možnosti, buďto budeme točit taneční soutěž, nebo estrádu. V estrádě můžete ledacos ošidit, kroky vzal čert, hlavně když to bude legrace. Mně se daleko víc líbí ta naše cesta, možná není tak efektní, ale zase je daleko poctivější a soudě podle diváků, ti to dovedou ocenit. Vždycky si vyberou nakonec pár, který opravdu tančí výtečně. Vzpomeňte na Katku Baďurovou loni. A mně navíc ta naše porota vůbec akademická nepřipadá, myslím, že dokážou výtečně balancovat na té hraně, kdy je to sice už odborné, ale přitom pořád ještě velmi zábavné.

Z webových diskusí také vyplývá, že si diváci spíš než vítěze soutěže pamatují artrózu Václava Vydry, kamaše Jiřího Schmitzera, tyrše Miroslava Bosáka nebo Annu Kareninu Davida Švehlíka. Kdo, podle vás, odlehčí letošní show?

To se dá dost těžko odhadnout, ale někdo to určitě bude, schopných kandidátů je tam dost. Ti, které jste zmínil, jsou nepostradatelným kořením každé řady. To půvabné je, že nejde o prvoplánovou snahu vyrábět humor, oni velmi poctivě trénují a to, co diváky tak baví, je právě kouzlo nechtěného. Nezapomenu, jak Filip Sailer lyžoval v paso doble. To bylo neodolatelné právě proto, že se poctivě snažil o toreadora a vyšla z toho Kateřina Neumannová.

Na webu vám často vyčítají, že jste vloni nepřispěl svou písní. Jak to bude letos? A taky by si prý vzali první řadu na to, aby vás viděli tančit freestyle. Co vy na to?

Pokud jde o píseň, udělal jsem celkem čtyři a nebyla to moje iniciativa, byl jsem ukecán, čestné pionýrské. Já se tomu většinou snažím vyhnout, když něco moderuji, taky ta moje muzika zdaleka nemusí každému vyhovovat a nedivím se tomu. Takže jsem si řekl, že už to stačilo. Pokud jde o freestyle, kdyby k něčemu takovému došlo, rozhodně bych první řadu nedoporučoval, při mé šikovnosti by první řada mohla být taky ten poslední zážitek, kterého by se tomu divákovi dostalo.

Děláte si osobní tip na vítěze? Už vám to někdy vyšlo?

Já jsem velmi špatný prognostik. Ale zase se o to víc bavím, protože mě pořád někdo překvapuje. Třeba Danu Batulkovou jsem k účasti ve StarDance velmi přemlouval a pak jsem se bál, aby nevypadla v prvním kole a nespílala mi. Byli jsme spolu pár let v divadle, známe se dobře, a přesto jsem vůbec netušil, že má takový taneční talent a nakonec vyhraje. Úplně mi to vyrazilo dech.