Erotický typ
Podle Freuda hrají u erotického typu hlavní roli „elementární pudové požadavky“ ega, kterým se podřizují ostatní psychické instance, ego a superego. S tímto typem se setkáváme velmi často, dokonce i v čisté podobě, a snadno se rozpoznává. „Osoby patřící k erotickému typu se vyznačují tím, že jejich hlavní zájem – poměrně největší část libida – se obrací k milostnému životu. Milovat, zvláště však být milován, je pro ně nejdůležitější. Jsou ovládány strachem, že ztratí lásku, a proto jsou obzvlášť závislé na druhých osobách, které by jim mohly lásku odepřít.“
Nutkavý typ
Nutkavý typ se zase rozpozná podle toho, že u něj převládá superego, které je ve věčném napětí s egem. „Osoby nutkavého typu jsou ovládány strachem ze svědomí místo strachem ze ztráty lásky; místo vnější závislosti se u nich vyskytuje tak říkajíc závislost vnitřní, projevují velkou míru samostatnosti...“
Člověk nutkavého typu, který upřednostňuje hodnoty superega (kontrola pudů, smysl pro morálku), představuje pro Freuda po sociální stránce „vlastního, převážně konzervativního nositele kultury“.
Narcistický typ
Narcistický typ Freud definuje jako negativ typů předcházejících. Žádné napětí mezi superegem a egem jako u typu nutkavého: „Hlavní zájem platí sebezáchově, je nezávislý a spíše sebejistý.“ Nejsou tu pudové potřeby jako u typu erotického: „V milostném životě tento typ raději miluje, než je milován.“ Podle Freuda je u člověka narcistického typu zjevná síla jeho osobnosti. Do této kategorie spadají rození vůdci, umělci, ale i asociálové. „Lidé tohoto typu imponují ostatním jako ‚osobnosti‘, jsou obzvlášť schopni být oporou jiným, přebírat úlohu vůdců, kulturnímu vývoji dávat nové podněty nebo narušovat ustálený stav.“
Typ eroticko-nutkavý
U tohoto typu hrají sice rozhodující roli popudy ega, nicméně jsou omezeny působením superega. Pro člověka eroticko-nutkavého typu jsou důležité jeho aktuální pocity, ale zároveň chce také zachovat věrnost svým vzorům (rodičům, vychovatelům) a hodnotám (kulturním, sociálním), které kdysi přijal za své.
Typ eroticko-narcistický
Podle Freuda je nejčastější. Spojuje protichůdné hodnoty ega a id: milovat/být milován, autonomie/závislost. „Můžeme se na něm poučit ve srovnání s oběma druhými erotickými typy, že agrese a aktivita se snášejí s nadvládou narcismu.“
Typ narcisticko-nutkavý
Podle Freuda ze sociálního a kulturního hlediska je nejcennější. Posiluje totiž ego proti superegu a „k vnější nezávislosti a respektování požadavků svědomí připojuje schopnost energické činnosti...“
Jak určíte svůj psychosexuální typ
Sexualita, láska, sklony... podle psychologů je toto všechno určeno do tří let věku dítěte. V dětství procházíme třemi fázemi: orální (3.–4. měsíc), anální (přibližně v 1 roce) a genitální, zvané též falická či klitoridální (před 3. rokem věku). Když během vývoje nastane nějaká traumatizující událost – matka nemluvně příliš rychle odstaví, rodiče jsou nadmíru přísní při učení čistotnosti a hygieně, zažije-li dítě silnou úzkost, když zjistí, že existují dvě rozdílná pohlaví... – dojde k zablokování. Dítě se zafixuje v některé fázi, a tím je v dospělosti ovlivněna celá jeho osobnost. Tato fixace a její následky v chování jsou u dívek a chlapců odlišné.
Otázky pro ženu
Občas se vám stane, že
a) se na ulici otočíte za sexy mužem;
b) sledujete svého přítele na ulici;
c) plácnete muže po hýždích.
Když jste zamilovaná, nejspíš budete
a) volat objekt svých citů několikrát za den;
b) čekat neustále přilepená k telefonnímu sluchátku;
c) podnikat uprostřed noci neohlášené návštěvy ke svému objevu.
Ve svých sexuálních fantaziích si představujete
a) sex s více lidmi najednou;
b) znásilnění;
c) milování s jinou ženou.
