Vánoční tradice a zvyky

Proč se Vánoce slaví?
Pro křesňany jde jednoznačně o oslavu narození Ježíše, pravého člověka a pravého Syna Božího, slaví tajemství vtělení.
Pohané mohou samozřejmě také oslavovat narození Ježíše, ale spíše Vánoce chápou jako svátky lásky a přátelství.

Kdy se Vánoce slaví?
Ačkoli je Ježíš jedna z nejznámějších historických postav, nikdo přesně neví, kdy se narodil. Došlo k tomu, že se na různých místech slavilo v jiný čas. Na křesňanském východě se s oslavou začalo 6.ledna, zatímco na křesňanském západě již 25.prosince.
Příchod božího syna se začal slavit již ve 4. století.

Kde se vzal Ježíšek?
Dříve naděloval dárky svatý Mikuláš. Ježíšek se objevil až v Německu v době reformního hnutí. Velkým propagátorem byl především Martin Luther (1483-1546). Ten měl odpor k oficiální papežské církvi a také papežskému Mikuláši a začal prosazovat nadělování dárků na štědrý den. Z počátku to nebylo jednoduché a Luther se setkal s nepochopením. Novému zvyku se začalo říkat Christkind (Ježíšek) a zvyk se později ujal. Těžko si na Ježíška zvykali protestanti i katolíci a celé 16. století bojoval o svou budoucnost. Nicméně se hojně rozšířil po téměř celé Evropě. Jen v protestantské Anglii roznášel dárky sv. Mikuláš, kterému říkají Santa Claus. V Nizozemí podobně roznášel Sinter Klaas. U nás se Ježíšek zabydlel až v 19.století. Navzdory všem úskalím, která musel Ježíšek překonat, aby mohl navštěvovat o 24. prosinci lidské příbytky a rozdávat dárky, patří dnes bezpochyby k nejoblíbenějším a nejznámějším evropským vánočním duchům.

Betlémská hvězda
Podle Bible se na nebi v době narození Ježíše objevila velká hvězda. Taková, jaká je vidět v každém betlému. Dnes už každý ví, že hvězda s chvostem není pravou hvězdou, ale kometou. Podle astronomů se však v době narození Krista žádná kometa na nebi neobjevila. Dokonce slavná Halleyova kometa prošla přísluním v roce 12 př. n. l. a pak znovu až r. 66 n. l. - objevila se tedy buď příliš brzo nebo příliš pozdě. Hvězda s chvostem se stala tradicí, až v 15. až 16. století díky proslulému italskému malíři. V roce 1304 maloval Giotto di Bondone fresku Klanění pro padovskou kapli Scrovegni. Inspiroval se vlastním pozorováním návratu Halleyovy komety a malba se tak stala vzorem pro mnoho dalších. Tím je vysvětlena hvězda s chvostem nad Betlémem, ale opravdová Betlémská popsaná v Bibli byla vysvětlena až německým astronomem Johannesem Keplerem. Ten 17. prosince 1603 pozoroval v Praze konjunkci (úhlové sblížení) planet Jupiteru a Saturnu a spočítal, že k takovému sblížení došlo v roce 7 před n.l. podle tohoto objevu se tedy Kristus narodil již před naším letopočtem. Tuto skutečnost se podařilo dokázat až v minulém století, kdy bylo zjištěno, že při tvorbě nového kalendáře podle narození Krista bylo uděláno několik chyb a tak je současný kalendář od správného data narození Krista posunutý. Betlémská hvězda, která přivedla tři mudrce do Betléma je tedy sblížení planet Jupiteru a Saturnu.

Zlaté prasátko
Zlaté prasátko se podle tradic zjevuje za odměnu o Štědrém večeru těm, kdo se po celý den až do východu první večerní hvězdy postí. tento zvyk patří k těm nejtajemnějším a dodnes není tato tradice zcela objasněna. Prase však bylo v předkřesňanských dobách symbolem slunce a o zimním slunovratu, na který připadají křesňanské Vánoce, se sluneční kotouč ujímá vlády a noci se pomalu zkracují. Protože půst o Štědrém dni se dříve nebral na lehkou váhu, pomáhaly prasátku hlídat děti i méně laskavé vánoční bytosti. Dohlížel na ně "svatý šprech", který by prý nezaváhal nezbedovi provrtat bříško, aby se přesvědčil na vlastní oči, že je skutečně prázdné.