Václav Vydra (51) má za sebou hektický rok. K četným divadelním a televizním rolím mu na podzim přibyla i úspěšná show StarDance a vystupuje v kouzelnické show. Po více než dvaceti letech se oženil se svou životní partnerkou Janou Bouškovou. Jeho největší lásku, koně, však nic z toho neohrozilo.
"Kdyby to šlo, byli by koně pro mne na úplně prvním místě," říká Václav Vydra. "Tedy po rodině, samozřejmě. Jenže nejdřív se člověk musí uživit sám, aby se pak mohl postarat o čtyři hladové koňské krky. Tím ovšem nechci říct, že mě herectví nebaví!"
Vydra už letos stihl vydat knížku Můj rok s koňmi i pokřtít společně s dnes už legendární "babčou" z Kameňáku Annou Vejvodovou dvě CD značně košilatých vtipů.
"Mám vtipy rád a rád je vyprávím. A jestli je některý trochu přisprostlý, to zvlášť neřeším. Buď je dobrý a lidi se mu smějou, nebo je blbý, a pak ho nevyprávím," krčí rameny herec. "Těší mně, když se lidi baví. Nehraju si na nějakého Pana umělce, jsem prostě takový ten ´koňák´," směje se Vydra a rázem otáčí rozhovor na své milované koně. Až tehdy viditelně ožívá.
Koně pro radost
"Snažím se své koně chovat v přírodě, v přirozeném prostředí. Jezdím na nich většinou bez sedla, jen s ohlávkou. A nemám je okované," zdůrazňuje. "Kování koní se totiž zavádělo v době, kdy byli ustájeni v kamenných stájích a také na ně byly kladeny extrémní nároky jako na dopravní prostředek. Lidé je prostě brali jako dnes auta, jako stroje a všechno bylo podřízeno požadavky na jejich maximální výkon. Na potřeby zvířat se přitom příliš nehledělo, majitelé je brali jako spotřební materiál."
Dnes je to s výjimkou sportovních aktivit, kde jde také o hodně peněz, naštěstí trochu jinak.
"Já své koně chovám pro radost," potvrzuje Václav Vydra. "A s tím souvisí i to kování. Pokud byl kůň v minulosti příliš zatěžován, kopyta se mu obrušovala hodně rychle, a tak je raději okovali. Jenže z toho pocházely další problémy - okováním se zpomalovalo přirozené odrůstání kopyta a koně potom později trpěli. Pokud jsou chováni neokovaní a v přírodě, tak jako u mne, kopyta se jim obrušují zcela přirozeně a nemají komplikace."
Spokojení koně po stáji netouží
Kdo by řekl, že Václav Vydra má na statku na Slapech ustájeny čtyři koně, klisnu Nelly, Navarru, Démona a Gustava, není přesný. Žádná stáj tam totiž nestojí.
"Mí koně nemají stáj. Ale kdybych viděl, že to potřebují, tak mi můžete věřit, že bych byl první, kdo by jim ji postavil," prohlašuje herec. "Moji koně jsou ale venku celoročně, jsou tak zvyklí a nic jim nechybí. Mají sice k dispozici přístřešek, ale tam se neschovají ani před deštěm, ani před sněhem. Jen v létě ho vyhledávají kvůli stínu.
To, že někdo koně po vyjížďce zakrývá dekou, je jen jakýmsi promítnutím lidských hledisek do koňských poměrů. Navíc někteří lidé koně stříhají a pak se nemohou divit, že je jim zima. Já mám rád, když zvířata žijí co nejpřirozeněji. Pak mě taky úplně přirozeně poslouchají. A jestli mi zastaví o půl metru dál, než bych chtěl, tak to vůbec neřeším. Jsou to moji přátelé a to je na tom nejkrásnější. Když vidím, že to krásné zvíře mě má rádo, a věří mi stejně, jako já jemu, tak to je teprve to pravé ´koňáctví´", svěřil se Václav Vydra Korzu.