Jídlo, to je vždycky válka mezi rozumem a citem. Víte, co je zdravé, ale také máte své chutě.
Spoustu jich máte spojených s emocemi, situacemi, náladami, vzpomínkami nebo lidmi, a to se prostě těžko přemazává pouhým konstatováním, že to, na čem ulítáváte, vám neprospívá. Vzdávat se kvůli tomu celé myšlenky na úpravu životního stylu, potažmo jídelníčku, je pochopitelně nesmysl. Pojďte se na chuťové prokletí podívat ještě jednou s pomocí nutriční specialistky Kamily Novotné, která objasní, co s vámi a vaším tělem závislost na sladkém, slaném či tučném může udělat, a pak pomůže objevit možnosti, jak se s tím vypořádat.
…sladké
Se sladkým se to často nasčítá, ani nevíte jak. A tělo na to velmi rychle reaguje, respektive přestává fungovat tak, jak fungovalo bez cukru. „Při velkém množství jednoduchých cukrů nebo přímo cukru rafinovaného musí změnit své fungování. Od určité chvíle už jej totiž nedokáže plně využít a mění ho na tuk, což je původce budoucích ‚pneumatik na břiše‘,“ vysvětluje nutriční specialistka a pokračuje: „Štěpení cukrů v organismu zajišťuje inzulin. Když se inzulin ve slinivce netvoří v takové míře, jak potřebujeme, logicky nemůže být cukr štěpen a zůstává v krvi a pak je namístě hovořit o diabetu.“
ŽENSKÁ ZÁLEŽITOST
Trochu lepší situace nastává, když dokážete kombinovat sladkosti, jako je rafinovaný cukr, se sladkým ovocem nebo zeleninou, kde je sice také obsaženo velké množství cukru, ale mají ještě bonus, například v podobě vlákniny, která dokáže snížit glykemický index. My ženy jsme sladkým ohrožené více než muži. Jsme emotivnější a právě sladké jídlo je spojené s emocemi.
Navíc menstruujeme a v rámci PMS často používáme sladké jako „náplast“ na bolístku. „Se sladkým můžeme mít velký problém ale i v menopauze, protože s věkem a hormonálními změnami se následky jeho konzumace pochopitelně ještě zhoršují,“ připomíná Kamila Novotná dobře známý fakt.
STOP STAV
Říkáte si, že se sladkým okamžitě skoncujete? Tak jednoduché to není. Cukr je droga. Pokud milujete sladkosti tak, že den bez nich je pro vás utrpení, jste jednoduše závislí. „Mozek i tělo si pamatují uspokojení, které po konzumaci cukru přichází. Když pocítí jeho nedostatek, pošle vás koupit si další čokoládu,“ říká nutriční specialistka s tím, že po okamžitém rozhodnutí cukr vysadit mohou přijít i komplikace, a to nejen chutě a pocity nepohody, ale dojde-li k výrazné dysbalanci cukru v krvi, mohou dokonce přicházet i mdloby.
POMALU A PROMYŠLENĚ
„Svým klientům radím, aby s rafinovaným cukrem přestávali postupně. Pokud potřebovali šest kostek cukru do čaje, domluvíme se na třech. Po rafinovaném cukru přichází na řadu zdravější med.
Učím je také začít využívat agávový sirup a stévii a nakonec dojdeme i k tomu, že dokážeme na správnou míru omezit i sacharidy z pečiva,“ vysvětluje odbornice, podle které můžete zkusit nahradit jednu sladkou chuť za druhou, respektive nezdravou za zdravou. „Ne vždy to ovšem funguje. Potíž u sladkého je v tom, že je hodně požitkové, spojené s reakcemi mozku, který pamatuje, co pro něj cukr představoval. Navíc si pamatujeme přesnou chuť oblíbené sladkosti. Když pak sníme ‚náhražku‘, mozek rychle zaregistruje, že to není to sladké, na které je zvyklý.
Proto je důležité u těch, kteří mají pro sladké slabost, pracovat spíše se samotnou závislostí, a až v druhé řadě s tím, že mnohé sladké chutě se dají nahradit,“ doplňuje Kamila Novotná. A jak nahrazovat? Určitě se zaměřte na ovoce i na zeleninu. Samozřejmostí je vyměnit jednoduché cukry za složené, které najdete v celozrnných výrobcích, a na slazení používat například přírodní sladké sirupy nebo třeba melasu, která vám jako bonus dopřeje i velké množství cenných minerálních látek.
PÁR RAD NAVÍC
Když hodně vyhledáváte cukr, mnohé to říká o vás i vašem těle. V případě cukru platí: „Za vším hledej psychiku.“ Pokud to bez sladkého neumíte, často vám schází lepší nálada. Stres a povinnosti jsou mimo jiné o poklesu hladiny hormonu serotoninu v mozku. Když mozku chybí serotonin, neraduje se. Zato když dostane cukr, pookřeje. Pokud chodíte hlavně pro čokoládu, je to podle odborníků signál nedostatku mědi, hořčíku, železa a chromu. Všechny tyto minerální látky lze naštěstí zdravě doplnit. Při krocení své cukromilnosti můžete využít i faktu, že tělo při zpracovávání cukru spotřebovává velké množství vitaminu B. Ten ovlivňuje stabilitu nervové soustavy. Když není dost vitaminu B, stáváte se podrážděnější, když jste podrážděnější, saháte po sladkém. Zkuste se tedy zaměřit na dodávání vitaminů skupiny B. „Počítejte ale s tím, že to potrvá. Z praxe vím, že až zhruba po dvou až třech měsících tělo akceptuje fakt, že cukr nedostává,“ upozorňuje Novotná.
