To nejlepší jsem propásla. Kvůli ženatému chlapovi!

To nejlepší jsem propásla. Kvůli ženatému chlapovi!

Je vám přes třicet, některým z vás dokonce i přes čtyřicet, dosud jste žila spokojeně v letitém vztahu, byla možná i vdaná, a najednou – STOP, kvílení brzd, a váš partner vám sdělil, že končí? Buďte si jistá, že v této situaci nejste sama. Vím, vaši bolest toto vědomí asi nezmírní. Přesto si ale zkuste vzpomenout na pořekadlo našich babiček – „pro jedno kvítí slunce nesvítí“ a dívejte se do budoucnosti s takovou nadějí, kterou jste schopna ze sebe vyždímat.

Beátin příběh – varování pro všechny

Beáta vždycky byla hezká, chytrá, pracovitá, se srdcem na pravém místě. Jen v očích měla vždy osten smutku. Dlouho jsem nevěděla proč. Pochopila jsem, když jsem poznala jejího partnera. Zatímco ona byla velkou oporou cestovní kanceláře, on „jenom“ jezdil s dálkovými kamiony. Takže ona byla šik, se společenským rozhledem, a on se dokázal bavit hlavně o řízení, kde musel jak řadit, a kdo má lepší auto. Abych mu nekřivdila, ještě umí vyprávět vtipy.

Navíc má jedno velké minus, které by skoro žádná jiná nebyla ochotná tolerovat – je ženatý. Beáta dodnes věří tomu, že se rozvést nemůže. Nejdřív to bylo kvůli klukovi, který by to v pubertě nezvládl, teď zas kvůli ženě, která je nemocná a zaručeně by ji to zabilo. Nikdo z nás jejich vztah nechápal, a dodnes nechápe. A přesto mu Beáta věnovala své nejlepší roky. Poznali se v jejích 21, dnes jí je 45… děti samozřejmě nemá, protože on striktně trvá na prezervativu, bez ohledu na to, že ona děti chtěla.

Co dál?

Kdovíproč, Beáta v sobě zatím nenašla dost sil tento vztah ukončit. Děti už mít nebude, partnera na stáří také pořádně ne… A když se jí na to zeptáte, tak jen mávne rukou: „Vždyť už jsme spolu tak dlouho, nevím, zda bych si zvládla zvyknout na někoho jiného…“ Argument, že by mohla potkat někoho mnohem lepšího, který by si ji zasloužil a udělal ji šťastnou, třeba i s dětmi, které by mu mohla pomáhat vychovat? Neobstojí. Vždy kontruje otázkou „a co když ne….“

Každé setkání s malými dětmi jí zvlhčí oči slzami, přesto ale tento patogenní vztah neukončí. A tak se zatím realizuje v cestování do zemí blízkých i dalekých. Pozvání na kávu od případných kandidátů na partnera s úsměvem odmítá. Prsteníček levé ruky má stále smutně prázdný…

Prevence?

Napadlo vás, že byste nechtěla být v Beátině kůži? Přesto, že netrpí nedostatkem peněz a procestovala celý svět, by dala vše, co má, za plnohodnotný vztah s dětmi. Ale bohužel, správný moment už propásla. Klimakterium a menopauza už jsou za rohem a vnoučata těžko budou. To vhání slzy do očí nejen jí, ale i její mamince. Beáta je totiž jedináček, a tak se její maminka nikdy nedočká vnoučat.

Přitom stačilo tak „málo“ – uvědomit si, že má na víc než na vztah s ženatým, navíc s prakticky nulovým rozhledem. Paradoxně na Beátu až směšně žárlí, přesně podle hesla „já můžu, ale opovaž se ty a já ti to vrátím třikrát…“ Že byste to v žádném případě nedopustila? Ale jděte, láska je slepá, hluchá, a dívá se přes růžové brýle. Neodsuzujte Beátu a jí podobné jako hloupé a naivní husičky. Nikdy nevíte, jaká byste byla vy sama.

Doporučujeme

Články odjinud