V restauraci
a) se pořádně pustíte do jídla;
b) nimráte se v talíři;
c) přestanete jíst po několika lžících polévky.
Když přemýšlíte o svém otci, říkáte si,
a) že by vám byl mohl projevovat trochu víc lásky;
b) že byl přísný a neoblomný;
c) že byl pěkný „chlapák“.
Když máte náladu pod psa,
a) vyburcujete ve dvě hodiny ráno telefonem přítelkyni, abyste jí mohla vylíčit všechno své trápení;
b) pustíte se do velkého jarního úklidu svého bytu;
c) vypnete telefon a naložíte se na tři hodiny do horké vany.
Když váš princ při milování selže, pomyslíte si:
a) „Už mě nemiluje.“
b) „Neumím to v posteli.“
c) „Už ho nevzrušuji.“
Po vaší první (a velké) noci vám ten muž nezavolá. Řeknete si:
a) „Je do mě úplný blázen, potřebuje trochu času, aby se vzpamatoval.“
b) „Dostal, co chtěl, a teď...“
c) „Nahnala jsem mu strach.“
Šíleně se zamilujete do ženatého muže. Abyste rozbila jeho manželství, zajdete až k tomu, že
a) s ním počnete dítě, aniž byste mu to předem řekla;
b) zkusíte riskovat a vyřknete ultimátum: „Buď ona, nebo já.“
c) půjdete všechno říct jeho ženě.
Někdo zvoní, vy nikoho nečekáte. Bude to nejspíš
a) váš miláček, který se s vámi přišel nečekaně pomazlit;
b) váš bývalý, který vás obtěžuje;
c) zase už váš soused – udělala jste jednou tu hloupost, že jste neodmítla jeho projev důvěrnosti.
U muže je pro vás důležité,
a) aby byl pohledný;
b) aby pěkně voněl;
c) aby měl hebkou kůži.
V týmu jste spíš ta, která
a) přichází s nápady;
b) nachází řešení;
c) vede ostatní.
Když jste byla dítě, před usnutím
a) jste se neobešla bez dudlíku;
b) jste se vždycky dívala pod postel;
c) vám museli nechat rozsvícené světlo.
Projedete na červenou a zastaví vás policista:
a) Propuknete v pláč, abyste ho obměkčila.
b) Začnete se s ním dohadovat: „Vždyť nebyla ještě ani oranžová!“
c) Snažíte se ho okouzlit svými půvaby.
Když musíte udělat něco, na co nemáte vůbec chuť,
a) odbudete to, abyste se nepříjemného úkolu co nejrychleji zbavila;
b) odložíte to na následující den a tím získáte čas;
c) snažíte se přehodit to na někoho dalšího.
Ve vztazích s muži:
a) Byla jste to většinou vy, kdo dostal kopačky.
b) Asi tak polovinu rozchodů máte na svědomí vy.
c) Vždycky jste odcházela vy.
V sexu jste uvolněná
a) už od první noci;
b) za několik měsíců;
c) za několik dní.
Muži vám často vyčítají, že
a) si pořád na něco stěžujete;
b) jste příliš majetnická;
c) nejste dost něžná.
Na večírku se necítíte ve své kůži, když
a) veškerou pozornost na sebe strhává jiná žena;
b) někdo se vás pořád na něco ptá;
c) váš soused u stolu se chová „jako čuně“.
Po poslední hádce s vaším partnerem:
a) Omluvila jste se mu.
b) Na týden jste mu odepřela sex.
c) Vychrstla jste mu obsah sklenice do obličeje.
Otázky pro muže
Ovlivňuje počasí vaši náladu?
a) Ano.
b) Ne.
c) Víceméně.
Při práci sedíte
a) čelem ke dveřím;
b) zády ke dveřím;
c) bokem ke dveřím.
Selžete v posteli. Pomyslíte si:
a) Už mě nevzrušuje.
b) Jsem moc vystresovaný.
c) Už mě nemiluje.
V krizi
a) potřebujete druhé;
b) potřebujete akci;
c) potřebujete být sám.
Ve společnosti
a) jste ke všem milý;
b) necítíte se ve své kůži;
c) hned začnete s někým polemizovat.
Největší strach máte
a) z pořádkových sil;
b) z rozzuřeného davu;
c) ze stárnutí.
Většinou reagujete
a) spíš rychle;
b) spíš pomalu;
c) někdy prudce.
