Passion je film o posledních dvanácti hodinách života Ježíše z Nazareta. Film začíná v zahradě Getsemanské, kam se Ježíš odešel modlit po Poslední večeři. Ježíš odolává Satanovým svodům. Následkem zrady Jidáše Iškariotského je Ježíš zatčen a odveden zpátky do města Jeruzaléma, kde ho vůdcové farizeů obviní z rouhání a vynesou nad ním rozsudek smrti.
Ježíš je předveden před Piláta, římského místodržícího v Palestině, který si vyslechne obvinění vznesená farizei proti Ježíšovi. Pilát pochopí, že se jedná o politický spor, a předá záležitost králi Herodovi. Herodes vrátí Ježíše Pilátovi, a ten předloží lidu volbu, zda má propustit Ježíše nebo zločince Barabáše. Lid rozhodne, že propuštěn má být Barabáš a Ježíš má být odsouzen.
Ježíš je předán římským vojákům a zbičován. Ježíš, ztýrán k nepoznání, je opět předveden před Piláta, a ten ho ukáže lidu, jako kdyby chtěl říct: "Nestačilo už to?" Nestačí to. Pilát si nad celým dilematem myje ruce a nařídí svým lidem, aby konali tak, jak si to přeje lid.
Ježíš na sebe bere svůj kříž a musí ho nést celým Jeruzalémem až na vrchol Golgoty. Na Golgotě je Ježíš přibit na kříž a prožívá poslední pokušení - strach z toho, že ho jeho Otec opustil. Svůj strach překoná, pohlédne na Marii, svou svatou matku, a řekně něco, co dokáže plně pochopit jen ona: "Dokonáno jest." Pak umírá se slovy: "Otče, do Tvých rukou odevzdávám svého ducha."
V okamžiku jeho smrti se země otřásla.
Informace o vzniku
Scénář k filmu Passion vytvořil producent a režisér Mel Gibbon ve spolupráci s Benediktem Fitzgeraldem (Chladnokrevně, Zelda) a popisuje v něm posledních dvanáct hodin Kristova života na Zemi. V podstatě se jedná o upravené pašije zkompilované ze všech čtyř evangelií - Matoušova, Markova, Lukášova a Janova.
Jazyky
Všechny postavy ve filmu hovoří těmi jazyky, jakými by skutečně v dané době hovořily. To znamená, že Židé, včetně Krista a jeho učedníků, hovoří aramejsky, a Římané mluví hovorovou latinou. Řečtina, kterou v té době hovořili intelektuálové, v tomto filmu nehraje roli.
Kde se natáčelo
Matera
Scény ukřižování se točily v nádherném jihoitalském městečku Matera, u kterého natáčel v roce 1965 své Evangelium podle Matouše i sám Pier Paolo Passolini.
Ateliéry Cinecittá
Jeruzalém byl postaven jako obří dekorace v ateliérech Cinecittá na předměstí Říma. Výtvarníkem byl slavný Francesco Frigeri a architektem Carlo Gervasi.
Součástí stavby byl i velký chrám, ve kterém byl Kristus odsouzen, nádvoří před Pilátovým palácem, kde byl vyslýchán, a ohrada, ve které byl trýzněn a bičován.
Tvůrčí tým
Gibson chtěl po kameramanovi Calebovi Deschanelovi (Patriot), aby film působil stejným dojmem jako obrazy italského barokního malíře Caravaggia, které se vyznačují prudkým kontrastem mezi světlem a tmou. Čtyřicet procent filmu se natáčelo v noci nebo v interiérech, aby se tak docílilo efektu světla, které se prodírá tmou.
Kostýmy vytvářel podle dobových zdrojů návrhář Maurizio Milenotti (Hamlet, Jak je důležité míti Filipa). Ve shodě s tóny Caravaggiových obrazů byly i kostýmy v odstínech hnědé, černé a béžové.
Většina štábu byli Italové, ale maskéři a kadeřníci, v čele s Keithem VanderLaanem a Gregem Cannomem (Čistá duše, Piráti z Karibiku), byli dovezeni z Hollywoodu. Jamez Caviezel, který hraje Krista, strávil v maskérně před natáčením závěrečných scén bičování a ukřižování až sedm hodin denně.
Zajímavosti
Pašije zachycují posledních 12 hodin života Ježíše Krista na Zemi. Vycházejí z novozákonních evangelií, tak jak je zapsali evangelisté Matouš, Marek, Lukáš a Jan. Pašije byly odedávna zdrojem umělecké inspirace pro malíře, hudební skladatele a v posledním století i pro filmaře. První filmové zpracování pochází z roku 1927 - němý film Cecila B. Milla Král králů.