…slané
Sůl je nejčastější dochucovadlo a tělo ji potřebuje.
Potíž je, že ji najdeme téměř ve všem. Denní doporučenou dávku 5 g tak vesele překračujeme a často se pohybujeme až na hranici 12 g soli na den. A pro tělo se tak to, co mu do jisté míry přináší prospěch, stává tím, co mu škodí. „Nastává riziko vysokého krevního tlaku, neprospívá to ani ledvinám, vede to k zadržování vody v těle a otokům,“ vyjmenovává Kamila Novotná. Slaná chuť je navíc naše druhá základní, hned po sladké, takže návyk na ni máme zapsaný poměrně hluboko.
S. O. S.
Chipsy, slané sýry? Co milujete vy?
Nebo si „jen“ potřebujete dosolit každé jídlo? Naléhavé chutě mohou být poslem zpráv o tom, že vaše tělo postrádá sodík, draslík, případně vápník, jehož vylučování z těla ovlivňuje již zmíněný sodík. Než vyhodíte slánku, chvilku to potrvá, zkuste ale pár změn. Zaměřte se na pitný režim: sůl vodu v těle zadržuje, chce-li tedy tělo více soli, možná má tak málo vody, že ji nechce za žádnou cenu pustit. Poohlédněte se po zdravějších zdrojích minerálních látek, které vám pravděpodobně chybí (viz tabulka). A experimentujte.
FÍGLE NEJEN BYLINKOVÉ
Do kuchyně vpusťte i více bylinek.
„Zvláště ty výrazně aromatické – tymián, provensálské bylinky, česká majoránka či oregano skvěle zamaskují fakt, že jídlo není moc slané. Skvělý je také česnek a cibule, které chuťovou pozornost odvedou jinam,“ doporučuje specialistka a pokračuje: „Významně pak chuť jídla ovlivní i fakt, jak jej připravujete.
Obecně platí, že teplá jídla jsou chuťově výraznější. A také to, že co opečete, i nasucho na pánvi, vám zachutná víc než totéž jídlo vařené ve vodě. Ale abychom se drželi zdravého životního stylu, více než pečení doporučuji vaření v páře, které skvěle nechává vyznít skutečnou chuť jídla, stejně jako náročnější metoda vaření ve vakuu neboli sous vide.“
…tučné
O tucích víme, že jsou zdravé (omega-3 a 6 nenasycené mastné kyseliny, rostlinné tuky) a ty vyloženě škodlivé (živočišné, nasycené, transmastné kyseliny).
A také je jasné, že když si s chutí dáváte pořádnou „mastnotu“, je to obvykle jídlo nadupané těmi nejnezdravějšími tuky. Tím si kromě obezity zaděláváte i na další zdravotní komplikace. „Je tu riziko kardiovaskulárních onemocnění, infarktu, mohou přijít žlučníkové kameny, rozvířit se hladina cholesterolu, ale také se ukázat hrozba, o které se moc nemluví. Z konzumace přepálených tučných jídel můžete onemocnět i rakovinou – při této tepelné úpravě totiž vzniká mnoho karcinogenů, což je důležité nepodceňovat,“ varuje Novotná.
SITUAČNÍ CHUTĚ
Zbavit se chutí na smažené, tučné jídlo je oproti předchozím případům komplikovanější o to, že chutě na něj patří k těm tzv. situačním – máte je spojené s nějakou situací. „Často je to s konzumací alkoholu. I proto by mělo zpočátku hubnutí platit, že alkohol do redukčního jídelníčku nepatří. Nejen proto, že je sám o sobě kalorickou bombou, ale i proto, že vytváří situace pro další výživové přešlapy. V těle alkohol stimuluje žaludeční šťávy, více sliníme a dostáváme na něco dalšího chuť, většinou právě na mastné jídlo,“ říká odbornice.
NÁROČNÉ ROZŠIFROVÁNÍ
Ptáte se, proč vás pořád něco nutí po těchto jídlech sahat? Pravda je, že ti, kteří bojují s prudkými chutěmi, to mají s přečtením signálů těla nejkomplikovanější. Z velké části jde o návyk na slanou chuť, takže jim chybí to, co milovníkům soli. Protože to ale často bývají chutě na tučné masové orgie, lze za tím hledat i potřebu doplnit si železo nebo vitaminy skupiny B.
POMOZTE SI…
V případě tučných jídel dobře funguje určité „obcházení“. Milujete křupavé bramboráky? Nesmažte je, ale upečte v troubě, nasucho. Hranolky? Totéž! Už tím se příjem tuků rapidně sníží. „Pokud jste si například vydatně mazali chleba máslem, vyměňte ho za přijatelnější tuk – ten je třeba v lučině a jiných tvarohových sýrech. Chipsy z brambor nebo zeleniny můžete péct doma nebo si zvyknout na zobání přírodních ořechů, semínek. "Všude najdete tuky, ale tuky vhodnější nebo přímo zdravé,“ nabízí možnost změny Kamila Novotná. *
CO HLEDÁTE, CO VÁM CHYBÍ, KDE TO NAJDETE
Sladké
Co vám chybí: hořčík, chrom, měď, serotonin, vitamín B
kde to najdete: oříšky, semínka, luštěniny, celozrnné pečivo, červené maso, mořské plody a řasy, klíčky
Slané
co vám chybí: sodík, draslík, vápník
kde to najdete: okurky, minerální vody, kvalitní mléčné produkty, mák, celer, semínka, brokolice
Tučné
co vám chybí: vitamin B, železo, zinek
kde to najdete: houby, klíčky, kořenová zelenina, červená řepa, saláty, semínka, luštěniny