Váš spánek je
a) spíš lehký;
b) spíš hluboký;
c) přerušovaný.
Nejdůležitější pro vás je
a) cítit se pohodlně;
b) mít styl;
c) dělat to, na co máte chuť.
Váš hlasový projev je
a) klidný, pevný;
b) živý, silný;
c) rezervovaný.
Něco vás bolí...
a) Nevšímáte si toho.
b) Jste přecitlivělý na bolest.
c) Umíte snášet bolest.
Nejspíš můžete dostat záchvat
a) smíchu;
b) vzteku;
c) pláče.
Muže podle vás charakterizuje
a) fyzická odvaha;
b) schopnost ovládat své pocity;
c) spokojenost se sebou samým.
Nejhorší věc, která by se vám mohla přihodit:
a) Opustí vás žena, kterou milujete.
b) Někdo vám „rozbije ústa“.
c) Zažijete veřejné ponížení.
Vaše nejhorší vlastnost…
a) lakota;
b) pýcha;
c) lenost.
Ideální pro partnerský život je
a) velká postel;
b) dvě postele vedle sebe;
c) oddělené ložnice.
Nejsilnějším pudem je podle vás
a) pud sebezáchovy;
b) sexuální pud;
c) mateřský pud.
Když se milujete, dáváte přednost mazlení
a) při předehře;
b) v průběhu milování;
c) potom.
Vaše oblíbená pozice
a) Nahoře.
b) Dole.
c) Vzadu.
V myšlenkách se vám objevuje sexuální fantazie
a) Milování s vlastní ženou a s jiným mužem najednou.
b) Milování s neznámou ženou.
c) „Sado-maso“ sex.
Výsledky
Spočítejte, kolikrát jste zaškrtli možnosti a, b a c, a najděte si odpovídající popis.
V naší osobnosti se jako v koktejlu míchají v různých poměrech erotické, nutkavé i narcistické prvky. Čím víc odpovědí a, b či c převažuje nad ostatními možnostmi, tím vyhraněnější typ jste. Naopak, jestli jste napočítali téměř shodný počet u dvou z možností (to znamená méně než 3 body rozdíl), patříte ke smíšenému typu – vyhledejte si odpovídající popis. Jestliže máte přibližně stejně odpovědí a, b i c (méně než 2–3 body rozdíl), podařilo se vám harmonicky projít všemi třemi zmíněnými fázemi. Vaše osobnost je tedy pravděpodobně velmi vyrovnaná.
Většina odpovědí a: erotická osobnost
Charakteristický rys: oralita.
Erotogenní zóna: ústa.
Nejrozvinutější smysl: zrak.
Nejoblíbenější činnosti: mluvení, pozorování.
Dominantní složka osobnosti: ego (pudové jednání).
Převládající nálada: frustrace.
Ideální vztah: splynutí.
Silná stránka: pozornost k druhým.
Handicap: závislost na druhých.
Patologické sklony: hysterická neuróza, deprese.
Obecná charakteristika
Miminko, které každý den zažívá láskyplné, pokojné krmení, nejspíš vyroste v člověka vyzařujícího jistotu a silný optimismus. Pokud však v prvních měsících svého života prožije konflikt nebo silnou frustraci (například je násilně odděleno od své matky), hrozí mu, že se z něho stane na celý život závislá osobnost, která neustále požaduje a očekává „odmítnutý prs“. Lidem, kteří se zastavili v orální fázi, dělá většinou velké problémy postarat se o sebe. Stále kolem sebe potřebují další lidi. Přitom bývají věčně nespokojení. I když se jim všechno daří, prožívají plný život a dny i noci překypující láskou, nejsou nikdy úplně šťastní a spokojení. Chtějí stále víc a víc – víc potěšení, víc mazlení, víc chodit do společnosti, do restaurací, víc jezdit na výlety, dostávat víc dárků... Stále po něčem baží a není možné je nasytit, nebo alespoň ne natrvalo. Příznačné pro ně je, že jsou velmi aktivní v činnostech, při nichž hrají hlavní roli ústa (tedy v líbání, jídle, pití, kouření...). Neustále něco mlsají, okusují tužku, usrkují z láhve minerálku, potahují z cigarety. Bývají mnohomluvní, neklidní, zvědaví (často jsou fanatickými čtenáři, hltají knihy místo jídla). Nebo jsou naopak mlčenliví, nedokážou se vyjádřit, breptají, koktají... Zkrátka u nich najdeme vždycky něco, co se týká úst.
