Už si ani nevzpomínám, od koho jsem prvně slyšela o možnosti hlídat děti v Anglii a při tom se učit angličtinu. O au-pair pobytech, jak se takovým pobytům říká, se u nás na škole mluvilo poměrně dost, a tak jsem pozorovala, jak mnoho dívek přerušilo studium vysoké školy na jeden rok, aby se tímto způsobem věnovaly angličtině.
Učte se jazyk v zemi, kde se jím hovoří
Jazykové a au-pair pobyty v zahraničí
"Už si ani nevzpomínám, od koho jsem prvně slyšela o možnosti hlídat
děti v Anglii a při tom se učit angličtinu. O au-pair pobytech, jak se takovým
pobytům říká, se u nás na škole mluvilo poměrně dost, a tak jsem
pozorovala, jak mnoho dívek přerušilo studium vysoké školy na jeden rok,
aby se tímto způsobem věnovaly angličtině. Musím přiznat, že i mě tato
představa lákala. Studovala jsem zahraniční obchod a tam byly cizí jazyky vždy
na prvním místě. Ne, že bych nic z angličtiny neuměla, ale chtělo to
praxi - znáte to, umíte gramatiku, slovíčka, ale nejdůležitější je
domluvit se. Věděla jsem, že jakmile bych měla dělat přijímací pohovor v
angličtině, nikde by mě nevzali." Přesto se Linda (tehdy 22 let) nad
au-pair pobytem hodně dlouho rozmýšlela. Přečetla všechny články na toto
téma, které jí přišly do ruky, poptávala se po agenturách i po kamarádkách,
které se z podobného pobytu vrátily. Z podobného nápadu jí zrazovali především
rodiče. Měli strach, že bude tak daleko a že v případě nesnází, nebudou
moci podat pomocnou ruku. Linda se však chtěla naopak osamostatnit a nebýt
pod neustálým dozorem rodičů. Na oplátku jim slíbila, že pojede od té
agentury, na níž dostane ta nejlepší doporučení. A hlavně, že nebude kvůli
au-pair pobytu přerušovat školu, ale nejdříve to zkusí na tři prázdninové
měsíce.
Během měsíce dostala od doporučené au-pair agentury dopis od rodiny, v němž
si přečetla to nejdůležitější o rodině a podmínky, za jakých bude v
rodině "pracovat". Od agentury dostala ještě před odjezdem pozvání
na krátké školení pro au-pair, kde se dozvěděla ty nejdůležitější
pravidla a mohla se zeptat na jakoukoliv otázku. A pak už se jelo. "Bylo
to pro mě něco neuvěřitelného. Najednou jsem seděla v autobuse London
Express a směřovala do Británie. Cesta utíkala příjemně, ještě v Praze
jsem se seznámila s Evou, která jela do Londýna na měsíční studijní
pobyt. Ten jsem si já bohužel nemohla finančně dovolit. Najednou jsem si uvědomila,
jak skvělá příležitost au-pair pobyt je. I když člověk nemá peníze, může
cestovat, učit se cizímu jazyku, vyzkouší si práci s dětmi a ještě k
tomu dostává kapesné. S Evou jsme prodebatovaly celou cestu, vypily
hektolitry kafe, které v autobuse nabízeli, dokonce jsme si zavolaly z palubního
telefonu domů. To jsme zrovna vyjížděly z lodi a já mohla rodičům oznámit,
že jsem se ocitla na anglické půdě."
Na Victoria Station už na Lindu čekala celá její "tříměsíční"
rodina. Manželé Stuartovi se s Lindou vřele přivítali a představili jí svá
pětiletá dvojčata - Sussy a Stevena. "Neříkám, že taky neuměli
zlobit, někdy jsem z nich taky měla velkou hlavu, ale byla jsem z nich od počátku
úplně nadšená. Když jsme dorazili k Stuartovým domů, ihned mi šli ukázat
svoje hračky, chtěli, abych jim četla, vyprávěla pohádky. No, a to jsem
zpočátku opravdu zvládala ztěží." Linda měla zpočátku s angličtinou
problémy. Londýnský přízvuk jí dělal velké potíže, ale během času začala
rozumět a byla schopná běžné konverzace. Stuartovi, kterým pomáhala nejen
s dětmi, ale částečně i s domácností, jí ukázali, kde jsou nejbližší
jazykové školy, kde najde au-pair club, doporučili jí největší zajímavosti
Londýna. "Za ten kontakt do au-pair clubu jsem byla nesmírně vděčná.
Zpočátku mi bylo hodně teskno, toužila jsem po někom, kdo by měl podobné
zážitky. A tady jsem se setkala nejen s Češkami, ale také s Italkami, Španělkami.
Aby všichni rozuměli, museli jsme se bavit jen anglicky. Najednou jsem viděla,
že počáteční smutek si tady prožil úplně každý a že je to jen otázka
pár dní, kdy si na život v Londýně zvyknu."
