Komu nechutná v ekonomické třídě na palubě letadla jídlo, může hned zapomenout na to, že v byznysu či první třídě dostávají větší lahůdky. Ani to nejchutnější jídlo deset kilometrů nad zemí nechutná. Podle vědců z Manchesteru za to může právě velká nadmořská výška. Naše chuťové buňky nejsou schopny v pětatřiceti tisících stop nad zemí fungovat.
„Ve výšce pětatřicet tisíc stop nad zemí nás nejprve opouští smysl chuti,“ vysvětluje Grant Mickels z letecké společnosti Lufthansa, pro niž pracuje na vývoji a testování palubních pokrmů.
Ingredience, ochucovadla ani styl přípravy nejsou viníky toho, proč lidem na palubě letadla nechutná. A rozdíl není příliš veliký ani mezi jednotlivými společnostmi, třebaže ty luxusnější kladou na podávané pokrmy a nápoje větší důraz.
„Je jedno, co jíte, jestli rybu, maso nebo těstoviny, bude vám to chutnat mdle, ačkoli na zemi by vám to třeba chutnalo velice,“ píše k tématu britský deník The Mail.
Mickels spolupracoval na výzkumu z Fraunhoferova institutu v Německu. V rámci této studie se podařilo prokázat, že stejný pokrm chutná jinak s měnící se nadmořskou výškou. Čím výše, tím mdlejší chuť člověku připadá.
Právě tlak vzduchu a umělý suchý vzduch v kabině letadla vyvolává stejný stav, jako když je člověk silně nachlazený a má rýmu. Chuťové pohárky nefungují a člověk přestává vnímat vůně a chutě. Kupříkladu schopnost vnímat slanost a sladkost se sníží o třicet procent.
Ke snížené schopnosti vnímat chuť navíc přispívá hluk z motorů letadla. Vědci z Manchesteru kupříkladu prokázali, že i v laboratorních podmínkách na zemi, pokud je člověk ve velmi hlučném prostředí a zaléhají mu uši, přestává vnímat slanou a sladkou chuť.