Vztahy s ostatními
Dítě orálního typu je frustrované, a tak jsou jeho tužby daleko silnější a nenasytnější. Jako dospělý pak takový člověk žije v neustálém napětí a bojuje se svými pudy (zvláště se sexuálním). Má strach ze své touhy, potlačuje ji, popírá nebo přesouvá do jiné, méně nebezpečné oblasti. Jeho sexualita má tendenci převažovat nad nesexuálními stránkami osobnosti. Aby se vyhnul naplnění své touhy a přitom nepřišel o lásku, erotizuje své každodenní kontakty s lidmi. Jeho libido se cele soustřeďuje na lásku s velkým L. Jeho jedinou touhou je být především milován a až pak sám milovat. Nejvíc se bojí toho, že přijde o lásku ostatních. Aby k tomu nedošlo, je osoba erotického typu ochotna k jakýmkoliv kompromisům a ústupkům (od krajní ochoty až k podlosti). Neustále se dostává do závislého postavení (ať už v citech, nebo v materiální či ekonomické oblasti...). Žije hlavně touhou po někom nebo po něčem.
Ženy erotického typu
Ženy orálního typu jsou přitažlivé a sympatické. Někdy možná až příliš, zacházejí až k „familiárnosti“. Podněcují často neúmyslně sexuální představivost mužů, když s nimi vedou „sbližující“ rozhovory a pak se v rozhodující chvíli vypaří (zažívají spousty podobných nedorozumění...). Jsou také příliš šlechetné – potřebují si totiž připadat nepostradatelné, ale pro toho druhého to brzy začne být poněkud tíživé. Jsou neodbytné, dotěrné (po týdenní známosti jsou schopné telefonovat svému vyvolenému pětkrát denně). Mají sklon začínat ve vztahu příliš brzy se sexem – pouštějí se do něj nečekaně a nerozvážně (bývají trochu nezodpovědné vzhledem k pohlavním chorobám). Své sexuální frustrace si často kompenzují jídlem, nakupováním, čtením.
Muži erotického typu
Bývají často přehnaně sentimentální. Nechávají se ovládat svými emocemi a zotročovat pocity druhých. Dají se snadno získat projevy náklonnosti. Jejich srdce lehce ovládne soucit. Chovají se demonstrativně, jejich reakce bývají přehnané. Stačí málo a dotkneme se jejich citů. Působí někdy velmi sebevědomě, ale skutečná sebejistota jim chybí. Myslí si, že druhým hodně dávají, ale často je sžírají pocity ztráty, závisti a žárlivosti. Se ženami často vstupují do závislého vztahu (typu matka-dítě). Tuto závislost však těžce nesou (mají strach, že budou opuštěni). A mstí se tím, že trucují (jako děti), jsou nevěrní (chronicky) a bezohlední (systematicky).
Život v páru
Lidé erotického typu čekají od svého partnera, že se jich ujme, postará se o ně. Mají trochu sklon k parazitování. Najdeme mezi nimi ženu-dítě, která všechny muže promění na rozmazlující tatínky, nebo dětinského muže, který všechny ženy považuje za matku. Na nevědomé úrovni je jejich nejsilnějším motorem touha „pozřít“ toho druhého a také být jím pozřen, pohlcen. Ti, kdo patří k erotickému typu, jsou závislí a přitom tak trochu upíři, jsou přitažliví, poutaví, protože jsou sami silně připoutáni. Vrhají prosebné pohledy, trucují, pláčou, rádi se choulí a dělají hlouposti. Prožívají iracionální návaly citů, přecházejí od smíchu k slzám, často se rozpláčou při sebemenší výtce. K sexuálním projevům většinou používají ústa (hodně se líbají, mluví nahlas...), jsou to labužníci, kteří se zřídkakdy nasytí. Někdy si zase hrají na velké dítě, mimino.
Většina odpovědí b: nutkavý typ (obsedantní osobnost)
Charakteristický rys: analita.¨
Erotogenní zóna: anální oblast.
Nejrozvinutější smysl: čich.
Nejoblíbenější činnosti: čichání, poslouchání.
Dominantní složka osobnosti: ego (nevědomé zákazy).
