Tříčtvrťáky, bokovky, kožešiny i rasta: Módní kousky, pro které jsme měli slabost v miléniu | Foto: Profimedia

Foto: Profimedia

Tříčtvrťáky, bokovky, kožešiny i rasta: Módní kousky, pro které jsme měli slabost v miléniu

Móda devadesátých let se v posledních letech vrátila jako bumerang a v současnosti prožívá doslova obrození. Strašáci z našich skříní, u nichž jsme doufaly, že zůstanou už navždy skryti, jsou dávno propuštěni na svobodu a nosí se i módní úlety, které jsme v 90. letech nesnášely i my samy. Co ale módní kousky milénia?

Budoucnost rozhodně není zachráněna. Pomalu se totiž propracováváme právě k miléniu, a když se podíváte na své fotky z té doby, zjistíte, že ani tehdy to s módou nebyla žádná velká hitparáda. Jsou kousky, které bychom si na sebe zřejmě už nikdy obléct nechtěly, ale kdo ví, co nám královna móda nadiktuje v dalších sezónách? Pojďme si tedy aspoň připomenout, co mělo být zapomenuto!

Jaké bizáry provázely milénium? Podívejte se na video:

Bokovky, tříčtvrťáky, nebo kožíšek?

Hitem milénia byly jednoznačně bokovky neboli džíny či jakékoliv jiné kalhoty končící hluboko pod pupíkem, což v praxi znamenalo, že sednout si rovná se odhalit půlku zadku a navíc si uhnat zánět vaječníků a močového měchýře. Na zádech tak vznikla spousta volného prostoru, který bylo třeba využít. Samozřejmostí byl velrybí ocas, jak se říkalo situaci, kdy bokovky sjely proklatě nízko a šňůrky kalhotek zvaných tanga zase vyjely nebezpečně vysoko. Příliš lichotivý pohled to nebyl, mladé dívky té doby si však myslely opak. Ty odvážnější dokonce zašly dál a bedra si nechaly ozdobit tetováním. Většinou šlo o sérii čínských znaků, andělská křídla nebo nicneříkající tribal. Tomuto tetování se dodnes v angličtině říká tramp stamp, v překladu cejch lehké holky.

Dalším ne zrovna lichotivým kouskem byly takzvané tříčtvrtky. Kalhoty z denimu i dalších látek nejrůznějších střihů končily zpravidla v půli lýtek, takže pokud jste zrovna nebyla dlouhonohá modelka, dost pravděpodobně vám tento model opticky zkrátil nohy a lýtkům přidal pár centimetrů v obvodu. Přesto šlo o kousek, který jsme nosily od jara do podzimu, protože se v něm dalo přežít chladnější počasí i horka. Ti, kteří navíc milovali kapsáče, měli další výhodu – v miléniu se totiž prodávaly modely dlouhých kalhot s kapsami, z nichž se daly pomocí zipů během chvilky vyrobit nejen tříčtvrťáky, ale i kraťasy!

Kdo v dobách milénia vyrážel na tehdy tolik oblíbené taneční párty, nemohl se obejít bez umělých kožešin. Většina lidí si z barevných chlupatých látek šila návleky na holeně a předloktí, dívky často přidávaly ještě čelenky s roztomilými chlupatými kousky, případně rovnou kožíšky. Pán kožichů byl ale jenom jeden a nebyl jím nikdo jiný než Leoš Mareš, který v té době bez dlouhých chlupatých kabátů zásadně neopouštěl domov.

Dredy versus rasta

Revoluce během milénia nastávala v kadeřnictvích, kde se zákazníci předháněli, kdo si na hlavě nechá vytvořit větší úlet. Do České republiky konečně dorazily barvy všeho druhu, a tak mahagonové přelivy a obyčejný peroxid vystřídaly všechny tóny zelené, modré, fialové, červené i růžové. Frčely nabarvené vystřihávky nejrůznějších motivů, barevné melíry i barevné ofinky s mikádem, které se rozmohlo díky filmu Pulp Fiction. Kdo neměl hluboko do kapsy a nebál se v kadeřnictví nechat větší částku, ten si na hlavě nechal vytvořit dredy nebo rastu. Pro chudší případy tu byli šikovní kamarádi, kteří tyto účesy zvládli vytvořit podomácku – rozdíl byl však samozřejmě patrný na první pohled. Umírněnější dívky se pak zhlédly v postavě Rachel Green ze seriálu Přátelé. Právě Jennifer Aniston a její vlasové proměny byly po celých deset let trvání kultovního sitcomu ikonou mladých dívek a žen.

Náramky přátelství a tónované brýle

Ani v miléniu se samozřejmě nezapomínalo na doplňky. Nejlevnější formou, jak ozdobit svá zápěstí, bylo vyrobit si náramky vlastnoručně. Naštěstí pro nás se v té době rozmohly náramky přátelství, takže stačilo pár bavlnek a všichni jsme doma drhali jako o život. Kdo měl praxi, zvládl jednoduchý náramek vyrobit během patnácti minut. Kombinovaly se nejrůznější barvy a pro pokročilejší i vzory, náramky se vyměňovaly, darovaly i ponechávaly pro sebe, a kdo jich neměl na ruce aspoň deset, jako by nebyl.

Nedílnou součástí cool outfitu byly tónované sluneční brýle, dnes by se jim zřejmě říkalo ombré. Skla těchto brýlí byla směrem dolů laděná v jedné barvě od nejtmavšího po nejsvětlejší odstín, nejoblíbenější pak byly tóny růžové, modré nebo neutrální hnědo-béžové. K dokonalému looku pak stačilo ještě přihodit batoh s jedním popruhem a zapínáním na hrudi a mohlo se vyrazit do světa. Nebo do školy. Které z těchto kousků jste také měla?

Doporučujeme

Články odjinud