Petržel nechybí snad v žádné zeleninové zahrádce, v kořenáčích na parapetech oken našich kuchyní. Patří mezi nejznámější a nejoblíbenější zeleninu. Petržel je třeba vyloučit z jídelníčku během těhotenství.
V těhotenství pozor na petržel
Petržel nechybí snad v žádné zeleninové zahrádce, v kořenáčích na parapet
ech oken našich kuchyní. Patří mezi nejznámější a nejoblíbenější
zeleninu. Pochází z východní části Středozemí ( Makedonie) a v Evropě
se pěstuje v několika formách, z nichž nejdůležitější je petržel kořenová
s dužnatými vřetenovitými kořeny a petržel listová, poskytující
naň a listy.
Pro farmaceutické a lékařské účely se využívá kořen, který
poskytuje drogu Radix petroselini, má charakteristický aromatický zápach
a ostrou nasládle kořenitou chuň. Obsahuje hlavně silici, jejíž hlavní
složkou je zpravidla apiol nebo myristicin, flavonový glykosid apiin, v
plodech je asi 20 % oleje a naň s listy je bohatým zdrojem vitaminu C.
Silice dráždí ledviny a působí silně močopudně, vyvolává překrvení
sliznic trávicího traktu i dělohy a ve větším množství pocit opojení a
bolesti hlavy. Vzhledem k silným fyziologickým účinkům a toxicitě některých
složek silice nelze doporučit častější užívání větších dávek a
zcela je třeba vyloučit užívání v těhotenství.
Droga se používá jako močopudný prostředek a je součástí
močopudných a urologických čajů a odtučňovací čajoviny. Používá
se i při poruchách trávení ( při nadýmání a střevní kolice), při zánětu
prostaty a při menstruačních potížích. Petrželi se připisují i afrodisiakální
účinky, vyvolané překrvením sliznic, které způsobují silice. Podobné
účinky jako petržel mají i miřík celer a libeček lékařský.
Autor: Dana Švigová