Převládající nálada: provinilost.
Ideální vztah: vášnivá láska.
Silná stránka: sebedůvěra.
Handicap: rigidita (je vězněm svých vlastních pravidel).
Patologické sklony: obsedantní neurózy.
Obecná charakteristika
Až do této chvíle byl uvnitř osobnosti tohoto typu kojenec, který se řídil jen svým chtěním nebo odporem (mám hlad/nemám hlad, to je dobré/není to dobré) a byl zcela odkázán na dobrou vůli dospělých. V době osvojování hygienických návyků (udělám to/neudělám to) za normálních okolností zjistí, že dospělí jsou v určité míře závislí na jeho vůli (máma je spokojená/není spokojená). Jsou tu pochopitelně určitá omezení, realita (nočník), ale také radost – když se dítěti daří upevnit své malé já, svou vůli (jdoucí proti matce či s ní). Ale pak je tu to největší potěšení – slast z očekávání. Dítě totiž přišlo na velmi zvláštní věc – čím déle to vydrží, tím je to pak lepší! A tím vypadá máma spokojeněji!! Takže to přináší hned dvojí zisk. Vyvodí z toho jasný závěr – kde je něco nepříjemného, je i slast. Dítě se naučí princip střídání (a rovnováhy) – ponechat si/dávat, omezení/slast. Když však všechno neprobíhá tak, jak by mělo (vysadili ho na nočník příliš brzy, nebo příliš pozdě, máma křičela, protože to moc dlouho trvalo atd.), dojde k ustrnutí v anální fázi. A výsledek? V dospělosti se ke slasti vždycky připojí pocity viny.
Lidé s obsedantní osobností přijímají za své rodinné modely a zákazy, (příliš přísné) výchovné zásady, pociťují strach z trestu. Jak řekl S. Freud, jsou ovládáni „strachem ze svědomí místo strachem ze ztráty lásky“ (jak je tomu v případě erotického typu osobnosti). V charakteru se to navenek odráží zvýšenou mírou sebedůvěry, ale uvnitř převládají dusivé morální problémy, pochybnosti nebo umíněnost.
Vztahy s ostatními
Dospělý člověk análního typu je často bytostí se spoustou zásad a nejrůznějších mánií. Je korektní, spořádaný, přísný, puntičkářský, má své zvyky, nesnáší změny a každé překvapení je podle něho špatné. Je posedlý dokonalostí, touhou dělat všechno ještě lépe, je zarputilý (občas věci „láme přes koleno“). Šéf je s ním vždycky spokojený. Takhle působí navenek, ale ve skutečnosti je tento téměř dokonalý muž či žena velký tvrdohlavec, který cítí potřebu neustále konfrontovat svou vůli s vůlí ostatních. Chce mít nad vším kontrolu a špatně snáší, když mu někdo radí nebo zasahuje do jeho práce či soukromého života. O kritice ani nemluvě. Jeho sociální a milostné vztahy neustále narušují pocity viny. Je se sebou nespokojený, dělá problémy – je to velmi, velmi komplikovaná osobnost. Držet se zpátky, ovládat se, to mu jde dobře. Ale také tuší, jak příjemné je „ulevit si“! Pod slupkou spořádanosti panuje chaos. Láká ho „popustit uzdu“, ale zároveň z toho má hrůzu. Lidé s převládající analitou jsou vždycky ambivalentní. Střídá se u nich přísnost s nedbalostí. Neumí říci ano a neumí říci ne. Utrácejí hodně, nebo naopak skoro vůbec neutrácejí, druhým věnují mnoho času, nebo naopak téměř žádný. Někteří z nich žijí v neskutečném chaosu (materiálním, morálním), a tak čas od času dostanou chuť na „velký úklid“. Jiní jsou zase až příliš spořádaní, a pak se někdy začnou chovat, jako by jim bylo všechno jedno.
Ženy nutkavého typu
V milostných vztazích jsou velmi kritické, nastavují laťku hodně vysoko, potřebují rituály, obřadnost, dekorum. Muž u nich nikdy nemá vyhráno. Něco vždycky skřípe. Jsou nedůvěřivé, mají neustále strach, že je někdo podvede. Své city nedávají příliš najevo, mohou se někomu propůjčit, ale jen zřídka se mu oddají, a když, tak nikdy ne zcela, nikdy definitivně (jsou trochu sadistické, dávají a hned si berou zpět). Stále druhému – ať už vědomě, nebo nevědomky – vyčítají slast, kterou jim poskytuje, a pouto, které je k němu váže.
