Na obrazovkách České televize se už brzy objeví na nový dokumentární seriál Cesta ze dna. V osmi epizodách přiblíží životní situace nezaměstnaných žen napříč celým společenským spektrem. Dokumentaristka Veronika Korčáková - Sobková v něm sledovala více než jeden rok šestici nezaměstnaných žen na jejich vlastní cestě ze dna.
„Seriál využívá formální postupy hrané tvorby zejména po obrazové stránce, ale sleduje osudy skutečných lidí – mladé novinářky se čtyřmi dětmi, bývalé majitelky pizzerie po mateřské, čerstvé maturantky pocházející z brněnského romského ghetta, bývalé PR manažerky z Litvínova, rekvalifikované ženy na prahu padesátky a vysokoškolské studentky, která usiluje o práci romské terénní sociální pracovnice,“ shrnuje kreativní producentka Alena Müllerová, v jejíž tvůrčí producentské skupině Cesta ze dna vznikla.
„Režisérka s dokumentárním štábem mapuje pokusy jednotlivých hrdinek najít si práci, jejich sebereflexi, vztahy v rodině, úsilí o životní změnu i chvilkovou rezignaci. Hrdinky a jejich blízcí pocházejí z regionů nejpalčivěji zasažených dlouhodobou nezaměstnaností a jejich příběhy, natočené atraktivně v emotivních situacích, obsahují kromě individuálního zápasu o existenci i společenský přesah vykreslující současnou ekonomickou krizi,“ doplňuje Müllerová.
„Měli jsme možnost sledovat naše hrdinky v autentických situacích s jejich partnery, manželi, dětmi i širší rodinou a podrobně vnímat, co nezaměstnanost dělá s jejich nejbližšími vztahy,“ říká režisérka Veronika Korčáková - Sobková a dodává: „U každé z hrdinek jsme v průběhu osmi dílů svědky nejen osobního restartu, ale i nalezení práce a začlenění do společnosti pro ně uspokojivějším způsobem. Pouze jedna z hrdinek do této chvíle o práci zase přišla, u ostatních je úspěch trvalý. Každá z šesti žen bojovala se svou situací způsobem, který jí byl vlastní a byl zcela jedinečný. Zároveň jejich potíže úzce souvisely se svízelnou situací na pracovním trhu v regionech, kde jsme natáčeli – Ostrava, Most, Mělnicko, Brno, Litvínov a Olomouc.
Životní cesta každé z žen pro mě byla skutečně osobní inspirací pro boj s životními překážkami. Mohla jsem se během toho poučit z jejich chyb i mít radost z jejich vítězství. Velmi mě potěšilo, že naše pravidelné návštěvy u žen s kamerou pravděpodobně přispěly ke zlepšení jejich životní situace; mnohé z nich oceňovaly, že jim pomáháme dostat se z určité izolace a že mají o svých problémech možnost mluvit ještě s někým jiným, než se svými životními partnery. Také se styděly nemít pro nás před naší další návštěvou připravený „posun“ ve svém problému s prací, asi i proto se ještě více snažily. Můj pohled na nezaměstnanost a nezaměstnané se po dokončení seriálu nezměnil, spíš jsem si asi potvrdila to, s čím jsem do toho šla. V návaznosti na svou zkušenost bych nezaměstnaným vzkázala asi to, že problém se může týkat každého z nás a není žádnou ostudou. Důležité asi je v té situaci nezpanikařit, nevzdávat to a hledat stále cestu k tomu, jak dělat to, co nás opravdu baví, protože to pak děláme nejlépe.“
Hrdinky Cesty ze dna
Bára je z Mělnicka, pečuje o své čtyři děti, ale mateřskou by ráda co nejdříve vyměnila za návrat do regionálního deníku, ve kterém pracovala. Manžel Báry je řidič kamionu a celé rodině jeden příjem doma citelně chybí.
Šárka ze severních Čech žije v Litvínově a bez práce je už třetí rok, přestože má praxi jako porodní asistentka i marketingová specialistka, zaměstnání se jí zatím najít nepodařilo. Její poslední šancí by mohlo být podnikání. Šárka by si ráda založila cestovní agenturu pro děti a rozjela novou kariéru.
Katka z Brna má krátce po maturitě, ale jako Romka zažívá na pracovních pohovorech odmítání a jediná práce, kterou se jí podaří získat, je úklid autobusů. Katka s nalezením práce spěchá, protože nutně potřebuje pomoci nezaměstnanému otci a nemocné matce, kteří se začínají zadlužovat, protože nemají na nájem v domě, kde bydlí. Nechce nechat svou rodinu dopadnout na „sociální dno“, jak to vidí všude kolem sebe.
Martina mívala v Mostě pizzerii, která však bohužel zkrachovala. Martina následně zůstala, spolu s vymodlenými dvojčaty, na mateřské dovolené. Tříleté děti teď dává do školky a rozhlíží se, jak začít znovu.
Ludmila se v rodné Ostravě šest let starala o dceru, která trpěla vážnými zdravotními problémy. Nad nemocí se jim nakonec společnými silami podařilo zvítězit, což mělo ovšem za následek to, že se Ludmila už nevrátila do práce. Železárny, ve kterých pracovala, bohužel také propouštěly. Ludmila se tak rozhodla začít znovu jako rekvalifikovaná pedikérka. Zatím však bez výdělku.
Soňa vyrostla v dětském domově a u pěstounů. Ráda by co nejdříve pracovala jako terénní sociální pracovnice v Člověku v tísni. Prošla už několika podobnými zaměstnáními, zaměřenými na pomoc druhým, ale vždy jen na kratší dobu. Dávala až dosud přednost studiu sociální práce na vysoké škole. Pátrá také po svých romských kořenech a ráda by se setkala s příbuznými, které dosud nikdy neviděla. Chce překonat svojí celkovou osobní i profesní vykořeněnost.
Šest žen, šest příběhů hledání uplatnění a existenční jistoty. Jaký vliv má nezaměstnanost na jejich vztahy? Jak se jim podaří uspět? Sledujte první díl nového dokumentárního seriálu režisérky Veroniky Korčákové Sobkové.
Na obrazovkách ČT2 se Cesta ze dna objeví vždy v neděli v podvečer, a to od 29. března.