Ani ve škole nezůstala Linda bez kamarádů. Našla si tam i svého přítele
Franka. Frank přijel do Anglie ze Švýcarska. Pracoval v jedné restauraci
jako kuchař a hodlal v Londýně zůstat minimálně jeden rok. "Byla to láska
na první pohled. Když jsem přišla poprvé do třídy, bylo místo právě
vedle něho. Vypadal prostě úžasně a navíc jsem časem poznala, že ani já
mu nejsem lhostejná. Prožila jsem s Frankem každou volnou chvilku a všechny
víkendy. Poznala jsem nejen celý Londýn, ale vydali jsme se spolu i do
Stradfor upon Avon a do Oxfordu. Každou sobotu jsme chodili na diskotéky, které
se konaly v centru Londýny - na Oxford Street. Viděli jsme také tři muzikály,
z kterých jsem byla víc než nadšená. Za dárky, cestování a vstupenky
jsem sice utratila všechno kapesné, které jsem si v Anglii vydělala, ale zažila
jsem ty nejkrásnější prázdniny, vracela se s pocitem, že se anglicky bez
problémů domluvím a že mám v Anglii rodinu, s níž budu ráda ve spojení.
A co víc, poznala jsem spousty kamarádů a samozřejmě - Franka." Letní
láska však Lindě a Frankovi nevydržela. "Každý jsme měli trošku jiné
plány do budoucna a já se ještě nechtěla vázat na celý život", vysvětluje
Linda.
Když se Linda vrátila z Velké Británie, byla pevně rozhodnuta si au-pair
pobyt v příštím roce zopakovat. V klidu si dodělala další ročník školy
a během něho si od stejné agentury vyžádala všechny informace o au-pair.
Nadchla se pro pobyt podporovaný americkou vládou. Mohla by zdarma odletět do
USA, tam si během roku vydělat čtvrt milionu korun a ještě za nesrovnatelně
lepších podmínek než v Anglii. V USA je au-pair určena pouze k dětem, takže
větší domácí práce se jí netýkají. Podmínky jsou však pro Ameriku o něco
přísnější. Dívka musí umět anglicky alespoň tak, že zvládne jednoduchý
telefon, musí vlastnit řidičský průkaz a především - musí odletět na
celý rok, což také každá dívka nesvede. "Když jsem zjistila, že splňuji
všechny dané podmínky, byla jsem pevně rozhodnuta. Další podmínku, tedy věk
do 26-ti let, splňovat už dlouho nebudu, říkala jsem si, a tak toho musím
využít co nejdříve." Když Linda vypráví o jejím pobytu v Americe,
je na její tváři vidět nadšení. "To se dá jen těžko popsat. Protože
všechny náklady pro au-pair (včetně letenky) hradí agentura, dostane se dívka
většinou do movitějších rodin. Tam také velice často vlastní auto, kterým
potom vozí děti do školy nebo do školky. Já jsem se tak starala o malou Joe
(7 let). Rodiče pracovali u filmu, takže mnoho času trávili mimo domov. V té
chvíli jsem je de facto nahrazovala. S Joe jsem si hrála, chodila s ní na
procházky, do kina, po nákupech, každý den jsem jí vozila kromě školy na
nejrůznější kurzy. Byla jsem s ní dokonce na přání jejich rodičů jeden
týden lyžovat." Linda byla umístěna do Seattlu, takže do hor to neměly
až tak daleko. Ale ještě blíž měly pláže. "O plážích mi ani
nemluv. Miluju moře a oceán. Proto jsem taky svou dovolenou strávila v
Kalifornii." Linda, stejně jako každá au-pair v Americe, pracovala 12 měsíců
s krátkou placenou dovolenou a potom má ještě možnost využít 13. měsíc
na cestování po Státech. Linda toho využila v plné míře a odletěla na
Floridu, kde zůstala 3 týdny a poslední týden strávila v New Yorku.
"Potom už na mě čekal poslední ročník školy. Ten mám naštěstí za
sebou a už dokonce pracuji. Zaměstnali mě u jedné zahraniční společnosti,
a bylo mi řečeno, že především díky mé výtečné angličtině. Nyní
nejednám v jiném jazyce, většina lidí ve firmě mě navíc využívá jako
překladatele, takže mám být svým au-pair pobytům za co vděčná. Přála
bych podobnou zkušenost každé dívce, která chce v životě něčeho dosáhnout.
A jestli s jazykem právě začínáte a nemáte peníze? Nevadí, můžete to
vyzkoušet přesně jako já - vidíte Ty výsledky, no ne?", usmívá se
Linda.
Konkrétní informace o jazykových i au-pair pobytech Vám poskytneme na
adrese: gpaveskova@ozemail.com.au
Jaké máte vy zkušenosti s au-pair a jazykovými pobyty v zahraničí?
include("nazor.php");=""?>