Muži nutkavého typu
Není pro ně snadné být spontánní, důvěřovat si. Žijí často v přesvědčení, že jen oni mají „patent na pravdu“ a že existuje jen jeden způsob, jak věci dělat – ten jejich. Mají své zvyky, metody, své programy, nenávidí improvizaci, těžko se přizpůsobují. Snaží se všechno dělat až příliš dobře, takže nakonec častokrát neudělají nic (aby je nikdo nemohl obvinit z omylu), nebo to udělají špatně (v nesprávnou chvíli, nebo prostě kompletně špatně). Jsou se sebou věčně nespokojení a mívají to za zlé ostatním lidem, kterým kladou za vinu všechny své problémy a obtíže.
Život v páru
Podléhá-li muž či žena obsedantního typu svým touhám, většinou má špatné svědomí. Takoví lidé ke slasti přistupují poněkud stereotypně, často je přitahuje jeden typ partnera. Většinou nechtějí získávat množství milostných zkušeností, a tak rychle vytvoří pár, budují „hnízdečko“, nalinkují si život. Ve skutečnosti však touží po vášni (i když z ní mají strach). Čím víc jim na někom záleží, tím víc se u nich projevuje žárlivost, majetnické sklony, opakovaně se rozcházejí a zase usmiřují. Když někoho milují, mají ho plnou hlavu i srdce. A také mu to dávají pocítit (výčitky, neustálá kritika atd.)! Co se týče sexu (nehrnou se do něj, i když někdy mívají záchvaty hypersexuality), chtějí mít všechno pod kontrolou, prodlužovat předehru a co nejvíc oddálit orgasmus. Při milování se cítí často zablokovaní, někdy prožívají nezvladatelný odpor.
Většina odpovědí c: narcistický typ
Charakteristický rys: falismus, zaměření na falus.
Erotogenní zóna: oblast genitálu.
Nejrozvinutější smysl: hmat.
Nejoblíbenější činnosti: dotýkání, pohyb.
Dominantní složka osobnosti: ego (vědomí).
Převládající nálada: úzkost.
Ideální vztah: sebeláska.
Silná stránka: soběstačnost.
Handicap: egoismus.
Patologické sklony: psychózy.
Obecná charakteristika
„Já mám malinkou žížalku, on velikou,“ říká si holčička, když spatří penis svého bratříčka (nebo kamaráda). A hned si klade otázku, co asi udělala špatně, že nedostala tak zajímavý nástroj. Naopak malý chlapec si myslí: „Já mám pindíka, ona ne.“ A popadá ho úzkost, aby neprovedl něco, za co by mu ho odebrali. Když se v takovou chvíli neobjeví rodiče, aby dítě uklidnili, vysvětlili mu rozdíl mezi mužským a ženským pohlavím, když to neudělají (nebo to udělají špatně), dítě se na tuto otázku „zafixuje“. Holčička si vypěstuje komplex méněcennosti („nemám všechno, co bych měla mít, něco důležitého mi chybí“) nebo naopak agresivity („proč to druzí mají, a já ne, to není spravedlivé, já to chci taky!“). Později vyroste v ženu ovládanou pocitem hanby, nebo sžíranou ambicemi. V obou případech má silnou potřebu vyléčit si své „narcisistní zranění“. Taková žena se musí neustále ujišťovat o mínění ostatních, musí mít pocit, že je obdivovaná, žádaná. Zaměstnává ji její tělo, její integrita (u takové ženy se vlastně celé tělo promění ve falus!), poskytuje tělu až přehnanou péči (kosmetika, vlasy, oblékání...) a často se z ní stává fanatická zákaznice kadeřníků a kosmetických salonů, oběť módních trendů. U chlapce se naopak strach z kastrace vyvine v pocit nadřazenosti („jsem hrdý na to, co mám“) nebo také v agresivitu („nikdo mi to nikdy nevezme“). Později vyroste v muže, který se zajímá jen o sebe, nestará se o druhé. I on má silnou potřebu „narcistické sebepodpory“, která se většinou projevuje až tyranskou touhou být milován.
