Tradiční české Vánoce

Hospodyně si ráno přivstala, aby mohla začít připravovat štědrovečerní pokrmy včas. Vařila čočku, rybí, ale i bramborovou polévku, pekla kubu z krup a česneku. Nezapomínalo se ani na chléb a v ošatce odpočívala již několik dnů upečená vánočka. A při všech přípravách se neujídalo, protože ten, kdo vydržel až do večeře nejíst, měl šanci uvidět zlaté prasátko. Když bylo štědrovečerní jídlo hotové, zabavila hospodyně děti, aby mohl hospodář opatřit a ozdobit stromeček. Ke stolu se mohlo usednout až tehdy, když vysvitla první hvězda na obloze. Jeho výzdobě se věnovala velká pozornost. Na jednom rohu ležel pecen chleba, aby měla rodina co jíst i během roku. Na druhém slaměnka s tím, co pole dalo, pro lepší úrodu a na třetí roh se pokládaly peníze slibující blahobyt. Na posledním čtvrtém rohu ležela miska na zbylé kousky jídla jako dar pro dobytek a slepice. Stůl obepínal řetěz nebo provaz symbolizující soudržnost rodiny.

České vánoční menu

Štědrovečerní pokrmy se lišily podle krajů a také movitosti rodin. V některých domácnostech přišel jako první na štědrovečerní stůl hrách a až teprve poté polévka, jež měla dodat sílu a čočka, která měla přinést rodině v novém roce peníze. Dále se servíroval kuba, ryba nebo jiné maso pro radost a vánoční pohodu. A v žádné domácnosti nesměla chybět vánočka, případně i cukroví, které se podávalo s kávou, čajem a někde i s vínem, pivem nebo i pálenkou. Od stolu se smělo odejít až v momentě, kdy všichni dojedli. Zbytky večeře se rozdělily mezi dobytek, který jen tuto magickou noc mluvil lidskou řečí, a také ovocným stromům, aby dobře rodily a studni, aby měla čistou vodu. Více se o Vánocích dozvíte na www.cesketradice.cz

Sladká tečka na závěr

Po štědrovečerní večeři přinesl hospodář do světnice stromeček ozdobený sušenými jablíčky, švestkami, ale také ořechy, cukrovím a řetězy. Zapálil svíčky a mohly se začít zpívat koledy. Na rozdíl od našich Vánoc se dříve koledy zpívaly každý večer až do odstrojení stromečku.