Proč vzpomínat na nejhorší vánoce? Každý nějaké máme... Ty moje byly v nemocnici, těžký zánět mozku a mozkových blan mě málem zabil a doma mezitím táta-lékař strachy šílel. Raději vzpomínat na ty hezké. Sestra s mikulášskou nadílkou - novorozeným synem, spousta sněhu, vánočně vyzdobená chalupa, na kachlácích v kuchyni bublající rybí polívka, na stole sváteční ubrus i nádobí, po roce zase postavený dědečkův vyřezávaný Betlém a děti každou chvíli přestavují postavičky někam jinam. Hromada dárků pod stromkem, do toho se motají psi, pozdě večer už sedíme v klidu u vína, koukáme na televizi, dřevo v kamnech vyrábí to nejpříjemnější teplo na světě a venku panuje ta pravá vánoční zima - jsme přece na horách. ...................................................................................................................................Včera vánoce u spolužačky s jejím mužem a dospělými dětmi vysokoškoláky, spousta veselu zajímavých dárků, trošku nedosolený kapr - no a co, s chutí jsme sborově přezpívali haldu koled u klavíru, do toho zvědavě nakukovaly jejich dvě kočky, no a cestou domů mě místo ladovské zimy potkala na dálnici cedule s teplotou cesty i vzduchu vzorně srovnanou na šesti stupních. Jsme zdraví, neválčí se u nás, doma máme jak svítit i co jíst - a je nám dobře. Pokoj lidem dobré vůle.....