Vztahy s ostatními
Podstatou kontaktů s lidmi je u těchto typů svádění nebo agresivita či obojí. Narcistické osoby jsou velmi aktivní a nechybí jim charakter – mají pro strach uděláno, mluví zvučně a bez obalu. Přebírají iniciativu, dožadují se nezávislosti, snadno prosazují své nápady a názory. Jsou soběstačné, hned tak se neleknou, jsou schopny druhé podpořit nebo jim být vzorem. V práci nebo soukromém životě se v jejich vztazích projevuje mocenská složka – vládnoucí/ovládaný.
Ženy narcistického typu
Imaginární nedostatek (chybí jim falus) si kompenzují dvěma způsoby: buď přehnaně zdůrazňují svou ženskost (sexy oblečením, provokativním chováním, výstředním líčením...), aby po nich muži šíleli, nebo se pouštějí do typicky mužských aktivit, aby muže porazily na jejich vlastním území. Zkrátka vždycky hledají falus (moc, sílu) tam, kde je – u mužů. A dávají přednost těm, kteří těmito vlastnostmi zjevně disponují víc než druzí (aktivní muži, kteří mají moc, sportovci...).
Muži narcistického typu
„Já, já, já, jenom já“. Vztahy těchto mužů bývají často jednostranné. Neustále něco požadují (mají sklon věřit, že na to mají právo), hodně berou, ale dávají málo. Bývají často povrchní – chtějí slast, ale ne problémy. Starají-li se o ostatní, bývá to proto, že od nich něco potřebují (materiálního, sexuálního...). Nejhorší je, že si to mnohdy ani neuvědomují. („Já a egoista? Nikdy!“) Mají potřebu vlastnit a také potřebují u druhých vidět svůj vlastní kladný odraz. Za jejich nadřazeností a agresivitou totiž číhá strach. Strach, že nebudou dost mužní, silní. Strach, že se neosvědčí, že nebudou milováni.
Život v páru
Narcistický člověk si často idealizuje své touhy, fixuje se na nedosažitelného muže nebo ženu. Nebývá tak schopen setrvávat dlouhodobě v jednom výlučném vztahu. Muži nemilují ani tak jednu určitou ženu jako spíš svou představu o ženství. Milují ženy v té míře, pokud jsou nezbytné pro jejich ego. Vlastně po ženách spíš touží, než je milují. Potřebují je svádět, aby si mohli vážit sami sebe, dokázali si svou mužnost, o které nevědomky pochybují. Když nemají erotické úspěchy, upadnou do sebezpytných nálad. Je jasné, že je žádná žena nemůže plně uspokojit. Když nějakou dobudou, velmi rychle o ni ztratí zájem. A jsou první, kdo budou ženě vyčítat všechno, co pokládají za svou konkurenci, všechno, kvůli čemu jim žena nemůže být zcela k dispozici – rodinu, práci, přátele nebo touhu po dítěti.
Pokud jde o ženy, u nich je situace zcela odlišná. Po sexuální stránce existují dva typy narcistických žen – zablokovaná a uvolněná. Ta první chce uniknout před svou ženskostí, často se stydí za své tělo. Aby se vyhnula sexuálním konfrontacím, často převádí vztahy na intelektuální nebo přátelskou rovinu, nebo přesvědčuje sebe (i ostatní), že nemá žádné sexuální potřeby. Bývá většinou zakomplexovaná a při milování pasivní. Ta uvolněná to naopak přehání. Je egoistická a zaměřená jen na svůj vlastní požitek a tím se chce nevědomky mužům pomstít. Je agresivní, sexuálně muže provokuje a má sklon přistupovat k nim jako k objektům. Partneři (často jich chce mít víc) se musí podřídit jejím rozmarům (sexuálním i jiným).
Ukázka je z knihy: Gilles Azzopardi - Kniha psychotestů I
Autor knihy nabízí těm, kdo chtějí lépe poznat sebe i druhé a odhalit skryté stránky osobnosti, řadu testů s vyhodnocením. Předkládá informace o osobnostní typologii i daných osobnostních typech. Výsledky testů poskytnou podněty k tomu, aby se čtenář zamyslel nad tím, jak zlepšit svůj vztah k sobě samému i k druhým lidem, jak harmonicky rozvíjet svou osobnost.
brož., 136 s., 159 Kč
ISBN 80-7178-744-2
Vydalo nakladatelství Portál