Mel Gibson se začal zabývat nápadem na zfilmování pašijí již před více než 12 lety. V té době sám procházel duchovní krizí a zamýšlel se nad tématy jako je utrpení, bolest, odpuštění a spása. Avšak teprve díky postavení, jaké si vybudoval i jako režisér a producent, a díky soudobé filmové technologii mohl své záměry změnit v realitu. Gibson se snažil držet se co nejvěrněji předlohy - evangelií - a zachytit příběh co nejvíce realisticky. "Chtěl jsem vyjádřit nezměrnost té oběti a tu hrůzu s ní spojenou. Ale také jsem chtěl, aby v tom filmu byly lyrické okamžiky, krása a pocit lásky, protože se jedná především o film o víře, naději a lásce. Podle mne je to ten nejsilnější příběh, který lze vypovědět."
Aramejština - dávný jazyk opět ožil
Mel Gibson od počátku chtěl, aby Kristus v jeho filmu hovořil tímtéž jazykem, jakým hovořil před dvěma tisíci let i skutečný Ježíš. Tím jazykem je aramejština, starý semitský jazyk blízký hebrejštině, kterým dnes už hovoří jen malá skupinka lidí v odlehlých částech Blízkého Východu. Kdysi ale bývala aramejština základním jazykem své doby, něco jako je dne angličtina. Byl to jazyk, kterým se šířilo vzdělání a kterým hovořili obchodníci. Kolem 8. století př.n.l. se aramejsky hovořilo na území od Egypta přes Malou Asii až po dnešní Pákistán. Aramejsky se hovořilo ve velkých říších minulosti - v Asýrii, v Babylóně, v Chaldejské říši a v Mezopotámii. Aramejština se dostala i do Palestiny, kde dokonce byla po jednu dobu hlavním jazykem. V aramejštině se utvářela většina židovských zákonů a aramejské byly i základy Talmudu.
Pro mezinárodní herecké obsazení filmu se stala aramejština jakýmsi jednotícím prvkem, který přirozenou formou setřel rozdíly mezi jejich kulturním zázemím.
James Caviezel
Gibson od počátku věděl, že nejdůležitější bude najít toho pravého herce pro roli Ježíše Krista. Jeho volba nakonec padla na Jima Caviezela, který naposledy hrál ve filmu Hrabě Monte Cristo. Caviezela, který je aktivní katolík, tato nabídka okamžitě oslovila. Jako pozoruhodná shoda okolností se mu jevilo i to, že právě oslavil 33. narozeniny a dostal se tedy do "Kristových let". Přesto ho však intenzita, s jakou prožíval svou roli, zaskočila. "Během natáčení na mě plivali, bičovali mě, musel jsem na zádech nést v mrazu těžký kříž. Byl to brutální, téměř nepopsatelný zážitek, ale za tu roli to stálo,." říká Caviezel. "Ještě nikdo takhle Ježíše neukázal a podle mě Mel ukazuje, jak to doopravdy bylo. Nepoužívá násilí pro násilí, nikdy to nebylo bez důvodu. Ten realismus bude asi mnohé šokovat, ale právě proto je ten film tak nesmírně silný."
Pro scény, kdy Ježíš absolvuje bití a bičování nechvalně proslulým římským vynálezem, "devítiocasou kočkou" (důtky s kovovými konci, které trhaly kůži), musel Caviezel podstoupit dlouhé přípravy v maskérně. Po makeupu, kterým měl pokrytu většinu těla, mu naskákaly puchýře, díky kterým pak nemohl v noci spát. Scény ukřižování se natáčely 14 dní, během kterých musel nést, či spíše vláčet cca 70 kg těžký kříž (skutečné kříže vážily až dvojnásobek) až na Golgotu, to vše zahalen pouze do plátna, přestože se natáčelo během zimy. Někdy byl tak podchlazen, že nemohl ani promluvit a štáb mu musel na obličej přikládat ohřívací balíčky, aby vůbec rozhýbal rty. To ještě nebylo všechno - při natáčení během bouřky do Caviezela a pomocného režiséra Jana Micheliniho udeřil blesk - sjel do Micheliniho deštníku a zasáhl i Caviezela, ale jako zázrakem nebyl ani jeden z nich vážně zraněn.
Caviezel nicméně na natáčení vzpomíná v dobrém: "Kdybych tím vším neprošel, nebylo by to utrpení tak autentické, takže to tak muselo být," říká.
Ženské role
Do hlavních ženských rolí Gibson obsadil známou rumunskou herečku židovského původu Maiu Morgensternovou jako Ježíšovu matku Marii a mezinárodní hvězdu italského původu Monicu Bellucci jako Máří Magdalénu. Překvapivé je obsazení italské herečky Rosalindy Celentano do role Satana s tím, že při postsynchronech byl její hlas předabován mužským hlasem. Gibson k tomu dodává: "Zlo je okouzlující, přitažlivé. Vypadá dobře, téměř normálně, ale ne tak docela. Proto jsem se v tomto filmu pokusil na postavě Satana trochu zapracovat. V tom právě spočívá zlo - vezme se něco dobrého a trochu se to překroutí."
Mužské role
Velekněze Kaifáše hraje italský herec Mattia Sbragia, Pontského Piláta bulharský herec Hristo Naumov Šopov. Další italský herec, Luca Lionello, ztvárnil postavu Jidáše Iškariotského.
zdroj: Bonton
vice na: http://www.umucenikrista.cz