To, jak se postaráme hned zjara o náš trávník, bude mít vliv na jeho zdravý vývoj po mnoho měsíců. Péči bychom neměli podceňovat, říká se, že čtyři metry čtvereční dobře udržovaného hustého trávníku vyprodukují tolik kyslíku, kolik vystačí pro jednoho člověka.
Úpravy a veškeré práce na trávníku by měly začít v době, kdy nebude po zimě podmáčený, abychom nezpůsobili více škody než užitku. Jinak bychom ale otálet neměli, protože opečovávané a nízko sekané trávníky jsou kvůli častému zatížení daleko náchylnější k různým chorobám než volně rostoucí pažit, který slouží třeba jako pastva. Nejdříve se do něj pustíme kovovými hráběmi, s nimiž vyhrabeme naváté a hnijící listí, popadané větvičky i kameny, které se na něm vzaly bůhví odkud, a odstraníme stařinu. Nebojme se přitlačit, takové „podrbání“ je prospěšné, jestliže se ovšem nejedná o loni zasetý trávník, jenž nebude ještě dostatečně zakořeněný.
KOŘÍNKY POTŘEBUJÍ VZDUCH
Předpokládáme, že ještě na podzim byl trávník posekán, a tak se můžeme pustit do další práce – provzdušnění. To přizpůsobíme stáří a kvalitě trávníku. Mladý nejlépe hustě propícháme vidlemi, to by mělo stačit. Jinak použijeme vertikutátor, jímž prořežeme drn do hloubky zhruba tří až pěti centimetrů. Narušení kořínků při provzdušňování se nemusíme bát, rozříznutí kořenových balů trávníku vede naopak k množení rostlinek a tím i houstnutí porostu.
Zaměříme se rovněž na mokřejší, zažloutlá a zahnědlá místa, kde do vzniklých děr vsypeme křemičitý písek, který zvýší objem vzduchu v půdě. Při této práci také napravíme nerovnosti, jejichž vzniku zima pomohla a jež by znesnadňovaly pravidelné sekání. Naši pozornost si zaslouží zejména různé dolíky, kde by se mohla držet voda. Na nich nařízneme drn, nejlépe dvěma kolmými řezy ve tvaru kříže, jemně drn odvalíme a půdu pod ním vyrovnáme zeminou přibližně stejné kvality a pískem. Obdobně zarovnáme hrboly a drn pak opět rychle přivalíme, aby nezasychal.
JAK SI PORADIT S PLÍSNÍ
Někde nás může překvapit nepříjemná nákaza, na podzim totiž špatně ošetřený trávník bývá oslabený. Vyzimování travních porostů nejčastěji způsobuje plíseň sněžná. Poznáme ji podle toho, že se na trávníku objevují mokvající růžové až zahnědlé skvrny o průměru zhruba pěti centimetrů, které se při rozsáhlejším napadení dokonce spojují dohromady. Nemusí se to stát na zasněžené ploše, úplně postačí nízké teploty okolo nuly, velká vlhkost a stanoviště v závětří. Někdy se může objevit i paluška travní. Skvrny napadených částí trávníku pak bývají větší a mají šedomodrou barvu, tráva je jakoby přeschlá.
Na onemocnění nemusíme hned vyrukovat s příslušnými fungicidy, někdy postačí paprsky jarního sluníčka a vítr. Nelekejme se, když po použití fungicidů ošetřené lístky a stébla trávy odumřou, měly by brzo vyrazit nové. Jak to s nimi je, zjistíme snadno – vezmeme rostlinku mezi prsty, lehce zatáhneme, a když nový lístek vydrží, je to v pořádku. Jestliže se snadno utrhne, je uhnilý kořenový krček a my musíme na postiženém místě založit nový trávník. Totéž nás bude čekat, jestliže choroby napadnou trávník na zhruba polovině nebo větší části oseté plochy.
S HNOJENÍM NESPĚCHEJME
Hnojení trávě pomáhá, aby lépe odolávala rozpínavému plevelu a mechu. Rovněž ji posílí, a tak bude odolná vůči problémům s travními chorobami. To jsme ale měli udělat preventivně spolu s aplikací fungicidů na podzim, protože s hnojením trávníku bychom měli jinak raději počkat po prvním sečení. Můžeme sice zkusit provzdušněný trávník lehce přihnojit dusíkatým hnojivem, ale opravdu jen lehce, jinak ho spíš poškodíme. Předávkováním totiž na trávníku vytvoříme nažloutlé skvrny.
Na dosévání trávníku použijeme buď stejnou travní směs, která byla použita při založení trávníku, nebo univerzální obnovovací směs, která poškozená místa trávníku velmi rychle zaplní. Zaseté osivo je v každém případě nutné zapravit – větší plochy pomocí válce s hroty, menší hráběmi – do půdy, ne však hluboko, maximálně asi centimetr, a plochu pak utužit. Na větší plochu se nám bude hodit válec, na menší nám postačí ušlapání pomocí desky nebo prkna. Obecně se jarní termín setí udává od poloviny dubna do poloviny května, ale klimatické změny tyto termíny často posouvají. Pro rozsáhlejší výsev je ale nutné, aby teplota půdy dosahovala alespoň osmi stupňů Celsia.
CO TAKHLE ZAVLAŽOVÁNÍ?
Zatím je trávník spíše mokrý, než aby trpěl suchem, ale právě jaro by mohlo být ideálním termínem pro vybudování a zapracování zavlažovacího systému. Jeho základem je síť hadic, které jsou rozvedeny po celé zahradě. Jejich materiál, tedy polyetylen (HDPE), po uložení v zemi netlí a měly by vydržet sloužit desítky let.
Jsou zároveň mrazuvzdorné, a tak postačí, že budou uloženy mělko, zhruba dvě desítky centimetrů v zemi. Se systémem spojek, rozvodů a koncových prvků odpadá nutnost natahovat a stáčet hadice. Dokonce ani nemusíme být doma, celé zavlažování může pracovat automaticky. Při odborně řešeném rozvodu se pak různým typům porostu dostane odpovídajícího způsobu zavlažování.
Na trávník jsou nejlepší zadešťovače, u dřevin či trvalek bude zdroj vody nasměrován ke kořenům, někde je vhodné – například pro čerstvě zasazené rostliny – jemné mlžení. Dobrý systém zvládne rovnoměrně zavlažit i čtvercové či obdélníkové plochy.
Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.